A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Joža Walterová-Duchková | |
---|---|
Rodné jméno | Josefa Viléma Marie Václava Magdalena Walter |
Narození | 19. března 1919 |
Úmrtí | 11. dubna 2002 (ve věku 83 let) Praha |
Povolání | herečka a zpěvačka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Jož(k)a Walt(e)rová, provdaná Duchková (19. března 1919 Slavkov u Brna – 11. dubna 2002 Praha) byla česká herečka a operetní zpěvačka, účinkující ve státních divadlech v Ostravě, Opavě, Plzni a v Hudebním divadle v Praze-Karlíně.
Život
Narodila se 19. března 1919 ve Slavkově v domě čp. 70 do rodiny JUDr. Viléma Waltera a pokřtěna byla Josefa Viléma Marie Václava Magdalena Walter.[1][2][3] Pěvecky vzešla z místní hudební školy Františka France[4] a vystudovala brněnskou konzervatoř. Její první vystoupení na divadelních prknech se odehrálo ve Slavkově v ochotnickém představení operety Lojzička od Jiřího Baldy a Járy Kohouta v roce 1935.[5][6] I později se zdejšími ochotníky často hostovala,[7] např. v operetě Járy Beneše Píseň domova (1940),[8] v Podzimní písni lásky Emiliána Starého (1943),[9] v Hervého Mamzelle Nittouche (1955)[10] nebo v Zemi úsměvů Franze Lehára (1957).[11]
První profesionální angažmá získala roku 1942 v Ostravě v Českém divadle moravskoslezském, a to v opeře.[2][5] O rok později hrála již v operetě v Horáckém divadle v Třebíči[5][12] a s operetou se od roku 1945 vrátila také do Ostravy na prkna Zemského divadla.[2][5] Na sezonu 1947/1948 odešla do Slezského národního divadla v Opavě[2] a na dalších 19 let zakotvila v Plzni,[5] kam ji v roce 1948 přivedl ředitel Zdeněk Hofbauer.[5]
V Městském divadle v Plzni, resp. v Krajském oblastním divadle Plzeň, jak bylo záhy přejmenováno[13], ztvárnila celou řadu významných rolí, mimo jiné Agafju v Gogolově Ženitbě po boku Oldřicha Nového, v Nedbalově Polské krvi (3. 2. 1951[14]), Hanu Glavari v Lehárově Veselé vdově, Kateřinu v Králi tuláků Rudolfa Frimla (4. 12. 1948[14])[15], Tornado Lou v Limonádovém Joeovi Jiřího Brdečky či titulní roli v Offenbachově Madame Favart[16][17] nebo také Káču Maršálkovou v americkém muzikálu Divotvorný hrnec (1950)[18][19]. Antonín Špelda ji v roce 1965 hodnotil jako „herecky jistou“ členku plzeňského operetního souboru.[20] Jeho sólistkou zůstala do roku 1967.[16]
Poté odešla do pražského angažmá v Hudebním divadle v Karlíně a Nuslích,[16] kde jako sólistka působila ještě přinejmenším o deset let později, v sezoně 1977/1978.[21] Na počátku 70. let ovšem vstoupila do divadla normalizace spolu s novým ředitelem Jindřichem Jandou.[22] Pavel Bár uvádí, že řediteli Jandovi a také dramaturgovi Lubomíru Štercovi v tomto ohledu „značně ‘dýchala na záda’ předsedkyně ZO KSČ Joža Walterová, přinejlepším průměrná, ale velmi ambiciózní sólistka, která sama toužila stanout ve vedení divadla.“[23] V této sestavě se v karlínském a nuselském divadle klasické operetě dařilo, zatímco americké muzikály z repertoáru vymizely.[24] Walterová zde hrála mimo jiné v Gogolově Ženitbě v režii a po boku Oldřicha Nového či Laďky Kozderkové (1973)[25][26][27] nebo v sovětském veršovaném muzikálu Sedmé nebe (1971),[28] ale nakonec i v americkém muzikálu Kabaret (1978),[29] který přišel na scénu až s novým ředitelem Vladimírem Čeňkem.[24]
Joža Walterová se již nejpozději v říjnu 1958 objevila na televizních obrazovkách v divadelním přenosu či záznamu plzeňské Madame Favart.[17] V roce 1975 vznikly také televizní záznamy z již zmíněné Ženitby[27][30] nebo z Krále tuláků.[31] Walterová se pak objevila i na filmovém plátně v roli prvorepublikové herečky Kautské ve snímku režiséra Karla Steklého Každému jeho nebe (1981).[32]
Za svoji uměleckou činnost obdržela celou řadu ocenění a vyznamenání, mezi nimi např. Cenu hlavního města Prahy nebo státní cenu Za obětavou práci pro socialismus.[5] Zemřela v Praze 11. dubna 2002 ve věku 83 let.[33]
Reference
- ↑ KUPKA, Jan. Hudebníci Vyškovska. In: Hudba Vyškovska . Vyškov: Muzeum Vyškovska, 1968. Dostupné online. S. 95.
- ↑ a b c d Slovník divadelních umělců 1945-1975. Příprava vydání Jan Procházka. Svazek 4. T-Ž. Praha: Divadelní ústav, 1979. Kapitola Walterová Jožka, s. 1297–1298. Dále jen SDU (1979).
- ↑ Acta publica: Matriky: Slavkov u Brna, kniha 13128, sv. VIII, list 716 . Brno: Moravský zemský archiv . Dostupné online.
- ↑ FRYDRYCH, Karol. František Toufar-Franc (1897–1942). Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2016-01-30, roč. XVIII, čís. 1, s. 28–29. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g VLACH, Jaroslav, st.; VLACH, Jaroslav, ml. Kulturní život ve Slavkově u Brna v letech 1867–1986. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Městským kulturním střediskem a Historickým muzeem ve Slavkově u Brna, 1987. 154 s. Kapitola Joža Walterová, s. 126. Dále jen VLACH (1987).
- ↑ Lojzička . Ostravský divadelní archiv!!! . Dostupné online.
- ↑ HONEK, Miloslav. Ze vzpomínek na slavkovské ochotnické divadlo (II.). Slavkovský zpravodaj. Slavkov u Brna: BM typo, 2007-09-01, čís. 8, s. 17. Dostupné online.
- ↑ VLACH (1978). S. 75.
- ↑ VLACH (1978). S. 77.
- ↑ VLACH (1978). S. 85.
- ↑ VLACH (1978). S. 87.
- ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. Horácké divadlo hrálo poprvé v roce 1940 ve Slovanském domě v Třebíči. V Jihlavě až po válce. ČRo Vysočina . Český rozhlas, 2019-10-17 . Dostupné online.
- ↑ HUČÍN, Ondřej; HERMAN, Josef; DUBSKÁ, Alice. Divadlo J. K. Tyla Plzeň . Česká divadelní encyklopedie, 2000 . Dostupné online.
- ↑ a b ZDEŇKOVÁ, Klára. Éra působení Zdeňka Hofbauera v Plzeňském městském divadle v letech 1948 - 1953. Praha, 2013 . 125 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Katedra divadelní vědy. Vedoucí práce Vladimír Just. Dostupné online.
- ↑ Král tuláků . Divadlo Josefa Kajetána Tyla Plzeň . Dostupné online.
- ↑ a b c Osobnosti Slavkova u Brna. Kapitola Joža Walterová-Duchková. Slavkov-Austerlitz . Bedřich Maleček, 2021-05-11 . Dostupné online.
- ↑ a b Televize 21. října. Československý rozhlas a televize. Praha: Orbis, 1958-10-20, roč. 25, čís. 43, s. 5. Dostupné online.
- ↑ KALINOVÁ, Michaela. Opereta a muzikál Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v proměnách času. Plzeň, 2019 . 78 s. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Helena Východská. s. 49–50. Dostupné online.
- ↑ BÁR (2013). S. 359.
- ↑ ŠPELDA, Antonín. Opereta v Plzni. In: Sto let českého divadla v Plzni 1865-1965. Plzeň: Západočeské nakladatelství, 1965. Dostupné online. S. 83.
- ↑ SDU (1979). S. 1421 a 1429.
- ↑ MACKŮ a VAŠÁK (1996). S. 146.
- ↑ BÁR (2013). S. 266.
- ↑ a b BÁR (2013). S. 267.
- ↑ MACKŮ, Galla; VAŠÁK, Vašek. Z operety do operety aneb co se tehdy šuškalo. 1. vyd. Praha: Motto, 1996. 229 s. Dostupné online. ISBN 978-80-85872-55-2. S. 210. Dále jen MACKŮ a VAŠÁK (1996).
- ↑ mis. Jednou větou. Květy. Praha: Rudé právo, 1974-01-05, roč. XXIV, čís. 1, s. 40. Dostupné online. ISSN 0023-5849.
- ↑ a b BÁR (2013). S. 270.
- ↑ BÁR, Pavel. Od operety k muzikálu. , 2013 . 409 s. Disertační práce. Akademie múzických umění v Praze, Divadelní fakulta. Vedoucí práce Zuzana Sílová. s. 271–272. Dále jen BÁR (2013). Dostupné online.
- ↑ PROCHÁZKA, Vladimír. Otázky kolem muzikálu. Rudé právo. Praha: Komunistická strana československa, 1978-03-31, roč. 58–59, čís. 76, s. 5. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
- ↑ Ženitba (1975) . ČSFD.cz . Dostupné online.
- ↑ Král tuláků (1975) . FDb.cz . Dostupné online.
- ↑ Každému jeho nebe (1981) . Filmový přehled cit. 2024-03-15. Dostupné online.
- ↑ DVOŘÁK, Petr. Zemřela Joža Walterová. Plzeňský deník. 2002-04-18, s. 19.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- VLACH, Jaroslav, st.; VLACH, Jaroslav, ml. Kulturní život ve Slavkově u Brna v letech 1867–1986. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně ve spolupráci s Městským kulturním střediskem a Historickým muzeem ve Slavkově u Brna, 1987. 154 s. Kapitola Joža Walterová, s. 126. Dále jen VLACH (1987).
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joža Walterová-Duchková
- Osobnosti Slavkova u Brna. Kapitola Joža Walterová-Duchková. Slavkov-Austerlitz online. Bedřich Maleček, 2021-05-11 cit. 2024-03-14. Dostupné online.
- Joža Walterová-Duchková v Česko-Slovenské filmové databázi
- Joža Walterová-Duchková ve Filmové databázi
- Joža Walterová-Duchková v Internet Movie Database (anglicky)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk