A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Gregoriánský kalendář je v současnosti hlavní celosvětově používaný systém pro počítání času (kalendář). Jedná se o upravený juliánský kalendář s křesťanským letopočtem a korekcí přestupnosti. Nazývá se podle papeže Řehoře XIII. (lat. Gregorius), který roku 1582 bulou Inter gravissimas korigoval nepřesnosti přestupných let juliánského kalendáře. Jednotlivé země korekci zaváděly postupně v následujících letech, některé až ve 20. století.[1] Různé kultury vedle tohoto občanského kalendáře používají i jiné kalendáře, zejména pro určení náboženských nebo tradičních svátků.
Gregoriánský kalendář se co do uspořádání dnů v roce řadí mezi solární kalendáře. Má rok dlouhý 365 dní a 366 dní v přestupném roce, kterým je každý rok, který je dělitelný čtyřmi, ale roky dělitelné 100 pouze pokud jsou zároveň dělitelné 400. Má 12 měsíců, které nejsou vázány na měsíční fáze, ale s výjimkou února mají pevně danou délku 30 nebo 31 dní; únor je dlouhý buď 28 nebo (v přestupném roce) 29 dní. Nezávisle na roku a měsíci běží cyklus sedmidenního týdne.
Data v gregoriánském kalendáři jsou oproti juliánskému kalendáři posunutá. Posun od roku 1900 (přesněji od 1. března) činí 13 dní, proto například ruská říjnová revoluce (25. října 1917 podle juliánského kalendáře) se podle gregoriánského kalendáře odehrála 7. listopadu. Juliánský kalendář se se skutečným, tzv. tropickým rokem rozcházel o 1 den každých 128 let. Gregoriánská reforma zkorigovala tuto odchylku, která od doby prvního nikajského koncilu (325) narostla na 10 dní. Zároveň zavedla vynechání přestupného roku třikrát během každých 400 let (v letech 1700, 1800, 1900, 2100, 2200 atd.), a tím se průměrná délka roku výrazně zpřesnila. Odchylka od délky tropického roku činí 1 den za přibližně 3 300 let. Ostatní uspořádání kalendáře zůstalo zachováno a data obou kalendářů lze jednoduše převést použitím příslušné korekce.
Historie
Předchůdce gregoriánského kalendáře, později nazvaný juliánský kalendář, fungoval po mnoho století poměrně dobře, Césarova reforma římského kalendáře z roku 45 př. n. l. se osvědčila.
Tropický rok má ale délku 365,2422 dne, a je tedy o 11 minut kratší, než předpokládá juliánský kalendář (365,25 dne) s přechodným (o 1 den delším) rokem každé 4 roky. Docházelo tak k postupnému opožďování kalendáře vůči okamžikům, kdy nastává rovnodennost nebo slunovrat. Roku 453 byla diference ještě jen 1 den, roku 581 byla diference 2 dny atd. Nesoulad kalendáře se skutečností, zejména s tropickým rokem, byl v období vrcholného středověku již výrazně patrný. Zhruba od roku 1000 postupně v návaznosti na zpřesňující se možnosti techniky a nové znalosti učenci docházeli k názoru, že tuto chybu je třeba opravit. A např. v roce reformy 1582 už byla diference 10 dnů (přesněji 9,809 dne) a největší svátek křesťanství, Velikonoční neděle, ani zdaleka nebyla tou první nedělí po prvním jarním úplňku, jak bylo stanoveno, což pro římskou církev byl stav neúnosný.
Od 14. století se papežové a koncily, stejně jako astronomové včetně Regiomontana a Koperníka přípravou reformy kalendáře s větší či menší intenzitou zaobírali. Rozhodující návrh Compendium novae rationis restituendi kalendarium předložil roku 1575 papeži Řehoři XIII. lékař a astronom z kalabrijského Cirò Luigi Giglio (latinsky též Aloisius Lilius, 1510–1576). Papežská komise složená z církevních i laických odborníků po několikaletém zkoumání alternativních řešení návrh s drobnými úpravami schválila a 24. února 1582 Řehoř XIII. podle jejího návrhu vydal bulu Inter gravissimas[2], vyhlašující kalendářní reformu.
Základem opravy mělo být jednorázové vynechání 10 dní. Alternativou bylo postupné vyrovnání neuplatňováním přestupných dnů. Jiným požadavkem bylo zachování neporušeného týdenního cyklu podle biblického pravidla o svěcení sedmého dne. K provedení tohoto kroku bylo vybráno období, kdy byl zásah do liturgického roku pro malý počet přeskočených významných svátků nejmenší. Reforma měla proto být provedena bezprostředně po svátku sv. Františka, připadajícím na čtvrtek 4. října. Následující den měl být považován za pátek 15. října. Tato svátková šetrnost se ale uplatnila jen v několika málo zemích, které reformu přijaly přesně podle papežské buly, která také stanovila, že každý poslední rok století bude přestupný jen tehdy, bude-li dělitelný číslem 400 a tím se chyba neobnoví (přinejmenším řadu tisíciletí).
V dnešní době je rozdíl mezi kalendářem juliánským a gregoriánským 13 dní. Proto např. Vánoce ortodoxního křesťanství (převažujícího např. v Rusku, Srbsku a Řecku), řídícího se juliánským kalendářem, nastávají až 13 dní po Vánocích podle ostatních křesťanů.
Přijetí v jednotlivých zemích
Gregoriánský kalendář nebyl všude přijat ihned. Stanoveného dne byla reforma provedena jen v některých katolických zemích – větší části Itálie, Španělsku, Portugalsku a Polsku. I v těchto zemích ovšem v některých místech zavedení reformy přinášelo veliké potíže, prostí lidé důvodu reformy nerozuměli a někteří se dokonce domnívali, že jim vypuštěné dny byly ukradeny. Problémy způsobilo také obtížné vypočítání daní, mezd apod.
České země
V Čechách původně pražský arcibiskup Martin Medek z Mohelnice oznámil změnu data ze 14. na 25. listopadu 1582. Jeho návrh však protestantsky smýšlející obyvatelstvo, šlechta i astronomové odmítli. V roce 1583 přijetí nového kalendáře zamítl i zemský sněm.
Reformu tak realizoval svým mandátem ze 3. prosince 1583 až Rudolf II. (skok z pondělí 6. ledna na úterý 17. ledna 1584) již bez ohledu na sněm. Ve Slezsku byla změna provedena z neděle 12. ledna na pondělí 23. ledna 1584. Moravští stavové ale mandát neuposlechli a na Moravě dále platil juliánský kalendář. Druhé císařské rozhodnutí v červenci téhož roku již odmítnout nemohli a kalendář byl zaveden i na Moravě (po sobotě 3. října následovala neděle 14. října 1584). Protože na kalendáři závisí výpočet data Velikonoc, v Čechách se v roce 1584 slavily Velikonoce o čtyři týdny dříve než na Moravě. Poslední město v Českém království, které přijalo gregoriánský kalendář, byla v roce 1588 Kadaň.[3]
Evropa
Také ostatní země s převládajícím protestantským a pravoslavným obyvatelstvem na reformu přistupovaly později a nejednotně v různých ročních obdobích.
- Tak v Nizozemí byla reforma přijata sice již roku 1582, ale až koncem roku, čímž Nizozemci toho roku přišli o Vánoce.
- Velké problémy reforma způsobila ve Svaté říši římské, kde ji katolické země přijaly v průběhu let 1583–1584, ale protestantské až v roce 1700. To přinášelo potíže zejména obchodníkům. Protestantské země označovaly papeže posměšně jako Řehoře Kalendářníka a tvrdily, že je to Antikrist, který se snaží přimět věrné křesťany, aby se modlili v nesprávný den[4]. Do roku 1700 tak bylo Německo v otázce kalendáře rozděleno.[5]. Gregoriánský kalendář jako celek byl přijat až 1775.[6] Také některé české obce v německém pohraničí přijaly gregoriánský kalendář až po roce 1700 (například Hranice (okres Cheb)[7]) za vlády Leopolda I.[8]
- V Uhrách, tedy i na Slovensku, se kalendář změnil roku 1587, kdy se po 21. říjnu psal 1. listopad.
- Největší zmatek způsobilo Švédsko, které reformu nepřijalo, avšak aby rozdíl astronomického a církevního kalendáře nenarůstal, vypustilo přestupný den z roku 1700, čímž získalo jiný kalendář než všechny ostatní evropské země. Původní záměr byl po dobu 40 let vypouštět přestupný den, a postupně tak dosáhnout sjednocení s gregoriánským kalendářem. Od reformy bylo v roce 1712 upuštěno a Švédsko se vrátilo k juliánskému kalendáři. Teprve v roce 1753 byl ve Švédsku přijat gregoriánský kalendář.
- Specifická situace nastala v Anglii. Tam v době reformy vládla královna Alžběta I. (1533–1603), která sice byla protestantkou, ale přesto požádala, aby astrolog John Dee reformu prostudoval a sdělil královně svůj názor. Dee coby vědec reformu schválil a navrhl k přijetí. Alžběta tedy hodlala reformu přijmout, ale vzhledem k zapřisáhlému odporu anglikánské církve byla neustále odkládána, až se od ní na dlouhou dobu upustilo. Anglie byla na svou odlišnost vůči zbytku Evropy do jisté míry pyšná. Teprve v průběhu 18. století se postupně zvedala vlna kritiky stávajícího systému (zejména z řad obchodníků, jimž odlišný kalendář přinášel problémy). V parlamentu důrazně bojoval za přistoupení ke gregoriánskému systému Philip Dormer Stanhope, hrabě z Chesterfieldu. Především jeho zásluhou přistoupila Velká Británie na gregoriánský kalendář roku 1752, ve kterém po 2. září následovalo 14. září.
- V Rusku platil juliánský kalendář až do roku 1918 (tj. včetně Říjnové revoluce, která podle něj byla v říjnu, ale podle gregoriánského kalendáře v listopadu). Platnost gregoriánského kalendáře narušilo jen zhruba desetiletí revolučního sovětského kalendáře.
- V Řecku byl gregoriánský kalendář přijat až v roce 1923.
- Rumunsko přijalo změnu v roce 1919.[1]
- Pravoslavné církve obecně (např. v Řecku, Rusku, Srbsku) úpravu nepřijaly nikdy.
Mimoevropské země
Mimoevropské země pod nadvládou evropských koloniálních mocností nebo s převládajícím křesťanským obyvatelstvem přijaly zpravidla kalendářní reformu spolu s mateřskými zeměmi. Tak v současnosti gregoriánský kalendář s naším letopočtem jako občanský kalendář používají všechny země světa kromě čtyř zemí, kde ovšem v mezinárodním styku náš letopočet a kalendář nutně užívat musí také:
- Saúdské Arábie, kde platí islámský kalendář,
- Etiopie s etiopským kalendářem a
- Írán a Afghánistán, kde se řídí perským kalendářem.
Dvě země kromě gregoriánského kalendáře používají i tradiční kalendář a letopočet:
- Izrael se židovským kalendářem a
- Indie, která si zavedla indický národní kalendář.
Další dvě země používají modifikovanou verzi gregoriánského kalendáře:
- Thajsko s thajským solárním kalendářem: Thajská modifikace gregoriánského kalendáře spočívá v tom, že se roky počítají nikoliv podle našeho letopočtu, ale od počátku (tj. epochy) éry Buddhasakarat (Buddhistické éry – B.E.) o 543 let delší (číselně větší), než křesťanský letopočet. Rok 2012 n. l. je tedy rok 2555 B.E.
- Japonsko s japonským kalendářem: Japonská modifikace spočívá v dělení na éry posmrtných jmen (年号, nengó) panujících císařů, rok 2012 je rokem Heisei 24, to znamená 24. rokem vlády císaře Akihita (posmrtné jméno Heisei). Druhou modifikací je, že datum jarní rovnodennosti jako začátku jara není určováno úředně, ale astronomicky. To znamená, že namísto pevného, administrativního stanovení jarní rovnodennosti na 21. března v japonském kalendáři kolísá mezi 19. a 21. březnem. Naše datování podle našeho (Dionysiova) letopočtu a křesťanského juliánského kalendáře je také široce rozšířené.
Astronomie
Gregoriánský kalendář se řídí podle délky tropického roku, která v současnosti činí 365,242 192 129 dne (365 dní 5 h 48 min 45,4 s). Průměrná délka juliánského roku je 365,25 dne (365 dní 6 h). Gregoriánský kalendář ustanovením přestupných století délku roku upravil na 365,2425 dne (365 dní 5 h 49 min 12 s), což od délky tropického roku činí rozdíl pouze 26,6 s (zatímco rozdíl délky tropického roku s juliánským kalendářem je až 11 min 14,6 s; rozdíl délky v obou kalendářích tedy činí 10 min 48 s). Gregoriánský kalendář se proto od tropického roku odchýlí o jeden den nejdříve za několik tisíciletí a diskuse o jeho reformě ohledně přestupných dnů jsou jen teoretické. Chybu pak opět na řadu tisíciletí snadno odstraní jednorázové vynechání přestupného dne, pokud ji budou lidé považovat za významnou.
Pravidla přestupného roku
„ | Dále, aby se jarní rovnodennost neodchýlila od 21. března, ustanovujeme každý čtvrtý rok přestupným (jak je zvykem), s výjimkou celých staletí, které až dosud přestupné byly. Přejeme si, aby rok 1600 ještě přestupným zůstal, ale další následující celá staletí už přestupné roky mít nebudou, jen každé celé čtvrté století. První tři celá staletí tedy přestupná nebudou a teprve čtvrté století přestupné bude, takže roky 1700, 1800 a 1900 přestupné nebudou. Avšak rok 2000, tak jak jest zvykem, bude mít vložen přestupný den, únor bude tedy mít 29 dní a totéž pravidlo vkládání celého přestupného století bude platit pravidelně každé čtvrté století. | “ |
— Řehoř XIII., bula Inter gravissimas |
Pravidla jsou tedy následující:
- Rok je přestupný, pokud je dělitelný číslem 4 (1996, 2004, 2008, 2012).
- Výjimka č. 1: Rok není přestupný, pokud je dělitelný číslem 100 (1700, 1800, 1900, 2100)
- Výjimka č. 2 z výjimky č. 1: Rok, na který se vztahuje výjimka č. 1, je přestupný, pokud je dělitelný číslem 400 (1600, 2000, 2400).
Tím se ustavil čtyřsetletý stálý cyklus shodného uspořádání dnů v jednotlivých letech. Za tu dobu naroste rozdíl oproti juliánskému kalendáři přesně o tři dny.
Rozprostření dnů do roků je všeobecně akceptované. Oproti tomu uspořádání dnů v roce do měsíců a týdnů je, bylo a jistě nadále bude předmětem mnoha diskusí a návrhů na změny a reformy.
Zajímavost
V Česku a na Slovensku je rozšířena mylná domněnka, že existuje další pravidlo – o nepřestupnosti roku 4840 n. l. Tento omyl zřejmě pochází z knihy o astronomii z roku 1942, odkud ho následně převzala řada dalších autorů populárně-naučné literatury i autorů na českém a slovenském internetu. Fáma je mylnou interpretací skutečnosti, že přibližně v tomto období vznikne v gregoriánském kalendáři chyba jednoho dne oproti tropickému roku; vypuštění přestupného dne v tomto roce by tak teoreticky mohlo být jedním z možných způsobů, jak jej opět na několik tisíciletí uvést do souladu se s tropickým rokem, jako pravidlo však stanoveno není.[9]
Odkazy
Reference
- ↑ a b MACHAČOVÁ, Pavlína. Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu.. Brno, 2010 . 131 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ilona Janyšková. s. 20. Dostupné online.
- ↑ http://www.bluewaterarts.com/calendar/NewInterGravissimas.htm
- ↑ BOROVÝ, Klement. Martin Medek, arcibiskup pražský. Praha: Písmem kněhtiskárny cyrillo-methodějské (J. Zemana), 1877. 220 s.
- ↑ Ludvík Souček: Nebeské detektivky, senzace a záhady - http://www.scritube.com/limba/ceha-slovaca/NEBESK-DETEKTIVKY-SENZACE-A-ZH519161118.php Archivováno 2. 11. 2012 na Wayback Machine.
- ↑ KOLLMANN, Josef. Zavedení gregoriánského kalendáře v českých zemích. Sborník archivních prací. Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1974, roč. 24, čís. 1, s. 3–41.
- ↑ DIE POLEMIK über die GREGORIANSICHE KALENDERREFORM - http://www.computus.eu/kaltenbrunner/kb001.html Archivováno 31. 10. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Hranice po třicetiletá válce - utužení roboty - http://www.matejovic.webzdarma.cz/dokumentace/toufar/toufar.htm
- ↑ Dějepis zadními vrátky - http://www.galeriemajo.com/stripky_z_dejepisu.doc Archivováno 31. 10. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ http://kalendar.beda.cz/prestupny-nebo-neprestupny-rok-4840
Literatura
- BLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie – nakl. Libri, s.r.o., Praha, 2001. ISBN 80-7277-024-1
- DUNCAN, David Ewing. Kalendář - Cesta k určení přesného roku. Praha: Volvox Globator 2000.
- SELEŠNIKOV, S. I. Člověk a čas. Praha: Práce 1973.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu gregoriánský kalendář na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Černá Hora
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy
Česká verze Wikipedie
Česká Wikipedie
České vysoké učení technické v Praze
Československá armáda
Československá národní rada
Československo
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Řím
Šablona:Citation
Šablona:Cite web
1. duben
1. květen
1. září
10. duben
10. prosinec
11. duben
12. duben
12. květen
13. červen
13. duben
14. duben
14. srpen
1488
15. červen
15. duben
15. květen
15. září
1523
1555
1584
1585
16. duben
16. leden
1619
1651
1652
1661
1671
1673
1674
1677
17. březen
17. duben
1706
1711
1717
1719
1729
1730
1735
1742
1752
1757
1763
1767
1774
1776
1782
1783
1784
1785
1790
1796
18. únor
18. duben
18. leden
1805
1811
1814
1816
1818
1822
1828
1829
1837
1838
1849
1852
1855
1862
1864
1868
1870
1871
1876
1878
1880
1882
1885
1886
1891
1892
1893
1895
19. duben
19. listopad
1900
1904
1906
1907
1910
1912
1913
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1924
1926
1929
1930
1933
1935
1936
1940
1942
1945
1946
1947
1949
1950
1952
1953
1958
1960
1965
1973
1976
1977
1985
1987
1989
1990
1992
1995
2. červen
2. duben
2. květen
20. duben
2000
2001
2002
2003
2005
2008
2010
2012
2015
2017
2019
2020
2023
21. červen
21. červenec
21. březen
22. duben
23. duben
24. březen
24. duben
24. listopad
24. prosinec
25. duben
25. prosinec
26. duben
27. duben
28. duben
29. únor
29. březen
29. duben
29. srpen
3. únor
3. duben
30. duben
31. červenec
31. březen
31. prosinec
4. říjen
4. duben
4. květen
43 př. n. l.
5. říjen
5. březen
5. duben
5. květen
6. duben
7. duben
753 př. n. l.
8. duben
8. listopad
9. říjen
9. duben
9. září
Aš
ActiveX
Alžběta II.
Alžběta Vilemína Württemberská
Alexandra
Alt attribute
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Andie MacDowell
Anthony Quinn
Antonín Kammel
Antonín Novák (houslista)
API
Apple
Apple II
Armáda Spojených států amerických
Article element
Autoritní kontrola
Azovstal
Bedřich Beneš Buchlovan
Benutzer:Kurt Jansson/Vortrag auf dem 19C3
Benutzer:Kurt Jansson/Vortrag auf dem 19C3
BiggestWiki
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Liberce
Bitva u Mutiny
Bitva u Puebly
Blink element
Bořivoj Lůžek
Bob Hurikán
Bologna
Bracket#Angle brackets
Brasília
Brazílie
Britská armáda
Browser engine
Browser Object Model
Bzenecká lípa
Cache (computing)
CamelCase
Canvas element
Cascading Style Sheets
Character encodings in HTML
Charles-Joseph de Flahaut
Charles Darwin
Charlotte Brontëová
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Comparison of browser engines
Comparison of document markup languages
Comparison of stylesheet languages
CSS
CSS#Sources
CSS animations
CSS box model
CSS Flexible Box Layout
CSS grid layout
CSS image replacement
CSS Zen Garden
Diff
Digital container format
Div and span
Document file format
Document Object Model
Document Style Semantics and Specification Language
DokuWiki
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Druhá světová válka
Duben
Dynamic HTML
Dynastie Jižní Ming
Edita Štaubertová
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emilia Galotti
Emmanuel Macron
Encyclopædia Britannica
Encyklopedie
Encyklopedie Navajo
Evoluce
Fantasy
Fault-tolerant system
Ferdinand Peroutka
Fieldset
File:HTML5 logo and wordmark.svg
File:Question book-new.svg
File:Wikibooks-logo.svg
Filename extension
Filmová promítačka
First-person shooter
Font family (HTML)
Formatting Output Specification Instance
Frame (World Wide Web)
François Athanase de Charette de la Contrie
Francie
Francouzská armáda
Francouzská intervence v Mexiku
Francouzská národní knihovna
František Ferdinand Šamberk
František Suchý Pražský
Fredrik Bajer
Friedrich Fröbel
Gemeinsame Normdatei
Georg Joseph Kamel
Glen Hansard
Gotthold Ephraim Lessing
Gregoriánský kalendář
Guy Lafleur
Hannibal Goodwin
Havajština
Help:HTML in wikitext
Help:Maintenance template removal
Help:Referencing for beginners
Hippolyte Taine
Hlavní strana
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Holy grail (web design)
Honolulu
Hospodářský růst
HTML
HTML5
HTML5 audio
HTML5 video
HTML attribute
HTML editor
HTML element
HTML element#Images and objects
HTML elements
HTM (disambiguation)
Humphry Repton
Hyperlink
Hypertext
HyperText Markup Language
Iggy Pop
Ignacio Zaragoza
Ignatius Krahl
Ingenuity
International Standard Book Number
Internetová diskuse
Internetový bot
Internet Explorer
IP adresa
Isaac Asimov
Itálie
Ivan Petrovič Kulibin
Janez Janša
Jan Štrobl
Jan Kostrhun
Jan Pavel II.
Jan van Riebeeck
Jarmila Stojčevská
Jaroslav Hýbl
Jaroslav Hutka
Jaroslav Kvapil (skladatel)
JavaScript
JavaScript Style Sheets
Jean-Baptiste Biot
Jiří Čepelák
Jiří Hrubeš
Jiřina Šedinová
Johann Christian Ferdinand Höfer
John Law
Josef I. Habsburský
Joseph Vaz
Jozef Herda
Judita Čeřovská
Kaligrafie
Kapské Město
Karel Balling (chemik)
Karel Pippich
Karlštejn
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klaus Schulze
Kuo-c’-ťien
Květen
Ladislav Koubek
Ladislav Pavelka
Language code
Lee de Forest
Leopold Antonín Podstatský
Less (stylesheet language)
Less (style sheet language)
Library of Congress Control Number
Lidé a země
Listopad
List of style sheet languages
List of XML and HTML character entity references
Lodovico Carracci
Louis-Auguste Bisson
Lynx (browser)
Madagaskar
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Marcus Antonius
Maria Anna Sala
Mariupol
Markup (computer programming)
Markup language
Marquee element
Meda Mládková
MediaWiki
Media type
Metapedie
Meta element
Mezinárodní měnový fond
Michel Rolle
Miloš Zeman
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Mozilla Firefox
Mwai Kibaki
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Národní knihovna České republiky
Národní knihovna Izraele
Návrhový vzor
Nadace Wikimedia
Nanking
Necyklopedie
Nikola Buranská
Norbert Frýd
Nosticovo divadlo
Nupedia
Odbory
Olbram Zoubek
Open file format
Opera (web browser)
Osecký klášter
Otevřený software
Oxford English Dictionary
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Partyzán
Paul Karrer
Pavel Zářecký
Pavol Mešťan
Pečeť
Perseverance
Petr Nečas
Petr Pokorný (teolog)
Petr Rak
Plnotext
Plugin
Podněstří
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
PostCSS
Praha
Pravda (noviny)
Prezident
Programovací jazyk
Q171#identifiers
Q171#identifiers|Editovat na Wikidatech
Qt (software)
Quirks mode
Radim Uzel
Refreshable Braille display
Responsive web design
Rio de Janeiro
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Robert Saudek
Robert Smith (hudebník)
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sýrie
Safari (web browser)
Sass (stylesheet language)
Sass (style sheet language)
Scripting language
Sedmiletá válka
Semantics
Semantic Web
Separation of concerns
Separation of content and presentation
Seznam českých wiki encyklopedií
Slávka Budínová
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
SMIL Timesheets
Sociální software
Software
Software release life cycle
Soubor:Andie MacDowell Cannes.jpg
Soubor:Anthony Quinn signed.JPG
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:GlenHansard.jpg
Soubor:HNL Wiki Wiki Bus.jpg
Soubor:Hutka.simecek.jpg
Soubor:IggyChesterRocks.jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Olbram-Zoubek.jpg
Soubor:Paul Karrer.jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Queen Elizabeth II March 2015.jpg
Soubor:Robert Smith of The Cure live in Singapore 1 August 2007.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/0-201-71499-X
Speciální:Zdroje knih/2-9520514-4-5
Speciální:Zdroje knih/9781448855575
Spojené státy americké
Standard Generalized Markup Language
Strojový překlad
Structured document
Stuttgart
Style sheet (desktop publishing)
Style sheet (web development)
Style sheet language
Stylish
Stylus (browser extension)
Stylus (stylesheet language)
Stylus (style sheet language)
Světová ekonomika
Třída T 47
Tableless web design
Template:CSS
Template:HTML
Template:Stylesheet languages
Template talk:CSS
Template talk:HTML
Template talk:Stylesheet languages
Teroristické útoky na Srí Lance 21. dubna 2019
Theodor Kašpárek
Tiskař
Turecko
TWiki
Type code
Ukrajina
Ulrich von Hutten
Unicode and HTML
Uniform Type Identifier
UseModWiki
User agent
User interface style sheet language
Václav Cigler
Vídeň
Věra Nerušilová
V-2
Vannevar Bush
Vichistická Francie
Viktor Janiš
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vladimír Hulpach
Vlasta Prachatická
Vojtěch Říhovský
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
W3C Markup Validation Service
Ward Cunningham
Web3D
WebCL
WebGL
WebGPU
Webový prohlížeč
Webpage
WebXR
Web browser
Web colors
Web content
Web design
Web page
Web server
Web storage
WHATWG
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedia:Verifiability
Wikipedie
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
WikiSkripta
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wiki (rozcestník)
Wiki Wiki Shuttle
Wolfenstein 3D
World Wide Web
World Wide Web Consortium
WYSIWYG
XHTML
XHTML Basic
XHTML Mobile Profile
XSL
XSLT
Zdeněk Fiala
Značkovací jazyk
Zvukový film
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk