Idris I.

Idris I.
	král libyjský
	Idris, král libyjský
Doba vlády	24. prosince 1951 – 1. září 1969
Úplné jméno	Saíd Muhamad Idris bin Saíd Muhamad al-Mahdí al-Senussi
Narození	12. března 1889; Al-Džagbúb, Libyjské království
Úmrtí	25. května 1983 (94 let).; Káhira, Egypt
Pohřben	Jannat al-Baqí, Medina, Saúdská Arábie; 1983
Nástupce	Hasan Libyjský
Manželka	královna Fátima el-Šaríf
Potomci	libyjský král neměl žádné potomstvo, měli s jehou ženou Fatimou adoptovanou dceru z Palestiny[zdroj⁠?
Dynastie	Senussiové
Otec	Muhammad al-Mahdí al-Senussi
Matka	Aisha bint Ahmad al-Syrte
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Král Idris I. Libyjský, GBE (arabsky إدريس الأول), celým jménem Saíd Muhamad Idris bin Saíd Muhamad al-Mahdí al-Senussi (13. března 1890^[1] – 25. května 1983),^[2] byl prvním a jediným králem Libye. Vládl v letech 1951–1969 a byl současně hlavou muslimského řádu Senussiů.

Mládí

Narodil se v Al-Džagbúbu, v ústředí hnutí Senussiů, jako syn Saída Muhammada al-Mahdího bin Saída Muhammada al-Senussiho a jeho páté ženy Aishy bint Ahmad al-Syrte. Idris byl vnukem Saída Muhammada bin Alího as-Senussiho, zakladatele muslimského súfijského řádu Senussiů. Roku 1916 se po abdikaci svého bratrance Saída Ahmeda Šarífa as Senussiho stal hlavou řádu Senussiů. Byl uznán Brity s novým titulem emíra území Kyrenaika, který byl posléze uznán také Italy (1920). V roce 1922 se též stal emírem Tripolska.

Počátky jeho politického života se nesly ve znamení snah o vyjednání nezávislosti pro Kyrenaiku.^[3] V roce 1922 se po italském vojenském útoku proti Libyi uchýlil do exilu. Jako základna v guerillové válce proti italským koloniálním úřadům mu tehdy sloužil Egypt.^[4]

Druhá světová válka

Během druhé světové války, podporoval Idris Spojené království v naději, že se jeho vlast jednou provždy zbaví italské okupace. Proto také přivedl příslušníky hnutí Senussiů a kyrenejské vlastence do boje po boku Spojenců proti Ose. S porážkou německých a italských sil vedených Erwinem Rommelem se konečně mohl vrátit do hlavního města Benghází a zformovat oficiální vládu.

K nevoli domácích arabských nacionalistů a podpůrců panarabismu v sousedních státech zachovával král Idris těsné vztahy se Spojeným královstvím a USA, a později dokonce intervenoval proti Egyptské agresi během Suezské krize roku 1956.^[zdroj⁠?

Jiným ohrožením jeho panování byla nevyslyšená snaha o mužského potomka, jenž by jej později nahradil na trůně. Ekonomika státu díky výtěžkům z ropných polí a díky přítomnosti letectva Spojených států amerických na základně Wheelus poblíž Tripolisu vzrůstala, avšak královo zdraví se začalo zhoršovat.^[zdroj⁠?

Převrat a exil

1. září 1969, kdy byl král Idrís v Turecku, aby se podrobil lékařskému zákroku, byl sesazen libyjskou armádou pod velením Muammara Kaddáfího při státním převratu.^[5] Převrat předešel abdikaci krále Idríse určené na 4. srpna 1969, s platností od 2. září 1969, ve prospěch jeho synovce korunního prince Hasana as-Senussiho.

Po převratu byl král Idrís souzen in absentia „Libyjským lidovým soudem“ a v listopadu 1971 nad ním byl vynesen rozsudek smrti.

Podařilo se mu lodí dostat do města Kamena Vourla v Řecku a poté se uchýlil do exilu v Egyptě, kde roku 1983 zemřel v Káhiře ve věku 94 let. Byl pochován v Medině v Saúdské Arábii.

Povstání v roce 2011

Ačkoli král Idrís I. zemřel v exilu a většina dnešních Libyjců se narodila až po konci jeho panování, mnoho opozičních demonstrantů za libyjského povstání proti plukovníku Kaddáfímu, mělo připnutu trikolóru s barvami vlaky Libyjského království a v rukou drželi portréty krále, zejména v tradiční pevnosti Senussiů Kyrenaice.^[6]

Vyznamenání

velkostuha Řádu Nilu – Egypt
velkokříž Řádu čestné legie – Francie
velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie
řetěz Řádu al-Husajna bin Alího – Jordánsko
velkostuha Národního řádu cedru – Libanon
Řád Osmanie I. třídy – Osmanská říše, 1918
Řád Medžidie II. třídy – Osmanská říše, 1918
velkokříž Řádu Spasitele – Řecko
čestný rytíř-komandér Řádu britského impéria – Spojené království, 1946
čestný rytíř velkokříže Řádu britského impéria – Spojené království, 1. května 1954^[7]
velkostuha Řádu nezávislosti – Tunisko

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Idris of Libya na anglické Wikipedii.

↑ https://www.britannica.com/biography/Idris-I-king-of-Libya
↑ http://www.royalark.net/Libya/libya6.htm
↑ Vandewalle, Dirk (2006). A history of modern Libya. Cambridge University Press. str. 36. ISBN 978-0-521-85048-3.
↑ Oliver, Roland; Atmore, Anthony (2005). Africa since 1800. Cambridge University Press. str. 236.
↑ Bloodless coup in Libya (nekrvavý převrat v Libyi. BBC News On This Day. 1. září 1969.
↑ The liberated east: Building a new Libya . 24 February 2011 . Dostupné online.
↑ Chicago Tribune - Historical Newspapers. Chicago Tribune . . Dostupné online. (anglicky)

Související články

Muhammad as-Senussi - prasynovec krále Idríse I., současný následník trůnu

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Idris I. na Wikimedia Commons

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Idris_I.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] ttps://www.britannica.com/biography/Idris-I-king-of-Libya

[2] ttp://www.royalark.net/Libya/libya6.htm

[3] Vandewalle, Dirk (2006). A history of modern Libya. Cambridge University Press. str. 36. ISBN 978-0-521-85048-3.

[4] Oliver, Roland; Atmore, Anthony (2005). Africa since 1800. Cambridge University Press. str. 236.

[5] Bloodless coup in Libya (nekrvavý převrat v Libyi. BBC News On This Day. 1. září 1969.

[6] The liberated east: Building a new Libya . 24 February 2011 . Dostupné online.

[7] Chicago Tribune - Historical Newspapers. Chicago Tribune . . Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]