A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Toto je seznam trpaslíků objevujících se ve fiktivním světě anglického spisovatele J. R. R. Tolkiena.
A
Azaghâl
Azaghâl byl trpasličím králem Belegostu v prvním slunečním věku. Proslavil se v bitvě nespočetných slz, do které vedl trpaslíky z Ered Luin. V souboji s drakem Glaurungem byl smrtelně raněn, avšak z posledních sil se mu podařilo vrazit obrovitému hadovi svůj nůž do břicha. Glaurung poté prchnul z bojiště. Azaghâlovo tělo vynesli jeho bojovníci za zpěvu žalmů z bitevní vřavy a žádný Morgothův sluha se je při tom neodvážil napadnout.[1]
B
Balin
Balin (2763 – 10.11.2994 T. v.) se zúčastnil výpravy Thorina Pavézy k Osamělé hoře, přičemž se stal dobrým přítelem hobita Bilbo Pytlíka. Byl Dvalinovým bratrem.[2] V roce 2989 vedl trpasličí výpravu do zpustlé Morie, kde jej však v roce 2994 ze zálohy zastřelili skřeti. Jeho zbývající druhové vystavěli padlému Balinovi hrob, na němž bylo napsáno: Balin syn Fundinův, vládce Morie. Při svém průchodu zpustlou Morií objevilo jeho náhrobek Společenstvo prstenu.[3]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Balina skotský herec Ken Stott.
Bifur
Bifur (? – 3018 T. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Bifur byl bratrancem Bofura a Bombura. Nosil žlutou kapuci a hrál na klarinet.[4] V souboji se zlobry se srdnatě bránil a zlobři jej za trest pověsili nejblíže ohně.[5] Po znovuzaložení Království pod Horou obýval Bifur Erebor až do své smrti v roce 3018.
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil Bifura novozélandský herec William Kircher.
Bofur
Bofur (? – 3018 T. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Bofur byl bratrancem Bifura a bratrem Bombura. Stejně jako Bifur nosil žlutou kapuci a uměl hrát na klarinet.[4] Byl téměř zabit Šmakem spolu s Bomburem, když se drak nenápadně vyplazil z Osamělé hory a napadnul výpravu na jejím úbočí.[6] V království pod Horou žil až do své smrti v roce 3018.
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil roli Bofura britský herec James Nesbitt.
Bombur
Bombur (? – 3018 T. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Pocházel z mórijských trpaslíků, nebyl však z Durinovy větve. Bombur byl bratrancem Bifura a bratrem Bofura. Tlustý Bombur byl vždy ve všem poslední a často přitahoval problémy. Když výprava v Temném hvozdu překonávala Začarovanou řeku, byl to právě on, kdo spadnul do zakleté říční vody, načež upadnul do tvrdého spánku a odsoudil tak své druhy, aby jej kus cesty nesli. Uměl hrát na buben.[4] Na sklonku života Bombur natolik přibral, že se nedokázal sám pohybovat a muselo jej proto přenášet šest trpaslíků.[7]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil Bombura novozélandský herec Stephen Hunter.
Borin
Borin (2450 – 2711 T. v.) pocházel z Durinova lidu. Byl druhorozeným synem krále Náina II. a mladším bratrem krále Dáina I.. Jeho prapravnukem byl Gimli, Přítel elfů. Borin žil až do roku 2590 v Ered Mithrin, načež následoval svého synovce Thróra zpátky do Ereboru.[8]
D
Dáin I.
Dáin I. (2440 – 2589 T. v.), syn Náina II., byl posledním králem sjednoceného Durinova lidu. Vládl v Šedých horách do roku 2589. Tehdy se ze severu připlazili ledoví draci a jeden z nich krále Dáina usmrtil. Dlouhovousáči se poté rozdělili a opustili svá sídliště v Ered Mithrin.[9]
Dáin II. Železná noha
Dáin II. zvaný Železná noha (2767 – 3012 T. v.) byl králem Durinova lidu na přelomu třetího věku. V mládí bydlel se svou rodinou v Železných horách. Jako mladíček se zúčastnil války mezi trpaslíky a skřety. Proslavil se především v bitvě v Azanulbizaru, kde se mu podařilo usmrtit vůdce skřetů Azoga.[10] V roce 2941 přispěchal se svými bojovníky na pomoc Thorinu Pavézovi a zasloužil se tak o vítězství spojenců v bitvě pěti armád. Po Thorinově smrti byl prohlášen králem Dlouhovousáčů, kterým zůstal i v průběhu války o Prsten. Padnul v roce 3019 v bitvě v Dolu a na jeho místo nastoupil jeho syn Thorin III. Kamenná přilba.[11]
Postava krále Dáina se objevila i v Jacksonově filmu Hobit: Bitva pěti armád, kde ji ztvárnil britský herec Billy Connolly.
Dís
Dís (2760 – ?) je jediná známá trpaslice z Tolkienova světa. Byla mladší sestrou Thorina Pavézy a matkou Fíliho a Kíliho.[12]
Dori
Dori (? – 3018 T. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl bratrem Noriho a Oriho. Dori byl považován za nejsilnějšího člena Thorinovi výpravy. Když družina prchala v tunelech Mlžných hor před skřety, byl to právě on, kdo dostal za úkol nést jako první pomalého Bilba na zádech.[13] Při útoku vrrků Dori slezl ze svého úkrytu a pomohl Bilbovi vylézt za ostatními do koruny stromu.[14] Poté, když výpravu odnášeli orli se hobit držel za Doriho nohu.[15] Po založení království pod Horou obýval Erebor až do své smrti v roce 3018.
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Doriho novozélandský herec Mark Hadlow.
Durin Nesmrtelný
Durin I., který byl pro svůj enormně dlouhý věk přezdíván jako Nesmrtelný, byl prý vůbec prvním trpaslíkem, který v prvním slunečním věku procitnul. Pod vrcholky Mlžných hor začal hloubit síně nejproslulejšího trpasličího města Khazad-dûm. Po své smrti byl nadále ctěn a Dlouhovousáči se podle něj označovali jako Durinův lid.[16]
Durin II.
Durin II. byl králem v Khazad-dûm.
Durin III.
Durin III. byl králem v Khazad-dûm okolo roku 1600 D. v.. Obdržel první ze Sedmi prstenů moci.[17]
Durin IV.
Durin IV. byl králem v Khazad-dûm.
Durin V.
Durin V. byl králem v Khazad-dûm.
Durin VI.
Durin VI. (1731 – 1980 T. v.) byl králem v Khazad-dûm v době, kdy trpaslíci probudili v hlubinách pod horami balroga. Netvor usmrtil krále Durina a jeho syna Náina a byl později znám jako Durinova zhouba.[16]
Durin VII.
Durin VII. známý jako Durin Poslední vládl na počátku čtvrtého věku. Durin VII. odvedl Dlouhovousáče zpátky do opuštěných dolů Morie a znovuzaložil království Khazad-dûm.
Dvalin
Dvalin (2772 T. v. – 91 Č. v.) byl jedním z dvanácti druhů Thorina Pavézy a Bilbo Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl bratrem Balina a bratrancem Óina a Glóina. Byl prvním trpaslíkem, který vkročil do Bilbova domu. Nosil tmavě zelenou kapuci a zlatý pásek[18] a uměl hrát na violu.[4] Po založení království pod Horou pak obýval Erebor až do své smrti.[7] Zemřel velmi starý v roce 91 čtvrtého věku, přičemž se dožil úctyhodných 340 let.[19]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Dvalina skotský herec Graham McTavish.
F
Farin
Farin (2560 – 2803 T. v.), syn Borinův, byl otcem Fundina a Gróina.[19]
Fili
Fili (2859 – 2941 T. v.) byl jedním z druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl starším bratrem Kiliho a jejich matkou byla Dís, Thorinova sestra.[19] Stejně jako jeho bratr nosil Fili modrou kapuci, stříbrný opasek a měl žluté vousy.[20] Spolu s Kilim padl při obraně svého strýce v bitvě pěti armád.[21]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Filiho novozélandský herec Dean O'Gorman.
Flóieditovat | editovat zdroj
Flói (? – 2989 T. v.) byl jedním z trpaslíků, kteří následovali Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Flóimu se v boji se skřety podařilo usmrtit skřetího kapitána, ale zemřel v boji před branou zasažen lučištníkem. Byl pochován poblíž jezera Kheled-zâram. Jeho smrt byla zaznamenána v knize, kterou později objevilo Společenstvo prstenu v komnatě Mazarbul.[22]
Frerineditovat | editovat zdroj
Frerin (2751 – 2799 T. v.) byl druhým synem krále Thráina II. a mladším bratrem Thorina Pavézy. Frerin zemřel na počátku bitvy v Azanulbizaru, kdy skřeti zatlačili trpaslíky do lesa rostoucího na okraji jezera Kheled-zâram.[23]
Fróreditovat | editovat zdroj
Frór (2552 – 2589 T. v.) byl druhým synem krále Dáina I. a bratrem Thróra a Gróra. Frór zemřel spolu se svým otcem po útoku ledového draka na jejich sídlo v Ered Mithrin v roce 2589.[9]
Fundineditovat | editovat zdroj
Fundin (2662 – 2799 T. v.) byl synem Farina, bratrem Gróina a otcem Balina s Dvalinem. Fundin zemřel na počátku bitvy v Azanulbizaru, kdy skřeti zatlačili trpaslíky do lesa rostoucího na okraji jezera Kheled-zâram.[23]
Geditovat | editovat zdroj
Gamil Zirakeditovat | editovat zdroj
Gamil Zirak byl trpasličí kovář žijící v prvním věku v Nogrodu. Mnohá jeho díla byla uložena mezi poklady Doriathkého krále Thingola. Gamilovým nejslavnějším žákem se stal Telchar.[24]
Gimlieditovat | editovat zdroj
Gimli (2879 T. v. – ?), syn Glóinův, je nejznámějším trpaslíkem Tolkienova světa. Na Elrondově radě byl vybrán jako zástupce trpaslíků do Společenstva prstenu, které mělo za cíl zničení Prstenu. Gimli se stal přítelem elfa Legolase a služebníkem paní Galadriel, která jej okouzlila svou krásou. Proto byl Gimli znám jako Přítel elfů. Po smrti krále Elessara se spolu s Legolasem vydal na cestu přes moře.[25]
Glóin, syn Thorinůveditovat | editovat zdroj
Glóin, syn Thorinův (2136 – 2385 T. v.), byl po svém otci králem Durinova lidu. Vládl v Ered Mithrin.[19]
Glóin, syn Gróinůveditovat | editovat zdroj
Glóin, syn Gróinův (2783 T. v. – 15 Č. v.), byl mladším bratrem Óina a otcem Gimliho. Glóin byl jedním z třinácti druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Spolu se svým bratrem byl proslulý v rozdělávání ohně za jakýchkoliv podmínek. Po zabití Šmaka žil v Ereboru a v roce 3018 byl králem Dáinem poslán do Roklinky, aby požádal Elronda o radu. Zúčastnil se tak Elrondovy rady a jeho syn Gimli byl vybrán do Společenstva prstenu.
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Glóina novozélandský herec Peter Hambleton.
Gróineditovat | editovat zdroj
Gróin (2671 – 2923 T. v.), syn Farinův, byl otcem Óina a Glóina.[19]
Gróreditovat | editovat zdroj
Grór (2563 – 2805 T. v.) byl třetí syn krále Dáina I.. Jeho staršími bratry byli Thrór a Frór. Grór odvedl většinu Durinova lidu po smrti svého otce do Železných hor.[9]
Ieditovat | editovat zdroj
Ibuneditovat | editovat zdroj
Ibun pocházel z čeledi Drobných trpaslíků a žil v prvním věku. Byl synem Mîma a bratrem Khîma. Spolu s otcem a bratrem bydlel na skalnaté hoře Amon Rûdh. Po smrti svého bratra se o svůj domov dělil s Túrinem a jeho družinou. Když však jeho otec Mîm prozradil skřetům Túrinův úkryt, zabili Morgothovi sluhové při drancování Amon Rûdhu také Ibuna.[26]
Keditovat | editovat zdroj
Khîmeditovat | editovat zdroj
Khîm pocházel z čeledi Drobných trpaslíků a žil v prvním věku. Byl synem Mîma a bratrem Ibuna. Khîm byl zastřelen jedním z Túrinových mužů, Andrógem.[26]
Kilieditovat | editovat zdroj
Kili (2864 – 2941 T. v.) byl jedním z druhů Thorina Pavézy a Bilba Pytlíka na jejich cestě k Osamělé hoře. Byl ze všech společníků nejmladší. Jeho matkou byla Dís, Thorinova sestra. Stejně jako jeho starší bratr Fili nosil i Kili modrou kapuci, stříbrný opasek a měl žluté vousy.[20] Spolu s Filim padl při obraně svého strýce Thorina v bitvě pěti armád.[21]
Ve filmové trilogii Hobit, natočené režisérem Peterem Jacksonem, ztvárnil postavu Kiliho irský herec Aidan Turner. Ve filmu se Kili zamiloval do elfky Tauriel a v této verzi jej láska k ní stála život.
Leditovat | editovat zdroj
Lónieditovat | editovat zdroj
Lóni (? – 2994 T. v.) byl jedním z trpaslíků, kteří následovali Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Padl v boji se skřety v roce 2994. Jeho smrt byla zaznamenána v knize, kterou později objevilo Společenstvo prstenu v komnatě Mazarbul.[27]
Meditovat | editovat zdroj
Mîmeditovat | editovat zdroj
Mîm byl poslední Drobný trpaslík, který žil v prvním věku. Měl dva syny Khîma a Ibûna, se kterými bydlel v Amon Rûdhu. Poté, co skřetům vyzradil Túrina a jeho muže odešel Mîm do zpustlého Nargothrondu, kde jej posléze usmrtil Túrinův otec Húrin.
Neditovat | editovat zdroj
Náin I.editovat | editovat zdroj
Náin I. (1832 – 1981 T. v.) byl synem krále Durina VI. a jeho následovníkem na trůně Trpasluje. Trpaslíci v roce 1980 probudili v hlubinách pod Mlžnými horami spícího balroga, který nejprve zabil krále Durina a o rok později také Náina.[16]
Náin II.editovat | editovat zdroj
Náin II. (2338 – 2585 T. v.) byl synem krále Óina a vládl po svém otci Durinovu lidu v Šedých horách. Měl dva syny Dáina a Borina.[19]
Náin, syn Grórůveditovat | editovat zdroj
Náin (2665 – 2799 T. v.), syn Grórův vládl po svém otci Durinovu lidu usazenému v Železných horách. Poté, co morijští skřeti usmrtili krále Durinova lidu Thróra, vedl Náin vojsko ze Železných hor na pomoc svému bratranci Thráinovi. Náin v čele svých bojovníků obrátil vývoj bitvy v Azanulbizaru v prospěch trpaslíků, avšak zemřel při souboji se skřetem Azogem.[23]
Nálieditovat | editovat zdroj
Náli (? – 2994 T. v.) byl jedním z trpaslíků, kteří následovali Balina na jeho výpravě za znovuobnovením trpasličího království ve zpustlé Morii. Padl v boji se skřety v roce 2994. Jeho smrt byla zaznamenána v knize, kterou později objevilo Společenstvo prstenu v komnatě Mazarbul.[27]
Náreditovat | editovat zdroj
Nár byl blízkým druhem krále Thróra. Když starý a zoufalý Thrór opustil své útočiště na Vrchovině, doprovázel jej na jeho poslední cestě právě Nár. Společně prošli průsmykem Rudorohu a sešli do údolí Azanulbizar. Přišli k otevření bráně Morie a Thrór nedbajíc Nárova varování vešel dovnitř. Nár čekal u otevřené brány dokud jednoho dne nevyhodili skřeti královo tělo ven. Skřeti smrt krále Thróra označili jako hrozbu a varování všem trpaslíkům, kteří by se znovu pokusili vkročit do dolů Morie a Nára využili jako posla. Nár s pláčem uprchl zpátky na Vrchovinu a co viděl vypověděl Thrórovu synu Thráinovi, který zdědil otcův titul. Rozzuřený Thráin poté začal válku mezi trpaslíky a skřety.[28]
Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Kili
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk