Džaldžulja ג'לג'וליה جلجولية
Jižní vjezd do města Džaldžulja
Poloha
Souřadnice	32°9′14″ s. š., 34°57′6″ v. d.
Nadmořská výška	43 m n. m.
Stát	Izrael Izrael
distrikt	Centrální
Džaldžulja
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	2,091 km²[1]
Počet obyvatel	9 800 (2017[2])
Hustota zalidnění	4769,3 (r.2017) obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.jaljulia.net
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Džaldžulja (hebrejsky גַ'לְג'וּלְיָה, arabsky جلجولية, v oficiálním přepisu do angličtiny Jaljulye^[3], přepisováno též Jaljulia) je místní rada (malé město) v Izraeli, v  Centrálním distriktu.

Geografie

Město leží v nadmořské výšce 43 metrů na východním okraji pobřežní nížiny (Šaronská planina), nedaleko úpatí pahorků v předpolí Samařska, cca 20 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu (nedaleko severovýchodního okraje jeho souvislé aglomerace) a cca 22 kilometrů jihovýchodně od Netanje. Město je situováno 2 kilometry od Zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Je obklopeno zemědělsky obhospodařovanou krajinou. Jižně od obce protéká vádí Nachal Kana.

Džaldžulja leží v oblasti nazývané Trojúhelník, obývané izraelskými Araby. 3 kilometry severovýchodně odtud navíc na Západním břehu jordánu leží palestinské arabské město Kalkílija. Osídlení na jižní, západní a východní straně je převážně židovské (zejména město Kfar Saba 4 kilometry západně odtud). 5 kilometrů jihovýchodním směrem leží město Kafr Kasim obývané izraelskými Araby.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí místní silnice číslo 444. Na východním okraji míjí obec nová dálnice číslo 6 (takzvaná Transizraelská dálnice), která se jižně od města kříží s novou dálnicí číslo 531.

Dějiny

Džaldžulja patrně navazuje na starověké židovské sídlo Gilgál zmiňované v biblické Knize Jozue 12,23^[4] Ve středověku zde vyrostl za vlády mamlúků chán neboli karavansaraj – tedy hostinec pro obchodní karavany, dodnes dochovaný a zobrazený i v městském znaku. V roce 1949 se po podepsání dohod o příměří, které ukončily první arabsko-izraelskou válku stala tato vesnice součástí státu Izrael, přičemž ale místní arabská populace byla zachována.^[5]

Roku 1954 byla dosavadní vesnice povýšena na místní radu (malé město).^[5] Podle jiného zdroje došlo k získání statutu místní rady až roku 1957.^[1]

Demografie

Džaldžulja je město s ryze arabskou populací. V roce 2005 tvořili 100 % obyvatelstva arabští muslimové.^[1] Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem, který se mimořádně zrychlil během 20. století a proměnil původní vesnici v obec s několika tisíci obyvateli.

K 31. prosinci 2017 zde žilo 9800 lidí.^[2]

* údaje za roky 1955, 1998, 1999 a 2000 zaokrouhleny na stovky

* údaje po roce 2010 zaokrouhleny na stovky

Odkazy

Reference

Související články

• Trojúhelník (Izrael)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Džaldžulja na Wikimedia Commons
• (arabsky) Oficiální stránky města

Centrální distrikt
Města	El'ad Giv'at Šmu'el Hod ha-Šaron Javne Jehud-Monoson Kafr Kasim Kalansuva Kfar Saba Lod Modi'in-Makabim-Re'ut Nes Cijona Netanja Petach Tikva Ra'anana Ramla Rechovot Rišon le-Cijon Roš ha-Ajin Tajbe Tira
Místní rady	Be'er Ja'akov Bejt Dagan Bnej Ajiš Džaldžulja Eljachin Even Jehuda Gan Javne Ganej Tikva Gedera Kadima-Coran Kafr Bara Kfar Jona Kirjat Ekron Kochav Ja'ir Mazkeret Batja Pardesija Savjon Šoham Tel Mond Zemer
Oblastní rady	Brenner Drom ha-Šaron Emek Chefer (Cheferské údolí) Emek Lod (Lodské údolí) Gan Rave Gederot Gezer Chevel Javne Chevel Modi'in Chof ha-Šaron Lev ha-Šaron Nachal Sorek zrušené Hadar ha-Šaron Jarkon Mif'alot Afek ha-Šaron ha-cefoni ha-Šaron ha-tichon
Související	Guš Dan Šaronská planina
Další distrikty: Haifský distrikt Jeruzalémský distrikt Judea a Samaří Severní distrikt Jižní distrikt Telavivský distrikt