Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze je kopií původního raně barokního mariánského sloupu zničeného brzy po vzniku Československa. Na vrcholu je umístěna socha Neposkvrněné Panny Marie, vytvořená sochařem Petrem Váňou podle originálu od Jana Jiřího Bendla. Původní sloup nechal na Staroměstské náměstí postavit v roce 1650 císař Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za obhájení Prahy před švédskými vojsky v roce 1648. Kromě náboženské úcty sloup dříve sloužil i jako sluneční hodiny k určování poledne místního času. Strhli ho 3. listopadu 1918 hasiči, kterým bohém Franta Sauer namluvil, že odstranění památky požaduje Národní výbor československý.

Snahy o obnovení mariánského sloupu započaly bezprostředně po jeho stržení, ale až po sametové revoluci došlo ke zhotovení rekonstrukce sloupu a vrcholové sochy. Historická symbolika památky a její návrat na Staroměstské náměstí od počátku vyvolávala spory. Zastánci argumentovali uměleckou, historickou, náboženskou a urbanistickou hodnotou sloupu, který odpůrci naopak vnímali jako symbol pobělohorského habsburského útlaku a poukazovali na nemožnost sochy přesně obnovit, jelikož se nedochovala dostatečná dokumentace. Rekonstrukce sloupu byla několikrát zamítnuta, v lednu 2020 ji však pražské zastupitelstvo schválilo a 4. června 2020 byla osazena vrcholová socha. Dokončení díla bylo odhadnuto na srpen 2024.