A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Zahrada Panny Marie | |
---|---|
Znak kartuziánského řádu | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Místo | Praha Smíchov |
Souřadnice | 50°4′31″ s. š., 14°24′20″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | Kartuziánský řád |
Zakladatel | Jan Lucemburský |
Založení | 1342 |
Mateřský klášter | Kartuziánský klášter Mauerbach |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kartuziánský klášter Zahrada Panny Marie na Smíchově (zvaný též latinsky Hortus Sanctae Mariae) byl založen v roce 1342 jako první kartouza v zemích Koruny české. Stával na úpatí Petřína na Smíchově. Jeho existenci dnes připomínají již jen název ulice Kartouzská a dříve též Kartouzská brána, zbořená roku 1862.
Historie
Na přímluvu svého syna Karla IV. nechal král Jan Lucemburský do Prahy pozvat kartuziány s největší pravděpodobností z dolnorakouského kláštera v Mauerbachu. Král Jan tehdy od jakéhosi Temlina z Hory za 400 kop pražských grošů zakoupil pozemek na smíchovském úpatí Petřína, zřejmě poblíž dnešního Újezda, tehdy za hradbami města u konce Hladové zdi.
Jednalo se o poplužní dvůr a spolu s dalšími statky, několik polí a zahrad, 5 mlýnů ad. a k tomu 2000 liber kutnohorského stříbra, které král věnoval kartuziánům. 1. února 1342 pak vydal zakládací listinu kartouzy a nadal ji mnohými privilegii, jako osvobození od daní a poplatků. Na oplátku pak měli řeholníci povinnost slouži vzpomínkovou modlitbu za krále a jeho rodinu.[1]
V roce 1356 je jako převor kartouzy zmiňován Michal Pražský, autor latinsky psaných pojednání (De quatuor virtutibus cardinalibus per erudicione principum, známé jako tzv. Knížecí zrcadlo a dalších).
Smíchovská kartouza byla mateřským klášterem fundací v Králově Poli, Tržku u Litomyšle a pomořanských klášterů v Hrabově a Kartuzách v dnešním Polsku.
Po smrti krále Václava IV. na počátku husitských válek, 17. srpna 1419,[2] kartouzu přepadli přívrženci Jana Husa a následujícího dne vypálili klášterní budovy včetně kostela. Mniši uprchli do Prahy. V roce 1420 král Zikmund přislíbil vrácení či náhradu majetku. Ačkoli byl ještě v témže roce zvolen nástupce zesnulého převora Markvarta a mniši vyzváni, aby se nerozptýlili, k obnově kláštera již nedošlo. Poslední mnich Mikuláš z Hlohova zemřel v roce 1464 v aggsbašském klášteře.
Podoba kláštera
Vzhled pražské kartouzy můžeme jen tušit, z její gotické architektury neznáme nic. Z pramenů víme jen tolik, nový klášter měl v době výstavby pojmout 24 řeholních bratří a převora a jednalo se o významné duchovní středisko,[3] snad i o jedno z centrum hnutí devotio moderna. Budovy kláštera s kostelem Panny Marie byly dokončeny zřejmě roku 1356 a později doplňovány o barevná chrámová okna, vyřezávané oltáře, malby a sochy, přesná podoba kláštera však není známa. V kostele byly vztyčeny mramorové náhrobky. O tom nám podávají zprávy soudobé písemné prameny, které také architekturu kartouzy označují za Podivuhodné a chvályhodné dílo, dům obzvlášť vznešený a slavný. Předpokládá se, že do jisté míry odpovídal pražskému příkladu velkolepý klášter kartuziánů Paradisus Beatae Mariae v Kartuzách poblíž Gdaňsku, založený roku 1389 a osazený z Prahy.
Reference
- ↑ DVOŘÁK, Otomar; SNĚTIVÝ, Josef "Pepson". Utajné hrady a zámky II.. Řitka: Nakladatelství Čas, 2018. 248 s. ISBN 978-80-7475-214-8. S. 52–53.
- ↑ ZOUBEK, František Jan. Zahrada panny Marie u Prahy - na Smíchově. Památky archeologické a místopisné 1868 . Museum Království českého (Praha, Česko) Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1868/3 . Dostupné online.
- ↑ ZOUBEK, František J. PAMÁTKY ARCHAEOLOGICKÉ A MÍSTOPISNE. Svazek 3.. Praha: Archaeologický sbor Musea království Českého, 1868. 665 s. Kapitola Zahrada Panny Marie u Prahy – na Smíchově., s. 229–232.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk