A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Heinrich Marschner | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 16. srpna 1795 Žitava |
Úmrtí | 14. prosince 1861 (ve věku 66 let) Hannover |
Místo pohřbení | Neustädter Friedhof (52°22′41″ s. š., 9°43′32″ v. d.) |
Žánry | opera, klasická hudba a scénická hudba |
Povolání | dirigent a hudební skladatel |
Ocenění | Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1853) |
Manžel(ka) | Marianne Marschner Therese Marschner |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Heinrich August Marschner (16. srpna 1795, Žitava – 16. prosince 1861, Hannover) byl německý raně romantický hudební skladatel českého původu. Je považován za nejvýznamnějšího německého operního skladatele mezi Weberovou smrtí a nástupem Richarda Wagnera.
Život
Heinrich Marschner se narodil 16. srpna 1795 v Žitavě jako syn českého řemeslníka. V letech 1804–1813 navštěvoval gymnázium v Žitavě.
Byl výborný zpěvák a již v době studií vystupoval na koncertech v Žitavě a v Budyšíně. Brzy začal i komponovat. Základní hudební vzdělání mu dal C. G. Hering.
V sedmnácti letech odešel do Prahy, seznámil se s Václavem Janem Tomáškem a dirigentem Carlem Mariou von Weberem. V roce 1814 se sice zapsal v Lipsku ke studiu práv, ale rozhodl se, že se bude věnovat výhradně hudbě. Jeho učiteli byli hudební teoretik Johann Philipp Kirnberger a tomášský kantor Johann Gottfried Schicht.
V roce 1817 se stal učitelem hudby hraběte Zichyho v Bratislavě. V té době začal psát své první opery. Výsledkem byla mimo jiné opera Jindřich IV. a D'Aubigné, která měla premiéru v roce 1820 v Drážďanech za řízení Carla Marii von Webera.
26. října 1817 uzavřel své první manželství s Emilií Cerva, která však zemřela v roce 1818. V Bratislavě se 9. ledna 1820 oženil podruhé s klavíristkou Eugenií Franziskou Jaeggiovou.
V roce 1821 přesídlil do Drážďan, kde byl od roku 1824 hudebním ředitelem drážďanské opery. V následujícím roce zemřela i jeho druhá žena a Marschner se v roce 1826 oženil potřetí se sopranistkou Mariannou Wohlbrückovou. V témže roce doprovázel svou ženu na jejím turné do Berlína, Vratislavi a Gdaňsku. V Gdaňsku pak v sezóně 1826/1827 působil jako operní ředitel.
V letech 1827-1830 pobýval v Lipsku, kde byla jeho žena v divadelním angažmá. 29. března 1828 tam měla úspěšnou premiéru jeho opera Der Vampyr. Od 1. dubna 1831 byl dirigentem v Královském dvorním divadle v Hannoveru až do svého odchodu do důchodu dne 16. srpna 1859. V Hannoveru Marschner vytvořil své nejdůležitější dílo, operu Hans Heiling (Jan Svatoš), která měla být klíčovým dílem německé romantické opery. Libreto podle prací Christiana Heinricha Spiesse, Theodora Koernera a bratří Grimmů, kteří zpracovali lidové pověsti o Svatošských skalách (dříve Hans-Heiling-Felsen) na řece Ohři mezi Loktem a Karlovými Vary, napsal zpěvák a herec Philipp Eduard Devrient, rovněž host západočeských lázní. Ústřední melodii z opery také použil Antonín Dvořák ve své symfonii č. 9 "Z Nového světa".
Z Marschnerových deseti dětí jich 8 předčasně zemřelo a roku 1854 zemřela i jeho třetí manželka. Naposledy se oženil s kontraaltistkou Theresou Jandovou.
Marschner zemřel v Hannoveru 16. prosince 1861 a je tam pohřben na hřbitově Neustädter Friedhof. Vdovu po něm si později vzal rakouský skladatel Otto Bach.
Ocenění
- Dr. phil. h. c. der Universität Leipzig, 1834
- Čestný člen Společnosti přátel hudby Rakouského císařství v Vídni, 1841
- Člen Královské pruské akademie umění, Berlín, 1845
- Čestný člen Vocal Association and Reform Club, Londýn, 1857
- Čestný člen Royal Academy of Music, Londýn, 1859
- Královský generální umělecký ředitel v Hannoveru, 1859
Dílo
Opery
- Titus (libreto Friedrich Rochlitz podle Caterino Mazzolà, 1816, neprovedeno)
- Der Kiffhäuser Berg (libreto August von Kotzebue, 1822 Žitava, Stadttheater)
- Heinrich IV. und D'Aubigné (libreto Heinrich Alberti, 1820 Drážďany, Hoftheater)
- Saidar und Zulima oder Liebe und Großmut (libreto August Gottlieb Hornbostel, 1818 Bratislava, Schauspielhaus)
- Das stille Volk (libreto August Gottlieb Hornbostel, 1818)
- Lucretia (libreto Joseph August Eckschlager, 1827 Gdaňsk, Stadttheater)
- Der Holzdieb (libreto Friedrich Kind, 1825 Drážďany, Hoftheater)
- Der Vampyr (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1828 Lipsko, Stadttheater)
- Der Templer und die Jüdin (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1829 Lipsko, Stadttheater)
- Des Falkners Braut/La sposa promessa del falconiére (libreto Wilhelm August Wohlbrück, 1832 Lipsko, Stadttheater)
- Hans Heiling (libreto Eduard Devrient, 1833 Berlin, Königliches Opernhaus)
- Ali Baba ?
- Der Wiener in Berlin ?
- Fridthjof's Saga ?
- Das Schloß am Ätna (libreto Ernst August Friedrich Klingemann, 1836 Lipsko, Stadttheater)
- Der Bäbu (Wilhelm August Wohlbrück, 1838 Hannover, Hoftheater)
- Adolph von Nassau (libreto Heribert Rau, 1845 Drážďany, Königlich-Sächsisches Hoftheater)
- Austin (libreto Mariane Marschner, 1852, Hannover, Hoftheater)
- Sangskönig Hiarne und das Tyrfingschwert (libreto Wilhelm Grothe/Nuitter, 1863, Frankfurt, Nationaltheater)
Scénická hudba
- Prinz Friedrich von Homburg (Heinrich von Kleist, 1821)
- Schön Ella (1822)
- Der Goldschmied von Ulm (1856)
- Die Hermannsschlacht (Heinrich von Kleist)
Odkazy
Literatura
- Allmuth Behrendt, Matthias Theodor Vogt (Hrsg.): Heinrich August Marschner. Bericht über das Zittauer Marschner-Symposium. Ein Symposium des Instituts für Kulturelle Infrastruktur Sachsen. Leipziger Universitätsverlag, Leipzig 1998. (Kulturelle Infrastruktur. Bd. 5) ISBN 3-931922-22-7
- Georg Münzer: Heinrich Marschner. Harmonie, Berlin 1901 (Digitalizováno)
- Allen Dean Palmer: Heinrich August Marschner, 1795–1861. His life and stage works. Ann Arbor 1980
- Adolph Kohut: Aus Josefs Tichatscheks Nachlass. Briefe von Richard Wagner, Heinrich Marschner, Albert Niemann, Hans von Bülow, Wilhelmine Schröder-Devrient, Johanna Jachmann-Wagner und Marie Seebach. In: Bühne und Welt, Verlag von Bühne u. Welt, Hamburg 1907 9(1906/07) II, S. 418–423.
- Wilhelm Rothert: Allgemeine Hannoversche Biografie, Band 2: Im Alten Königreich Hannover 1814–1866; Hannover: Sponholtz, 1914, S. 333–347
- Till Gerrit Waidelich (Hrsg. und Komm.): Von der Lucretia zum Vampyr. Neue Quellen zu Marschner. Dokumente zur Entstehung und Rezeption der Lucretia. Vollständige Edition des Reise-Tagebuchs von 1826 bis 1828. Anmerkungen zu Marschners journalistischem Wirken. Schneider, Tutzing 1996, ISBN 3-7952-0837-8
- Brigitta Weber: Heinrich Marschner. Königlicher Hofkapellmeister in Hannover. Niedersächsische Staatstheater, Hannover 1995, ISBN 3-931266-01-X
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Heinrich Marschner na Wikimedia Commons
- Volně přístupné partitury děl od Heinricha Marschnera v projektu IMSLP
- Děj a libreto opery Hans Heiling
- Základní životní data
- Seznam oper (německy)
- Dílo dle Klassika (německy)
- Životopis v datech (německy)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk