Haruspex (z latinského haruspex, pl. haruspikové, pod vlivem čehož se někdy uvádí i singulárový tvar haruspik, lat. pl. haruspices) bylo označení pro etruské a později starořímské kněze, kteří se věnovali předpovídání budoucnosti mj. ze zkoumání změn ve vnitřnostech obětovaných zvířat, hlavně jater. Tento způsob věštění se nazývá haruspicie či též hepatoskopie, hepatomancie, nebo i drobopravectví. Věštili také z předmětů zasažených bleskem^[1] a ze zrůd.^[2]

V etruské tradici pokračovali kněží římští – ti byli na konci období římské republiky sjednoceni do státem placeného řádu, v jehož čele stál haruspex maximus.

Přestože je již od 1. století př. n. l. někteří vzdělanci měli za podvodníky, jako státní znalci a proroci byli váženi až do konce 4. století n. l..

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Haruspik na polské Wikipedii.

Literatura

• Encyklopedie antiky. Praha 1974.
• Encyklopedie Univerzum.
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky

Související články

• Augur
• Seznam mantik

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu haruspex na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Haruspices v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.