A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ivan Petlin | |
---|---|
Narození | 16. století |
Úmrtí | 17. století |
Povolání | objevitel a diplomat |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ivan Petlin (rusky Иван Петлин, konec 16. – 17. století) byl ruský kozák působící v první třetině 17 století na Sibiři, který v letech 1618–1619 navštívil čínskou říši Ming jako první ruský vyslanec v Číně. Roku 1618 ho na příkaz cara tobolský vojevoda Ivan Kurakin vyslal do mingské Číny navázat diplomatické styky. Skupina kozáků v čele s Petlinem přes Mongolsko dospěla do Pekingu, byla přijata mingskými úřady a do Ruska přivezli list mingského císaře Wan-liho (vládl 1572–1620). Na jejich misi však další nenavázaly.
Život
Ivan Petlin byl sibiřský kozák z Tomska. Roku 1618 ho na příkaz cara Michaila Fjodoroviče tobolský vojevoda Ivan Kurakin vyslal do mingské Číny navázat diplomatické styky. Petlin ovládal několik jazyků, sloužil jako tlumočník, a již měl diplomatické zkušenosti (roku 1609 byl vyslán k teleutskému knížeti Abakovi).[1] Měl za úkol popsat cestu do Číny, shromáždit informace o Číně i okolních zemích a najít pramen řeky Ob (předpokládalo se, že cesta do Číny by mohla vést podél Obu).[1] V Číně měl Petlin vyjasnit možnosti navázaní vzájemných styků.
Dvanáct kozáků v čele s Petlinem vyjelo z Tomska 9. května 1618,[1] společně s posly mongolského Altan-chána vracejícími se do Mongolska. Cestovali údolím řeky Tom, překročili Horskou Šoriju, Abakanský hřbet, Západní Sajan a dostali se do Tuvy. Poté překonali horní tok Chemčiku, přešli několik horských hřebenů a dospěli k jezeru Úreg núr. Poté se obrátili k východu, sestoupili do stepi a tři týdny po odchodu z Tobolska dospěli k sídlu mongolského chána u jezera Uvs núr. Altan-chán poskytl Rusům průvodce, kteří sloužili i jako tlumočníci do čínštiny.[1][pozn. 1] Odtud vyrazili na jihovýchod, přešli pohoří Changaj, postoupili na východ k řece Kerulen a pak na jihovýchod, přešli poušť Gobi a dostali se do Kalganu a k Velké čínské zdi. Do Pekingu přijeli 1. září 1618.[1]
V Pekingu zahájili rozhovory s představiteli mingské vlády. Kvůli chybějícím darům pro císaře Wan-liho jím nebyli přijati; nicméně obdrželi jeho oficiální list určený ruskému caru a Rusům bylo dovoleno posílat další poselstva a obchodovat.[1] Na zpáteční cestu vyrazili po čtyřech dnech, na tři týdny se zdrželi v Kalganu přípravami na přechod Gobi, a 10. října opustili Čínu. Do Tomska dojeli 19. května 1619, společně s mongolskými vyslanci mířícími do Moskvy a kyrgyzským poselstvem jedoucím do sibiřských měst. Z Tomska pokračovali do Tobolska, kde Petlin o své cestě sepsal obsáhlou zprávu Přehled o čínském státu… (Роспись Китайскому государству и Лобинскому, и иным государствам, жилым и кочевным, и улусам, и великой Оби, и рекам и дорогам), která byla cenná zejména popisem pozemní cesty do Číny doplněným mapou. Se zprávou a dokumenty Petlin pokračoval do Moskvy, kam dorazil koncem roku 1619.[1]
Petlinova mise neměla pokračování, Rusko zaujaté těžkými válkami s Polskem a Tureckem v diplomatických stycích s Čínou nepokračovalo a Petlinova zpráva zapadla v archivech.[2] List císaře Wan-liho v Moskvě nikdo nedokázal přečíst a zůstal v archivu, dokud ho roku 1675 nepřeložil Nikolaj Gavrilovič Spafarij během přípravy své mise v Číně, kde mezitím mingský režim vystřídala říše Čching. Petlinovy informace se naopak setkaly s živým zájmem v západní Evropě: v první polovině 17. století byla jeho zpráva přeložena do několika evropských jazyků.
Zajímavosti
Obsah Wan-liho dopisu uchovávaného v moskevském diplomatickém archivu byl desítky let tajemnou záhadou, pod vlivem tohoto dopisu v ruštině vzniklo slovní spojení „čínský dopis“ (китайская грамота) označující cosi neznámé a záhadné.[2]
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ a b c d e f g h ДЕМИДОВА, Н.Ф.; МЯСНИКОВ, В.С. Первые русские дипломаты в Китае. ("Роспись" Ф. Петлина и Статейный список Ф.И. Байкова). М.: Наука, 1966. 159 s. Kapitola Миссия Ивана Петлина, s. 12–32. (rusky)
- ↑ a b Томский Государственный Университет. Тайна китайской грамоты . Томск: Томский Государственный Университет, 2015-9-30 . Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
- Томское областное отделение Р ГО. 24 июля стартует автоэкспедиция "Томск-Пекин-Томск" . Русское географическое общество, Томское областное отделение, 2018-7-23 . Dostupné online. (rusky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk