A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ionizační potenciál (ionizační energie) atomu nebo molekuly je energie potřebná k odtržení jednoho elektronu z izolovaného, plynného atomu nebo iontu. Tato veličina vyjadřuje snahu atomu nebo iontu udržet si elektron, tedy „sílu“ jakou je elektron vázán v elektronovém obalu. Větší ionizační energie znamená obtížnější odtržení elektronu z atomu.
Dodáním ionizační energie atomu se odtrhne jeden nebo postupně více elektronů a vznikne kladně nabitý kation.
Jednotkou elektronové afinity je kilojoule na mol (kJ/mol) nebo elektronvolt (eV) na jeden atom.
Definice a výpočet
Ionizační energie Ei je minimální energie potřebná k odtržení elektronu od atomu (X) v základním stavu v plynné fázi (g).
- X(g) + Ei1 → X+ + e−
Energie potřebná k odtržení dalších elektronů od atomu se postupně zvyšuje. Například druhá ionizace odpovídá reakci:
- X+(g) + Ei2 → X2+ + e−
Kde Ei2 je větší než Ei1. Obecně tedy platí, že n-tá ionizační energie je energie potřebná k odtržení n-tého elektronu po odtržení n − 1 elektronů. Největší nárůst ionizační energie nastává u stabilních konfigurací blízkých vzácným plynům.
Ionizační energie a periodická tabulka
Hodnota ionizační energie klesá ve skupině periodické tabulky a vzrůstá zleva doprava v rámci jedné periody. Nejvýraznější nárůst ionizační energie je v případě, kdy dojde k odtržení elektronu ze zaplněného atomového orbitalu blíž k jádru. To je způsobeno tím, že po odstranění všech elektronů z vnějšího orbitalu přichází na řadu elektron z orbitalu, který je blíž k jádru. Jeho odtržení je energeticky náročnější, neboť blízko jádra působí na elektrony větší elektrostatická síla. V tabulce jsou uvedeny ionizační energie několika prvků pro první až sedmý odtržený elektron.
Ionizační energie v kJ/mol | |||||||
Prvek | První | Druhý | Třetí | Čtvrtý | Pátý | Šestý | Sedmý |
Na | 496 | 4 560 | |||||
Mg | 738 | 1 450 | 7 730 | ||||
Al | 577 | 1 816 | 2 881 | 11 600 | |||
Si | 786 | 1 577 | 3 228 | 4 354 | 16 100 | ||
P | 1 060 | 1 890 | 2 905 | 4 950 | 6 270 | 21 200 | |
S | 999,6 | 2 260 | 3 375 | 4 565 | 6 950 | 8 490 | 27 107 |
Cl | 1 256 | 2 295 | 3 850 | 5 160 | 6 560 | 9 360 | 11 000 |
Ar | 1 520 | 2 665 | 3 945 | 5 770 | 7 230 | 8 780 | 12 000 |
Hodnotu ionizačního potenciálu se mění podle toho, zda je elektron ve valenční slupce nebo v slupce blíže jádru. První elektron jde odtrhnout velmi snadno, protože vzniklý ion získá konfiguraci příslušného vzácného plynu. Odtržení druhého elektronu je již energeticky velmi náročné, protože vzniklá elektronová konfigurace je energeticky méně výhodná.
Pokud například pro odtržení prvního elektronu od atomu je třeba ionizační energie 1500 kJ/mol, pro druhý elektron již 5000 kJ/mol a pro třetí 6000 kJ/mol, bude to atom, který ve valenční slupce obsahuje pouze jeden elektron. Jedná se tedy o alkalický kov.
Ionizační energie a elektronová afinita
Hlavní rozdíl mezi ionizační energií a elektronovou afinitou je ten, že ionizační energie udává množství energie potřebné k odtržení elektronu od atomu a elektronová afinita udává množství energie uvolněné při získání elektronu atomem. Vyšší elektronovou afinitu mají atomy, jejichž elektronová valenční vrstva je zaplněna téměř jako valenční vrstva vzácného plynu (oktetové pravidlo).
Ionizační energie a elektronegativita
Elektronegativita je míra schopnosti atomu přijímat nebo ztrácet elektrony. Rovná se průměru ionizační energie a elektronové afinity. Například lithium má velmi nízkou ionizační energii i elektronovou afinitu, zatímco chlor má obě tyto hodnoty vysoké. Elektronegativita Cl bude tudíž vysoká a elektronegativita Li nízká.
Rozdíl elektronegativit dvou prvků poskytuje představu o charakteru chemické vazby mezi nimi. Ty podle velikosti elektronegativity dělíme na:
- Iontová vazba – vzniká, pokud je rozdíl elektronegativit větší než 2
- Kovalentní vazba – vzniká, pokud je rozdíl elektronegativit menší než 1
- Polární vazba – vzniká, pokud je rozdíl elektronegativit mezi hodnotami 1 a 2, vazba je přechodem mezi vazbou kovalentní a iontovou.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ionization potential na anglické Wikipedii.
Související články
Literatura
- Klikorka J., Hájek B., Votinský J., Obecná a anorganická chemie, 2. vydání, Praha 1989
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Īsen
Železo
Željezo
Σίδηρος
Аьшк
Жалеза
Железо
Желязо
Жєлѣꙁо
Кшни
Кӧрт
Мах
Ракь
Темир
Темір
Тимĕр
Тимер
Түмэр
Төмөр (химийн элемент)
Երկաթ
ברזל
آهن
ئاسن
حديد
دمیر
ܦܪܙܠܐ
ދަގަނޑު
आइरन
लोखण
लोहा
লো
লোহা
લોખંડ
ಕಬ್ಬಿಣ
ഇരുമ്പ്
ལྕགས།
ပသီႏ
რკინა
ብረት
ᏔᎷᎩᏍᎩ
鉄
鐵
철
4. perioda
8. skupina
Aien
Aironi
Aktinium
Americium
Antimon
Apatit
Archeón
Archeóny
Argon
Arsen
Asın
Astat
Atomový poloměr
Ayan
Azil
Bakal
Barva
Baryum
Basi
Berkelium
Beryllium
Besi
Bismut
Blok (periodická tabulka)
Blok d
Bohrium
Bor (prvek)
Brom
Burdina
Cín
Cer
Cesium
Chemická skupina
Chemická vazba
Chemický prvek
Chlor
Chrom
Curium
Dəmir
Darmstadtium
Diamant
Drúza
Draselný živec
Draslík
Dubnium
Dusík
Dysprosium
Dzelzs
Ebendé
Einsteinium
Eisen
Elektronegativita
Elektronová konfigurace
Erbium
Europium
Færo
Fè
Fè (non)
Fer
Fermium
Fero
Feromagnetismus
Ferre
Ferro
Ferrum
Fier
Fierro
Flerovium
Fluor
Fluorit
Fosfor
Francium
Friedrich Mohs
Gadolinium
Gallium
Gelžės
Geležis
Germanium
Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií
Haearn
Hafnium
Halit
Hassium
Helium
Hesin
Hierro
Hierru
Hlavní strana
Hliník
Hořčík
Holmium
Horn
Houarn
Hustota
Iarann
Iezer
Indium
Ion
Ionizační potenciál
Iontový poloměr
Iridium
Iron
Itakandua
Izer
Izotopy železa
Járn
Jarn
Jern
Jod
Křemík
Křemen
Kadmium
Kalcit
Kalifornium
Kelvin
Kibende
Kkalwe (Iron)
Kmeň 121
Kobalt
Koncentrace (chemie)
Konduktivita
Kopernicium
Korund
Kovalentní poloměr
Krypton
Krystal
Krystalografická soustava
Krystalová mřížka
Kurugu
Kyslík
Lanthan
Lawrencium
Lithium
Livermorium
Loha
Lutecium
Měď
Měrná tepelná kapacita
Magnetismus
Mangan
Marad
Mastek
Meitnerium
Mendelevium
Mořská voda
Mohsova stupnice tvrdosti
Molární objem
Molybden
Moscovium
Nápověda:Úvod
Nápověda:Obsah
Neodym
Neon
Neptunium
Nihonium
Nikl
Niob
Nobelium
Oganesson
Olovo
Osmium
Oxidační číslo
Přechodné kovy
Palladium
Pascal (jednotka)
Paulingova stupnice
Perioda (periodická tabulka)
Pevná látka
Platina
Plutonium
Polonium
Pomoc:Referencie
Promethium
Protaktinium
Protonové číslo
R-věty
Radium
Radon
Raud
Rauta
Registrační číslo CAS
Relativní atomová hmotnost
Rezistivita
Rhenium
Rhodium
Rino
Roentgenium
Rtuť
Rubidium
Ruthenium
Rutherfordium
Rychlost zvuku
Sádrovec
Síra
S-věty
Samarium
Seaborgium
Selen
Skandium
Skupenské teplo tání
Skupenské teplo varu
Skupenství
Skupina (periodická tabulka)
Sodík
Soubor:Apatite Canada.jpg
Soubor:Calcite-sample2.jpg
Soubor:Cut Ruby.jpg
Soubor:Fluorite with Iron Pyrite.jpg
Soubor:Gypse Arignac.jpg
Soubor:Iron electrolytic and 1cm3 cube.jpg
Soubor:Iron Spectrum.jpg
Soubor:Mineraly.sk - ortoklas.jpg
Soubor:Quartz Brésil.jpg
Soubor:Rough diamond.jpg
Soubor:Talc block.jpg
Soubor:Topaz cut.jpg
Speciální:Hledání
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Poslední změny
Stälj
Stříbro
Standardní elektrodový potenciál
Stroncium
Stupeň Celsia
Symbol prvku
Sytá pára
Tantal
Technecium
Tellur
Temir
Tennessin
Tepelná vodivost
Teplota tání
Teplota varu
Terbium
Thallium
Thiet
Thorium
Thulium
Tiék
tirse
Titan (prvek)
Topaz
Uhlík
Uran (prvek)
USA
Uzzal
Vápenec
Vápník
Vanad
Vas
Vektor
Vodík
Vy
Wëu
Wasi
Wesi
Wikimedia Commons
Wikipédia:Overiteľnosť
Wikipédia:Spoľahlivé zdroje
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wolfram
Wuwate
Xenon
Yero
Yiarn
Yster
Ytterbium
Yttrium
Zemská kůra
Zinek
Zirkonium
Zkouška tvrdosti podle Vickerse
Zlato
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk