A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Qaraqalpaqstan Respublikası Qoraqalpog'iston Respublikasi | |
---|---|
Geografie | |
Hlavní město | Nukus |
Souřadnice | 43°2′24″ s. š., 58°51′36″ v. d. |
Rozloha | 164 900 km² |
Časové pásmo | +4 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 1 200 100 |
Hustota zalidnění | 7,3 obyv./km² |
Jazyk | karakalpačtina, uzbečtina |
Národnostní složení | Karakalpaci 15,0 %, Uzbeci 79,8 % |
Náboženství | Islám 95 %, Pravoslaví 4 %, ostatní 1 % |
Správa regionu | |
Stát | Uzbekistán |
Nadřazený celek | Uzbekistán |
Druh celku | republika |
Podřízené celky | 14 okresů |
Prezident | Musa Jernijazov |
Mezinárodní identifikace | |
ISO 3166-2 | UZ-QR |
Oficiální web | sovminrk |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karakalpakstán (karakalpacky Qaraqalpaqstan Respublikası, uzbecky Qoraqalpog'iston Respublikasi) je autonomní republika na severozápadě Uzbekistánu. Jeho hlavní město je Nukus.
Geografie
Země leží v Turanské nížině, její severovýchodní část vyplňuje poušť Kyzylkum. Nejvyšší bod má 473 m n. m. Na severu se nachází Aralské jezero, jehož velká část v důsledku neuvážených lidských zásahů vyschla a proměnila se v poušť Aralkum.[1]
Historie
Oblast je součástí historického Chórezmu, ve starověku ji obývali Massagetové, později byla součástí Chivského chanátu. Turkický národ Karakalpaků (doslova „černých klobouků“) se zde začal usazovat v 18. století.[2] Od roku 1873 se stalo území součástí carského Ruska, v roce 1920 byla nastolena sovětská moc. V roce 1925 byla zřízena Karakalpacká autonomní oblast v rámci Kazachstánu, z níž byla roku 1932 vytvořena Karakalpakská autonomní sovětská socialistická republika, původně pod správou RSFSR, od roku 1936 připadla Uzbekistánu. V roce 1933 bylo hlavní město přestěhováno z Turtkulu do Nukusu. V roce 1990 byla vyhlášena suverenita Republiky Karakalpakstán, v roce 1993 byla uzavřena dohoda, podle níž se na dvacet let stává Karakalpakstán autonomní součástí Uzbekistánu s karakalpačtinou jako úředním jazykem, vlastními státními symboly, vládou a parlamentem Žokargy Kenes. Po vypršení platnosti dohody roku 2013 se objevily snahy o plnou nezávislost, ale byly potlačeny.[3]
Obyvatelstvo
Karakalpakové tvoří 28 % obyvatelstva, následují Uzbeci (27 %) a Kazaši (24 %). Většina obyvatel se hlásí k sunnitskému islámu.[4]
Správní členění
Karakalpakstán se dělí na čtrnáct oblastí:
- 1 Amudarya (hlavní město Mang‘it)
- 2 Beruniy (hlavní město Beruniy)
- 3 Shimbay (hlavní město Shimbay)
- 4 Ellikqala (hlavní město Bustan)
- 5 Kegeyli (hlavní město Kegeyli)
- 6 Mo‘ynaq (hlavní město Mo‘ynaq)
- 7 Nukus (hlavní město Oqmang‘it)
- 8 Qanliko‘l (hlavní město Qanliko‘l)
- 9 Qo‘n‘irat (hlavní město Qo‘n‘irat)
- 10 Qarao‘zak (hlavní město Qarao‘zak)
- 11 Shumanay (hlavní město Shumanay)
- 12 Taxtako‘pir (hlavní město Taxtako‘pir)
- 13 To‘rtkul (hlavní město To‘rtkul)
- 14 Xojeli (hlavní město Xojeli)
Životní prostředí
Karakalpakstán se potýká s vážnými ekologickými problémy. Zavlažování bavlníkových polí zavinilo pokles hladiny řeky Amudarja a následné vysychání Aralského jezera, jehož rozloha se od roku 1960 do roku 2010 zmenšila o 90 %. To vedlo ke kolapsu rybolovu, který tvořil základ místní ekonomiky, oblast okolo jezera je kvůli písečným bouřím neobyvatelná, dochází k extrémním výkyvům počasí.[5] Další rizika představují bývalý tajný ústav na výrobu biologických zbraní na ostrově Vozrožděnija a laboratoře v Nukusu a obci Žaslyk, kde byla vyvinuta chemická zbraň známá jako novičok.[6]
Reference
- ↑ Archivovaná kopie. www.lideazeme.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-06-10.
- ↑ http://www.britannica.com/EBchecked/topic/312029/Karakalpakstan#ref154170
- ↑ Archivovaná kopie. www.dw.de . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10.
- ↑ Archivovaná kopie. www.libri.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
- ↑ Archivovaná kopie. www.rozvojovka.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-10.
- ↑ http://www.nytimes.com/1999/05/25/world/us-and-uzbeks-agree-on-chemical-arms-plant-cleanup.html
Externí odkazy
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk