A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Herát شهر هرات د هرات ښار | |
---|---|
![]() Město Herát | |
Poloha | |
Souřadnice | 34°20′31″ s. š., 62°12′11″ v. d. |
Nadmořská výška | 920 m n. m. |
Časové pásmo | 4:30 |
Stát | ![]() |
Provincie | Herát |
![]() ![]() Herát Herát, Afghánistán | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 182 km² |
Počet obyvatel | 592 902 (2021) |
Hustota zalidnění | 3 257,7 obyv./km² |
Etnické složení | Hazárové,Tádžikové |
Náboženské složení | Sunnité |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Herát (persky شهر هرات, šahr-e Herát) je oázové město a třetí největší město Afghánistánu. V roce 2020 mělo město odhadem 574 276 obyvatel a slouží jako hlavní město provincie Herát, která se nachází jižně od pohoří Paropamisus (Selseleh-ye Safēd Kōh) v úrodném údolí řeky Hari v západní části země. Starověká civilizace na Hedvábné stezce mezi Blízkým východem, střední a jižní Asií slouží jako regionální centrum na západě země.
Herát sahá až do avestských dob a byl tradičně známý svým vínem. Město má řadu historických památek, včetně citadely Herat a komplexu Musalla. Během středověku se Herát stal jedním z důležitých měst Chorásán. Po dobytí Tamerlánem se město stalo důležitým centrem intelektuálního a uměleckého života v islámském světě. Za vlády Šáha Rukha (1405–1445) sloužilo město jako ohnisko tímúrovské renesance, jejíž sláva se pravděpodobně shodovala s Florencií během italské renesance jako centrum kulturního znovuzrození. Po pádu Tímúrovské říše byl Herát od počátku 18. století ovládán různými afghánskými vládci. V roce 1716 se Afghánci z paštunského kmene Durráníů obývající město vzbouřili a vytvořili svůj vlastní sultanát. V roce 1732 je dobyli Afšarídi. Po smrti Nádira Šáha a nástupu Ahmada Šáha Durráního k moci v roce 1747 se Herát stal součástí Afghánistánu. V první polovině 19. století se stal nezávislým městským státem, čelil několika íránským invazím, dokud nebyl v roce 1863 začleněn do Afghánistánu. Silnice z Herátu do Íránu a Turkmenistánu jsou stále strategicky důležité. Jako brána do Íránu vybírá pro Afghánistán velké množství celních příjmů. Má také mezinárodní letiště. Po válce v roce 2001 bylo město relativně bezpečné před útoky povstalců Tálibánu. V roce 2021 bylo oznámeno, že Herát bude zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Dne 12. srpna 2021 bylo město obsazeno bojovníky Tálibánu v rámci letní ofenzívy Tálibánu.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/75/Herat_Congregational_Mosque_-Afghanistan.jpg/320px-Herat_Congregational_Mosque_-Afghanistan.jpg)
Významné památky
- Citadela
- Jama Masjid („Páteční mešita“)
- komplex Mussala
- hrobka Chódže Abduláha Ansárího
Osobnosti spojené s Herátem
- Chódže Abduláh Ansárí (1006–1088) – perský súfí[1]
- Fattáhí (?–1448) – perský básník a kaligraf, zemřel v Herátu.
- Džámí (1414–1492) – perský filosof a básník, zemřel v Herátu.
Následuje časová osa historie města Herát v Afghánistánu.
Časová osa
Před 15. stoletím
- 500 př. n. l. – V Arii založeno perské město Artakaena (přibližné datum).[2]
- 330 př. n. l. – Artakaena dobyta Alexandrem III. Makedonským.[2]
- 167 př. n. l. – Město se stává součástí Parthské říše.
- 127 př. n. l. – Město se stává součástí Kušánské říše.
- 642 n. l. – Obléhání Herátu; Arabové u moci.
- 1042 – Město obléhá Seldžukem Tughrilem.[3]
- 1064 – Alp-Arslan u moci.[3]
- 1102 – Zemětřesení.[4]
- 1157 – Město bylo zničeno náporem Oghuzů, předchůdců moderních Turkomanů.
- 1163 – V Herátu vyrobeno Bobrinského vědro.[5]
- 1175 – Ghuridi u moci.[2]
- 1197 – Konflikt mezi kovářskými a mědikovářskými bazary.[3]
- 1201 – Začíná stavba nové Páteční mešity.[4]
- 1221 – Město vyplenili Mongolové.[6]
- 1244 – Šáms ál-Din Kurt u moci.[6]
- 1300 – Heratská citadela opevněna.
- 1364 – Zemětřesení.[4]
- 1380 – Město dobyto Tamerlánovými silami.[6]
15.–19. století
- 1405 – Hlavní město Tímúrovské dynastie přesídleno ze Samarkandu do Herátu.[5]
- 1410 – Bazary zrekonstruovány.[5]
- 1425 – Hrob Chwádžy Abdulláha Ansárihi postaven v Gazurgáhu (nedaleko města).[7]
- 1438 – Postaveno Gawaršádovo mauzoleum.[5]
- 1448 – Obléhání Herátu.
- 1460 – Postaven „Královský kanál“.[5]
- 1469 – Sultán Husajn Mirza Bajkarah u moci.[6]
- 1482 – Mimo město postavena Ichlasija (vzdělávací a charitativní komplex) (přibližné datum).
- 1500 – Páteční mešita přestavěna.[4]
- 1507 – Uzbek Mohamed Šajbani u moci.[5]
- 1510 – Město dobyl Safíovec šáh Ismá‘íl; Šamluští Turkomanové u moci.[6]
- 1528 – Safíovec šáh Tahmásp u moci.[6]
- 1716 – Afghánské povstání Abdálíů.[6][8]
- 1729 – Nádir Šáh u moci.[6][8]
- 1732 – Afghánské povstání potlačeno.[6]
- 1750 – Město se stalo součástí Durránské říše.[9]
- 1801 – Město se osamostatnilo.
- 1807 – Město je obléháno Íránem
- 1818 – Město začleněno do Durránské říše.[10] Později téhož roku jsou Durráníové vyhnáni z většiny Afghánistánu, Herát se stává jejich poslední baštou.
- 1837 – Začíná obléhání Herátu perskými silami.[6][8]
- 1842 – Jár Mohamed Chán Alakozaj sesadil Kamrana Šáha a stal se novým vládcem.[8]
- 1851 – Sa'íd Mohamed Chán u moci.[8][9]
- 1852 – Město je krátce obsazeno Peršany.[9]
- 1855 – Mohamed Jusúf u moci.[8][9]
- 1856 – Začíná perské obléhání Herátu,[11] 25. října Peršané město dobyli.[9]
- 1857 – Perská kontrola nad městem končí na základě Pařížské smlouvy;[6] Sultán Jan ustanoven jako vládce Herátu.[8]
- 1862 – 27. července město obléháno Mohamedovci.
- 1863 – 26. května město dobyto silami Dósta Muhammada Chána,[12] Mohamed Jakub Chán u moci.[8][13]
- 1880 – Abd ál-Rahmán Chán u moci.[6]
- 1885 – Na příkaz Amíra byla zničena Mosalla.
20. století
- 1922 / 1301 SH – Solární kalendář Hegirae oficiálně přijat v Afghánistánu.
- 1925 – Založeno Herátské národní muzeum.
- 1947 – Vysílání Rádia Kábul začíná dosahovat Herátu (přibližné datum).[14]
- 60. léta – Postavena dálnice mezi Kandahárem a Herátem.[6]
- 1973 – Počet obyvatel: 108 750.[15]
- 1979 – Povstání, město bombardováno sovětskými silami.[16]
- 1988 – Počet obyvatel: 177 300 (odhad).[15]
- 1993 – Odstranění min.[16]
21. století
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herat Province na anglické Wikipedii.
- ↑ Encyclopædia Iranica . New York: Center for Iranian Studies Columbia University, 1982-12-15, rev. 2011-07-15 . Heslo ʿABDALLĀH ANṢĀRĪ. (anglicky)
- ↑ a b c CENTRE, UNESCO World Heritage. City of Herat. UNESCO World Heritage Centre . . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PAUL, Jürgen. The Histories of Herat. Iranian Studies. 2022-01-01, roč. 33, čís. 1–2, s. 93–115. Dostupné online . ISSN 0021-0862. DOI 10.1080/00210860008701977. (anglicky)
- ↑ a b c d GOLOMBEKOVÁ, Lisa. The Resilience of the Friday Mosque: The Case of Herat. : , 1983. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Grove Encyclopedia of Islamic Art & Architecture. : Oxford University Press, 2009. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m BOSWORTH, Clifford Edmund. Historic Cities of the Islamic World. Leiden: Koninklijke Brill, 2007. ISBN 978-9004153882. (anglicky)
- ↑ FRYE, Richard N. Two Timurid Monuments in Herat. : , 1948. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h BALFOUR, Edward Green. The cyclopaedia of India and of Eastern and Southern Asia, commercial, industrial, and scientific; products of the mineral, vegetable, and animal kingdoms, useful arts and manufactures. : London B. Quaritch 1144 s. Dostupné online.
- ↑ a b c d e NOELLE-KARIMI, Christine. The Pearl in Its Midst: Herat and the Mapping of Khurasan (15th-19th Centuries). : Austrian Academy of Sciences Press 374 s. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-7202-4. (anglicky) Google-Books-ID: Kdl9oAEACAAJ.
- ↑ LEE, Jonathan L. Afghanistan: A History from 1260 to the Present. : Reaktion Books 797 s. Dostupné online. ISBN 978-1-78914-019-4. (anglicky) Google-Books-ID: asR9DwAAQBAJ.
- ↑ MIKHAIL, Volodarsky. Persia's Foreign Policy between the Two Herat Crises, 1831-56. : s.n., 1985. (anglicky)
- ↑ STEWART, C. E. The Herat Valley and the Persian Border, from the Hari-Rud to Sistan. zenodo.org. 1886-03-01. Dostupné online cit. 2023-02-08. DOI 10.2307/1800963.
- ↑ MARSH, Hippisley Cunliffe. Description of a Journey Overland to India, via Meshed, Herat, Candahar and the Bolan Pass, in the Year 1872. s.l.: s.n., 1876. (anglicky)
- ↑ BAILY, John. Recent Changes in the Dutār of هرات. s.l.: s.n., 1976. (anglicky)
- ↑ a b UNSD — Demographic and Social Statistics. unstats.un.org online. cit. 2023-02-08. Dostupné online.
- ↑ a b TIRARD-COLLET, Olivier. After the War: the Condition of Historical Buildings and Monuments in Herat, Afghanistan. Írán: s.n., 1998. (anglicky)
- ↑ United Nations Statistics Division - Demographic and Social Statistics. unstats.un.org online. cit. 2023-02-08. Dostupné online.
- ↑ UNSD — Demographic and Social Statistics. unstats.un.org online. cit. 2023-02-08. Dostupné online.
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
Obrázky, zvuky či videa k tématu Herát na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk