Karel Kramule
Narození	7. září 1920 Nová Paka Československo Československo
Úmrtí	20. října 1994 (ve věku 74 let) Praha Česko Česko
Národnost	česká
Vzdělání	(Baťova) Škola umění Zlín Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolání	výtvarný umělec, výstavní scénograf, malíř, grafik
Webová stránka	http://siliconvalley.cz/
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Karel Kramule (7. září 1920 Nová Paka – 20. října 1994 Praha)^[1] byl český výtvarník – výstavní scénograf, malíř, průmyslový designér a umělecký grafik. Narodil se v podkrkonošské Nové Pace, kde se vyučil sazečem a typografem. V letech 1939 až 1944 studoval na zlínské Škole umění, po válce absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor monumentální malba.

Život a dílo

Ve svém profesním životě se věnoval výstavnictví (navrhování výstav spotřebního zboží), v letech 1952–1955 pobýval i s rodinou v Íránu. V jeho užité tvorbě se objevují prvky bruselského stylu.

Po návratu z Íránu rozvíjí i svou volnou tvorbu, kde pracoval mimo jiné s frotáží, ale také s malbou geometrických struktur. V roce 1968 pro nesouhlas s jejím směřováním vystoupil z Komunistické strany Československa a octl se tak v umělecké izolaci, kdy nemohl prakticky vystavovat. V 70. letech se dostává v malbě k úplné abstrakci a také tvoří perokresby (např. cyklus z 80. let Malostranské motivy pro Památník národního písemnictví).^[2] Výtvarník tvořil ve svém ateliéru pod Pražským hradem, který sousedil se švýcarským velvyslanectvím. Malíře spatřil při práci oknem své kanceláře švýcarský velvyslanec a umožnil mu vystavovat v zahraničí, kde se dnes nachází většina Kramulovy volné tvorby.^[3] Za dob normalizace se přátelil s perzekvovaným spisovatelem Karlem Peckou; zahrada u domu, kde měl výtvarník ateliér, se stala námětem pro povídku Garden party z Peckovy knihy Malostranské humoresky.^[2]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Stránky věnované Karlu Kramulovi
• Profil Karla Kramule Archivováno 15. 11. 2021 na Wayback Machine. na webu Artmuseum.cz