Koagulační faktory, též srážecí faktory, jsou bílkoviny přirozeně přítomné v krevní plasmě. Jsou to glykoproteiny a řadí se mezi globuliny. Tvoří se v játrech, jejich syntéza je závislá na vitamínu K a jejich funkce na iontech vápníku. Při aktivaci tvoří koagulační faktory enzymovou kaskádu, na jejímž konci je nerozpustná bílkovina fibrin – její vznik je podstatou srážení krve.

Srážecích faktorů se popisuje dvanáct; jsou označeny římskými číslicemi v pořadí, v jakém byly objeveny. U aktivovaných faktorů se k číslici připojuje malé a.

Seznam srážecích faktorů

První čtyři faktory se obvykle nazývají obecnými jmény a neoznačují se jako koagulační:

• Faktor I – fibrinogen, syntéza v játrech, obvyklá koncentrace v plazmě je 1,5–3 g/l.
• Faktor II – protrombin, syntéza v játrech, koncentrace v plazmě je asi 0,150 mg/l.
• Faktor III – tkáňový faktor (nepřesně tkáňový tromboplastin), je glykoprotein přítomný v cytoplazmatických membránách buněk subendotelu.
• Faktor IV – ion vápníku Ca²⁺

Další faktory se mnohem častěji označují jako koagulační:

• Faktor V – proakcelerin, tzv. labilní faktor
• Faktor VI – není znám (dříve tak byl označován aktivovaný faktor V)
• Faktor VII – prokonvertin, tzv. stabilní faktor
• Faktor VIII – antihemofilický faktor A, je makromolekula se 2 složkami:
  • antihemofilický faktor = protokoagulační faktor VIII C je menší bílkovina, při absenci se rozvine hemofilie A.
  • F VIII R:Ag (related antigen) = von Willebrandův faktor, velká molekula s antigenními vlastnostmi, při absenci se rozvine krvácivá von Willebrandova choroba.
• Faktor IX – Christmasův faktor, antihemofilický faktor B, při absenci se rozvine hemofillie B.
• Faktor X – Stuartův–Prowerové faktor
• Faktor XI – PTA plasma thromboplastin antecedent, plasmatický předchůdce tromboplastinu
• Faktor XII – Hagemanův faktor, kontaktní faktor
• Faktor XIII – faktor stabilizující fibrin je tetramer složený ze dvou A řetězců a dvou B řetězců; faktor vytváří křížové amidové vazby mezi molekulami fibrinu a přispívá tak ke vzniku nerozpustné sraženiny

Související články

Literatura

• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 4. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2002. ix, 872 s. ISBN 80-7319-013-3.
• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
• MURRAY, Robert K., et al. Harperova biochemie. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 2. vyd. v ČR. Praha: H & H, 1996. ix, 872 s. ISBN 80-85787-38-5.
• TROJAN, Stanislav., a kol. Lékařská fyziologie. 4. vyd. Praha: Grada publishing, 2003, 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.