Jaderná zbraň - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Jaderná zbraň
 ...
Jaderný test „Romeo“ (o síle 11 megatun ekvivalentu TNT) 27. března 1954 na atolu Bikini

Jaderná zbraň nebo též atomová zbraň je zbraň hromadného ničení, založená na principu neřízené řetězové reakce jader těžkých prvků. Mezi jaderné zbraně se někdy řadí i zbraně založené na slučování jader lehkých prvků (termonukleární zbraň), zatímco zbraně, kde radioaktivní materiál slouží jen jako zdroj radioaktivního zamoření cílové oblasti, se označují jako radiologické (tzv. špinavá bomba).

Jaderná zbraň má podobu jaderné bomby nesené strategickým bombardérem nebo jaderné hlavice nesené balistickou raketou. Státy disponující jadernými zbraněmi a schopností je vyrábět se nazývají jaderné velmoci. Jediné vojenské použití jaderných zbraní v historii je bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Kvůli obavám z ničivých důsledků jaderné války včetně zaručeného vzájemného zničení se jaderné zbraně používají jen jako prostředek odstrašení a je snaha o jejich regulaci, například Smlouvou o nešíření jaderných zbraní.

Kromě strategických jaderných zbraních pro jadernou válku se rozlišují taktické jaderné zbraně s menší ničivou silou a menším dosahem, které jsou určené k případnému užití v konvenční válce.[1]

Historie

Test Trinity Projektu Manhattan byl první detonací jaderné zbraně a vedl J. Roberta Oppenheimera k citaci veršů hinduistického textu: „Když zář tisíců sluncí vybuchne na obloze, bude to jak nádhera toho nejmocnějšího. Stávám se smrtí, ničitelem světů.“[2]
Hřibovitý mrak po výbuchu atomové bomby svržené 9. srpna 1945 na Nagasaki
Počty jaderných zbraní USA a SSSR.

Jaderná bomba byla poprvé vyvinuta ve Spojených státech v rámci vojenského projektu Manhattan. Základní výzkum probíhal v laboratořích v Los Alamos za vedení Roberta Jacoba Oppenheimera. Výsledkem projektu byl první pokusný jaderný výbuch, který proběhl 16. července 1945 v poušti White Sands poblíž města Alamogordo.

Další vyrobené bomby Little Boy a Fat Man byly o několik týdnů později svrženy z bombardérů B-29 na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Letoun B-29 Enola Gay svrhl 6. srpna 1945 v 8:16 na Hirošimu uranovou jadernou pumu s ekvivalentem mezi 13 a 18 kilotunami TNT. Letoun B-29 Bock's Car svrhl 9. srpna 1945 v 11:02 plutoniovou bombu na Nagasaki. Obě pumy zabily okamžitě zhruba 130 000 lidí[zdroj?. Dalších 100 000 umíralo na následky výbuchu v dalších měsících a letech, postiženy byly i další generace. Tyto dva výbuchy dosud představují jediné použití jaderných zbraní proti civilistům či v ozbrojeném konfliktu obecně.

Druhou atomovou mocností se v roce 1949 stal Sovětský svaz výbuchem zařízení RDS-1 označováno na západě jako Joe-1. V té době Američané sovětský jaderný vývoj tajně zkoumali projektem Mogul. Sovětská první atomová bomba byla de-facto značně okopírovaná americká implozivní plutoniová bomba, jejíž plány SSSR získal díky špionážní práci jaderného fyzika Klause Fuchse podílejícího se na projektu Manhattan. Jím předané materiály podstatně urychlily práce na jejím sestrojení. Další vývoj jaderných zbraní vedl akademik Igor Kurčatov a Andrej Dmitrijevič Sacharov.

První vodíkovou pumu otestovaly USA 1. prosince 1952. Sovětská následovala 12. srpna 1953. Byl tu však roky utajovaný rozdíl: Zatímco ta americká používala tekutý vodík a celé zařízení pak mělo velikost menšího domu, na sovětské byl použit lithiumdeuterid, což je pevná látka. Sovětská tedy byla, na rozdíl od americké, připravena k vojenskému nasazení.

Zejména pozdní 50. a raná 60. léta byla obdobím horečného testování jaderných zbraní obou supervelmocí, v rámci jejich závodů ve zbrojení. Sovětský svaz v roce 1961 otestoval největší jadernou bombu v historii (car-bomba, rusky: Царь-бомба). Podle původních plánů měla být třífázová (z toho dvě fáze byly vodíkové), s celkovou silou přes 100 Mt. Od původních plánů se však ustoupilo a třetí fáze (kde měl být U238) byla při experimentálním výbuchu nahrazena olovem. Výbuch car-bomby zjitřil na mezinárodní scéně napětí. Nikita Sergejevič Chruščov byl obviněn z ohrožování životního prostředí a lidstva jako takového. Monstrózně velké jaderné bomby se postupem času ukázaly jako vojensky obtížně použitelné (např. v Rusku bylo jen velmi omezené množství cílů, na které by bylo možné rozumně takovou zbraň použít, rozsah zničení brání vlastní armádě v obsazení území protivníka...) a tak pumy extrémní velikosti na mezikontinentálních balistických střelách postupně nahradily multihlavice s několika menšími, samostatně naváděnými jadernými hlavicemi. Fyzické zmenšení dále umožnilo použití jaderných raket na strategických ponorkách. Také nebezpečně vzrostl počet menších, tzv. taktických zbraní, které, ačkoliv bylo jejich použití vázáno na rozkaz ústředí, byly k dispozici armádním složkám na nižším stupni velení. V 70. letech došlo k řadě diplomatických dohod o omezení atomových zbraní (SALT), následující desetiletí se nese ve znamení jaderného odzbrojování, zejména v éře Michaila Gorbačova a Ronalda Reagana. Obratem byla jejich schůzka v roce 1986 v Reykjavíku, kdy Reagan trval na SDI.[3] 24. října 1990 Sovětský svaz provedl poslední jaderný pokus, po kterém upustil od testování jaderných zbraní. Spojené státy (24. září 1996) a další země se přidaly později. V 90. letech byly podepsány smlouvy START I a II, v roce 2010 pak v Praze START III.

Státy vlastnící jaderné zbraně

V průběhu 20. století se jadernou zbraň podařilo získat Velké Británii, Francii, Číně, Indii a Pákistánu. Severní Korea se k vlastnictví jaderných zbraní přiznala 10. února 2005. Izrael pravděpodobně jaderné zbraně v počtu několika desítek až stovek kusů vlastní, avšak oficiálně to nepřiznal. O výrobu jaderné zbraně se v minulosti pokoušely i další státy. Na počátku 21. století je z výroby jaderných zbraní obviňován Írán.[4][5] Některé země svůj jaderný program zastavily či zrušily na základě smluv o nešíření jaderných zbraní, JAR se rozhodla své jaderné zbraně zničit. Některé státy východní Evropy získaly po rozpadu Sovětského svazu jeho jaderné zbraně, následně je však předaly zpět Rusku. Jaderné zbraně představovaly hlavní odstrašující prostředek studené války, stejně jako dualistického pojetí světa dvou soupeřících supervelmocí a jejich „vzájemně zaručeného zničení“. V roce 2019 vlastnily Spojené státy a Rusko 90 % všech jaderných zbraní.[6]

Princip

Princip činnosti
Princip činnosti implozní pumy

Principem je vytvoření kritického stavu. To znamená, že je v přítomném materiálu takové množství neutronů, že další nárazy do jader štěpí další materiál za současného uvolnění dalších neutronů.

Nejjednodušší štěpná jaderná bomba, tzv. dělového typu, se skládá ze dvou oddělených podkritických množství štěpného materiálu (jednotlivé části neuvolňují při rozpadu dostatečný počet neutronů nutných ke štěpné reakci), která se při spojení dostanou do nadkritického stavu - uvolněná množství neutronů se v menším objemu sečtou (materiálu jsou typicky jednotky kilogramů). Materiál je proti sobě vystřelen a stlačen explozí klasické výbušniny. Síla výbuchu zajistí, že obě části od sebe nebudou během prvních několika milisekund odhozeny teplem počínající řetězové reakce a tlakem vylétajících neutronů. V nadkritickém stavu štěpného materiálu je pak nastartována řetězová reakce, která uvolní velké množství různých druhů energie.

Nejpoužívanějším typem dnes je implozní puma (první tohoto typu byl Fat Man, shozený na Nagasaki, se silou výbuchu 21 kt). Liší se jednak tím, že zde bývá obvykle použito plutonium namísto uranu 235 a hlavně principem, jakým je dosaženo nadkritického stavu. Po výbuchu konvenční trhaviny (sestava pomalé a rychlé trhaviny) je podkritická konfigurace plutonia stlačena do malého objemu a dosáhne se tak nadkritického stavu (za povšimnutí stojí, že se množství jaderného materiálu nezmění, na čemž je možné demonstrovat, že tradovaná představa spojování několika menších množství není správně chápána). Výbuch konvenční trhaviny zároveň udrží masu plutonia u sebe po potřebnou dobu, řetězová reakce může do doby rozmetání materiálu probíhat déle, čímž se uvolní větší množství energie (rychlý průběh jaderného výbuchu by jinak příliš rychle rozmetal masu plutonia a rozptýlil by ji z kritického stavu).

Uvnitř jaderné zbraně implozního typu je zdroj neutronů, tzv. jaderná roznětka, to je inicializační neutronový zářič, který je sám o sobě poměrně těžko štěpitelný v řetězové reakci, avšak uvolňuje značné množství neutronů pro další štěpení, které ve vhodném okamžiku přispěje k zahájení řetězové reakce. Dále bývá puma vylepšena vnějším pláštěm z odražeče neutronů, tzv. neutronového zrcadla (z Fe, nebo lépe Be). Neutrony jsou takto vraceny zpět do štěpné reakce, zahušťují neutronový mrak v materiálu. Konfigurace je výhodná tím, že postačuje daleko menší množství štěpného materiálu, což jednak snižuje zčásti nároky na výrobu dostatečného množství jaderného materiálu, jednak umožňuje dosažení menších rozměrů zařízení (např. dělové jaderné granáty, nebo přenosné miny ). K dosažení správné konfigurace takovéhoto typu jsou však nutné špičkové znalosti z oblasti trhavin - jinak nedojde ke stlačení a udržení ve vhodném tvaru, ale k rozmetání a to včetně zrcadla. Další překážkou je výroba samotných dílů štěpného materiálu - díly nelze vyrobit třískovým obráběním z větších kusů, plutonium je navíc snadno zápalné a jedovaté.

Výbuch jaderné zbraně odpovídá od několika stovek (nejmenší nálože - např. viz Davy Crockett) až miliónům tun klasické výbušniny TNT (největší známá odpálená bomba byla ekvivalentní 57 Mt TNT (Car-bomba).

Pro účely postupu útočících vojsk byl rovněž vyvinut a otestován typ zbraně označovaný jako neutronová bomba. Ta má konstrukci upravenou tak, aby bylo dosaženo co největší emise neutronového záření a tím likvidace živé síly nepřítele bez rozsáhlých materiálních škod. Výbušná síla takové bomby je nižší a má zpravidla i nižší spad (jednak je tak konstruovaná a je také určená ke vzdušnému výbuchu), ale neutronové záření má větší intenzitu a tím větší zasaženou oblast a vážnější dopad na živé organismy v zasažené oblasti.[7]

Energie uvolněná atomovým výbuchem

Energie uvolněná atomovým výbuchem se vytváří podle známého vzorce E=m*c2 a přemění se tak řádově procenta hmotnosti štěpného materiálu. Z místa výbuchu je přenášena zhruba následovně:

  • tlaková vlna — 40–60 % celkové uvolněné energie
  • tepelné záření — 30–50 % celkové uvolněné energie
  • ionizující záření — 5 % celkové uvolněné energie
  • radioaktivní látky — 5–10 % celkové uvolněné energie
  • elektromagnetický impuls

Zatímco první tři typy energie jsou vyzářeny okamžitě, část radioaktivního záření je uvolněna postupně, ve formě radioaktivního spadu. Ten je tvořen jednak zbytky samotné pumy, jednak následně ozářeným materiálem okolí výbuchu, rozprášeným výbuchem po okolí. Mrak radioaktivního spadu je v nebezpečné koncentraci nesen a ukládán zpět na zem až stovky kilometrů. U největších výbuchů byl tento mrak v podobě zvýšené radiace pozadí zaznamenán po celé zeměkouli. Tvoří tak, mimo jiné, indikátor jaderných testů.

Dalšími indikátory jaderných testů jsou částicové záblesky, elektromagnetický puls a také seismická aktivita.

Roku 1962 vznikl při testu 104 kt bomby sto metrů hluboký kráter

Celkové množství energie uvolněné jaderným výbuchem je závislé na typu bomby. Většina energie je uvolněna ve formě tlakové vlny a tepelného záření. Ionizující záření je silně absorbováno vzduchem a tedy je nebezpečné pouze v kratší vzdálenosti od výbuchu. Tepelné záření je tlumeno se vzdáleností od epicentra pomaleji a tedy způsobuje největší škody u větších bomb. U jaderné bomby shozené na Hirošimu (explodovala ve výšce 550 m) byla teplota v epicentru přibližně 4 000 K (povrch slunce má teplotu 5 000 K), na několik sekund byla dosažena teplota asi půl milionu K, na velmi malou dobu (v řádu několika milisekund) i několik (desítek) milionů K.

Co odlišuje jadernou zbraň od klasických (chemických) výbušnin, je přítomnost elektromagnetického impulsu, ionizujícího záření, hlavně uvolnění množství radioaktivních látek a radioaktivní spad. Ačkoliv procentuální zastoupení radioaktivity na celkově uvolněné energii není velké, dávka záření, které jsou oběti atomového útoku vystaveny, má devastující účinky na jejich zdraví (včetně zdraví jejich případných potomků).

Jaderné zbraně a mezinárodní humanitární právo

Jaderné velmoci

Téměř současně s prvním použitím jaderných zbraní se začalo diskutovat o slučitelnosti s normami mezinárodního humanitárního práva (válečného práva). Červený kříž od počátku zastával názor, že jejich použití pravidlům pro vedení válek odporuje (toto stanovisko je opakovaně podporováno rezolucemi Mezinárodních konferencí ČK či jeho Rady delegátů[8]), a to zejména tzv. zásadě rozlišování.

Významným se stal posudek Mezinárodního soudního dvora "Legalita hrozby nebo použití jaderných zbraní" (1996), který byl zpracován na základě požadavku Valného shromáždění OSN a Světové zdravotnické organizace. Mezinárodní soudní dvůr zjistil, že eventuální použití jaderných zbraní podléhá pravidlům mezinárodního humanitárního práva. Dále konstatoval, že jejich ničivé účinky "nemohou být omezeny v prostoru ani v čase" a nalezl, že jejich případné použití by "obecně odporovalo pravidlům mezinárodního práva aplikovatelného v ozbrojených konfliktech, zejména principům a pravidlům práva humanitárního"[9][10] (nedal však odpověď např. na otázku, zda by použití jaderných zbraní bylo přípustné např. jako represálie v reakci na použití těchto zbraní druhou stranou ozbrojeného konfliktu, pokud by přitom byla dodržena pravidla humanitárního práva).

Teprve v roce 2017 byla na půdě OSN sjednána Smlouva o zákazu jaderných zbraní, a to 122 hlasy, která svým smluvním stranám zakazuje nejen použití, ale i vlastnictví těchto zbraní. Nicméně jaderné mocnosti ani jejich spojenci (vč. České republiky) příjetí smlouvy nepodpořily a dosud nejsou ani mezi jejími signatáři[11]; z evropských zemí jsou smluvní stranou (2020) jen Irsko, Lichtenštejnsko, Rakousko a Svatý stolec.

Odkazy

Související články

Reference

  1. ONDRA, Jan. Co jsou taktické jaderné zbraně? Mezinárodní bezpečnostní expert vysvětluje, co znamenají pro válku na Ukrajině . 2022-10-04 . Dostupné online. 
  2. Jungk 1958, s. 201.
  3. http://studena.valka.cz/pozice_sily.htm - Pozice síly – Reagan a Gorbačov
  4. ŠŤÁSTKA, Tomáš. Írán se opravdu snaží o jaderné zbraně, uvádí zpráva MAAE. iDNES.cz . 2011-11-08 . Dostupné online. 
  5. Netanjahu: Írán dělí půl roku od výroby jaderné zbraně. ČT24 . 2012-09-16 . Dostupné online. 
  6. Jaderných zbraní loni ubylo. Jejich význam ale roste, uvádí ústav pro výzkum míru. Česká televize . 17. června 2019. Dostupné online. 
  7. http://www.trivia-library.com/b/military-and-war-weapons-neutron-bomb.htm
  8. Ze současné doby např. rezoluce Rady delegátů ČK a ČP z r. 2011 (on line)
  9. LEGALITY OF THE THREAT OR USE OF NUCLEAR WEAPONS, ICJ Advisory opion of 8 July 1996 (on line Archivováno 7. 8. 2020 na Wayback Machine.)
  10. Jukl, M.: Ženevské úmluvy, obyčeje a zásady humanitárního práva. Praha: Český červený kříž, 2020. Dostupné on line.
  11. Jaderné zbraně z pohledu MHP (webové stránky Českého červeného kříže)

Literatura

  • HOLLOWAY, DAVID: Stalin a bomba. Sovětský svaz a jaderná energie 1939-1956. Praha: Academia 2008
  • PITSCHMANN, Vladimír. Jaderné zbraně: nejvyšší forma zabíjení. Praha: Naše vojsko, 2005. ISBN 80-206-0784-6. 
  • ULVR, MICHAL: Nukleární společnost ve Spojených státech amerických (1945-1964). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014. ISBN 978-80-7308-496-7

Externí odkazy

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Jaderná_zbraň
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2021
Čínská republika (1912–1949)
Čechy
Černé moře
Červenec
Česká Wikipedie
Český zemský sněm
Česko
Římský konzul
Řecko
Šablona:Cite book
Šablona:Cite news
Šablona:Cite web
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
.50 BMG
1. únor
1. srpen
10. srpen
11. březen
11. květen
11. leden
11. srpen
12. únor
12. březen
12. srpen
13. prosinec
13. srpen
14. březen
14. listopad
14. srpen
1455
1496
1499
15. březen
15. srpen
15. září
1521
16. srpen
1632
1672
1674
1696
17. únor
17. březen
17. listopad
17. srpen
1704
1707
1723
1733
1749
1750
1754
1755
1772
1775
1791
1798
18. srpen
1804
1809
1816
1818
1820
1821
1825
1827
1832
1834
1838
1848
1849
1850
1854
1857
1858
1861
1866
1868
1869
1875
1877
1878
1880
1881
1882
1884
1889
1892
1893
1897
1898
19. srpen
1901
1903
1904
1905
1907
1908
1913
1914
1915
1918
1920
1921
1923
1926
1927
1929
1930
1932
1934
1935
1938
1940
1942
1942 v letectví
1943
1944
1945
1946
1949
1951
1954
1957
1958
1959
1960
1961
1968
1969
1970
1973
1974
1977
1978
1989
1990
1992
1998
2. říjen
2. listopad
2. srpen
20. březen
20. květen
20. srpen
2002
2009
2011
2022
2024
21. červen
21. říjen
21. březen
21. srpen
21. září
216 př. n. l.
22. únor
22. leden
22. srpen
23. červen
23. květen
23. listopad
23. srpen
24. říjen
24. leden
24. srpen
25. srpen
26. srpen
27. květen
27. srpen
27. září
28. březen
28. srpen
29. srpen
29. září
3. duben
3. srpen
30. květen
30. srpen
303. stíhací peruť
31. srpen
338 př. n. l.
4. prosinec
4. srpen
5. leden
5. srpen
6. červen
6. srpen
7. duben
7. srpen
8. únor
8. srpen
9. leden
9. listopad
9. srpen
Adolf Hitler
Aeronca L-3
Aero Spacelines Mini Guppy
Aero Spacelines Pregnant Guppy
Aero Spacelines Super Guppy
AEW&C
Albánie
Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj
Amanda Gormanová
Americký dolar
Amharsko
Arthur Dove
Arthur Siegel
Artur Kraus
Athény
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
August Bedřich Piepenhagen
Auschwitz
Aztécká říše
Bělorusko
B-29 Superfortress
Bangkok
Barokní architektura
Bedřich Dlouhý
Beechcraft Model 18
Beechcraft XA-38 Grizzly
Bell Aircraft Corporation
Bell P-39 Airacobra
Bell P-59 Airacomet
Bell P-63 Kingcobra
Bell X-1
Bell XFL Airabonita
Bell XP-52
Bell XP-76
Bell XP-77
Berlínská zeď
Bitevní letoun
Bitva u Abúkíru
Bitva u Chairóneie
Bitva u Kann
Bockscar
Boeing
Boeing 247
Boeing 307 Stratoliner
Boeing 314 Clipper
Boeing 377 Stratocruiser
Boeing B-17 Flying Fortress
Boeing B-29 Superfortress
Boeing B-50 Superfortress
Boeing C-97 Stratofreighter
Boeing P-26 Peashooter
Boeing XB-15
Boeing XF8B
Bombardér
Brewster F2A Buffalo
Brewster SB2A Buccaneer
Brewster SBN
Calvin Coolidge
Carlo Naya
Cessna T-50
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Consolidated Aircraft
Consolidated B-24 Liberator
Consolidated B-32 Dominator
Consolidated C-87 Liberator Express
Consolidated PB2Y Coronado
Consolidated PB4Y-2 Privateer
Consolidated PBY Catalina
Convair XP-81
Covid-19
Curtiss-Wright AT-9
Curtiss C-46 Commando
Curtiss O-52 Owl
Curtiss P-36 Hawk
Curtiss P-40 Warhawk
Curtiss SB2C Helldiver
Curtiss SBC Helldiver
Curtiss SC Seahawk
Curtiss SOC Seagull
Curtiss XF14C
Curtiss XF15C
Curtiss XP-46
Curtiss XP-55 Ascender
Curtiss XP-62
Curtiss XP-71
Cvičné letadlo
Dělová věž
Dalibor z Kozojed
Diecéze míšeňská
Dionýz Blaškovič
Dobývání Aztécké říše
Dolet letadla
Domažlice
Dominik Oesterreicher
Dora Boothbyová
Douglas A-20
Douglas A-26 Invader
Douglas Aircraft
Douglas B-18 Bolo
Douglas B-23 Dragon
Douglas C-47 Skytrain
Douglas C-54 Skymaster
Douglas DC-2
Douglas DC-3
Douglas DC-5
Douglas SBD Dauntless
Douglas TB2D Skypirate
Douglas TBD Devastator
Drak letadla
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Dusty Hill
Emanuel Mandler
Emma Waldecko-Pyrmontská
Encyklopedie
Enola Gay
Etiopie
Evangelická církev
Experimentální letadlo
Führer
Fairchild Model 24
Fat Man
Fehime Sultan
Fernando Tarrida del Mármol
Filip II. Makedonský
Filip II. Orleánský
Film
Fleetwings BT-12 Sophomore
Frédéric Auguste Bartholdi
Frankfort Cinema
František Heřmánek (spisovatel)
Görlitz
General Motors P-75A Eagle
Glenn L. Martin Company
Globální oteplování
Gotická architektura
Gregoriánský kalendář
Grumman F3F
Grumman F4F Wildcat
Grumman F6F Hellcat
Grumman F7F Tigercat
Grumman F8F Bearcat
Grumman G-21 Goose
Grumman G-44 Widgeon
Grumman J2F Duck
Grumman JF Duck
Grumman TBF Avenger
Grumman XF5F Skyrocket
Grumman XP-50
Guam
Gustav Švamberg
Gustav Oplustil
Hannibal
Henry Steel Olcott
Herbert George Wells
Hernán Cortés
Hirošima
Hispano-Suiza HS.404
Hlavní strana
Horní Lužice
Hvězdicový motor
Ignác Händl
Ilindenské povstání
Indie
Ingeborg Dánská (1878)
International Standard Book Number
Internet Archive
Irák
Isabel Allende
Iveta Toušlová
Ján Mato
Jaan Kaplinski
Jaderná zbraň
Jan Cicero Braniborský
Jan Henryk Dąbrowski
Japonsko
Jaroslava Pokorná
Jiří Vyvadil
Jiří Zídek
Jindřich IV.
Johann Jakob Scheuchzer
Johann Sigmund Riesch
John Tyndall
Josef Šmaha
Josef David
Josef Grus (1869)
Josef Ježek (ministr)
Josef Lacina
Jules A. Hoffmann
Jussi Adler-Olsen
Křídlo letadla
Kansas
Kapitulace u Világoše
Karel Kinský (malíř)
Karel Mareš (skladatel)
Karolina Kózka
Kaspar von Stieler
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Narození 2. srpna
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Komunismus
Konflikt v Tigraji 2020
Konstantin I. Řecký
Korejská válka
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kryscina Cimanouská
Kurt Biedenkopf
Kuvajt
Létající tanker
Lalibela
Leopold Chalupa
Letecká puma
Letecký kanón
Letecký motor
Letecký výrobce
Letectvo Spojených států amerických
Letní olympijské hry 2020
Letoun
Litoměřice
Lockheed Constellation
Lockheed Corporation
Lockheed Hudson
Lockheed L-10 Electra
Lockheed L-18 Lodestar
Lockheed P-38 Lightning
Lockheed P-80 Shooting Star
Lockheed PV-2 Harpoon
Lockheed Vega
Lockheed Ventura
Lockheed XP-49
Lockheed XP-58 Chain Lightning
Lorne Betts
Louis Antoine Henri de Bourbon Condé
Lužická Nisa
Ludvík XV.
Městské okresy v Německu
M2 Browning
Maďarská revoluce 1848–1849
Mahmud I.
Makedonie (region)
Marg Moll
Maria Caroline Charlotte von Ingenheim
Marie Pia Neapolsko-Sicilská
Marie Terezie
Marie Votrubová-Haunerová
Martin 187 Baltimore
Martin B-26 Marauder
Martin Hampl
Martin Maryland
Martin PBM Mariner
Massiel
McConnell AFB
McDonnell FH-1 Phantom
McDonnell XF-85 Goblin
McDonnell XP-67 Bat
Metro v Praze
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Milavče
Miroslav Jindra
Morava
Mučednice čistoty
Murad V.
Námořní hlídkový letoun
Námořní mina
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní muzeum Letectva Spojených států amerických
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie
Napoleonské války
NASA
Noorduyn Norseman
Norsko
Northrop BT
Northrop F-15 Reporter
Northrop P-61 Black Widow
Northrop XP-56 Black Bullet
Northrop XP-79 Flying Ram
North American A-27
North American A-36 Apache
North American B-25 Mitchell
North American O-47
North American P-51 Mustang
North American T-6 Texan
Novorossijsk
Ocelárna
Olga Sommerová
Olympijské hry
Omaha
Operace Starvation
Organizace spojených národů
Osmanská říše
Pátrání a záchrana
Pístový motor
Předměstí
Přimda (hrad)
Pagekon obří
Památková rezervace
Památný den romského holokaustu
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Paul von Hindenburg
Pavel Juráček
Peter O'Toole
Philippe Soupault
Pierre Charles L'Enfant
Piper J-3 Cub
Piper J-5
Ploutvonožci
Poddanství
Podvozek letadla
Polština
Polsko
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Postupimská dohoda
Postupimská konference
Povstání v Treblince
Průzkumný letoun
Pratt & Whitney R-4360
Prevét
Projekt Manhattan
Prokop Sedlák
Prototyp
Proudový motor
Pruské Slezsko
Pumovnice
Punské války
Q184870
Ráže
Rómulo Gallegos
Rakousko-uherská koruna
Rakousko-uherský zlatý
Referendum
Renesanční architektura
Republic P-43 Lancer
Republic P-47 Thunderbolt
Republic XP-72
Reverzní inženýrství
Rey Koranteng
Robotní patent (1775)
Ropná skvrna
Royal Air Force
Rozpětí křídel
Rudolf Kufa
Rusko
Ryan FR-1 Fireball
Ryan S-C
Sériová výroba
Saipan
Sakrální stavba
SARS-CoV-2
Sasko
Sergej Adamovič Kovaljov
Seversky P-35
Seversky SEV-3
Seversky XP-41
Seznam římských králů
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Sikorsky H-5
Sikorsky R-4
Sikorsky R-6
Sikorsky S-43
Silverplate
Slezská kuchyně
Soubor:B-29 in flight.jpg
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:BockscarDisplay.jpg
Soubor:Boeing-Whichata B-29 Assembly Line - 1944.jpg
Soubor:Boeing B-29 Superfortress.jpg
Soubor:Boeing B-29 Superfortress 3-view.svg
Soubor:Isabel allende.jpg
Soubor:Jussi Adler-Olsen.jpg
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Nobel Prize 2011-Press Conference KI-DSC 7584.jpg
Soubor:Olga-Sommerová.jpg
Soubor:Olive-drab painted B-29 superfortress.jpg
Soubor:Peter O'Toole -- LOA trailer.jpg
Soubor:Rey kora...jpg
Soubor:Spaanse zangeres Massiel, winnares Euro Song Festival tijdens opname in studio K, Bestanddeelnr 921-2648.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Soubor:WarKorea B-29-korea.jpg
Sovětský svaz
Sovětsko-japonský pakt o neútočení
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-206-0117-1
Speciální:Zdroje knih/80-242-0651-x
Speciální:Zdroje knih/80-7237-203-3
Speciální:Zdroje knih/80-7238-022-2
Speciální:Zdroje knih/80-85711-35-4
Speciální:Zdroje knih/978-1-107-01475-6
Spojené království
Spojené státy americké
Spojovací letadlo
Srážka vlaků u Milavčí
Srpen
Stíhací letoun
Střední Evropa
Střelecká věž#Letecké věže
Starověký Řím
Stearman PT-17 Kaydet
Stearman XA-21
Strategický bombardér
Světskost
Tenochtitlán
Teosofie
Terry Cooper
Théby
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tinian
Tokio
Tony Esposito (lední hokejista)
Torpédový bombardér
Transportní letoun
Tucker XP-57
Tupolev Tu-4
UNESCO
United States Army Air Forces
US Navy
Václav Jíra (fotbalista)
Válec (motor)
Válka v Zálivu
Vírník
Východní Germáni
Výfukové plyny
Výkon
Výsadkové vojsko (Rusko)
Vakcína proti covidu-19
Velké okresní město
Vincenc Červinka
Vital Šyšov
Vojenský kluzák
Vought F4U Corsair
Vought OS2U Kingfisher
Vought SB2U Vindicator
Vought XF5U Flying Flapjack
Vrtulník
Vultee A-31 Vengeance
Vultee V-11
Vultee XP-54
Vultee XP-68 Tornado
Vyhlazovací tábor Treblinka
Vztlakové klapky
Waco CG-13
Waco CG-15
Waco CG-3
Waco CG-4
Warren G. Harding
Watt
Werner Seelenbinder
Wichita
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wright R-3350
XB-39
YouTube
Září
Zálet
Západní Slované
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk