A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Hydridy jsou binární (dvouprvkové) sloučeniny vodíku s jinými prvky.
Dělení hydridů
Podle vazebné interakce je lze rozdělit na iontové, kovové, přechodné, molekulové a polymerní.
Iontové hydridy
Iontové hydridy jsou sloučeniny vodíku s nejelektropozitivnějšími kovy (alkalické kovy, kovy alkalických zemin). Jsou to reaktivní, termicky málo stabilní, bezbarvé krystalické látky, ve kterých má vodík oxidační číslo −I.
S vodou reagují za vzniku příslušného hydroxidu a vývoje vodíku.
Mezi iontové hydridy patří i hydridy obecného vzorce MH2 odvozené od Sc, Y a některých lanthanoidů a aktinoidů[zdroj?
Příprava
Iontové hydridy lze připravit přímou reakcí vodíku s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin.
- 2 Na + H2 → 2 NaH – hydrid sodný
- Ca + H2 → CaH2 – hydrid vápenatý
(V průběhu těchto reakcí vystupuje elementární vodík jako oxidační činidlo.)
Kovové hydridy
Kovové hydridy jsou křehké pevné látky kovového vzhledu. Tvoří je prvky podskupiny chromu, triády železa a palladium. Tyto sloučeniny se vyznačují vodivými nebo polovodivými vlastnostmi. Jejich struktura není doposud zcela objasněna.
Hydridy přechodného typu
Hydridy přechodného typu tvoří prvky podskupin skandia, titanu, vanadu a některé lanthanoidy a aktinoidy. S uvedenými prvky vodík dobře reaguje za vzniku sloučenin, které nejsou přesně definované. Většinou mají charakter berthollidů (například TiH1,75 nebo VH0,71).[pozn. 1] Vazebné poměry v těchto sloučeninách jsou přechodem mezi vazbami iontovými a kovovými.
Molekulové (kovalentní) hydridy
Kovalentní hydridy tvoří nekovy a polokovy IV. až VII. skupiny periodického systému. Pokud jde o jednotlivé skupiny, pevnost vazeb i teplotní stálost klesá s rostoucím atomovým číslem, v rámci period však zleva doprava roste.
Polymerní hydridy
Polymerní hydridy jsou sloučeniny s elektronově deficitními vazbami. Tvoří je prvky II. a III. skupiny periodického systému. Studium vazebných poměrů v těchto sloučeninách mělo značný význam pro rozvoj teorie chemické vazby. Hydridy boru a gallia jsou většinou plynné nebo kapalné, ostatní mají skupenství pevné.
Názvosloví hydridů
Hydridy je možné rozdělit také z hlediska názvoslovného, a to na tři skupiny.
Sloučeniny s prvky 1. a 2. (I. A a II. A) skupiny
Tyto hydridy mají dvojslovné názvy složené ze slova hydrid a přídavného jména obsahujícího název prvku s ohledem na jeho oxidační číslo (analogie s označováním kationtů v solích, oxidech, …). Například:
- NaH – hydrid sodný
- KH – hydrid draselný
- CaH2 – hydrid vápenatý
- BeH2 – hydrid berylnatý
Sloučeniny s prvky 13. až 15. (III. A až V. A) skupiny
Sloučeniny této skupiny hydridů jsou pojmenovávány jedním slovem složeným ze slovního základu názvu kationtu a přípony -an. Počet vodíků v těchto hydridech je možno zjistit buď z obecných vlastností jednotlivých skupin anebo i následovně:
- Ve třetí a čtvrté skupině je počet vodíku stejný jako číslo skupiny
- V páté skupině je toto číslo rozdílem čísla skupiny od čísla 8
- Obdobné počítání platí i v 16. a 17. skupině (VI. A a VII. A), jen se zde nemluví o hydridech, nýbrž se jedná o
Odkazy
Poznámky
- ↑ V krystalové struktuře chemických látek může docházet k poruchám. Jejich důsledkem je do jisté míry proměnlivé chemické složení těchto látek, které není v souladu se zákonem stálých slučovacích poměrů. Takové sloučeniny se často označují jako berthollidy. Sloučeniny s konstantním složením bývají označovány jako daltonidy.
Literatura
- Mareček, Aleš. Chemie pro čtyřletá gymnázia. ISBN 80-7182-055-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hydridy na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk