Guelfové a ghibellini

Guelfové a ghibellini
	konflikt: Boj o investituru
	Ilustrace znázorňující potyčku mezi milicemi ve městě Bologna ve 14. století, Kronika Giovanniho Sercambi z Luccy
Trvání	1125–1186 první fáze; 1216–1392 druhá fáze
Místo	severní a střední Itálie, Apeninský poloostrov
Výsledek	první fáze: Kostnický mír (1186); druhá fáze: patová situace (1392) úpadek istalských svobodných komun a rozmach signorií,; vymření štaufské dynastie,; dobytí Sicílie Karlem z Anjou,; oslabení císařské moci nad Itálií,; interregnum po vládě Fridricha II. Štaufského,; rozšíření morové nákazy.;
Strany
guelfové:; Svatý stolec (papež)1125–1186: Milán; Crema; Lombardská liga; Papežský stát; 1216–1392:; Welfové z říše; Lombardská liga; pro-anjouovská Sicílie; Papežský stát; florentští guelfové; milánští della Torre; milánští Viscontiové; Janovská republika; Sienská republika; Bologna; Lukánská republika; Ferrara; guelfský Montferrat; Republika Massa; Anconská republika; Akvilejský patriarchát; Savojsko; Cremona; Lodi; Perugia; Mantova; Orvieto; Brescia; Prato; guelfské Arezzo; další italská města;	ghibellini:; Svatá říše římská1125–1186: Svatá říše římská; Pavia; Montferrat; Cremona; 1216–1392:; Štaufové z říše; pro-štaufská Sicílie; Treviso; florentští ghibellini; milánští della Torre; milánští Viscontiové; Urbinské vévodství; Sienská republika; Pisánská republika; Modena; ghibellinský Montferrat; Saluzzo; Republika Massa; Pavia; Terni; Asti; Novara; Pistoia; Como; Verona; ghibellinské Arezzo; Vicenza; Todi; Santa Fiora; další italská města; Nikájské císařství;
Velitelé
1125–1186:; Guido da Landriano; Alexandr III.1216–1392:; Ota IV. Brunšvický; Řehoř IX.; Celestýn IV.; Jan XXII.; Celestýn IV.; Ottaviano degli Ubaldini; Karel I. z Anjou; Jan III. z Armagnacu; Azzo VII. d'Este; Vilém VII. z Montferratu	1125–1186 :; Fridrich I. Barbarossa1216–1392:; Fridrich II. Štaufský; Jindřich VII. Lucemburský; Ludvík IV. Bavor; Ezzelino III. da Romano; Enzio Sardinský; Manfréd Sicilský †; Guido I. da Montefeltro
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Guelfové a ghibellini byla dvě mocenská seskupení italských (i německých) šlechtických rodů a měst, která v době středověku bojovala mezi sebou o ovládnutí území střední a severní Itálie. Název ghibellini vznikl zkomolením jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů; guelfové je zase italský přepis jména rodu Welfů, kteří soupeřili se Štaufy a stranili papežům.

V době nástupu štaufské dynastie na císařský trůn (1138) se římsko-němečtí císaři snažili politicky i vojensky ovládnout území severní a střední Itálie, které formálně náleželo k Italskému království v Říši římské, avšak ve skutečnosti bylo pod silným vlivem papežů a severoitalské státy byly prakticky nezávislé. V roce 1157 císař Fridrich I. Barbarossa rozšiřuje název své říše o přídavné jméno „svatá“, tj. Svatá říše římská, což má demonstrovat jeho ambice vládnout nad územím Itálie a v Papežském státě.

Konflikt mezi guelfy a ghibelliny skončil v roce 1392, kdy se octl v patové situaci.

Guelfové

Vlajka Guelfů

Guelfové je italský přepis jména rodu Welfů. Welfové byl německý rod soupeřící se Štaufy o císařský trůn a v Itálii naopak stranili papežům a Anjouovcům. Do bojů proti Štaufům a jejich ghibellinským stoupencům je podpořili italský rod Este a italská města a italské městské státy:

Ghibellini

Vlajka Ghibellinů

Ghibellini je zkomolenina jména Waiblingen, rodového hradu Štaufů. Štaufové byli mocným rodem vládnoucím ve Svaté říši římské a na Sicílii. Jako císaři a zároveň králové Itálie a Sicílie nemohli nečinně přihlížet osamostatňujícím se tendencím severoitalských měst a ani nárokům Anjouovců na Sicílii. Do bojů mezi nimi a papeži se k nim přidaly italské rody Gonzaga a Scala a dále jihoněmecká knížata, která je podporovala v boji o císařský trůn vůči Welfům. K této alianci patřila italská města a italské městské státy:

A připojila se některá další, jejichž podpora byla střídavá.

Města a městské státy proměnlivé oddanosti

Poznámky

↑ Římská komuna v roce 1144 vyhnala papeže z Říma a vyhlásila republiku loajální císaři. Fridrich Barbarossa měl však větší zájem o císařskou korunovaci v Římě, postavil se na stranu papeže a vydal vůdce komuny Arnolda z Brescie papežské moci, který byl poté popraven. V roce 1193 byla papežská vláda nad Římem obnovena.

Literatura

Franco Cardini: Ghibellinen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1436–1438.
Franco Cardini: Guelfen, Lexikon des Mittelalters, díl. 4, str. 1763–1765.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Guelfové a ghibellini na Wikimedia Commons
Guelphs and Ghibellines

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Guelfové_a_ghibellini
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Římská komuna v roce 1144 vyhnala papeže z Říma a vyhlásila republiku loajální císaři. Fridrich Barbarossa měl však větší zájem o císařskou korunovaci v Římě, postavil se na stranu papeže a vydal vůdce komuny Arnolda z Brescie papežské moci, který byl poté popraven. V roce 1193 byla papežská vláda nad Římem obnovena.

[p. 1]