Křižák podkorní - Biblioteka.sk

Upozornenie: Prezeranie týchto stránok je určené len pre návštevníkov nad 18 rokov!
Zásady ochrany osobných údajov.
Používaním tohto webu súhlasíte s uchovávaním cookies, ktoré slúžia na poskytovanie služieb, nastavenie reklám a analýzu návštevnosti. OK, súhlasím


Panta Rhei Doprava Zadarmo
...
...


A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9

Křižák podkorní
 ...
Jak číst taxoboxKřižák podkorní
alternativní popis obrázku chybí
Samice křižáka podkorního
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenklepítkatci (Chelicerata)
Třídapavoukovci (Arachnida)
Řádpavouci (Araneae)
Čeleďkřižákovití (Araneidae)
Rodkřižák (Nuctenea)
Binomické jméno
Nuctenea umbratica
(Clerck, 1757)
Mapa rozšíření křižáka podkorního
Mapa rozšíření křižáka podkorního
Mapa rozšíření křižáka podkorního
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křižák podkorní (Nuctenea umbratica) je druh pavouka z čeledi křižákovití (Araneidae). Jde o hojný eurasijský druh, rozšířený prakticky v celé Evropě včetně Česka. Žije převážně v nížinatých stanovištích a jeho přirozeným biotopem jsou světlé lesy, často pobývá v mrtvém dřevě s odchlípnutou kůrou, což mu vyneslo i jméno. Velmi hojně se však vyskytuje i poblíž lidských obydlí, díky čemuž byl zvolen Evropským pavoukem roku 2017, což má mimo jiné zvýšit obecné povědomí o jeho původním stanovišti.

Křižák podkorní dosahuje velikosti 11–14 mm v případě samic a 8–9 mm v případě samců. Samci jsou obecně menší, s útlejším zadečkem, ale mají delší končetiny. Křižák podkorní patří mezi nezaměnitelné druhy pavouků. Snadno jej lze poznat podle zřetelně zploštělého těla, které mu napomáhá žít pod kůrou stromů. Adaptace pro stíněné prostory dokonce vedly k tomu, že si pavouk může krýt snovací bradavky a rozmnožovací orgány specializovaným kožním záhybem, aby se mu nepoškodily a nebránily mu v pohybu. Barva křižáka se pohybuje v různých tmavých odstínech, s jednobarevnou hlavohrudí a výraznou laločnatou skvrnou – foliem – na zadečku. Končetiny jsou tmavohnědé, s málo výrazným příčným kroužkováním.

Ve volné přírodě křižák podkorní často tráví den v úkrytech pod odchlípnutou kůrou nebo ve skalních spárách. Loví, na rozdíl od mnohých jiných křižáků, v noci a na lov létajícího hmyzu si staví řídké kolové sítě, které mohou měřit až 70 cm. S přicházejícím rozbřeskem křižák své sítě většinou zničí a pozře. Vývoj křižáků podkorních je víceletý, dospělci a mladí jedinci mohou zimovat. Doba rozmnožování křižáků podkorních připadá ve střední Evropě na měsíce mezi červnem a srpnem, samice svá vajíčka kladou do kokonů. Mladé nymfy osidlují nová území tak, že se pomocí pavučinových vláken nechají unášet větrem.

Systematika

Křižák podkorní na kresbě z roku 1882 (Léon Becker)

Prvním systematikem, jenž zařadil křižáka podkorního do zoologického systému, byl švédský arachnolog Carl Alexander Clerck, který jej popsal již ve své monografii Svenska spindlar (Pavouci Švédska) z roku 1757. Toto Clerckovo dílo nabývá z hlediska taxonomie velkého významu, protože vyšlo rok před 10. vydáním Linnéovy Systema naturae, které je pokládáno za formální hranici počátků zoologického názvosloví, a díky výjimce v zoologické nomenklatuře jde o první práci, která obsahuje platná vědecká jména živočichů. Clerck, jenž po vzoru Linného již používal binomické názvosloví, zvolil pro pavouka odborné jméno Araneus umbraticus (kůrový pavouk).[1] Samotný Linné ve svém díle z roku 1758 křižáka podkorního pojmenoval Aranea sexpunctata.[2]

Současné pojmenování Nuctenea umbratica se poprvé objevuje v díle francouzského přírodovědce Eugène Simona Histoire naturelle des araignées (Přírodní historie pavouků), jež bylo vydáno v roce 1864. Nuctenea je zde chápán jako podrod v rámci rodu Epeira (ten je dnes považován za mladší synonymum pro rod Araneus[3]).[1][4] Od roku 1974, na základě revize systematiky význačného německo-amerického arachnologa Herberta Waltera Leviho, je Nuctenea umbratica obecně chápáno jako platné binomické jméno. Od křižáků rodu Araneus se křižákovití rodu Nuctenea různí mj. odlišným chováním při páření.[5][6]

Křižák podkorní je v rámci širší systematiky řazen do čeledi křižákovití (Araneidae), jež celosvětově zahrnuje více než 3 100 druhů, z toho v Evropě jich žije asi stovka.[7] Rod Nuctenea je však sám o sobě druhově chudý a vyjma křižáka podkorního zahrnuje pouze křižáka rašelinného (Nuctenea silvicultrix), kterého lze najít i na českém území, a křižáka Nuctenea cedrorum bez českého pojmenování, jenž se vyskytuje v Alžírsku.[8] Molekulární studie ukazují na příbuznost křižáků rodu Nuctenea s křižáky rodů Larinia a Larinioides, ačkoli neexistují žádné spolehlivé morfologické synapomorfie, jež by tuto systematiku podporovaly. Celý tento klad je relativně mladý, asi 40–68 milionů let starý, nicméně z hlediska geografického rozšíření velmi úspěšný, jeho zástupci jsou schopni šířit se i na velké vzdálenosti.[9]

Popis

Křižák podkorní: samice, samec, ventrální pohled

Křižák podkorní dosahuje velikosti 11–14 mm v případě samic a 8–9 mm v případě samců.[10] Hlavohruď u samic měří 5–6 mm, u samců 3,5–4 mm. Tělo je u obou pohlaví výrazně ploché, což pavoukovi napomáhá žít pod kůrou stromů.[11] Zadeček je nejširší v první třetině, což mu dává typický trojúhelníkový tvar, pozorovaný i u mnohých jiných pavouků, jako je křižák obecný. Samci se vyjma celkově menší velikosti vyznačují též útlejším zadečkem a delšíma nohama.[1] Rozměry končetin jsou pro konkrétní 12mm samici následující: první stehno (femur) 3,9 mm, koleno a holeň (patela a tibie) 5,8 mm, zánártí (metatarzus) 3,6 mm, chodidlo (tarzus) 1,8 mm; druhá patela a tibie 5,3 mm; třetí 3 mm; čtvrtá 4,6 mm. Rozměry končetin pro 8mm samce jsou následující: první femur 5,2 mm, patela a tibie 7,3 mm, metatarzus 5,3 mm, tarzus 2 mm; druhá patela a tibie 5,9 mm; třetí 3 mm; čtvrtá 4,7 mm.[6]

Zbarvení těla se pohybuje od tmavě hnědé přes červenohnědou až po téměř černou, zřídka je zbarvení světlejší, s kontrastnější kresbou. Nenápadná barva společně s tělním vzorem fungují jako účinné krycí zbarvení. Hlavohruď je vždy jednobarevná a bez kresby. Na zadečku je patrné výrazné folium, široká tmavá laločnatá skvrna, jež pokrývá prakticky celý zadeček a od světlejších boků ji odděluje žluté vlnkování (není to však pravidlem, lem může být i šedý nebo černý[12]). Uprostřed folia lze pozorovat tři páry jamek, které představují úpony svalů. Na spodní straně zadečku křižáka podkorního se rozvíjí pár kontrastních světlých skvrn, jež se nacházejí v oblasti plicních vaků. Jejich význam pro jinak nenápadného pavouka není zcela jasný, je však možné, že v případě křižáka vyčkávajícího na síti pomáhají přilákat hmyz.[1][10] Celé tělo pokrývají jemné chloupky.[11] Končetiny jsou tmavohnědé, s málo výrazným příčným kroužkováním.[12]

V angličtině si tento druh díky zbarvení zadečku vysloužil obecné jméno walnut orb-weaver spider (ořechový křižák).[13]

Křižák podkorní je díky svému plochému tělu prakticky nezaměnitelným druhem. Lze si jej splést s příbuzným křižákem rašelinným (N. silvicutrix), ten je však většinou znatelně menší, max. 9 mm dlouhý, s vyšším zadečkem, světlejšími boky a bílými chloupky na hlavohrudi. Křižák rašelinný je ve srovnání s křižákem podkorním v Evropě také výrazně vzácnějším druhem, jenž se vyskytuje především na východě a severu kontinentu. Naproti tomu však žije i v Severní Americe, kde se křižák podkorní přirozeně nevyskytuje, záměna je tedy v případě amerických populací prakticky vyloučena i geografickými bariérami.[1] Křižák podkorní může být zaměněn i s některými jedinci křižáka rudohnědého (Larinioides ixobolus), ten však taktéž nemá tak výrazně zploštělé tělo, nehledě k tomu, že jeho zbarvení nebývá tak výrazné.[11] Jednoznačné identifikace lze dosáhnout také srovnáním kopulačních orgánů.[6]

Výskyt a stanoviště

Při bočním pohledu je patrné zploštělé tělo křižáka podkorního

Křižák podkorní je druhem palearktické oblasti, přičemž se vyskytuje prakticky v celé Evropě, od Skandinávského poloostrova až po jihoevropské státy. Obývá i některé ostrovní regiony, jako jsou Britské ostrovy, Baleáry nebo Sicílie. Směrem na východ areál výskytu zasahuje dále do Asie (např. Rusko, Turecko), nejjižnější populace se zřejmě vyskytují až ve státech severní Afriky, jako je Alžírsko a Egypt.[14] V Česku se jedná o hojný druh, jenž není považován za ohrožený.[10]

Co se týče životního prostředí, jeho přirozeným biotopem jsou světlé lesy, případně skalnatá území.[1][7] S narůstající hustotou zalesnění se početnost křižáků podkorních snižuje.[15] Často žije v mrtvém dřevě s odchlípnutou kůrou, případně ve skalních spárách, které mu poskytují bezpečný úkryt. Sítě si většinou staví poblíž svého útočiště, tedy převážně na kmenech stromů nebo skalních stěnách. Žije převážně v nížinatých regionech až do nadmořské výšky asi 800 metrů, velmi zřídka obývá výše položená stanoviště. V rakouském Tyrolsku byl však zaznamenán až do nadmořské výšky kolem 1 500 metrů. Ač křižák podkorní patří mezi zástupce jinak ohrožené fauny starých nebo odumřelých stromů, velmi dobře se přizpůsobil i životu v synantropních podmínkách a je velmi hojným druhem poblíž lidských obydlí, a to jak na vesnicích, tak ve velkých městech. V takovém případě si své sítě staví především na dřevěných plotech nebo zdech domů.[1][7]

Chování

Denní režim

Křižák podkorní v síti

Křižák podkorní se vyznačuje nočním způsobem života, den tráví skrytě v jednoduchém úkrytu, který, na rozdíl od množství jiných pavouků, ani nevystýlá pavučinou. V synantropních stanovištích své přírodní úkryty často nahrazuje škvírami mezi plaňkami dřevěných plotů, může se však chovat více oportunisticky a dobře mu poslouží například i otvory po šroubech v kovových plotech. Vtěsnat se do malých mezer pavoukovi pomáhá nezvykle ploché tělo. Snovací bradavky a rozmnožovací orgány si dokonce v takovém případě kryje specializovaným kožním záhybem, aby se mu v úzkých prostorech nepoškodily a nebránily mu v pohybu.[16] Ochranu před predátory křižákovi poskytuje maskovací zbarvení, v případě vyrušení je navíc schopen přitisknout končetiny k tělu, upadnout na zem ve stavu strnulosti a předstírat smrt.[1] V podobném stavu strnulosti je schopen přečkat několik minut, ale i několik hodin.[16] Častým predátorem křižáka podkorního je například kutilka asijská (Sceliphron curvatum).[7] Ta loví pavouky jakožto kořist pro své larvy a ukládá je do předem zbudovaných hliněných hnízdních komůrek.

Stavba sítě a lov

Křižák podkorní s ulovenou včelou

Křižák podkorní je činný v noci. Kořist aktivně nevyhledává, ale číhá na ni, přičemž k orientaci využívá hmatové a chemické podněty. Zrak nicméně nemá zcela redukován. Naopak se zdá, že je tento pavouk schopen detekovat velmi jemné změny intenzity osvětlení, což mu umožňuje s blížícím se večerem opustit svůj denní úkryt a připravit se na noční lov.[17] Tímto chováním je mezi křižáky spíše výjimkou, protože většina druhů staví své sítě ráno a loví do nich denní hmyz, zatímco křižák podkorní své sítě s přicházejícím rozbřeskem obvykle zničí a pozře. Křižáci si pro lov bezobratlých většinou staví typické kolové sítě, které jsou pevné a zároveň pružné, pavouk je vytváří z různých typů hedvábných vláken, v čemž mu napomáhá osm druhů snovacích žláz. Kolové sítě ke svému ukotvení vyžadují typicky tři pevné body v prostoru, rám sítě má trojúhelníkový tvar. Na začátku stavby křižák většinou vyleze na vyvýšené místo, odkud vypustí vlákno, jež se zachytí na nějakém blízkém vyvýšeném bodě. Směrem dolů pak pavouk vede dvojici vláken, která představují ramena výsledného trojúhelníkového rámu. Pavouk následně mezi stranami trojúhelníku vytvoří kruhový rám a v něm radiální vlákna, která pospojuje nejprve pomocí provizorní spirály. Ta pavoukovi slouží k pohybu po vznikající pavučině, postupně ji nahrazuje konečnou lepivou spirálou a provizorní spirálu během tohoto kroku likviduje.[1]

Síť křižáka podkorního může měřit až 70 cm v průměru[1] a obsahuje kolem 20 radiálních vláken.[6] Ačkoli může být značně rozměrná, většinou není příliš hustá a lepivá vlákna od sebe bývají dosti vzdálena. Celá konstrukce pak působí až nedbalým dojmem. Síť také není příliš pevná. Střed sítě je umístěn excentricky, nejčastěji v horní polovině celé struktury. Informace o polapené kořisti získává křižák podkorní prostřednictvím nevýrazného signálního lanka, jehož se dotýká předníma nohama, na přítomnost kořisti však většinou nereaguje okamžitě.[12][16] Na kořist křižák většinou číhá v centru sítě,[1] nebo v úkrytu, k němuž natáhne signální lanko.[16]

Potravou křižáka se stává především létající hmyz, hlavně dvoukřídlí a motýli, dovede polapit i velké druhy můr. Především v synantropních stanovištích si tento druh staví sítě v blízkosti pouličních lamp, do nichž může polapit velké množství hmyzu přivábeného osvětlením. Kořist křižák zabíjí jedovatým kousnutím pomocí chelicer a následně ji vysaje.[1][16]

Rozmnožování

Samec křižáka podkorního s výraznými makadly, která slouží jako druhotné kopulační orgány

Období rozmnožování křižáků podkorních připadá ve střední Evropě na měsíce mezi červnem a srpnem (přičemž již na konci jara jedinci pohlavně dospívají[1]). Zejména tehdy lze narazit na dospělé samce, kteří se snaží nalézt samici a spářit se s ní.[16] Životním cílem dospělých samců je většinou pouze oplodnění samice, na rozdíl od samic jim zakrňují snovací žlázy produkující lepivou spirálu sítě a rovněž jejich jedové žlázy bývají redukovány.[1] Ve srovnání s křižáky rodu Araneus se křižáci rodu Nuctenea vyznačují odlišným rozmnožovacím chováním. Zatímco samci rodu Araneus se s každým makadlem, jež slouží jako sekundární kopulační orgán, do něhož nasávají sperma před kopulací, mohou pářit pouze jednou, samci křižáků rodu Nuctenea se mohou s jedním makadlem pářit třikrát až čtyřikrát, aniž by do něj museli doplňovat sperma. I samotná poloha při páření se liší, samice křižáků rodu Nuctenea během rozmnožování visí naproti samci se spuštěnou hlavohrudí a zvednutým zadečkem a přitahuje k sobě samce pomocí vláken. Samci se páří se samicemi, které nemají postavené kolové sítě, přičemž při samotném páření nejsou těla obou pavouků tak blízko u sebe jako v případě křižáků rodu Araneus.[6]

Vývoj křižáků podkorních je víceletý, s dospělci se však lze setkat nejčastěji do října.[10] Obecně platí, že samice lze nalézt po celý rok, zatímco samce lze pozorovat obvykle pouze v létě.[13] Dospělci i mladí jedinci zimují, často je lze objevit pod stromovou kůrou.[10][11] Oplozené samice po přezimování začnou klást vajíčka, přičemž je obalují dvěma typy hedvábných vláken. Takzvané tubuliformní neboli cylindrické žlázy produkují silná, ale nadýchaná vlákna, zatímco aciniformní žlázy dávají vzniknout tenkým vláknům, jež vytvářejí ochrannou papírovitou stěnu kolem vajíček. Tubuliformní žlázy jsou pouze výsadou samic pavouků, produkují hydrofobní hedvábí sloužící výhradně k ochraně vajíček. Výsledný pavučinový kokon má plochý tvar a samice se jej snaží ukrýt do štěrbin, může však být zavěšen i venku. Samice jej často maskují pomocí detritu a organických zbytků. V kokonu dochází k vývoji vajíček i prvním svlekům larev. Mladé nymfy často osidlují nová území tzv. „ballooningem“, tj. pomocí pavučinových vláken se nechají unášet větrem.[1][10]

Vztah s lidmi

Pro člověka tento druh není nebezpečný. I když chelicery samic dokážou projít lidskou pokožkou, jakékoli zdravotní komplikace jsou značně nepravděpodobné. Samci již mají redukovány i jedové žlázy, a nepředstavují proto vůbec žádné riziko. Druh je naopak užitečný likvidací obtížného hmyzu,[1] včetně některých zemědělských škůdců.[7]

Křižák podkorní byl zvolen Evropským pavoukem roku 2017. Komise, tvořená 81 arachnology z 26 evropských zemí, tento druh zvolila, protože je v Evropě poměrně hojný, navzdory skrytému způsobu života jej lze snadno najít i v blízkosti lidských obydlí, jde o snadno identifikovatelného pavouka, a navíc zvolení tohoto druhu zvyšuje obecné povědomí o jeho původním stanovišti.[7]

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) křižáka podkorního nehodnotí.

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p ŘEZÁČ, Milan. Křižák podkorní – evropský pavouk roku 2017. ŽIVA. Akademie věd České republiky, 2017, čís. 3, s. 130–132. Dostupné online. 
  2. LINNÉ, Carl von; SALVIUS, LARS. Caroli Linnaei...Systema naturae per regna tria naturae :secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis. 10. vyd. Holmiae: Impensis Direct. Laurentii Salvii, 1758. Dostupné online. S. 622. 
  3. FRAMENAU, Volker W. Generic and family transfers, and numina dubia for orb-weaving spiders (Araneae, Araneidae) in the Australasian, Oriental and Pacific regions. Evolutionary Systematics. 2019-04-16, roč. 3, s. 1–27. Dostupné online . ISSN 2535-0730. DOI 10.3897/evolsyst.3.33454. (anglicky) 
  4. SIMONE, E. Histoire naturelle des araignées. Paris: Librairie encyclopédique de Roret, 1864. Dostupné online. S. 261. (francouzsky) 
  5. Nuctenea umbratica (Clerck, 1757) . World Spider Catalog, rev. 2021-05-26 . Dostupné online. 
  6. a b c d e LEVI, Herbert Walter. The orb-weaver genera Araniella und Nuctenea (Araneae: Araneidae). Bulletin of the Museum of Comparative Zoology. Cambridge: 1974, s. 291–316 . Dostupné online. ISSN 0027-4100. (anglicky) 
  7. a b c d e f HÖRWEG, Christoph; ŘEZÁČ, Milan. Synanthropic is best: Nuctenea umbratica (Araneae: Araneidae) and Steatoda bipunctata (Araneae: Theridiidae) are the European Spiders of the Years 2017 and 2018. Arachnologische Mitteilungen: Arachnology Letters. 2018-12, roč. 56, čís. 1, s. 32–35. Dostupné online . ISSN 1018-4171. DOI 10.30963/aramit5605. 
  8. Gen. Nuctenea Simon, 1864 . World Spider Catalog . Dostupné online. 
  9. SCHARFF, Nikolaj; CODDINGTON, Jonathan A.; BLACKLEDGE, Todd A. Phylogeny of the orb‐weaving spider family Araneidae (Araneae: Araneoidea). Cladistics. 2020-02, roč. 36, čís. 1, s. 1–21. Dostupné online . ISSN 0748-3007. DOI 10.1111/cla.12382. (anglicky) 
  10. a b c d e f KŮRKA, Antonín; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf; DOLANSKÝ, Jan. Pavouci České republiky. dotisk 2019. vyd. Praha: Academia, 2015. S. 152. 
  11. a b c d MACHAČ, O. Nuctenea umbratica - křižák podkorní | Araneidae - křižákovití | Natura Bohemica. www.naturabohemica.cz . 2009 . Dostupné online. 
  12. a b c Araneidae-cz – Nuctenea umbratica – křižák podkorní. www.araneidae.cz . . Dostupné online. 
  13. a b Walnut Orb Weaver | NatureSpot. www.naturespot.org.uk . . Dostupné online. 
  14. araneae - Nuctenea umbratica. araneae.nmbe.ch online. Spiders of Europe cit. 2022-04-30. Dostupné online. (anglicky) 
  15. BUCHER, Roman; HERRMANN, John D.; SCHÜEPP, Christof. Arthropod Colonisation of Trees in Fragmented Landscapes Depends on Species Traits. The Open Ecology Journal. 2010-12-15, roč. 3, čís. 1. Dostupné online cit. 2022-05-16. DOI 10.2174/1874213001003010111. (anglicky) 
  16. a b c d e f DOLEJŠ, P. Pavouci v lidských obydlích – 3. díl. Muzeum 3000 online. Národní muzeum, 2017-03-15 cit. 2022-04-30. Dostupné online. 
  17. FOELIX, R. F. Biology of Spiders. 3. vyd. New York: Oxford University Press, 2011. Dostupné online. S. 102. (anglicky) 

Literaturaeditovat | editovat zdroj

  • KŮRKA, Antonín; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf; DOLANSKÝ, Jan. Pavouci České republiky. dotisk 2019. vyd. Praha: Academia, 2015. S. 152. 
  • ŘEZÁČ, Milan. Křižák podkorní – evropský pavouk roku 2017. ŽIVA. Akademie věd České republiky, 2017, čís. 3, s. 130–132. Dostupné online. 

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Křižák_podkorní
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.


Úmrtí v roce 2023
Ústřední seznam kulturních památek České republiky
Čáslavský sněm
Čína
Čínsko-vietnamská válka (1406–1428)
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu
Čeleď
Černá Hora
Černé moře
Černé uhlí
Česká Wikipedie
Česká zbrojovka Strakonice
České Budějovice
České knížectví
České království
Český král
Česko
Československá kosmonautika
Československo
Československo-polský spor o Těšínsko
ČKD#Objekty ČKD
ČKD Dopravní systémy
Členské státy NATO
Š’ Ťin-čching
Šiveluč
Štěpán z Dolan
Židé
Židovská legie
Židovská národní rada
Židovský kalendář
Život
1072
11. duben
1112
12. červen
12. prosinec
1281
1290
13. století
1303
1353
1360
1375
1380
1398
14. duben
14. srpen
14. století
1401
1408
1411
1414
1415
1416
1417
1418
1419
1420
1421
1422
1423
1424
1425
1428
1431
1438
1441
1450
1461
1463
1471
1498
15. leden
15. století
1505
16. srpen
16. století
17. duben
17. století
18. prosinec
18. století
1884
19. květen
19. století
1913
1923
1948
1961
1963
1978
1995
2. červen
2. březen
2. duben
2. tisíciletí
20. říjen
20. duben
2004
2008
2013
2021
2023
21. květen
21. srpen
22. duben
22. září
23. duben
23. září
238
24. listopad
25. červenec
26. květen
26. září
27. červenec
28. březen
29. květen
3. červenec
3. březen
4. duben
5. prosinec
6. únor
6. prosinec
875
9. únor
905
915
Aaron Spelling
Abel Posse
Achdut ha-avoda
Adaptace
Agnès Sorel
Agostino di Duccio
Ahmad Jamal
Albrecht VI. Habsburský
Alela
Alexej Alexandrovič Gubarev
Alexios I. Komnenos
Alfred Russel Wallace
Alija
Alpinské vrásnění
Andrea Palladio
Angélique du Coudray
Angličané
Anglie
Apomixie
Architektonický styl
Architektura starověkého Říma
Architektura starověkého Řecka
Ariane 5
Asie
Aun Schan Su Ťij
Balbinus
Balduin I. Jeruzalémský
Bali
Barokní architektura
Bar Giora
Bavorské vévodství
Bavorsko
Bayezid Paša
Ben Ferencz
Bernard VII. z Armagnacu
Bettie Page
Biologická zdatnost
Biom
Bitva u Žlutic
Bitva u Kutné Hory
Bitva u Mostu
Boční kavkazský hřbet
Bořivoj I.
Boca Chica (Texas)
Bohemund II. z Antiochie
Bohemund z Tarentu
Bohuslav Korejs
Bolševici
Bor (les)
Brno
Bylina
Byzantská říše
Cévnaté rostliny
Callisto
Charles Darwin
Chomutov
Chrysococcyx
Commons:Featured pictures/cs
Craig Breen
Crescente fide
Dědičnost
Dějiny architektury
Daman a Díu
Dana Němcová
Darwinismus
David Ben Gurion
Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Devon (geologie)
Diverzifikace
Diverzita
Donald Trump
Drážní úřad
Druhá křížová výprava proti husitům
Edesské hrabství
Ekologie
Elbrus
Elena Pampulovová
Emilia Galotti
Empír
Encyklopedie
Endemit
Epifyt
Epigenetika
Etnologie
Eufrat
Eurasie
Europa (měsíc)
Evoluční biologie
Evoluční teorie her
Evolučně vývojová biologie
Evoluce
Evropa
Evropská kosmická agentura
Evropská unie
Evropský parlament
Finsko
Francie
Fylogenetika
Galilejské knížectví
Galileovy měsíce
Ganymedes (měsíc)
Genetický drift
Genomika
Geometrie
Global 200
Goa (stát)
Gotika
Gotthold Ephraim Lessing
Gregoriánský kalendář
Héraklés
Ha-Šomer
Habsburkové
Hagana
Helvisa Brunšvicko-Grubenhagenská
Himálaj
Histadrut
Hlavní kavkazský hřeben
Hlavní strana
Hlavohruď
Hnací náprava
Horní Falc
Hradiště
Husitské války
Husitství
Hynek z Ronova
Indický oceán
Indický subkontinent
Interkosmos
Istanbulská univerzita
Itálie
Izrael
Jáva
Jacques Gaillot
Jakov Milatović
Jana Lorencová
Jan I. Burgundský
Jan Kropidlo
Jan Medicejský (1421-1463)
Jan Sádlo ze Smilkova
Jeruzalém
Jicchak Ben Cvi
Jindřich III. Kastilský
Jindřich Percy (3. hrabě z Northumberlandu)
Jindřich V. Plantagenet
Jindřich VI. Anglický
Josep Fusté
Jupiter (planeta)
Jupiter Icy Moons Explorer
Křižákovití
Křižák podkorní
Křovinná vegetace
Kamčatka
Kapraďorosty
Karbon
Karel VI. Šílený
Karel VI. Francouzský
Karel VII. Francouzský
Karel z Viany
Kaspické moře
Kateřina z Lancasteru
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kavkaz
Kavkazské jazyky
Keř
Keřové patro
Kidd Jordan
Kilíkie
Klášterní Skalice
Klášter Sezemice
Klasicismus
Klasicistní architektura
Kočkovití
Kolonialismus
Komplexita
Komunistická strana Čech a Moravy
Kosmonaut
Kosmopolitní kultura
Kostel Panny Marie (Pražský hrad)
Kostnický koncil
Kristiánova legenda
Kukačka nádherná
Kukačky
Kumomanyčská propadlina
Kutná Hora
Latinská Amerika
Ledovec
Lesní plášť
Lesostep
Letecké muzeum Kbely
Lockheed F-117 Nighthawk
Louka
Lucemburkové
Múte Bourup Egede
Měšek I. Těšínský
Město
Městská památková zóna
Městské opevnění (Tachov)
Maďarsko
Macao
Madeira (ostrov)
Mahulena Čejková
Makroevoluce
Malý Kavkaz
Malacký průliv
Malvice
Mamlúci
Manuel II. Palaiologos
Mapaj
Martin Húska
Martin V.
Marxismus
Mary Quantová
Medonosná rostlina
Medvěd hnědý
Medvěd lední
Mehmed I.
Mendelovy zákony dědičnosti
Mezinárodní svaz ochrany přírody
Mezozoikum
Mikroevoluce
Milo Đukanović
Mircea I.
Moderní evoluční syntéza
Mokřad
Moluky
Mongolové
Montes Caucasus
Mor
Myanmar
Mys Dobré naděje
Náhorní Karabach
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Historie stránky
Nápověda:Obsah
Národní liga pro demokracii
Německo
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Nanni di Banco
Neoklasicismus
Nigel Lawson
Nizozemci
Normané
Nukleárie
Obléhání husitů v Chotěboři
Obléhání Jeruzaléma (1099)
Obléhání Kadaně 1421
Odúmrť
Oldřich IV. Vavák z Hradce
Opolské knížectví
Osmanská říše
Osvětimské knížectví
Přemek Ratibořský
Přemyslovci
Přemysl Otakar II.
Přirozený výběr
Přivrácená strana Měsíce
Paříž
Padělek
Palearktická oblast
Paleozoikum
Palestina v osmanském období
Palladiánská architektura
Papež
Paradigma
Parafyletismus
Patrik Kotas
Pavouci
Perm
Petrohrad
Petr Hromádka
Petr Kániš
Petr Zmrzlík ze Svojšína (mladší)
Petr Zmrzlík ze Svojšína (starší)
Pevnost (stavba)
Piastovci
Pilot
Plavby Čeng Chea
Plavuň vidlačka
Plavuně
Plzeňský kraj
Po'alej Cijon
Podlažický klášter
Polární kruh
Polsko
Poltava
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalština
Portugalci
Portugalská Indie
Poznaň
Průmyslová revoluce
Pražský hrad
Praha
Pravda (noviny)
Prezident Černé Hory
Prezident Izraele
Prométheus
První křížová výprava
Pupienus
Růžovité
Rakousko-Uhersko
Ratibořské knížectví
Renesanční architektura
Rodné jméno
Rodozměna
Rod (biologie)
Rokoko
Rouen
Rozmnožování
Rudé moře
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruské impérium
Ruský Dálný východ
Rusko
Saljut 6
Semiaridní podnebí
Sergio Gori
Sesterská skupina
Severní Afrika
Severoatlantická aliance
Seznam burgundských vévodů
Seznam opolských knížat
Seznam prezidentů Spojených států amerických
Seznam těšínských knížat
Seznam velvyslanců České republiky v Rusku
Sibiř
Silur
Sionismus
Skalník černoplodý
Skalník (Cotoneaster)
Skalník celokrajný
Skalník rozkladitý
Slezská knížectví
Smíšený les
Sobecký gen
Sojuz 28
Sopečná erupce
Soubor:2016 Malakka, A Famosa (03).jpg
Soubor:Arc Triomphe.jpg
Soubor:Bettie Page-2.jpg
Soubor:Cieszyn Piast dynasty COA.png
Soubor:Darwin Tree 1837.png
Soubor:Flag of Koryakia.svg
Soubor:Henry VI of England, Shrewsbury book.jpg
Soubor:Karukold 2010.jpg
Soubor:Kavkasioni.JPG
Soubor:Mehmed I miniature.jpg
Soubor:Narodni Divadlo, Estates Theater, Prague - 8638.jpg
Soubor:Nuctenea umbratica (Araneidae) - (female imago), Arnhem, the Netherlands.jpg
Soubor:Panthera tigris altaica 09 - Buffalo Zoo.jpg
Soubor:RT6N1.JPG
Soubor:Shining Bronze-Cuckoo Dayboro.JPG
Soubor:Spitygniew I.jpg
Soubor:Starr 020221-9400 Cotoneaster pannosus.jpg
Soubor:Tachov - městské hradby ze Zámecké ulice.JPG
Soubor:Tancrède de Hauteville.jpg
Soubor:Vladimír Remek (2018).jpg
Soubor:Yitzhak Ben-Zvi.jpg
Sovětský svaz
Spa
SpaceX
SpaceX South Texas launch site
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciace
Spojené státy americké
Spora
Spytihněv I.
Střední Evropa
Stará Boleslav
Starship (SpaceX)
Starship Test Flight
Stavovské divadlo
Step
Stoletá válka
Strom
Sudokopytníci
Sumatra
Svatá říše římská
Svatá Ludmila
Svatá země
Svatopluk I.
Symetrie
Těšínské knížectví
Těšínsko
Tachov
Tankred Galilejský
Tarsus
Tatra RT6N1
Technické muzeum v Brně
Teorie přerušovaných rovnováh
Teplomilná doubrava
Tetín (hrad)
Texas
Tramvaj
Trias
Trojúhelník
Tropický deštný les
Tropický pás
Tundra
Turci
Turecko
Tygr
Uhersko
Václav IV.
Války růží
Výchoz
Velké kočky
Velký Kavkaz
Velkomoravská říše
Vesmírná stanice
Vitislav (895)
Vladimír Remek
Vladimir Kara-Murza
Vladislav I. Opolský
Vladislav II. Jagello
Vladlen Tatarskij
Vlajka Korjackého autonomního okruhu
Vojenská junta
Vojenský převrat v Myanmaru 2021
Volby do Knesetu 1949
Vraneček
Vratislav Effenberger
Vratislav I.
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Článek týdne/Archiv
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/duben
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Západní svět
Zadeček
Zadní Indie
Zatčení
Zdeněk Ziegler
Zeus
Zikmund Lucemburský




Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Your browser doesn’t support the object tag.

www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk