Jeho proboštská Milost Jan z Vartenberka
Probošt Jan z Vartenberka (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602)
Církev	římskokatolická
Arcidiecéze	pražská
Znak
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	35. probošt vyšehradský (1483–1490) 36. probošt litoměřický (1490–1508) probošt svatovítský (1499–1508)
Osobní údaje
Datum narození	1476
Datum úmrtí	8. ledna 1508 (ve věku 32 let)
Místo úmrtí	Praha, České království
Rodiče	Zikmund z Vartenberka a Eliška z Kunštátu
Příbuzní	Václav z Vartenberka[1], Jindřich z Vartenberka[1], Kryštof z Vartenberka[1] a Prokop z Vartenberka[1] (sourozenci)
Povolání	římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan z Vartenberka (1476 – 8. ledna 1508 Praha, České království) byl český duchovní. V letech 1483–1490 byl proboštem vyšehradské kapituly a byl též proboštem budyšínské kapituly. V letech 1490–1508 byl 36. proboštem litoměřické kapituly a v letech 1499–1508 také proboštem svatovítské kapituly.

Rodiče

Pocházel ze starobylého českého rodu pánů z Vartenberka, z jeho mladší děčínské větve. Jeho otec Zikmund byl nejvyšším královským číšníkem. V roce 1490 byl jmenován fojtem, nejvyšším úředníkem a zástupcem českého krále v Horní Lužici. Tuto funkci vykonával od roku 1491. Roku 1507 se stal hejtmanem knížectví opavského a hlohovského. Zemřel 20. prosince 1518 v Děčíně. První Zikmundovou manželkou a zároveň Janovou matkou byla Eliška z Kunštátu (zemřela 3. ledna 1501), druhou manželkou jeho otce byla od roku 1503 Hedvika, kněžna ze Zaháně.

Životopis

Narodil se roku 1476. Rozhodl se pro duchovní povolání. Nejprve studoval v Praze, poté studoval práva v italské Bologni, přičemž patřil mezi nejlepší studenty. Ve studiu pokračoval a dosáhl titulu doktora teologie a obojího práva. Po ukončení studií se vrátil do Čech, kde byl jmenován proboštem vyšehradské kapituly po Hanušovi II. z Kolovrat, který zemřel 23. července 1483. V roce 1499 se stal proboštem svatovítské dómské kapituly (1499–1508) a roku 1502 i proboštem v lužickém Budyšíně. V litoměřické kapitule obdržel nejprve hodnost kanovníka. Pozoruhodné je, že dosáhl uvedených hodností ještě před vysvěcením. Proboštem litoměřickým byl jmenován patrně roku 1490 a tuto funkci zastával téměř 19 let. V roce 1500 byl po Blažejovi z Plané (1497–1499) administrátorem pražské horní konzistoře (1500–1511). Několik let před smrtí rezignoval na proboštství vyšehradské. Ve věku pouhých 32 let 8. ledna 1508 zemřel a byl pochován u vyšehradského proboštství v Praze.

Přínos

Jan z Vartenberka poskytl vlastní finance na dokončení nového proboštského chrámu, který vysvětil kaminský biskup Benedikt z Valdštejna 15. února 1493.

O litoměřickou kapitulu pečoval intenzivně a již roku 1497 získal od krále Vladislava II. Jagellonského povolení k vykoupení zastavených statků či k jejich eventuálnímu prodeji, aby se získaly prostředky pro nutné potřeby litoměřické kapituly. Týkalo se to znovunabytí kapitulních statků Zubrnice, Leština, Knínice, Dolní a Horní Týnec, které byly za nepokojů zastaveny panu z Raupachu.

Pro proboštský kostel v Litoměřicích pravděpodobně objednal kolem roku 1500 u tzv. mistra litoměřického deskový Litoměřický oltář, z něhož se dochovaly jen zbytky, svědčící o tom, že patřil k největším křídlovým oltářům své doby. Velká pětidílná archa byla zdobena dvěma tematickými pásmy: výjevy ze života Panny Marie na vnitřních stranách křídel a scénami ze života a utrpení Kristova na vnějších stranách křídel. Malíř, vynikající umělec, je také autorem nástěnné výzdoby horní části kaple svatého Václava v chrámu sv. Víta v Praze.

Po svém vysvěcení v roce 1507 doplnil z vlastních soukromých financí chybějící peníze nutné pro činnost kapituly. Proslul neporušeností mravů a vzácně jemným kněžským charakterem.

Odkazy

Reference

Literatura

• BARTŮNĚK Václav. Od proboštství k biskupství (1057–1957). In: 900 let litoměřické kapituly. Praha: Česká katolická Charita, 1959, s. 42.
• FIALA, Zdeněk a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl 3, Severní Čechy. Praha: Svoboda, 1984. 661 s.
• MACEK Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. V Kostelním Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007, s. 58. ISBN 978-80-7195-121-6.
• ŠÁROVCOVÁ Martina. „Wartenberga domus, quare tua lumina manant ? “ Pohnutý příběh vartenberského epitafu. Neznámá iluminace s epitafem svatovítského probošta Jana z Vartenberka († 1508). Knihy a dějiny. 2013, roč. 20, s. 6–30. ISSN 1210-8510. Dostupné také z: https://kramerius.lib.cas.cz/search/nimg/IMG_FULL/uuid:ec87b1a8-2ba6-4d40-9538-fa89bfdcb6d9

Externí odkazy

• Litoměřičtí proboštové

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Hanuš z Kolovrat

35. probošt vyšehradský 1483–1490

Nástupce: Teodorik z Tandorfu

Předchůdce: Jiří Haller

36. probošt litoměřický 1490–1508

Nástupce: Jan Žák

Předchůdce: Jan Herttemberg z Lokte

probošt svatovítský 1499–1508

Nástupce: Blažej z Plané

Seznam litoměřických biskupů
Předchůdci: probošti litoměřické kolegiátní kapituly (1057–1655)	1. Lanc • 2. Ondřej z Doubravice • 3. Letoslav ze Švábenic • 4. Beneda • 5. Šebestián • 6. Hroznata • 7. Domicilián • 8. Martin • 9. Dobromír • 10. Radosta • 11. Bernard Kaplíř ze Sulevic • 12. Benedikt • 13. Heřman • 14. Herbort • 15. Konrád • 16. Samuel Prusinovský z Víckova • 17. Vojtěch z Dubé • 18. Jindřich ze Šumburku • 19. Timotej Pluh z Rabštejna • 20. Bohuslav z Pardubic • 21. Jan z Hakenbornu • 22. Jan Jindřichův z Kamýku • 23. Jindřich z Hakenbrunnu • 24. Vlachník Krabice z Veitmile • 25. Vilém Zajíc z Házmburka • 26. Jan Czam • 27. Zikmund z Budějovic • 28. Zdislav ze Zvířetic • 29. Zikmund z Michalovic • 30. Konrád • 31. Jakub z Nymburka • 32. Jan Pluh z Rabštejna • 33. Jan Papoušek ze Soběslavi • 34. Benedikt z Valdštejna • 35. Jiří Haller • 36. Jan z Vartenberka • 37. Jan Žák • 38. Johann Fabri • 39. Jan Horák-Hasenberger • 40. Kašpar z Logau • 41. Vilém Prusinovský z Víckova • 42. Matouš Cythardus • 43. Marek z Kytlice • 44. Wolfgang Pistorius • 45. Ludvík Švihovský z Rýzmburku • 46. Zbyněk Berka z Dubé a Lipé • 47. František z Ditrichštejna • 48. Jakob Chimarrhäus z Roermundu • 49. Daniel Uher z Jenčic • 50. Jan Sixt z Lerchenfelsu • 51. Jan Ctibor Kotva z Freifelsu • 52. Maxmilián Rudolf Schleinitz • (od r. 1907: 1 53. Josef Štěrba • 54. Gustav Mattauch • 55. Josef Kowař • 56. Fr. X. Reike • 57. Eduard Oliva • 58. Václav Červinka • 59. Karel Havelka • 60. Jiří Hladík • 61. Józef Szeliga)
Vznik litoměřické diecéze (1655)	zakladatel: papež ALEXANDR VII. na žádost Arnošta Vojtěcha z Harrachu; 52. probošt kolegiátní kapituly se stal sídelním biskupem
Litoměřičtí biskupové (1655 – současnost)	1. Maxmilián Rudolf Schleinitz • 2. Jaroslav Ignác Šternberk • 3. Hugo František Königsegg-Rottenfels • 4. Jan Adam Vratislav z Mitrovic • 5. Mořic Adolf Saský 2 • 6. Emanuel Arnošt z Valdštejna • 7. Ferdinand Kindermann • 8. Václav Leopold Chlumčanský • 9. Josef František Hurdálek • 10. Vincenc Eduard Milde • 11. Augustin Bartoloměj Hille • 12. Augustin Pavel Wahala • 13. Antonín Ludvík Frind • 14. Emanuel Jan Křtitel Schöbel • 15. Josef Gross a 1. pomocný biskup Antonín Čech • 16. Antonín Alois Weber 2 • 17. Štěpán Trochta • 18. Josef Koukl • 19. Pavel Posád a apoštolský administrátor Dominik Duka • 20. Jan Baxant • 21. Stanislav Přibyl
Pozn. kurz. = pomocný biskup, tuč. kurz. = arcibiskup, tuč. = kardinál; 1 probošti od r. 1907 stojí v čele litoměřické katedrální kapituly; 2 Mořic A. Saský a Antonín Weber jsou titulárními arcibiskupy