Komise Von der Leyenové je současná Evropská komise, která působí od 1. prosince 2019 a má trvat do voleb v roce 2024. Její předsedkyní je Ursula von der Leyenová. Dále se skládá z jednoho komisaře z každého členského státu Evropské unie (kromě státu předsedkyně, Německa).

Komise se měla ujmout funkce 1. listopadu 2019; kandidáti Francie, Maďarska a Rumunska však na začátku října 2019 ztratili důvěru Evropského parlamentu,^[1] takže nové komisaře musela z těchto tří členských států vybrat nově zvolená předsedkyně a následně je potvrdit Parlament. Tento proces se uskutečnil v listopadu 2019 a Komise se nakonec ujala úřadu v celém rozsahu 1. prosince 2019.^[2]

Volby a formace

Von der Leyenová, členka Evropské lidové strany (EPP), byla navržena Evropskému parlamentu dne 3. července 2019 Evropskou radou po třech dnech jednání mezi vůdci členských států. Čelila mnohé kritice, zejména z řad europoslanců, protože Evropská rada při jejím výběru do funkce ignorovala tzv. systém spitzenkandidátů.

Dne 16. července 2019 Evropský parlament hlasoval o návrhu Evropské rady a zvolil von der Leyenovou 383 hlasy (potřebných bylo 374 hlasů). Před hlasováním získala podporu tří největších politických skupin v Parlamentu (EPP, S&D a Obnova Evropy); během debaty deklarovaly svou podporu konzervativní polská strana Právo a spravedlnost s 24 poslanci a italské Hnutí pěti hvězd (M5S) se 14 poslanci. Na základě debaty a veřejných prohlášení europoslanců, většina europoslanců hlasujících proti von der Leyenové pravděpodobně pocházela ze skupiny S&D, jejíž součástí je také Sociálnědemokratická strana Německa, která se veřejně postavila proti von der Leyenové kvůli její práci jako ministryně německé obrany.^[3]

Předseda Evropské rady Donald Tusk po svém zvolení požádal von der Leyenovou o souhlas se jmenováním Josepa Borrella ze Španělska příštím vysokým představitelem EU. Souhlas byl udělen dne 26. července 2019, načež Evropská rada dne 5. srpna 2019 oficiálně jmenovala Borrella příštím vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Komise byla schválena Evropským parlamentem dne 27. listopadu 2019, získala 461 hlasů, 157 hlasů bylo proti a 89 se zdrželo hlasování. Pro hlasovaly EPP, S&D, Obnova Evropy a polovina ECR. Zelení/ESA se zdrželi hlasování.

Kolegium komisařů

Ještě před svým potvrzením ve funkci předsedkyně se von der Leyenová zavázala renominovat Franse Timmermanse, spitzenkandidáta Strany evropských socialistů, na prvního místopředsedu. Některé z členských států již předložily oficiální nominace úřadujícímu předsedovi Rady EU.

Von der Leyenová požádala, aby každý členský stát navrhl dva kandidáty, muže a ženu, aby bylo snazší vytvořit komisi vyváženou z hlediska pohlaví. Francouz Thierry Breton byl posledním kandidátem, kterého 24. října 2019 jmenoval Emmanuel Macron.

Komise von der Leyenové
Schválení Evropským parlamentem 27. listopadu 2019 • Jmenování Evropskou radou 28. listopadu 2019
Portfolium	Komisař		Portfolium	Komisař		Portfolium	Komisař
Předsedkyně		Ursula von der Leyenová z Německa (EPP–CDU)	Místopředseda a výkonný místopředseda — Zelená dohoda pro Evropu Interinstitucionální vztahy a strategický výhled		Maroš Šefčovič ze Slovenska (PES–SMER-SD)	Výkonná místopředsedkyně a evropská komisařka — Hospodářská soutěž		Margrethe Vestagerová z Dánska (ALDE–B)
[5][6]			[5][6]			[5][6][7]
Výkonný místopředseda a evropský komisař — Obchod		Valdis Dombrovskis z Lotyšska (EPP–V)	Místopředseda a vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku		Josep Borrell ze Španělska (PES–PSOE)	Místopředseda a evropský komisař — Podpora evropského způsobu života		Margaritis Schinas z Řecka (EPP–ND)
[5][6]			[5][6]			[5][6]
Místopředsedkyně a evropská komisařka — Hodnoty a transparentnost		Věra Jourová z Česka (ALDE–ANO)	Místopředsedkyně a evropská komisařka — Demokracie a demografie		Dubravka Šuicová z Chorvatska (EPP–HDZ)	Evropský komisař — Opatření v oblasti klimatu		Wopke Hoekstra z Nizozemska (EPP–CDA)
[6]			[6][8]			[6]
Evropský komisař — Rozpočet		Johannes Hahn z Rakouska (EPP–ÖVP)	Evropská komisařka — Inovace, výzkum, kultura, vzdělávání a mládež		Iliana Ivanovová z Bulharska (EPP–GERB)	Evropský komisař — Pracovní místa a sociální práva		Nicolas Schmit z Lucemburska (PES–LSAP)
[6][9]			[5][6]			[5][6]
Evropský komisař — Hospodářství		Paolo Gentiloni z Itálie (PES–PD)	Evropský komisař — Zemědělství		Janusz Wojciechowski z Polska (ECR–PiS)	Evropský komisař — Vnitřní trh		Thierry Breton z Francie (Žádná–Nez.)
[6][10]			[6]			[6][11]
Evropská komisařka — Soudržnost a reformy		Elisa Ferreirová z Portugalska (PES–PS)	Evropská komisařka — Zdraví a bezpečnost potravin		Stella Kyriakidesová z Kypru (EPP–DISY)	Evropský komisař — Spravedlnost		Didier Reynders z Belgie (ALDE–MR)
[6][12][13]			[5][6]			[6][14]
Evropská komisařka — Rovnost		Helena Dalliová z Malty (PES–PL)	Evropská komisařka — Vnitřní záležitosti		Ylva Johanssonová ze Švédska (PES–S)	Evropský komisař — Řešení krizí		Janez Lenarčič ze Slovinska (ALDE–Nez.)
[6]			[6][15]			[6][16]
Evropská komisařka — Doprava		Adina Văleanová z Rumunska (EPP–PNL)	Evropský komisař — Sousedství a rozšíření		Olivér Várhelyi z Maďarska (EPP–Nez.)	Evropská komisařka — Mezinárodní partnerství		Jutta Urpilainenová z Finska (PES–SDP)
[6][17]			[5][6]			[6][18]
Evropská komisařka — Energetika		Kadri Simsonová z Estonsko (ALDE–EK)	Evropský komisař — Životní prostředí, oceány a rybolov		Virginijus Sinkevičius z Litvy (EGP–LVŽS)	Evropská komisařka — Finanční stabilita, finanční služby a unie kapitálových trhů		Mairead McGuinnessová z Irska (EPP–FG)
[6][19]			[6][20]			[21]

Změny

• 26. srpna 2020: Komisař pro obchod Phil Hogan odstoupil kvůli Golfgate.^[22]
• 12. října 2020: Evropský parlament schválil Mairead McGuinnessovou, irskou nominantku, která nahradila Phila Hogana, a Rada Evropské unie ji jmenovala evropskou komisařkou.
• 15. května 2023: Marija Gabrielová rezignovala na funkci komisařky poté, co byla pověřena sestavením příští bulharské vlády.^[23]
• 22. srpna 2023: Frans Timmermans odstoupil z funkce výkonného viceprezidenta pro Zelenou dohodu pro Evropu poté, co byl vybrán jako kandidát na nizozemského premiéra v nizozemských parlamentních volbách v roce 2023.^[24]
• 19. září 2023: Iliana Ivanovová, bulharská nominantka, která nahradila Mariju Gabrielovou, je schválena Evropským parlamentem a jmenována evropskou komisařkou Radou Evropské unie.
• 9. října 2023: Evropský parlament schválil Wopkeho Hoekstra, nizozemského kandidáta, který nahradil Franse Timmermanse, a Rada Evropské unie jej jmenovala evropským komisařem.

Oddělení komise

Generální ředitelství

Výkonné agentury a servisní oddělení

Výkonné agentury