A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![]() | |
---|---|
![]() Křemenáč březový | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | kozák (Leccinum) |
Binomické jméno | |
Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell. 1944 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Křemenáč březový (Leccinum versipelle (Fr. & Hök) Snell) je jedlá houba z čeledi hřibovitých. Andreas Gminder[1] uvádí, že je stejně jako jiné křemenáče, za syrova jedovatý, ostatní autoři zmiňovaní níže v literatuře tuto skutečnost však neuvádějí.
Synonyma
- Boletus floccopus Rostk.
- Boletus rufescens Pilát
- Boletus rufescens Secr. ex Konrad, 1932
- Boletus testaceoscaber Secr., 1833
- Boletus versipellis Fr. & Hök, 1835
- Ceriomyces viscidus Murrill
- Krombholzia aurantiaca f. rufescens (Secr. ex Konrad) Vassilkov, 1956
- Krombholzia rufescens sensu Konrad
- Krombholzia rufescens (Secr. ex Konrad), 1938
- Krombholziella rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1982
- Krombholziella versipellis (Fr. & Hök) Bon 1985
- Leccinum rufescens (Secr. ex Konrad) Šutara, 1989
- Leccinum rufescens var. versipelle (Fr. & Hoek) Snell.
- Leccinum testaceo-scabrum
- Leccinum testaceoscabrum (Secr.) Sing.
- Leccinum testaceoscabrum Secr. ex Singer, 1947
- Leccinum versipellis (Fr. & Hök) Snell.
- Trachypus rufescens (Secr. ex Konrad) Romagn., 1939.
- hřib březák
Lidové názvy
- křemeňák – Východní Čechy[2]
- janek – Morava[3]
- červený kozák – Slezsko, Lašsko
- polák – Těšínsko
- špičník – Plzeňsko
- březák – Jižní Čechy
- kameňák
- havíř aj.
Vzhled
Makroskopický
Klobouk má křemenáč březový masitý, široký 5–15 centimetrů, šedý až hnědooranžový, nejdříve polokulovitý s blanitým okrajem přitisknutým na třen, později polštářovitý, hladký, sametový, matný, suchý.
Rourky jsou u třeně vykrojené, z počátku krátké, poté až 2,5 cm dlouhé. Od mládí šedavé, později šedookrové s jemným nafialovělým nádechem. Jejich ústí jsou šedá, drobná, okrouhlá.
Třeň je 9–13 centimetrů dlouhý a 2–7 centimetrů široký, břichatý, později na bázi obyčejně ztlustělý, kyjovitý, již od mládí na šedavém podkladě význačně tmavě až černě třásnitě šupinatý. Šupiny bývají v dospělosti jakoby sestavené v řadách. Při rozkrojení naspodu živě zelenomodrá.
Dužnina je bělavá a na řezu se zbarvuje do růžovofialova, tuhá, jen v klobouku později houbovitě měkká. Chuť je příjemná, vůně nevýrazná. Dužnina při vaření černá, čemuž lze zabránit když ponoříme nakrájenou houbu do octa nebo citrónové šťávy.[1]
Mikroskopický
Výtrusy jsou velké 13–170 × 4–6 μm, vřetenovité, hladké, světle žlutohnědé až hnědé. Výtrusný prach hnědý.
Výskyt
Křemenáč březový tvoří mykrohizu s kořeny bříz, tedy ho můžeme najít nejčastěji pod břízami nebo v březových hájích, na půdách suchých i mokrých. S břízou stoupá vysoko do hor a na rašeliništích se vyskytuje i pod břízou trpasličí.[4] Je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule. Roste od června do října.
Nejčastější záměny
Velmi podobný je též jedlý, křemenáč osikový, který se liší tmavěji červenohnědým kloboukem, v mládí bělavými, později červenohnědými šupinami na třeni, šedě růžovějící dužninou na řezu a hlavně tím, že roste výhradně pod osikami nebo v jejich blízkosti.
Galerie
-
mladá plodnice
-
mladá plodnice
-
typický vzhled
-
starší plodnice
-
velká plodnice
-
v lese
-
v mechu
-
větší množství
Reference
- ↑ a b Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 27. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
- ↑ Ústav pro jazyk český AV ČR. Český jazykový atlas . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-25.
- ↑ František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982
- ↑ L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985
Odkazy
Literatura
- SMOTLACHA, Miroslav; ERHART, Josef; ERHARTOVÁ, Marie. Houbařský atlas : 180 druhů jedlých a nejjedovatějších hub : 100 osvědčených kuchařských receptů. Brno: Trojan, 1999. ISBN 80-85249-28-6. S. 20.
- Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 24. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
- Rudolf Novotný, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 335. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
- Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 37. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8
- L. V. Garibovová, M. Svrček, J. Baier: "Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme", str 152. Lidové nakladatelství, Praha, 1985
- František Kotlaba, František Procházka: "Naše houby", str. 304. Nakladatelství Albatros, Praha, 1982
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu křemenáč březový na Wikimedia Commons
Galerie křemenáč březový na Wikimedia Commons
- Křemenáč březový na Biolibu
- Křemenáč březový na Nahuby.sk
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk