Hlivické knížectví

	; znak
	Geografie
Hlavní město	Hlivice
	Obyvatelstvo
Jazyky	polština, němčina, čeština
Náboženství	římskokatolické
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální dědičná monarchie
Mateřská; země	Horní Slezsko, slezská knížectví; Bytomské knížectví (1342–1465)
	Státní útvary a území
	Bytomsko-kozelské knížectví
	České království

Hlivické knížectví (německy Herzogtum Gleiwitz) bylo slezské knížectví vzniklé v roce 1337 oddělením od knížectví Bytomsko-Kozelského. To bylo ovládáno Slezskými Piastovci. V roce 1482 si je zabral uherský král Matyáš Korvín. Sídlem knížectví bylo město Hlivice (dnes Gliwice, Horní Slezsko, Polsko).

Historie

Oblast Hlivického knížectví zpočátku patřila k Opolskému knížectví, které bylo rozděleno po smrti knížete Vladislava I. Opolského v roce 1281 mezi jeho čtyři syny. Tím vzniklo nové Bytomské knížectví. Od roku 1327 bylo ve vlastnictví knížete Leška Ratibořského. Jeho smrti v roce 1336 si Ratibořské knížectví nárokovali Slezští Piastovci. Český král Jan Lucemburský dal toto knížectví dle německého lenního práva Mikuláši II. Opavskému a nároky Piastovců uspokojil poskytnutím dosavadních ratibořských zástav Kozlí a Hlivice.^[1] Pravděpodobně v roce 1337 se oddělila část Hlivice od Bytomského knížectví. V listinách z té doby byl uveden Zemovít Bytomský jako kníže hlivický. V roce 1342 kníže zemřel a Hlivice opět staly součástí Bytomského knížectví.

V roce 1355 zanikla bytomsko-kozelská větev slezských Piastovců. Knížetem hlivickým se stal Přemysl I. Nošák z Těšína. Za svého života předal knížectví svému synovi Přemyslu I. Osvětimskému. Samostatné Hlivické knížectví bylo znovu obnoveno v roce 1465 Janem IV. Osvětimským, který jej odkoupil od bratra Přemysla II. Osvětimského v důsledku ztráty knížectví Osvětimského, který jej držel až do roku 1482, kdy jej získal uherský král Matyáš Korvín během obsazování Slezska uherskými vojsky. V roce 1532 se stalo Hlivické knížectví lénem Českého království.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Herzogtum Gleiwitz na německé Wikipedii.

↑ Dějiny Slezska v datech. První. vyd. Hořejší nábřeží 17, Praha 5: Libri, 203. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Hlivické_knížectví
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Dějiny Slezska v datech. První. vyd. Hořejší nábřeží 17, Praha 5: Libri, 203. 546 s. ISBN 80-7277-172-8.

[1]