A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Karol hrabě Lanckoroński-Brzezie | |
---|---|
![]() | |
Císařský nejvyšší komoří | |
Ve funkci: 1849 – 1863 | |
Předchůdce | Mořic z Ditrichštejna |
Nástupce | Vincenc Karel Auersperg |
Narození | 16. listopadu 1799 Vídeň |
Úmrtí | 16. května 1863 (ve věku 63 let) nebo 17. května 1863 (ve věku 63 let) Vídeň |
Rodiče | Anton Lanckoroński a Ludwika Rzewuska |
Příbuzní | Kazimír Lanckorońský (sourozenec) Karol Lanckoroński (synovec) |
Profese | komorník, divadelní ředitel, pan a velkostatkář |
Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna |
Commons | Karol Michał Lanckoroński |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Karel Michal hrabě Lanckoroński-Brzezie (Karl Michael Josef Graf von Lanckoroński-Brzezie / Karol Michał Józef hrabia Lanckoroński z Brzezia) (16. listopadu 1799, Vídeň – 16. května 1863, Vídeň) byl polský šlechtic, rakouský důstojník a dvořan. Po krátké službě v armádě působil u císařského dvora ve Vídni, kde nakonec zastával funkci nejvyššího komořího (1849–1863). Vlastnil rozsáhlé velkostatky na dnešní Ukrajině a byl rytířem Řádu zlatého rouna.
Životopis
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c3/POL_COA_Lanckoro%C5%84ski.svg/220px-POL_COA_Lanckoro%C5%84ski.svg.png)
Pocházel ze starého polského šlechtického rodu připomínaného od 12. století, hraběcí titul pro Halič byl rodině potvrzen v Rakousku v roce 1783. Narodil se jako druhorozený syn hraběte Antonína Lanckorońského (1760–1830), císařského tajného rady a nejvyššího maršálka zemského sněmu v Haliči. Původně sloužil v armádě, v níž dosáhl hodnosti rytmistra, později dlouhodobě působil u císařského dvora, kde získal čestné hodnosti c. k. komořího a tajného rady. V letech 1849–1863 byl nejvyšším komořím císaře Františka Josefa, z titulu této funkce měl na starosti císařské umělecké sbírky a byl též ředitelem Dvorního divadla. V mnoha směrech byl propagátorem a mecenášem umění. Od zahraničních panovníků obdržel několik vyznamenání, byl nositelem pruského Řádu červené orlice, belgického Leopoldova řádu, portugalského Řádu Kristova a papežského Řádu svatého Řehoře Velikého. Byl též čestným občanem v Drážďanech.[1] V roce 1852 byl jmenován rytířem Řádu zlatého rouna.
V roce 1832 se oženil s hraběnkou Adelaidou Mariannou ze Stadionu (1804–1885), sestrou významných politiků Františka Stadiona (1806–1853) a Rudolfa Stadiona (1808–1882). Adelaida byla později dámou Řádu hvězdového kříže. Manželství zůstalo bez potomstva.
Po rodičích byl dědicem rozsáhlých panství v Polsku a na dnešní Ukrajině (Jagielnica, Rozdoł, Strusiv). Protože zemřel bez mužských potomků, statky zdědil synovec Karel Lanckoroński (1848–1933), který vynikl jako cestovatel, archeolog, spisovatel a v letech 1913–1916 též císařský nejvyšší komoří.
Odkazy
Reference
- ↑ Hof- und Staats -Handbuch des Kaiserthums Oesterreich; Vídeň, 1856; s. 9 dostupné online
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Lanckoronski-Brzezie na Wikimedia Commons
- Rodina Karla Michala Lanckorońského na webu polského Sejmu dostupné online
- Karel Michal Lanckoroński na webu Oesterreisches Musiklexikon online dostupné online
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk