Isaac Asimov - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Isaac Asimov
Isaac Asimov
Isaac Asimov
Osobné informácie
Rodné menoIsaak Ozimov
Narodenie2. január 1920
 Petroviči, Ruská SFSR
Úmrtie6. apríl 1992 (72 rokov)
 Brooklyn, New York, New York, Spojené štáty
NárodnosťRus
Štátna príslušnosťSpojené štáty Spojené štáty
Alma materColumbia University
ZamestnanieSpisovateľ, profesor biochémie
ManželkaGertrude (1942 – 1973)
Janet (1973-)
DetiDavid
Robyn Joan
Dielo
ŽánreScience fiction
TémyPopularizácia vedy, eseje, literárna kritika
Literárne hnutieZlatý vek Science fiction
PodpisIsaac Asimov, podpis
Odkazy
Isaac Asimov na asimovonline.com
Projekt
Guttenberg
Isaac Asimov
(plné texty diel autora)
Spolupracuj na CommonsIsaac Asimov
(multimediálne súbory na commons)

Isaac Asimov (* 2. január 1920, Smolensk al. Petroviči, Rusko – † 6. apríl 1992, New York) bol veľmi úspešný a neobyčajne plodný americký spisovateľ a biochemik známy vďaka svojim sci-fi knihám a populárno-vedeckým prácam.

Takisto písal mysteriózne (mnohé z nich sú obsiahnuté v knihách Black Widowers) a fantasy príbehy. Publikoval práce týkajúce sa (s výnimkou filozofie) každej hlavnej kategórie z Deweyho Desiatkového Systému klasifikácie kníh. Napísal a vydal viac ako 500 titulov a okolo 90 000 listov a článkov. Asimov bol dlhoročný člen organizácie Mensa. Jeho meno nesie asteroid 5020 Asimov, kráter Asimov na Marse, ako aj jeden z prototypov humanoidného robota od firmy HondaAsimo.

Život

Asimov sa narodil okolo 2. januára 1920 (tento dátum používal oficiálne, presný dátum nie je známy) v židovskej rodine. Keď mal tri roky, jeho rodičia Anna Rachel (rod. Berman) a Judah Asimov emigrovali do USA. Už ako päťročný sa naučil čítať. Isaac vyrástol v Brooklyne, kde jeho rodičia vlastnili malý obchodík so zmiešaným tovarom a v rodine sa očakávalo, že Isaac v ňom bude neskôr pracovať. V rodinnom obchode sa stretol aj s prvými vedecko-fantastickými poviedkami. Sci-fi príbehy začal písať už ako jedenásťročný a čoskoro mu začali vychádzať v známych časopisoch.

Vyštudoval na Columbijskej Univerzite v roku 1939 a získal titul Ph.D. v oblasti chémie v roku 1948. Hneď po štúdiách sa zamestnal na Univerzite v Bostone, kde mu však začali platiť mzdu až v roku 1958. V tom čase už jeho príjem z písania prevyšoval príjem z akademických prác. Asimov ostal na fakulte ako asistent a v roku 1979 sa stal plnohodnotným profesorom. Jeho osobné spisy od roku 1965 archivované v univerzitnej knižnici sú v 464 krabiciach s dĺžkou 232 stôp (71 m).

Oženil sa 26. júla 1942 s Gertrude Blugermanovou, s ktorou mal dve deti, syna Davida (narodený v roku 1951) a dcéru Robyn (narodená v roku 1955). Po manželskej odluke sa rozviedli v roku 1973 a Asimov sa v tom istom roku znova oženil s Janet O. Jeppsonovou.

Počas operácie, v rámci ktorej mu voperovali bypass srdca, (1983) bol nakazený vírusom HIV, následkom čoho 6. apríla 1992 zomrel. Príčina jeho smrti (zlyhanie srdca v dôsledku komplikácií spôsobených AIDS) bola zverejnená až o desať rokov neskôr v životopise jeho druhej manželky Janet s názvom It's Been a Good Life (doslova „Bol to dobrý život“).

Viera a politika

Isaac Asimov bol humanistom a racionalistom. Nemal nič proti úprimnému náboženskému presvedčeniu, no bol proti poverám a neopodstatneným domnienkam. Mal strach z lietania (letel iba dvakrát za život) a bol tiež klaustrofil t. j. mal rád malé, uzavreté miesta.

Asimov bol pokrokový v mnohých politických otázkach a vytrvalý prívrženec Demokratickej strany USA. V televíznom interview začiatkom 70-tych rokov verejne podporil Georga McGoverna. Nesúhlasil so správaním mnohých progresívnych politikov z konca 60-tych rokov. Jeho obrana mierového využitia jadrovej energie aj po incidente v Three Mile Island poškodila jeho vzťahy s niektorými z nich. Na sklonku života Asimov obviňoval z úpadku kvality života v New Yorku reštriktívne daňové opatrenia, vyháňajúce strednú triedu na predmestia. Vo svojej poslednej vedeckej publikácii Our Angry Earth (1991, ktorú napísal spolu so sci-fi spisovateľom Frederikom Pohlom), sa zaoberá zhoršovaním životného prostredia a problémami ako globálne otepľovanie a ničenie ozónovej vrstvy.

Spisovateľská kariéra

Prehľad

Asimovovu kariéru môžeme rozdeliť na niekoľko časových úsekov. V jeho začiatkoch dominovala sci-fi tvorba, ktorá začala poviedkami v roku 1939. To trvalo do roku 1958, kedy bol vydaný román The Naked Sun. Nasledovalo obdobie populárno-vedeckých prác, občas doplnených vedeckou fantastikou. V ďalšom štvrťstoročí napísal iba štyri vedecko-fantastické romány. Od roku 1982 datujeme druhú časť jeho vedecko-fantastickej tvorby, ktorá začala vydaním Foundation's Edge. Odvtedy až do smrti napísal množstvo pokračovaní jeho predchádzajúcich románov snažiac sa prepojiť ich do jedného celku.

Vedecká fantastika

Asimov začal prispievať do vedecko-fantastických časopisov v roku 1939, Marooned Off Vesta bola jeho prvá vydaná poviedka, ktorú napísal, keď mal 18 rokov. O dva a pol roka publikoval svoju 32. poviedku, Nightfall (1941), ktorá bola opísaná v Bewildering Stories, ako jedna z „najznámejších sci-fi poviedok vôbec“ . V roku 1968 americkí spisovatelia sci-fi zvolili Nightfall za najlepšiu sci-fi poviedku, ktorá bola kedy napísaná . V jeho krátkej antológii Nightfall and Other Stories napísal, „Napísanie poviedky 'Nightfall' bolo zlomom v mojej profesionálnej kariére... Zrazu som to začal brať vážne a svet vedeckej fantastiky si uvedomil, že existujem. Ako plynuli roky, skutočne sa ukázalo, že som napísal 'klasiku'.“

V roku 1942 začal s písaním poviedok o Foundation („Nadácia“, v češtine „Nadace“. Tento preklad je nesprávny, pretože ako potvrdil sám Asimov v liste, mal na mysli základ, založenie, Základňa. Kedže ale už bol názov Nadácia sprofanovaný a vžil sa, tak sa dodnes nesprávne používa a prekladá), ktoré neskôr vyšli ako Foundation Trilogy: Foundation (v češtine „Nadace“) (1951), Foundation and Empire (v češtine „Nadace a říše“) (1952) a Second Foundation (v češtine „Druhá Nadace“) (1953), ktoré hovoria o zrútení a znovuvytvorení galaktickej ríše vo vesmíre. Celkovo je to spolu so sériou o robotoch jeho najznámejšie dielo. Po mnohých rokoch pokračoval v sérii románmi Foundation's Edge (v češtine „Nadace na hranicích“) (1982) a Foundation and Earth (v češtine „Nadace a Země“) (1986) a vrátil sa na začiatok pôvodnej trilógie s Prelude to Foundation (v češtine „Předehra k Nadaci“) (1988) a Forward the Foundation (v češtine „A zrodí se Nadace“) (1992).

Vo svojom diele Run-Around z roku 1942 publikoval svoju predstavu o robotoch ako o nadradenej rase, ktorú však vďaka diktatúre budeme môcť ovládať. Svoje poviedky o robotoch, mnoho z nich vyšlo v zbierke I, Robot (v slovenčine Ja, Robot) (1950), začal písať v približne rovnakom čase. V nich sformuloval tri zákony robotiky, ktorými sa mali riadiť roboty a inteligentné stroje a veľmi ktoré ovplyvnili iných spisovateľov a ľudí, ktorí sa zaoberali robotikou. Jedna z týchto poviedok The Bicentennial Man (v slovenčine „Dvestoročný človek“) bola aj sfilmovaná v hlavnej úlohe s Robinom Williamsom.

Súčasný film Ja, robot (I, Robot), v hlavnej úlohe s Willom Smithom, bol natočený podľa scenára Hardwired od Jeffa Vintara. Asimovove myšlienky boli zakomponované po tom, ako 20th Century Fox získala práva na Ja, Robot. Nemá to súvislosť so scenárom Ja, Robot od Harlana Ellisona, ktorý spolupracoval so samotným Asimovom na vytvorení filmovej verzie, ktorá zachytí duch originálu. Asimov poznamenal, že Ellisonov scenár vedie k „prvému skutočne hodnotnému a komplexnému celovečernému vedecko-fantastickému filmu, ktorý bol kedy natočený.“ Pozri: I, Robot,

V roku 1948 napísal vtipný vedecký článok, The Endochronic Properties of Resublimated Thiotimoline, ktorý, ako sa obával, mal vplyv na získanie doktorátu.

Stráviac väčšinu 40-tych rokov prácou na sériách Foundation a I, Robot, opäť sa vrátil k písaniu krátkych poviedok pre vedecko-fantastické časopisy až v roku 1950, čo bol, podľa neho, začiatok „zlatej dekády“ v jeho tvorbe. Množstvo poviedok z tohto obdobia je zahrnutých v jeho antológii The Best of Isaac Asimov, vrátane The Last Question (1956), jeho najmilšej a podľa mnohých porovnateľnej s poviedkou Nightfall.

Začiatkom roku 1977 prepožičal svoje meno časopisu Isaac Asimov's Science Fiction Magazine (teraz Asimov's Science Fiction) a do každého čísla prispieval. Istý čas existoval aj časopis s názvom Isaac Asimov's Science Fiction Adventure Magazine.

Populárno-vedecké práce

Koncom 50-tych a celé 60-te roky Asimov akosi preradil rýchlostný stupeň a znížil publikovanie beletrie na minimum. Od 1957 The Naked Sun do 1982 Foundation's Edge publikoval iba štyri knihy, z ktorých dve boli mysteriózne. V rovnakom čase ale dramaticky zvýšil svoju vedecko-populárnu činnosť. Písal hlavne na vedecké témy. Vypustenie Sputnika v roku 1957 vyvolalo záujem verejnosti o vedu, ktorý Asimovovi vydavatelia horlivo vyplnili všetkým, čo bol schopný napísať. Medzitým prijal ponuku napísať s úplnou voľnosťou každý mesiac vedecko-populárny článok pre Magazine of Fantasy and Science Fiction. Prvýkrát sa takýto článok objavil v novembri 1958 a nasledovali každý mesiac ďalšie až kým kvôli chorobe neprestal. Tieto články, ktoré sa pravidelne knižne vydávali, spravili z Asimova „Veľkého popularizátora“ vedy.

Vydal Asimov's Guide to the Bible (doslova Asimovov sprievodca Bibliou) v dvoch zväzkoch, pokrývajúc Starý zákon (1967) a Nový zákon (1969), ktoré neskôr vydal v jednom 1 300-stranovom zväzku (1981). Plný máp a tabuliek prechádza v poradí jednotlivými knihami Biblie, vysvetľuje históriu každej a všetky politické okolnosti, ktoré mohli na ňu vplývať ako aj podrobné informácie o dôležitých postavách.

Asimov napísal niekoľko esejí na aktuálne spoločenské témy vrátane „Thinking About Thinking“ a „Science: Knock Plastic“ (1967).

Iné

Nikdy nemal dosť vtipov a humoru. Ku koncu života vydával sériu zbierok limerickových básničiek po väčšine vlastných, začal s Lecherous Limericks (1975). Jeho Treasury of Humor je na jednej strane kniha vtipov a na druhej strane jeho pohľad na teóriu humoru. Podľa Asimova hlavný zdroj humoru je náhla zmena uhla pohľadu, ktorý prenesie pozornosť z dôležitého na obyčajný, zo vznešeného na smiešny.

Asimov vydal dvojzväzkovú autobiografiu: In Memory Yet Green (1979) a In Joy Still Felt (1980). Tretia autobiografia, I. Asimov: A Memoir, bola vydaná v apríli 1994. Epilóg napísala manželka Janet krátko po jeho smrti.

Literárne témy

Mnoho Asimovových prác sa zaoberá rodičovstvom. Jeho prvá poviedka o robotoch, „Robbie“ je príbehom robotickej pestúnky. Ako sa roboti stávajú múdrejšími, ich zásahy sú čoraz naliehavejšie. V Evidence (doslova „Dôkaz“), sa robot zamaskovaný za človeka snaží dostať do volenej funkcie. V The Evitable Conflict (v češtine „Konflikt nikoli nevyhnutelný“), sa roboti snažia ochrániť ľudstvo ako druh.

Neskôr, v Robots and Empire (v češtine „Roboti a Impérium“), robot vynašiel tzv. Nultý zákon robotiky, ktorý hovorí, že „Robot nesmie ublížiť ľudstvu a ani svojou nečinnosťou dopustiť, aby ľudstvu bolo ublížené“. Dospel tiež k záveru, že prítomnosť robotov obmedzuje ľudskú slobodu a že najlepšie pre ľudstvo bude, ak roboti zaniknú. Nerobotický román, The End of Eternity (v slovenčine „Koniec večnosti“), prináša podobný konflikt a riešenie.

V The Foundation Series (v ktorej pôvodne roboty nevystupovali), vedci implementovali čiastočne utajený plán pre vytvorenie dokonalej spoločnosti v priebehu tisíca rokov. Tento plán má svojich strážcov nazývaných Second Foundation (v preklade „Druhá Nadácia“). Keď Asimov prerušil písanie série v 50-tych rokoch, Second Foundation bola zobrazená ako strážcovia ľudstva. V pokračovaní série z 80-tych rokov túto úlohu podrobnejšie vyjasnil.

Foundation's Edge (v češtine „Nadace na hranicích“) predstavil planétu Gaia. Všetky zvieratá, rastliny a neživé súčasti mali jedno veľké zdieľané vedomie, ktoré sformovalo super-myseľ pracujúcu pre spoločné dobro. V Foundation and Earth (v češtine „Nadace a Země“) sa hlavný hrdina musí rozhodnúť, či dovolí väčšej verzii Gaie (Galaxia) pohltiť celú galaxiu.

Foundation and Earth (v češtine „Nadace a Země“) uviedlo robotov do sveta série Foundation. Dva z posledných románov, Prelude to Foundation (v češtine „Předehra k Nadaci“) a Forward the Foundation (v češtine „A zrodí se Nadace“), detailnejšie vysvetľujú ich správanie. Roboti sú zobrazení ako tajní agenti pracujúci v prospech ľudstva.

Kritika

Asimov bol kritizovaný za nedostatok sexu a mimozemšťanov v jeho dielach. Asimov raz vysvetlil, že jeho váhanie nad písaním o mimozemšťanoch pramení z incidentu zo začiatku jeho kariéry, keď bola odmietnutá jedna z jeho prvých poviedok, pretože mimozemšťania boli vykreslení ako nadradené bytosti nad ľuďmi. Rozhodol sa, že radšej ako písať o slabých mimozemšťanoch, nebude o nich písať vôbec. Nakoniec ako odpoveď na kritiku napísal román The Gods Themselves (v češtine „Ani sami bohové“), ktorý obsahuje mimozemšťanov, sex aj sex mimozemšťanov. Asimov povedal, že najviac pyšný je na prostrednú časť tohto románu.

Iní ho kritizovali za málo silných ženských postáv v jeho ranej tvorbe. Vo svojej autobiografii to zobral na vedomie a poukázal na svoju neskúsenosť.

Vybrané diela

Vedecká fantastika

Romány

Séria o Nadácii
  • 1951 Foundation (Nadácia, v češtine „Nadace“)
  • 1952 Foundation and Empire (Nadácia a Impérium)
  • 1953 Second Foundation (Druhá Nadácia)
  • 1982 Foundation's Edge (Nadácia na rozhraní)
  • 1986 Foundation and Earth (Nadácia a Zem)
  • 1988 Prelude to Foundation (v češtine „Předehra k Nadaci“)
  • 1993 Forward the Foundation (v češtine „A zrodí se Nadace“)
Séria o Galaktickej ríši (impériu)
  • 1950 Okruhliak na oblohe (Pebble in the Sky, v češtine „Oblázek na obloze“)
  • 1951 The Stars, Like Dust (v češtine „Hvězdy jako prach“)
  • 1952 The Currents of Space (v češtine „Kosmické proudy“)
Séria o robotoch
  • 1954 The Caves of Steel (Oceľové jaskyne) (prvý kriminálny SF román s Eliášom Baleym)
  • 1957 Vo vesmíre niekto vraždí, The Naked Sun, (v druhom vydaní „Pod holým nebom“) (druhý kriminálny SF román s Eliášom Baleym)
  • 1983 The Robots of Dawn (v češtine „Roboti úsvitu“) (tretí kriminálny SF román s Eliášom Baleym)
  • 1985 Robots and Empire (v češtine „Roboti a Impérium“) (voľné pokračovanie trilógie s Eliášom Baleym)
  • 1993 The Positronic Man napísal ho spolu s Robertom Silverbergom, román postavený na poviedke The Bicentennial Man (v slovenčine „Dvestoročný človek“)
Fantastická cesta
  • 1966 Fantastic Voyage (doslova Fantastická cesta) – prepis rovnomenného filmu
  • 1987 Fantastic Voyage II: Destination Brain (v češtine „Fantastická cesta II, Místo určení:Mozek“) – Asimovove nezávislé pokračovanie Fantastic Voyage
Romány nepatriace do sérií
  • 1955 Koniec večnosti (The End of Eternity, v češtine „Konec věčnosti“)
  • 1972 The Gods Themselves (v češtine „Ani sami bohové“)
  • 1989 Nemesis (v češtine „Nemesis“)
  • 1990 Nightfall (v češtine „Příchod noci“) – napísal spolu s Robertom Silverbergom podľa skoršej rovnomennej poviedky
  • 1992 The Ugly Little Boy (v češtine „Dítě času“) – napísal spolu s Robertom Silverbergom podľa skoršej rovnomennej poviedky

Romány pre mládež

ako Paul French
  • 1952 David Starr, Space Ranger
  • 1953 Lucky Starr and the Pirates of the Asteroids
  • 1954 Lucky Starr and the Oceans of Venus
  • 1956 Lucky Starr and the Big Sun of Mercury
  • 1957 Lucky Starr and the Moons of Jupiter
  • 1958 Lucky Starr and the Rings of Saturn
spolu s Janet Asimovovou (séria o Norbim)
  • 1983 Norby, the Mixed-Up Robot
  • 1984 Norby's Other Secret
  • 1985 Norby and the Lost Princess
  • 1985 Norby and the Invaders
  • 1986 Norby and the Queen's Necklace
  • 1987 Norby Finds a Villain
  • 1988 Norby Down to Earth
  • 1989 Norby and Yobo's Great Adventure
  • 1990 Norby and the Oldest Dragon
  • 1991 Norby and the Court Jester

Zbierky poviedok

Pozri Zoznam poviedok Isaaca Asimova

  • 1950 Ja, robot (kniha) (I, Robot)
  • 1955 The Martian Way and Other Stories
  • 1957 Earth Is Room Enough
  • 1959 Nine Tomorrows
  • 1964 The Rest of the Robots
  • 1969 Nightfall and Other Stories
  • 1972 The Early Asimov
  • 1973 The Best of Isaac Asimov
  • 1975 Buy Jupiter and Other Stories
  • 1976 The Bicentennial Man and Other Stories
  • 1982 The Complete Robot
  • 1983 The Winds of Change and Other Stories
  • 1986 Robot Dreams
  • 1990 Gold
  • 1995 Magic

Mysteriózneupraviť | upraviť zdroj

Rományupraviť | upraviť zdroj

  • 1958 The Death Dealers (neskoršie ako A Whiff of Death)
  • 1976 Murder at the ABA (neskoršie ako Authorized Murder)

Zbierky poviedok (Black Widowers and others)upraviť | upraviť zdroj

  • 1968 Asimov's Mysteries
  • 1974 Tales of the Black Widowers
  • 1976 More Tales of the Black Widowers
  • 1980 Casebook of the Black Widowers
  • 1984 Banquets of the Black Widowers
  • 1986 The Best Mysteries of Isaac Asimov
  • 1990 Puzzles of the Black Widowers
  • 2003 Return of the Black Widowers

Náučnéupraviť | upraviť zdroj

Populárno-vedeckéupraviť | upraviť zdroj

  • 1954 The Chemicals of Life
  • 1956 Inside the Atom
  • (1956?) The World of Carbon
  • 1958 The World of Nitrogen
  • 1959 The Clock We Live On
  • 1959 Asimov on Numbers
  • 1959 Words of Science and the History Behind Them
  • 1962 Life and Energy
  • 1964 Adding a Dimension
  • 1964 The Human Brain
  • 1966 The Neutrino
  • 1968 Science, Numbers and I
  • 1970 The Solar System and Back
  • 1970 Our World in Space
  • 1981 Views of the Universe
  • 1990 The Secret of The Universe
  • 1977 Quasar, Quasar, Burning Bright
  • The Sun Shines Bright
  • 1965 The Intelligent Man's Guide to Science
  • (1989,1993) Asimov's Chronology of Science and Discovery
  • 1991 Isaac Asimov's Guide to Earth and Space
  • 2003 The Sun
  • 2004 The Earth
  • 2004 Jupiter
  • 2004 Venus

Históriaupraviť | upraviť zdroj

  • The Greeks
  • The Roman Republic
  • The Roman Empire
  • The Near East
  • The Dark Ages
  • The Shaping of England
  • Constantinople
  • The Land of Canaan
  • The Shaping of France
  • The Shaping of North America
  • The Shaping of the United States
  • Our Federal Union (1974)
  • Asimov's History of the World

Humorupraviť | upraviť zdroj

  • Treasury of Humor (1971? 1979?)
  • Lecherous Limericks (1975)
  • More Lecherous Limericks (1976)
  • Still More Lecherous Limericks (1977)
  • Asimov's Sherlockian Limericks (1977)
  • Limericks: Too Gross – Or Two Dozen Dirty Dozen Stanzas (1978) (s Johnom Ciardiom)
  • A Grossery of Limericks (1981) (s Johnom Ciardiom)
  • Isaac Asimov's Limericks for Children (1984)
  • Asimov Laughs Again – More than 700 Favorite Jokes, Limericks and Anecdotes (1992)

Autobiografickéupraviť | upraviť zdroj

  • In Memory Yet Green (1979)
  • In Joy Still Felt (1980)
  • I. Asimov: A Memoir, apríl 1994
  • Yours, Isaac Asimov: A Lifetime of Letters by Isaac Asimov

Inéupraviť | upraviť zdroj

  • Opus 100 (1969)
  • Opus 200 (1979)
  • Isaac Asimov's Book of Facts (1979)
  • Azazel (1988)

Po slovenskyupraviť | upraviť zdroj

  • 1970Vo vesmíre niekto vraždí (The Naked Sun, preklad Pavol Langer, vyd. Smena)
  • 1977Koniec večnosti (The End of Eternity, preklad Judira Schromová, vyd. Tatran)
  • 1982Okruhliak na oblohe (Pebble in the Sky, preklad Dušan Janák, vyd. Smena)
  • 1989Smrtiaci prach (angl. The Dust of Death, antológia Deti vesmírnej noci, preklad Dušan Slobodník, vyd. Slovenský spisovateľ)
  • 1991Základňa (Foundation, preklad Dušan Slobodník, vyd. Práca)
  • 2020Nadácia (Foundation, preklad Patrick Frank, vyd. Albatros)
  • 2020Nadácia a Impérium (Foundation and Empire, preklad Patrick Frank, vyd. Albatros)
  • 2020Druhá nadácia (Second Foundation, preklad Patrick Frank, vyd. Albatros)

Po českyupraviť | upraviť zdroj

  • 1950Já robot (I, Robot, v slovenčine Ja, Robot)
  • 1970, 1994Ocelové jeskyně (The Caves of Steel)
  • 1991Nadace (Foundation)
  • 1991Nadace a Říše (Foundation and Empire)
  • 1991Druhá Nadace (Second Foundation)
  • 1992Nadace na hranicích (Foundation's Edge )
  • 1992Nadace a Země (Foundation and Earth)
  • 1992Předehra k Nadaci (Prelude to Foundation)
  • 1992Fantastická cesta II, Místo určení:Mozek (Fantastic Voyage II, Destination Brain)
  • 1992Ani sami bohové (The Gods Themselves)
  • 1993Roboti úsvitu (The Robots of Dawn)
  • 1993Roboti a Impérium (Robots and Empire)
  • 1993Oblázek na obloze (Pebble in the Sky, v slovenčine Okruhliak na oblohe)
  • 1993Konec Věčnosti (The End of Eternity, v slovenčine Koniec večnosti)
  • 1993Příchod noci (Nightfall)
  • 1994Vize robotů (Robot visions)
  • 1994Nahé slunce (The Naked Sun, v slovenčine Vo vesmíre niekto vraždí)
  • 1994Azazel (Azazel)
  • 1994Dítě času (The Ugly Little Boy)
  • 1994Kosmické proudy (The Currents of Space)
  • 1995Hvězdy jako prach (The Stars, Like Dust)
  • 1995A zrodí se Nadace (Forward the Foundation)
  • 1997Sbohem Země (GOLD, The Final Science Fiction Collection)
  • Robohistorie I – zbierka poviedok o robotoch
  • Robohistorie II – zbierka poviedok o robotoch
  • Neznámy Asimov I – zbierka poviedok

Iné projektyupraviť | upraviť zdroj

Externé odkazyupraviť | upraviť zdroj

Projekt Gutenberg
Projekt Gutenberg obsahuje plné texty diel autora:
Zdroj:
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Zdroj: Wikipedia.org - čítajte viac o Isaac Asimov

Úmrtí v roce 2022
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Černá Hora
Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy
Česká verze Wikipedie
Česká Wikipedie
České vysoké učení technické v Praze
Československá armáda
Československá národní rada
Československo
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Řím
Šablona:Citation
Šablona:Cite web
1. duben
1. květen
1. září
10. duben
10. prosinec
11. duben
12. duben
12. květen
13. červen
13. duben
14. duben
14. srpen
1488
15. červen
15. duben
15. květen
15. září
1523
1555
1584
1585
16. duben
16. leden
1619
1651
1652
1661
1671
1673
1674
1677
17. březen
17. duben
1706
1711
1717
1719
1729
1730
1735
1742
1752
1757
1763
1767
1774
1776
1782
1783
1784
1785
1790
1796
18. únor
18. duben
18. leden
1805
1811
1814
1816
1818
1822
1828
1829
1837
1838
1849
1852
1855
1862
1864
1868
1870
1871
1876
1878
1880
1882
1885
1886
1891
1892
1893
1895
19. duben
19. listopad
1900
1904
1906
1907
1910
1912
1913
1917
1918
1919
1920
1921
1922
1924
1926
1929
1930
1933
1935
1936
1940
1942
1945
1946
1947
1949
1950
1952
1953
1958
1960
1965
1973
1976
1977
1985
1987
1989
1990
1992
1995
2. červen
2. duben
2. květen
20. duben
2000
2001
2002
2003
2005
2008
2010
2012
2015
2017
2019
2020
2023
21. červen
21. červenec
21. březen
22. duben
23. duben
24. březen
24. duben
24. listopad
24. prosinec
25. duben
25. prosinec
26. duben
27. duben
28. duben
29. únor
29. březen
29. duben
29. srpen
3. únor
3. duben
30. duben
31. červenec
31. březen
31. prosinec
4. říjen
4. duben
4. květen
43 př. n. l.
5. říjen
5. březen
5. duben
5. květen
6. duben
7. duben
753 př. n. l.
8. duben
8. listopad
9. říjen
9. duben
9. září

ActiveX
Alžběta II.
Alžběta Vilemína Württemberská
Alexandra
Alt attribute
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
Andie MacDowell
Anthony Quinn
Antonín Kammel
Antonín Novák (houslista)
API
Apple
Apple II
Armáda Spojených států amerických
Article element
Autoritní kontrola
Azovstal
Březen
Bedřich Beneš Buchlovan
Benutzer:Kurt Jansson/Vortrag auf dem 19C3
Benutzer:Kurt Jansson/Vortrag auf dem 19C3
  • Möller, Erik (
    
    BiggestWiki
    Bitva o Madagaskar
    Bitva o Mariupol
    Bitva u Liberce
    Bitva u Mutiny
    Bitva u Puebly
    Blink element
    Bořivoj Lůžek
    Bob Hurikán
    Bologna
    Bracket#Angle brackets
    Brasília
    Brazílie
    Britská armáda
    Browser engine
    Browser Object Model
    Bzenecká lípa
    Cache (computing)
    CamelCase
    Canvas element
    Cascading Style Sheets
    Character encodings in HTML
    Charles-Joseph de Flahaut
    Charles Darwin
    Charlotte Brontëová
    Chu Čeng-jen
    Commons:Featured pictures/cs
    Comparison of browser engines
    Comparison of document markup languages
    Comparison of stylesheet languages
    CSS
    CSS#Sources
    CSS animations
    CSS box model
    CSS Flexible Box Layout
    CSS grid layout
    CSS image replacement
    CSS Zen Garden
    Diff
    Digital container format
    Div and span
    Document file format
    Document Object Model
    Document Style Semantics and Specification Language
    DokuWiki
    Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
    Druhá světová válka
    Duben
    Dynamic HTML
    Dynastie Jižní Ming
    Edita Štaubertová
    Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
    Emilia Galotti
    Emmanuel Macron
    Encyclopædia Britannica
    Encyklopedie
    Encyklopedie Navajo
    Evoluce
    Fantasy
    Fault-tolerant system
    Ferdinand Peroutka
    Fieldset
    File:HTML5 logo and wordmark.svg
    File:Question book-new.svg
    File:Wikibooks-logo.svg
    Filename extension
    Filmová promítačka
    First-person shooter
    Font family (HTML)
    Formatting Output Specification Instance
    Frame (World Wide Web)
    François Athanase de Charette de la Contrie
    Francie
    Francouzská armáda
    Francouzská intervence v Mexiku
    Francouzská národní knihovna
    František Ferdinand Šamberk
    František Suchý Pražský
    Fredrik Bajer
    Friedrich Fröbel
    Gemeinsame Normdatei
    Georg Joseph Kamel
    Glen Hansard
    Gotthold Ephraim Lessing
    Gregoriánský kalendář
    Guy Lafleur
    Hannibal Goodwin
    Havajština
    Help:HTML in wikitext
    Help:Maintenance template removal
    Help:Referencing for beginners
    Hippolyte Taine
    Hlavní strana
    Hnutí Svoboda (Slovinsko)
    Holy grail (web design)
    Honolulu
    Hospodářský růst
    HTML
    HTML5
    HTML5 audio
    HTML5 video
    HTML attribute
    HTML editor
    HTML element
    HTML element#Images and objects
    HTML elements
    HTM (disambiguation)
    Humphry Repton
    Hyperlink
    Hypertext
    HyperText Markup Language
    Iggy Pop
    Ignacio Zaragoza
    Ignatius Krahl
    Ingenuity
    International Standard Book Number
    Internetová diskuse
    Internetový bot
    Internet Explorer
    IP adresa
    Isaac Asimov
    Itálie
    Ivan Petrovič Kulibin
    Janez Janša
    Jan Štrobl
    Jan Kostrhun
    Jan Pavel II.
    Jan van Riebeeck
    Jarmila Stojčevská
    Jaroslav Hýbl
    Jaroslav Hutka
    Jaroslav Kvapil (skladatel)
    JavaScript
    JavaScript Style Sheets
    Jean-Baptiste Biot
    Jiří Čepelák
    Jiří Hrubeš
    Jiřina Šedinová
    Johann Christian Ferdinand Höfer
    John Law
    Josef I. Habsburský
    Joseph Vaz
    Jozef Herda
    Judita Čeřovská
    Kaligrafie
    Kapské Město
    Karel Balling (chemik)
    Karel Pippich
    Karlštejn
    Kategorie:Čas
    Kategorie:Články podle témat
    Kategorie:Život
    Kategorie:Dorozumívání
    Kategorie:Geografie
    Kategorie:Historie
    Kategorie:Hlavní kategorie
    Kategorie:Informace
    Kategorie:Kultura
    Kategorie:Lidé
    Kategorie:Matematika
    Kategorie:Příroda
    Kategorie:Politika
    Kategorie:Právo
    Kategorie:Rekordy
    Kategorie:Seznamy
    Kategorie:Společnost
    Kategorie:Sport
    Kategorie:Technika
    Kategorie:Umění
    Kategorie:Věda
    Kategorie:Vojenství
    Kategorie:Vzdělávání
    Kategorie:Zdravotnictví
    Klaus Schulze
    Kuo-c’-ťien
    Květen
    Ladislav Koubek
    Ladislav Pavelka
    Language code
    Lee de Forest
    Leopold Antonín Podstatský
    Less (stylesheet language)
    Less (style sheet language)
    Library of Congress Control Number
    Lidé a země
    Listopad
    List of style sheet languages
    List of XML and HTML character entity references
    Lodovico Carracci
    Louis-Auguste Bisson
    Lynx (browser)
    Madagaskar
    Maia Sanduová
    Manuel Estiarte
    Marcus Antonius
    Maria Anna Sala
    Mariupol
    Markup (computer programming)
    Markup language
    Marquee element
    Meda Mládková
    MediaWiki
    Media type
    Metapedie
    Meta element
    Mezinárodní měnový fond
    Michel Rolle
    Miloš Zeman
    Mittelbau-Dora
    Moldavsko
    Mozilla Firefox
    Mwai Kibaki
    Nápověda:Úvod
    Nápověda:Úvod pro nováčky
  • Nápověda:Obsah
    Národní knihovna České republiky
    Národní knihovna Izraele
    Návrhový vzor
    Nadace Wikimedia
    Nanking
    Necyklopedie
    Nikola Buranská
    Norbert Frýd
    Nosticovo divadlo
    Nupedia
    Odbory
    Olbram Zoubek
    Open file format
    Opera (web browser)
    Osecký klášter
    Otevřený software
    Oxford English Dictionary
    Pandemie covidu-19
    Pandemie covidu-19 v Česku
    Partyzán
    Paul Karrer
    Pavel Zářecký
    Pavol Mešťan
    Pečeť
    Perseverance
    Petr Nečas
    Petr Pokorný (teolog)
    Petr Rak
    Plnotext
    Plugin
    Podněstří
    Polsko
    Portál:Aktuality
    Portál:Doprava
    Portál:Geografie
    Portál:Historie
    Portál:Kultura
    Portál:Lidé
    Portál:Náboženství
    Portál:Obsah
    Portál:Příroda
    Portál:Sport
    PostCSS
    Praha
    Pravda (noviny)
    Prezident
    Programovací jazyk
    Q171#identifiers
    Q171#identifiers|Editovat na Wikidatech
    Qt (software)
    Quirks mode
    Radim Uzel
    Refreshable Braille display
    Responsive web design
    Rio de Janeiro
    Robert Fico
    Robert Golob
    Robert Kaliňák
    Robert Saudek
    Robert Smith (hudebník)
    Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
    Rusko
    Sýrie
    Safari (web browser)
    Sass (stylesheet language)
    Sass (style sheet language)
    Scripting language
    Sedmiletá válka
    Semantics
    Semantic Web
    Separation of concerns
    Separation of content and presentation
    Seznam českých wiki encyklopedií
    Slávka Budínová
    Slovenska demokratska stranka
    Slovensko
    Slovinsko
    SMIL Timesheets
    Sociální software
    Software
    Software release life cycle
    Soubor:Andie MacDowell Cannes.jpg
    Soubor:Anthony Quinn signed.JPG
    Soubor:Apple-II.jpg
    Soubor:Flag of Mars.svg
    Soubor:GlenHansard.jpg
    Soubor:HNL Wiki Wiki Bus.jpg
    Soubor:Hutka.simecek.jpg
    Soubor:IggyChesterRocks.jpg
    Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
    Soubor:Olbram-Zoubek.jpg
    Soubor:Paul Karrer.jpg
    Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
    Soubor:Queen Elizabeth II March 2015.jpg
    Soubor:Robert Smith of The Cure live in Singapore 1 August 2007.jpg
    Speciální:Kategorie
    Speciální:Nové stránky
    Speciální:Statistika
    Speciální:Zdroje knih/0-201-71499-X
    Speciální:Zdroje knih/2-9520514-4-5
    Speciální:Zdroje knih/9781448855575
    Spojené státy americké
    Standard Generalized Markup Language
    Strojový překlad
    Structured document
    Stuttgart
    Style sheet (desktop publishing)
    Style sheet (web development)
    Style sheet language
    Stylish
    Stylus (browser extension)
    Stylus (stylesheet language)
    Stylus (style sheet language)
    Světová ekonomika
    Třída T 47
    Tableless web design
    Template:CSS
    Template:HTML
    Template:Stylesheet languages
    Template talk:CSS
    Template talk:HTML
    Template talk:Stylesheet languages
    Teroristické útoky na Srí Lance 21. dubna 2019
    Theodor Kašpárek
    Tiskař
    Turecko
    TWiki
    Type code
    Ukrajina
    Ulrich von Hutten
    Unicode and HTML
    Uniform Type Identifier
    UseModWiki
    User agent
    User interface style sheet language
    Václav Cigler
    Vídeň
    Věra Nerušilová
    V-2
    Vannevar Bush
    Vichistická Francie
    Viktor Janiš
    Viktor Zvjahincev
    Vláda Černé Hory
    Vladimír Hulpach
    Vlasta Prachatická
    Vojtěch Říhovský
    Volby prezidenta Francie 2022
    Vzdušný prostor
    W3C Markup Validation Service
    Ward Cunningham
    Web3D
    WebCL
    WebGL
    WebGPU
    Webový prohlížeč
    Webpage
    WebXR
    Web browser
    Web colors
    Web content
    Web design
    Web page
    Web server
    Web storage
    WHATWG
    Wiki
    Wikicitáty:Hlavní strana
    Wikidata:Hlavní strana
    Wikiknihy:Hlavní strana
    Wikimedia Česká republika
    Wikimedia Commons
    Wikipedia:Verifiability
    Wikipedie
    Wikipedie:Údržba
    Wikipedie:Časté chyby
    Wikipedie:Často kladené otázky
    Wikipedie:Článek týdne
    Wikipedie:Článek týdne/2022
    Wikipedie:Citování Wikipedie
    Wikipedie:Dobré články
    Wikipedie:Dobré články#Portály
    Wikipedie:Kontakt
    Wikipedie:Nejlepší články
    Wikipedie:Obrázek týdne
    Wikipedie:Obrázek týdne/2022
    Wikipedie:Požadované články
    Wikipedie:Pod lípou
    Wikipedie:Portál Wikipedie
    Wikipedie:Potřebuji pomoc
    Wikipedie:Průvodce
    Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
    Wikipedie:Velvyslanectví
    Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
    Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
    Wikipedie:Zajímavosti
    Wikipedie:Zajímavosti/2022
    Wikipedie:Zdroje informací
    WikiSkripta
    Wikislovník:Hlavní strana
    Wikiverzita:Hlavní strana
    Wikizdroje:Hlavní strana
    Wikizprávy:Hlavní strana
    Wiki (rozcestník)
    Wiki Wiki Shuttle
    Wolfenstein 3D
    World Wide Web
    World Wide Web Consortium
    WYSIWYG
    XHTML
    XHTML Basic
    XHTML Mobile Profile
    XSL
    XSLT
    Zdeněk Fiala
    Značkovací jazyk
    Zvukový film




    Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
    Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

    Your browser doesn’t support the object tag.

    www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk