A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hrabyně | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | renesanční |
Výstavba | 1528 (tvrz) |
Přestavba | 1756 (barokní zámek), 1862–1863 |
Zánik | okolo r. 1955 |
Stavebník | neznámý |
Další majitelé | Bítovští z Bítova, Fulštejnové, Šípové z Bránice, Tvorkovští z Kravař, Syrakovští z Pěrkova, Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle, Čejkové z Badenfeldu, Řád německých rytířů |
Poloha | |
Adresa | Hrabyně 2, Hrabyně, Česko |
Souřadnice | 49°53′2,76″ s. š., 18°3′20,52″ v. d. |
Hrabyně (zámek) | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Zámek Hrabyně stával v obci Hrabyně, mezi Ostravou a Opavou.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy došlo k dělení opavského vévodství. Tehdy byl ve vlastnictví Jindřicha z Bítova. V roce 1528 ji Jiří Bítovský z Bítova prodal Jindřichovi z Fulštejna a při této příležitosti je zmíněna i tvrz. V roce 1535 pak panství koupil Jindřich Šíp z Bránice. Podruhé je tvrz připomínána roku 1565, když ji zakoupil Jiří Tvorkovský z Kravař. V roce 1647 se majitelkou stala Marie Magdalena Syrakovská z Pěrkova a v roce 1687 připadla Maxmiliánovi Mitrovskému z Nemyšle. V roce 1756 za Arnošta Benjamina Mitrovského z Nemyšle došlo na místě tvrze nebo v její blízkosti k výstavbě pozdně barokního zámku, jehož podoba byla ovlivněna Johannem Lukasem von Hildebrandtem. Roku 1832 zámek odkoupil Arnošt Ota Čejka z Badenfeldu, ovšem už v roce 1837 jej prodal Řádu německých rytířů, který v letech 1862–1863 nechal zámek přestavět. Při této přestavbě byl o polopatro zvýšen, přičemž původní velikost naznačovala korunní římsa. V majetku řádu zůstal do roku 1939, kdy již neplnil funkci sídla.
Kvůli úzkým vazbám řádu na Habsburky přešel v roce 1919 pod správu státu.[zdroj? Ten v jednom patře zámku v roce 1938 zřídil školu. Roku 1939 nechali nacisti řád rozpustit a zámek jim zabavili; v roce 1946 došlo k jeho konfiskaci československým státem. Během druhé světové války zámek sloužil jako lazaret. Na jaře 1945 došlo při bojích o Opavu a Ostravu k velkému poškození celé obce, tedy i zámku. V polovině 50. let 20. století byly zámecké trosky zbořeny. Do současnosti se zachovaly některé budovy dvora a také budova bývalé míčovny (později oranžerie a sýpky), která někdy bývá považována za bývalou tvrz.
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk