A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Jindřich Šnobl | |
---|---|
Poslanec Ústavodárného NS | |
Ve funkci: 1947 – 1948 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1948 – 1953 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | KSČ |
Narození | 14. srpna 1903 Záluží Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1971 (ve věku 67–68 let) Praha Československo |
Profese | politik |
Commons | Jindřich Šnobl |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jindřich Šnobl (14. srpna 1903[1] Záluží[2] – 1971[2] Praha) byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.
Biografie
Po absolvování mistrovského kurzu nastoupil jako závodní do továrny v Třemošnici. Roku 1926 si vzal Annu, rozenou Víškovou, 1927 se mu narodila dcera Věroslava, 1938 syn Jindřich. Ve třicátých letech se osobně seznámil s poslancem Antonínem Zápotockým, během jeho dovolené v Třemošnici. Za druhé světové války byl činný v odboji. Na podzim 1945 odešel do Litvínova, aby řídil obnovu chemičky v rodném Záluží.[2] V téže době vstoupil do KSČ.[zdroj? V roce 1946 se uvádí jako technický úředník Stalinových závodů a účastník domácího odboje, bytem Horní Litvínov.[3]
Po parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. Mandát nabyl až dodatečně v roce 1947 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Milan Reiman. Setrval zde do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Ústí nad Labem. V parlamentu zasedal až do března 1953, kdy rezignoval a nahradila ho Anna Svarovská-Vopičková.[4][5]
Po únoru 1948 se stal podnikovým ředitelem ČKD-Stalingrad v Praze. V době procesu s Rudolfem Slánským byl sesazen z ředitelské funkce a následně též musel rezignovat na poslanecký mandát. Poté pracoval v Sokolově na opravách a údržbě důlních strojů. Souzen nebyl, tudíž se nedočkal ani rehabilitace. Na konci roku 1968 mu byl nabídnut post ředitele Pražských tepláren. Při prověrce se ovšem kriticky vyjádřil o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a pak již se profesně neuplatnil. Jeho vnukem je český psychiatr a politik přelomu 20. a 21. století Ivan David.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Jindřich Šnobl . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
- ↑ a b c d Názvy nových ulic po osobnostech... . k-report.net . Dostupné online.
- ↑ Rudé právo, 12. 5. 1946, s. 2.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jindřich Šnobl na Wikimedia Commons
- Jindřich Šnobl v parlamentu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk