A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě | |
---|---|
Kostel od severozápadu (2016) | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Ústecký |
Okres | Děčín |
Obec | Lobendava |
Souřadnice | 51°1′13,52″ s. š., 14°19′0,51″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Diecéze | litoměřická |
Vikariát | děčínský |
Farnost | Lobendava |
Status | farní kostel |
Užívání | bližší informace: o bohoslužbách o Noci kostelů |
Zasvěcení | Navštívení Panny Marie |
Architektonický popis | |
Architekt | Zacharias Hoffmann |
Stavební sloh | baroko |
Typ stavby | kostel |
Výstavba | 1709–1712 |
Specifikace | |
Kapacita | 800 míst |
Délka | 38 metrů |
Šířka | 17 metrů |
Výška | 13 metrů loď, 35 metrů věž |
Umístění oltáře | východ |
Stavební materiál | kámen, cihly |
Další informace | |
Adresa | Lobendava 3 407 84 Lobendava |
Kód památky | 40752/5-3813 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel Navštívení Panny Marie (německy Mariä-Heimsuchung-Kirche) v Lobendavě je římskokatolický farní kostel[1] postavený v letech 1709–1712 lipovským stavitelem Zachariasem Hoffmannem (1678–1754). V roce 1790 sakrální stavbu poničil požár, po kterém zůstaly stát pouze obvodové zdi. Kostel s areálem hřbitova je od roku 1966 zapsaný jako kulturní památka, současně byla jako samostatná památka zapsána i fara.[2] Po demolici fukovského kostela v roce 1960 se stal nejsevernějším kostelem v Česku. Ve věži sídlí kolonie netopýra velkého čítající kolem 900 jedinců.
Jednolodní barokní orientovaná stavba stojí na obdélném půdorysu a zakončuje ji odsazený půlkruhový presbytář. Loď je dlouhá 38 metrů, široká 17 metrů a vysoká 13 metrů, věž měří 35 metrů. Okna se segmentovým záklenkem zdobí suprafenestry, fasádu člení lizény přecházející v později přistavěné opěráky. Valenou klenbu s lunetami zdobí fresky od Claudia Schraudolpha staršího (1813–1891) a Josefa Führicha (1800–1876) znázorňující příběhy ze života Panny Marie a ze Starého zákona, ve kterých jsou patrné stopy po střelbě z konce druhé světové války, kdy Lobendavu osvobozovala 2. polská armáda. Rokokový hlavní oltář zdobí titulární obraz od Johanna Endlera. Rovněž rokokové boční oltáře jsou zasvěcené Jezulátku a svaté Anně. Dvoupatrová dřevěná empora může pojmout až sto hudebníků. Devatenáctirejstříkové varhany s 919 píšťalami z roku 1893 zhotovila krnovská firma Rieger. Ve věži je zavěšen jeden zvon z roku 1922 a od roku 1960 také malý zvon ze zbořené kaple v Severní.
Kostel obklopuje bývalý hřbitov zrušený roku 1874, na kterém se dochovalo několik klasicistních náhrobků a jeden rokokový. Dvoupatrová pozdně barokní fara z roku 1767 je dílem Antonína Schmidta (1723–1783). Jižně od kostela stojí pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1746.
Historie
Předchozí kostely
Starší vlastivěda[3] klade první písemnou zmínku o lobendavském kostele do poloviny 14. století, z dochovaných záznamů jej však prvně zmiňují až urbáře z let 1445 a 1446, které dali vypracovat Berkové z Dubé po vzniku samostatného panství Tolštejn.[4] Podle Matriky míšeňského biskupství z roku 1495[p 1] patřil lobendavský kostel k arcikněžskému stolci Hohnstein a Sebnitz, kterému odváděl roční poplatek dvě marky. Podoba ani zasvěcení nejstaršího, pravděpodobně dřevěného kostela, nejsou známé. V 15. století ještě neexistovala samostatná lobendavská farnost, a tak vsi Lobendava, Severní, Nová Víska, Horní a Dolní Poustevna byly farně příslušné k Sebnitz. Roku 1539 dali postavit majitelé panství, bratři Ernst (kolem 1470–1548) a Georg († 1565) ze Schleinitz nový dřevěný kostel zasvěcený svatému Jiří.[3] Vysvětil jej míšeňský biskup Johann VIII. z Maltitz († 1549).[5] V této době se zároveň ze sousedního Saska rozšířila reformace, kvůli které tak po vzniku samostatného panství Lipová v roce 1566 patrně v Lobendavě převažovalo luteránství. Během třicetileté války nebyla farnost povětšinou obsazená. Již v jejím průběhu začala rekatolizace, kterou podpořil v roce 1635 příchod jezuitských misionářů,[5] snahy o návrat ke katolické víře se však naplno rozeběhly až po skončení války. Od roku 1659 sídlil v Lobendavě katolický kněz, v průběhu 60. let 17. století byla rekatolizace dokončena a zároveň se vyčlenila samostatná lobendavská farnost.[3]
Barokní kostel
Chátrající dřevěný kostel přestal na přelomu 17. a 18. století postupně stačit, protože v Lobendavě i v dalších vesnicích farnosti přibylo obyvatel. Samotná stavba navíc v roce 1709 podlehla prudké bouři.[6] Téhož roku nechala hraběnka Marie Anežka Salm-Reifferscheidtová (1674–1718) položit základy nového, již kamenného, kostela. Barokní svatostánek, zasvěcený Navštívení Panny Marie, dokončil roku 1712 lobendavský rodák, stavitel Zacharias Hoffmann (1678–1754), který současně stavěl kostel svatého Martina v nedalekých Brtníkách.[3] Hlavní věž stála více než půl století nedokončená, její dostavba a zastřešení proběhly až v létě roku 1765. Pro výstavbu kostela nebyl pravděpodobně zvolen vhodný pozemek, protože se brzy projevily problémy se statikou – vychylování bočních stěn a praskání klenby. Roku 1769 proto nechal hrabě Jan František Václav Salm-Reifferscheidt (1747–1802) nově postavit presbytář, jelikož původnímu hrozilo zřícení. Vnější stěny kostelní lodi podepřely opěráky, severní a jižní stěnu spojily kovové tyče. I přesto se nadále stěny kostela oddalovaly, až se 12. prosince 1783 jedna z tyčí uvolnila a spadla na lavice.[6]
Kostel těžce poškodil požár, který vypukl v noci 13. května 1790. Mezi 1. a 2. hodinou vzplála kvůli neopatrnosti kouřícího poštmistra rychta, z které se oheň rychle přenesl na kostel, školu, faru a dalších sedm domů. Kostel i fara přišly o střechu a veškeré vnitřní vybavení, stát zůstaly pouze obvodové zdi. Než byl kostel opraven, konaly se bohoslužby v kapli svaté Anny na Anenském vrchu a v kapli v Dolní Poustevně.[6] Kostel byl ještě v říjnu téhož roku zastřešen, celková oprava však postupně probíhala až do roku 1796.[3] Střecha věže byla dokončena roku 1809 a v roce 1836 dal bělič Anton Hentschel přistavět sanktusovou vížku. V roce 1833 došlo k rozšíření kostelního dvora a k výstavbě nové zdi.[7]
V průběhu druhé poloviny 19. století procházel kostel průběžnými opravami a úpravami. Roku 1872 musela být znovu vystavěna vlhkostí poničená sakristie na severní straně. Když kostel přebíral roku 1909 budoucí děkan Augustin Jakob (ve službě 1909–1936), potřeboval již svatostánek důkladnou rekonstrukci. Byl silně poškozen vlhkostí, klenbou se táhla dlouhá prasklina, okna byla ztrouchnivělá a chyběly jim některé skleněné tabulky. V letech 1909–1910 proto nechal postupně vyměnit okna, obnovit omítky interiéru, opravit empory a lavice, nově zhotovit podlahu pod lavicemi a provést novou výmalbu s obrazy ze života Panny Marie. Protože i po těcho úpravách trápil návštěvníky kostela silný průvan, v letech 1911–1912 zhotovil truhlářský mistr Haase prosklené zádveří. Roku 1912 byl kostel elektrifikován. V dalších letech prošly obnovou oltáře, vyrostla nová sakristie a ve věži vznikly tři nové okenní otvory, díky kterým bylo lépe slyšet vyzvánění.[7]
Další udržovací práce zastavila první světová válka. Během ní musela farnost odevzdat všechny tři zvony z hlavní věže včetně umíráčku ze sanktusové vížky, dále 33 varhanních píšťal a další cenné předměty.[7] V roce 1922 sice pořídil Augustin Jakob nové zvony, ty však byly zrekvírovány během druhé světové války.[8] V meziválečném období byl již kostel v dobrém stavu, a tak nepotřeboval výraznějších úprav. Osvobozování Lobendavy 2. polskou armádou dne 9. května 1945 se neobešlo bez obětí. Uvnitř kostela jej připomínají průstřely zdiva, zejména stropu.[9] Poválečné období poznamenal odsun původních obyvatel obce a postupný úpadek kostela.[8] Přestože byl dle možností doby udržován a navštěvován mimo jiné i místními řádovými sestrami vincentkami,[p 2] postupně chátral. Rekonstrukce přišla na přelomu 80. a 90. let 20. století za administrátorů Františka Opletala a Václava Horniaka. Opravou tehdy prošla fasáda a střecha, která však přišla o sanktusovou vížku.[8]
Kostel je ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Lobendava, kterou excurrendo spravuje P. Jacek Kotisz, administrátor farnosti Dolní Poustevna. Bohoslužbu slouží v sobotu v 8.30.[11] Poutní mše svatá se koná 31. května na svátek Navštívení Panny Marie.[7] Spolu s farou je stavba chráněná jako kulturní památka České republiky.[2] Po likvidaci fukovského kostela svatého Václava v roce 1960 se stal nejsevernějším kostelem Česka.[p 3]
Popis
Exteriér
Jednolodní orientovaný barokní kostel stojí na obdélníkovém půdorysu. Z výrazného rizalitu západního průčelí vystupuje hranolová věž vysoká 35 metrů, ve které hnízdí netopýr velký (Myotis myotis), jehož místní kolonie čítá kolem 900 jedinců.[9] Odsazený presbytář je zakončen půlkruhově. Ze severu na něj navazuje sakristie, z jihu druhá sakristie s oratoří v patře. Loď je dlouhá 38 metrů, široká 17 metrů a vysoká 13 metrů.[6] Zdi jsou převážně kamenné, klenba je však cihlová. Fasády člení omítkové lizény přecházející v mladší opěrné přizdívky. Segmentově zakončená okna zdobí suprafenestry.[13] Původní střechu pokrýval šindel, který postupně nahradila břidlice – v roce 1880 byla pokryta jižní část střechy, roku 1883 následovala severní část. Sanktusová vížka zanikla v období po druhé světové válce.[3][7]
Interiér
Loď je sklenuta třemi poli valené klenby s lunetami, která skrze oddělené pásy dosedají na pilastry. Presbytář je opatřen konchou s lunetami, sakristie s oratoří jsou plochostropé.[13] Protože stavba kostela byla pro lipovskou vrchnost nákladnou záležitostí a protože v téže době financovala stavbu kostela svatého Martina v Brtníkách, pořizovalo se vybavení lobendavského kostela postupně. Kromě hlavního oltáře stály v kostele čtyři další zasvěcené Jezulátku, Panně Marii, svatému Janu Křtiteli a Nejsvětější Trojici. K mobiliáři dále patřila kazatelna, křtitelnice, řada menších obrazů a lavice pro 800 osob.[6]
Vzhledem k tomu, že po požáru v roce 1790 nezbylo z vybavení chrámu nic, pochází dochovaný mobiliář povětšinou z období konce 18. století až po začátek první světové války.[7][3] Pro rokokový hlavní oltář jsou určené tři obrazy. Titulární obraz Navštívení Panny Marie z roku 1848 namaloval Johann Endler, syn mikulášovického rychtáře.[7][3] Obraz Ukřižování Ježíše Krista pro postní dobu z roku 1883 pochází od akademického malíře Thomase, vánoční obraz z roku 1891 namaloval mnichovský malíř Franz Krombach (1853–1908). Během června pravidelně stává před oltářním obrazem dvoumetrová socha Nejsvětějšího srdce Ježíšova z roku 1917. Oltář zdobí andělé a dvě menší sochy světců. Po obou stranách oltáře stojí dřevěné postavy svatého Josefa a svatého Antonína z počátku 20. století od Johanna Heindla z Vídně. Dva rokokové boční oltáře pocházejí z konce 18. století. Oltář Jezulátka (Božího dítěte) zdobil původně obraz Jezulátka od jiřetínského malíře Johanna Birnbauma (1793–1872). Protože jej však zničila vlhkost a plíseň, nahradila jej v roce 1883 dřevěná soška pořízená v Mnichově. Oltář svaté Anny prošel také několika proměnami, oltářní obraz pochází z roku 1918.[7]
K výrazným kusům mobiliáře patří Boží hrob, dřevěný krucifix v životní velikosti z roku 1798, dřevěná Pieta z roku 1800, rokoková kazatelna z roku 1812, křtitelnice z roku 1834 či dva skleněné lustry z roku 1910.[7] Socha Panny Marie Fátimské, vytvořená v roce 2017 Tomášem Bodorem, byla požehnána 13. května téhož roku u příležitosti 100. výročí zjevení Panny Marie ve Fátimě.[14] Zastavení křížové cesty z terakoty s polychromovaným povrchem vyrobená v Mayerově uměleckém ústavu v Mnichově pořídil děkan Josef Schierz (ve službě 1857–1900) v roce 1896.[3] Figurky kostelního betlému vyřezal roku 1938 mikulášovický učitel Franz Schütz.[15] Prostorná dvoupatrová empora s varhanami pojme až stovku hudebníků.[6]
Klenbu zdobí fresky zobrazující výjevy ze života Panny Marie a ze Starého zákona. Umístěny jsou ve třech řadách, přičemž obrazy v prostřední řadě jsou největší. Autorem čtyř fresek je německý malíř Claudius Schraudolph starší (1813–1891), zbylých pět namaloval česko-rakouský malíř Josef Führich (1800–1876).[16] Autorství jednotlivých maleb je v následujícím přehledu označeno iniciálami v závorkách.
- Fresky v levé (jižní) řadě
- Vyhnání Adama a Evy z ráje (CS)
- Svatá rodina v Nazaretu (JF)
- Útěk do Egypta (JF)
- Fresky v prostřední řadě
- Tříletá Panna Maria na stupních jeruzalémského chrámu (CS)
- Zasnoubení Panny Marie se svatým Josefem (CS)
- Zvěstování Panny Marie (CS)
- Fresky v pravé (severní) řadě
- Odmítnutí oběti svatého Jáchyma v jeruzalémském chrámu (JF)
- Dvanáctiletý Ježíš mezi zákoníky a učiteli v jeruzalémském chrámu (JF)
- Narození Ježíše v Betlémě (JF)
Varhany
Nově postavený kostel v roce 1712 ještě varhany neměl, ke hraní se proto používal malý pozitiv umístěný na kůru.[6] Ten nahradily osmirejstříkové varhany neznámého původu, které byly již roku 1754 označovány jako špatné.[17] Stejně jako ostatní inventář kostela shořely při požáru v roce 1790. Roku 1799 obdržel kostel starší nástroj ze svatopetrské katedrály v Budyšíně, který měl 21 rejstříků, dva manuály a stál 200 rýnských tolarů. Roku 1654 jej vyrobili šluknovští varhanáři bratři Jacob a Georg Weindtové.[18] Postaven a naladěn byl v roce 1800.[6][17] Roku 1841 měli libouchečtí bratři Fellerové vyrobit nástroj nový, nakonec však opravili stávající, který ale hodnotili jako jednoduchý a pro lobendavský kostel nevhodný.[17] V roce 1859 jej opravili a přestavěli na osmnáctirejstříkový bratři Reissové ze saského Neugersdorfu za částku 800 rýnských tolarů. Varhany sloužily až do roku 1893, kdy děkan Josef Schierz zakoupil za částku 3 450 zlatých nové od firmy Rieger z Krnova. Tyto kombinované varhany s novorenesanční skříní a se zásobními měchy disponují 19 rejstříky a 919 píšťalami.[3][17]
- Dispozice varhan z roku 1893[17]
|
|
|
Zvony
První zmiňované zvony pocházely z roku 1684 a sloužily ještě v dřevěném kostele svatého Jiří.[3] V kostele Navštívení Panny Marie vyzváněly až do roku 1790, kdy zanikly při požáru. Brzy poté pořídila farnost dva nové malé zvony o váze necelých 100 a 150 kilogramů, které visely na provizorním lešení na hřbitově.[6] Novému faráři Clemenzi Scholzovi (ve službě 1807–1819) však přišly příliš malé, proto zorganizoval ve farnosti sbírku, z jejíhož výtěžku pořídil dva podstatně větší. Na místě je roku 1808 ulil zvonařský mistr Josef Kittel z Kopce. Větší zvon vážil 1 232 kilogramů, ladil do tónu G a nesl nápis: „Vzdor těžkým časům, které lidstvo postihly, usilovali všichni farníci, ať chudí či bohatí, každý podle svých sil, aby mě k poctě Boží odlili.“ Menší vážil 728 kilogramů, ladil do tónu E a nesl nápis: „K poctě Boží vděčím také já svému bytí dobře smýšlejícím lidem, kteří se v těžkých dobách nenechali odradit a dosáhli mého vzniku“.[7] Do nově postavené zvonice byly zvony zavěšeny na Velikonoční pondělí roku 1809. Velký zvon však již v březnu 1829 praskl při vyzvánění během obřadu za zemřelého papeže Lva XII. (1760–1829), o rok později proto odlil chomutovský zvonař Josef Pietschmann namísto něj dva nové.[3] Přelitý velký zvon vážil 1 200 kilogramů a nesl původní nápis. Nový třetí zvon vážil 350 kilogramů a zdobil jej nápis: „Když se v hlasitém smutečním nářku za smrt Lva XII. největší ze sester těžce zranila, v těžkých časech pospíchali zbožní, aby ji uzdravili a z lásky zplodili i mě.“[7] Brzy poté obdržel kostel darem malý mešní zvonek, který byl roku 1836 usazen do nově vystavěné sanktusové vížky.
Všechny zvony z hlavní věže podlehly rekvizicím v průběhu první světové války. Tři nové pořídil farář Augustin Jakob (ve službě 1908–1936) v roce 1922 u chomutovské zvonařské rodiny Heroldů, požehnal je lipovský děkan Heinrich Fleck (ve službě 1898–1926). Dva z nich však musela farnost po dvaceti letech odevzdat pro válečné účely během druhé světové války, ve věži tak zůstal pouze jediný, odbíjející celou hodinu.[8] Tento zvon pojmenovaný svatý Josef nese z jedné strany podobiznu světce s malým Ježíšem v náručí a signaturu, z druhé strany nápis, dataci a věnování. Text nápisu tvoří odpustková modlitba určená svatému Josefu, jejímž autorem je papež Lev XIII. (1810–1903). V originále zní „Mach, Josef, Schuldlos uns durchs Leben gern und lass durch deinen Schutz uns stets gesichert stehen“, česká verze pak „Vypros nám, svatý Josefe, ať žijeme život čistý a jsme si jím vždy jisti“. Věnování sděluje „Gewidmet von ungenannten Wohltätern“, tedy „Věnováno neznámými dobrodinci“.[19] Pravděpodobně v roce 1960 byl do věže zavěšen zvon ze zbourané kaple Anděla Strážce v Severní, sloužící k odbíjení čtvrthodinových intervalů.[20] Malý zvon ze sanktusové vížky přežil rekvizice obou válek a od zániku vížky je uložen v kostele.[19]
Fara
Stará zchátralá fara spadla roku 1679. Novou dala postavit hraběnka Marie Margaretha Slavatová (1643–1698) v roce 1693.[3] Již roku 1767 ji však nechal hrabě Leopold Antonín Salm-Reifferscheidt (1699–1769) zbořit a na jejím místě postavil pražský architekt Antonín Schmidt (1723–1783) zcela novou, pozdně barokní budovu.[13] Požár z roku 1790 faru těžce poškodil, roku 1796 však prošla rekonstrukcí.[6] Jako sídlo duchovních sloužila nepřetržitě až do počátku 80. let 20. století.[10] Budovu na obdélníkovém půdorysu zastřešuje vysoká mansardová střecha, průčelí člení trojosý rizalit, okna jsou obdélníková, doplněná klenákem, hlavní vchod s kamenným ostěním ukončuje půlkruhová archivolta.[13]
Okolí kostela
Kostel obklopuje bývalý hřbitov zrušený po založení nového obecního hřbitova roku 1874. V severozápadním rohu areálu stojí torzo původní barokní márnice, jejíž střecha se propadla na počátku 21. století.[21] Dochovalo se několik klasicistních náhrobků z doby kolem roku 1800 a z první poloviny 19. století, jeden rokokový náhrobek s rokajovou výzdobou z druhé poloviny 18. století a také památník obětem první světové války.[13] Vlevo od hlavního vchodu jižní stěny kostela se nachází pískovcový náhrobek představující rakev a kříž vytvořený drážďanským dvorním sochařem Franzem Pettrichem (1770–1844).[22] U hlavní silnice naproti kostelu stojí pískovcová socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1746.[13] Nedaleko od kostela u silnice do Severní se rozkládá obecní hřbitov s novorománskou hřbitovní kaplí z roku 1874. Jihozápadním směrem od kostela se zvedá Anenský vrch (420[23] m n. m.), na jehož vrcholu stojí barokní poutní kaple svaté Anny z let 1775–1777, doplněná mladší křížovou cestou a Getsemanskou zahradou.[13]
Farnost
Lobendavský kostel původně náležel k farnosti v saském městě Sebnitz. Rok osamostatnění není známý, avšak po rekatolizaci je roku 1674 zmiňována již jako existující.[1][3] V roce 1852 se z lobendavské farnosti vyčlenila samostatná farnost Dolní Poustevna. Farnost měla téměř nepřetržitě vlastní faráře či administrátory, od počátku 80. let 20. století ji však spravuje administrátor excurrendo z Dolní Poustevny.[10] Kromě samotné Lobendavy náleží k farnosti vesnice Severní a čtyři z pěti částí města Dolní Poustevna: Horní Poustevna, Marketa, Karlín a Nová Víska. Kostel Navštívení Panny Marie je jediným kostelem farnosti, k bohoslužbám jsou však příležitostně využívané také lobendavské kaple svaté Anny, svatého Jáchyma a kaple Panny Marie de Mercede na Marketě.[1]
Galerie
-
Západní průčelí s věží (2016) -
Vchod v západním průčelí (2015) -
Náhrobek od Franze Pettricha (2016) -
Presbytář (2016) -
Oltář svaté Anny (2017) -
Freska Vyhnání z ráje (2016) -
Zastavení křížové cesty (2017) -
Torzo márnice (2011) -
Památník první světové války (2016) -
Socha svatého Jana Nepomuckého (2011)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Ve vlastivědné literatuře 19. a 20. století je tento dokument mylně datován rokem 1346.[4]
- ↑ Kongregace Milosrdných sester svatého Vincence de Paul působila v Lobendavě od konce 19. století. Po druhé světové válce sestry pečovaly o klienty místního ústavu sociální péče a podílely se na udržování duchovního života v obci.[10]
- ↑ Přestože se často kostel uvádí jako druhý nejsevernější, se zeměpisnou šířkou 51°1'14" se jedná ve skutečnosti o nejsevernější kostel Česka. Severněji položené sakrální stavby nejsou kostely, nýbrž kaple, viz například kaple svatého Jana Křtitele v Rožanech nebo kaple svatého Jáchyma na vrchu Jáchym.[12]
Reference
- ↑ a b c MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 121.
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 152833 : Kostel Navštívení P. Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n FIEDLER, Josef. Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau. 1. vyd. Rumburg: Bezirkslehrerverein, 1898. 488 s. (německy)
- ↑ a b KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3. Kapitola Založení Mikulášovic, s. 15.
- ↑ a b KERHART, Martin. Kronika Lobendavy od počátku – I. . 2011-04-10 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j KERHART, Martin. Kronika Lobendavy kousek po kousku – II. . 2011-04-10 . Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k KERHART, Martin. Lobendava po roce 1719 až do počátku 20. století – III. . 2011-05-26 cit. 2017-02-19. Dostupné online.
- ↑ a b c d KERHART, Martin. Kaplani a duchovní, živnosti, obchody, zemědělství, chov ryb, myslivost, hotely, hostince; to všechno v Lobendavě a Severní na počátku 20. stol. – IV. online. 2011-06-18 cit. 2017-02-19. Dostupné online.
- ↑ a b KERHART, Martin. Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě online. 2011-03-29 cit. 2017-02-19. Dostupné online.
- ↑ a b c SLAVÍKOVÁ, Evženie. Duchovní správci ve farnosti Dolní Poustevna. Dolní Poustevna: s.n., 2016.
- ↑ Bohoslužby: kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě online. cit. 2017-02-20. Dostupné online.
- ↑ Kostel Navštívení Panny Marie online. cit. 2017-02-20. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 304.
- ↑ Pozvánka na slavnostní mši svatou u příležitosti 100. výročí zjevení Panny Marie ve Fátimě. Lobendava: s.n., 2017.
- ↑ BERGMANN, Hans. Betlémy a betlemáři Šluknovského výběžku. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2000. 88 s. ISBN 80-238-5680-4. S. 34, 48.
- ↑ PÍŠA, Jindřich. Církevní stavebně historické památky a pověsti severočeského regionu Šluknovska. Velký Šenov: Jindřich Píša, 1993. 64 s. S. 20.
- ↑ a b c d e HORÁK, Tomáš. Varhany a varhanáři Děčínska a Šluknovska. Děčín: PS Děčín, 1995. 96 s. Kapitola Lobendava: Kostel Navštívení Panny Marie, s. 44–45.
- ↑ HEINZ, Igor. Z hudební minulosti Šluknovska. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2012. ISBN 978-80-905073-0-2. S. 226.
- ↑ a b PÁNEK, Petr. Osudy lobendavských zvonů online. Spolek Nixdorf, 2017-05-28 cit. 2017-05-29. Dostupné online.[nedostupný zdroj
- ↑ Severní (Hilgersdorf) online. cit. 2017-02-18. Dostupné online.
- ↑ Kaple (márnice) online. cit. 2017-02-19. Dostupné online.
- ↑ PRAHL, Roman. Umění náhrobku v českých zemích 1780–1830. Praha: Academia, 2004. 336 s. ISBN 80-200-1188-9. S. 84–87.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 online. Zeměměřický úřad cit. 2023-08-12. Dostupné online.
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- Noc kostelů 23.05.14. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 2014. 82 s. S. 43.
- POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech K/O, sv. II.. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 304.
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Navštívení Panny Marie na Wikimedia Commons
- Pořad bohoslužeb v kostele Navštívení Panny Marie, Lobendava (katalog biskupství litoměřického)
- Bohoslužby ve farním kostele Navštívení Panny Marie, Lobendava na webu církev.cz/bohoslužby
- Program NOCI KOSTELŮ, Lobendava, kostel Navštívení Panny Marie
- Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě na Hrady.cz
- Historie kostela Navštívení Panny Marie Lobendava
Márnice | Soudní lípa v Severním Obecní hřbitov Hřbitovní kaple |
Kaple svatého Jáchyma Křížová cesta |
||
Kostel Navštívení Panny Marie | ||||
Bývalá škola | Fara Socha svatého Jana Nepomuckého |
Kaple svaté Anny Křížová cesta |
Evangelicko-luterský kostel (Steinigtwolmsdorf) (5,1 km) |
Kostel Nejsvětější Trojice (Wehrsdorf) (6,1 km) |
|||
Kostel svatého Jakuba (Neustadt in Sachsen) Kostel svaté Gertrudy (Neustadt in Sachsen) (7,2 km) |
Kostel svatého Šimona a Judy (Lipová) (3,3 km) | |||
Kostel Navštívení Panny Marie | ||||
Kostel svatého Michaela archanděla (Dolní Poustevna) (4,5 km) |
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vilémov) (3,7 km) |
Kostel svatého Bartoloměje (Velký Šenov) (5,4 km) |
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2022
Ústava České republiky
Ústava Spojených států amerických
Ústavní soud Republiky Slovinsko
Ústecko-teplická dráha
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Časové pásmo
Čeng-te
Čeng Che
Černá Hora
Černé moře
Černozem
Červená pyramida
Česká Wikipedie
Člověk moudrý
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
Římská říše
Římská Dácie
Římská kolonie
Římská legie
Římská mytologie
Římská občanská válka
Římská villa
Římské občanství
Římské provincie
Římský konzul
Římský konzul#Prokonzul
Římský senát
Řečtina
Řecká mytologie
Řecko
Šamanismus
Štěpán III. Veliký
Ťia-ťing
Železniční trať Frýdlant v Čechách – Heřmanice
Židé
Židé na Moravě ve středověku
Župa
.md
1. květen
106
107
125
13. století
14. století
1455
1457
1492
1504
1584
1585
16. století
1673
1674
168 př. n. l.
17. století
1711
1768
1774
18. století
1812
1812
1856
1856
1859
1859
1862
1866
1878
19. duben
1907
1912
1919
1922
1939
1940
1941
1942
1944
1974
1977
1988
1990
1991
1992
1994
20. duben
20. století
23. duben
24. duben
26. duben
27. srpen
275
28. duben
476
5. květen
7. červenec
8. květen
82 př. n. l.
Ahmose I.
Alba Iulia
Alexandr Veliký
Alfred Stieglitz
Americký dolar
Amfiteátr
Amfora
André Kertész
Andronikos I. Komnenos
Anglie očekává, že každý muž splní svou povinnost
Antika
Antisemitismus
Antoninus Pius
Apollodóros z Damašku
Appiános
Apple II
Archeologie
Archimédés
Artemis
Arthur Charles Clarke
Arthur Conan Doyle
Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho
Atentát na Roberta Francise Kennedyho
Athény
Augustus
Aurelianus
Aurelius Victor
Autonomie
Auxilia
Avšalom Feinberg
Avaři
Azovstal
Bójská poušť
Bălți
Bělehrad
Balduin I. Jeruzalémský
Balista
Balkán
Banát
Barbar
Bastarnové
Bedřich Smetana
Bendis
Berlínský kongres
Besarábie
Besarabská gubernie
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Grunwaldu
Bitva u Hattínu
Bitva u Puebly
Bohdan I.
Bohemund z Tarentu
Bojar
Bojové
Bolhrad
Bolhrad
Botoșani
Brodníci
Buča
Budžak
Buddhové z Bámjánu
Bukovina (země)
Bukurešťská smlouva (1812)
Bulhaři
Burebista
Byzantská říše
Bzenecká lípa
Cahul
Cahul
Caracalla
Carmen
Cena Hugo
Chana Senešová
Chansons de geste
Chotim
Chung-č’
Chung-wu
Chung-wuovy reformy
Chu Čeng-jen
Commodus
Commons:Featured pictures/cs
Constanța
Constitutio Antoniniana
Cyrilice
Dáčtina
Dácie
Dácké království
Dácké pevnosti v Orăștijských horách
Dácké války
Dákové
Dějiny Moldavska
Dějiny náboženství
Dějiny Pitcairnových ostrovů
Dějiny Tibetu
Dějiny umění
Dacia
Dacia Traiana
Dalmácie (provincie)
Damon Knight Memorial Grand Master Award
Dareios I.
Dealul Bălănești
Decebalus
Denár
Diana (mytologie)
Dimitrie Cantemir
Diocletianus
Dněstr
Doba železná
Doba bronzová
Doba kamenná
Dobrudža
Doména nejvyššího řádu#Národní doména nejvyššího řádu
Domitianus
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Dorin Recean
Dorohoi
Drobeta-Turnu Severin
Druhá křížová výprava
Druhá plavba Jamese Cooka
Druhá světová válka
Dunaj
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
Ermitáž
Eroze
Eurasijská ekonomická unie
Eurasijská step
Eutropius
Evropská unie
Falx
Fanarioti
File:Roman Empire - Dacia (125 AD).svg
First-person shooter
Frýgie
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
Gótové
Gagauzština
Gagauzové
Gagauzsko
Galie
Gallienus
Gebeleizis
Genealogie
Geodata
Gepidové
Germáni
Getové
Gioacchino Rossini
Giurgiulești
Godefroy z Bouillonu
Golda Meirová
Grigore Ureche
Gubernie
Guy Lafleur
Hérodotos
Hadždž
Hadrianus
Harappská kultura
Henri de Toulouse-Lautrec
Hercynská pohoří
Historická antropologie
Historie
Historik
Historiografie
Histria
Hlavní město
Hlavní strana
Hlavní strana?uselang=cs
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Holubí fotografie ze vzduchu
Hospodářské dějiny
Hospodářský růst
Hrubý domácí produkt
Hunové
Hustota zalidnění
Hynek Krušina I. z Lichtenburka
Ignacio Zaragoza
Igor Dodon
Ilýrie
Ilyrové
Inaugurační diplomy
Index lidského rozvoje
Individualismus
Indoevropské jazyky
Ingenuity
Ipatěvský spis
Isaac Asimov
ISO 3166-1
ISO 3166-2:MD
Istanbul
Ivan Bodjul
Izmail
Izmajil
Izmajil
Janez Janša
Jan III. Sobieski
Jan Kostrhun
Jasy
Jazygové
Jazyk (lingvistika)
Jeruzalémské království
Jižní Asie
Jicchak Rabin
Jindřich VII. Lucemburský
Jindřich z Lichtenburka
John Cale
Jordanes
Josif Vissarionovič Stalin
Julie starší
Julius Caesar
Jung-le
Juno (mytologie)
Jupiter (mytologie)
Jurij Gagarin
Křížové výpravy
Křesťanství
Křižácká tažení do Egypta
Kalifornie
Kaligrafie
Kapitolská muzea
Karpaty
Karpové
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Archeologie
Kategorie:Dějiny podle kontinentů
Kategorie:Dějiny podle místa
Kategorie:Dějiny podle měst
Kategorie:Dějiny podle témat
Kategorie:Dějiny podle zemí
Kategorie:Diktátoři
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Filozofie dějin
Kategorie:Filozofové
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historická území
Kategorie:Historická literární díla
Kategorie:Historická období
Kategorie:Historické časové osy
Kategorie:Historické portály
Kategorie:Historické seznamy
Kategorie:Historické slavnosti
Kategorie:Historické teorie
Kategorie:Historie
Kategorie:Historie v datech
Kategorie:Historie v kultuře
Kategorie:Historiografie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Mořeplavci
Kategorie:Osoby spjaté s dějinami
Kategorie:Příroda
Kategorie:Panovníci
Kategorie:Politici
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Runové kameny
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Spisovatelé
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Teologové
Kategorie:Události
Kategorie:Umělci
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vědci
Kategorie:Vojáci
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vynálezci
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:WikiProjekt Historie
Kategorie:Zaniklé entity
Kategorie:Zdravotnictví
Kategorie:Zrušené projekty a události
Katolicismus
Kazachstán
Keltové
Kišiněv
Klaudios Ptolemaios
Klaus Schulze
Klient (chráněnec)
Kluž
Kohorta
Komunismus
Komunistická strana Moldavska
Koncert velmocí
Konstantinopol
Kostel Navštívení Panny Marie (Lobendava)
Kostel Nejsvětější Trojice (Fulnek)
Kostel svatého Mikuláše (Mikulášovice)
Kostel U Jákobova žebříku
Kostobokové
Kremace
Krize třetího století
Kumáni
Kuo-c’-ťien
Kvádové
Kybelé
Láska
Lýsimachos
Latina
Legát
Leonard Cohen
Leonid Iljič Brežněv
Lidová křížová výprava
Limes Romanus
Loďstvo Čeng Chea
Lorenzo I. Medicejský
Měna
Maďaři
Madagaskar
Magistratus
Maia Sanduová
Makúrie
Makedonie (provincie)
Malá Asie
Mangalia
Manuel Estiarte
Marcus Annaeus Lucanus
Marcus Antonius
Marcus Aurelius
Marcus Licinius Crassus
Mariupol
Markomanské války
Mars (mytologie)
Matěj Hlaváček
Matriarchát
Mauretánie (království)
Maurjovská říše
Mauzoleum
Maximinus Thrax
Meda Mládková
Menachem Begin
Mesiáš (Händel)
Mezinárodní měnový fond
Meziválečné období
Michail Gorbačov
Minerva
Mingská ekonomika
Mingská správa
Missouri (stát)
Mithraismus
Mittelbau-Dora
Moderní dějiny
Moesie
Moldávie
Moldavština
Moldavané
Moldavská autonomní sovětská socialistická republika
Moldavská demokratická republika
Moldavská hymna
Moldavská sovětská socialistická republika
Moldavská SSR
Moldavská vlajka
Moldavské knížectví
Moldavské parlamentní volby 2021
Moldavský leu
Moldavsko
Moldovanismus
Moldova (řeka)
Monarchie
Mongolové
Monoteismus
Motto
Munții Apuseni
Municipium
Munténie
Mureș
Mwai Kibaki
Náboženství
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní hymna
Národnost
Němci
Německo
Nadace Wikimedia
Nanking
Napoleonské války
Napoleon Bonaparte
Neil Armstrong
Nejvyšší soud České republiky
Neolit
Nero
Nesmrtelnost
Niš
Nikifor Černigovskij
Novověk
Objevení Ameriky
Obyvatelstvo
Oldovan
Oligarchie
Olténie
Olt (řeka)
OpenStreetMap
Orální historie
Orăștioara de Sus
Organizace černomořské ekonomické spolupráce
Orhei
Osmanská říše
Osmero
Písemné prameny
Písmo
Přehrada Desná
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar II.
Pařížský kongres
Pařížský kongres
Pakt Ribbentrop–Molotov
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panonie
Pantheon
Pantokrator
Parita kupní síly
Parlamentní republika
Partyzánská válka
Pavol Mešťan
Pazourek
Pečeť
Pečeněhové
Periodizace historie
Perseverance
Perská říše
Pertinax (císař)
Petr I. Veliký
Petr III. Áron
Peutingerova mapa
Philippus Arabs
Plavby Čeng Chea
Plinius starší
Podněstří
Poláci
Pompeius
Pontská Olbia
Porolissum
Portál:Československé opevnění
Portál:Aktuality
Portál:Antika
Portál:Byzantská říše
Portál:Doprava
Portál:Druhá světová válka
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Historie/Dobré články
Portál:Husitství
Portál:Křížové výpravy
Portál:Kolonialismus
Portál:Komunistický režim v Československu
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Novověk
Portál:Obsah
Portál:Osmanská říše
Portál:Příroda
Portál:Pravěk
Portál:První světová válka
Portál:Rakousko-Uhersko
Portál:Sport
Portál:Středověk
Portál:Starověk
Portál:Starověký Řím
Portál:Starověký Egypt
Portál:Velká francouzská revoluce
Povstání rudých turbanů
Pozdní středověk
Pražská německá literatura
Pratur
Pravěk
Pravda (noviny)
Pravoslaví
Pretoriánský prefekt
Prokurátor
Prosopografie
Provincie
Prut (řeka)
První bitva u Tapae
První bulharská říše
První světová válka
Publius Ovidius Naso
Publius Vergilius Maro
Pythagoras
Radim Uzel
Raimond IV. z Toulouse
Rajmund z Lichtenburka
Rakouské císařství
Raný novověk
Raný středověk
Reformace
Religionistika
Renaud ze Châtillonu
Revoluce v roce 1848
Risorgimento
Roșia Montană
Robert Anson Heinlein
Robert Fico
Robert Golob
Robert II. Flanderský
Robert Kaliňák
Rodina
Romanizace (kultura)
Roxolani
Rozloha
Ruština
Rudá armáda
Rukojmí
Rumunština
Rumuni
Rumunské království
Rumunsko
Rusifikace
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Ruské impérium
Rusko
Rusko-čchingská válka
Rusko-osmanské války
Rusko-turecká válka (1768–1774)
Rusové
Sára Aaronsohnová
Sýrie
Sarmati
Sarmizegetusa
Science fiction
Sedmihradsko
Septimius Severus
Severovská dynastie
Seznam členů posádky Bounty
Seznam forem vlády
Seznam kostelů v Brně
Seznam měn
Seznam mezinárodních poznávacích značek
Seznam mezinárodních směrových čísel
Seznam mingských císařů
Seznam představitelů Moldavska
Seznam prezidentů Moldavska
Seznam států podle státního zřízení
Seznam států světa podle data vzniku
Seznam států světa podle HDP na obyvatele
Seznam států světa podle hustoty zalidnění
Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje
Seznam států světa podle nejvyšších hor
Seznam států světa podle počtu obyvatel
Seznam států světa podle rozlohy
Seznam závislých území
Silvanus (mytologie)
Sjednocení Německa
Sjednocení Rumunska a Moldavska
Skordiskové
Skythové
Skytové
Slované
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Smlouva z Küçük Kaynarca
Sociální dějiny
Sofie
Soroca
Soubor:106 Conrad Cichorius, Die Reliefs der Traianssäule, Tafel CVI.jpg
Soubor:AdamclisiMetope34.jpg
Soubor:Anonymous - Prise de la Bastille.jpg
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Applications-system.svg
Soubor:Austro-hungarian coat of arms 1914.svg
Soubor:Blumen Dame (Meister der Spielkarten).jpg
Soubor:Byzantine imperial flag, 14th century, square.svg
Soubor:Christ pantocrator daphne1090-1100.jpg
Soubor:Coat of arms of Moldova.svg
Soubor:Commons-logo.svg
Soubor:Constantin Lecca - Dragos Voda la vanatoarea zimbrului.jpg
Soubor:Cross-Pattee-red.svg
Soubor:Crystal Clear app kedit.svg
Soubor:Crystal Clear app krita.png
Soubor:Crystal Clear app Login Manager.png
Soubor:DaceBigio01.jpg
Soubor:Dacian Draco.svg
Soubor:Dacian Draco on Trajan's Column 2.jpg
Soubor:Dacian Gold Bracelet at the National Museum of Romanian History 2011 - 4.jpg
Soubor:Dacia 82 BC.png
Soubor:Dacia around 60-44 BC during Burebista, including campaigns - Czech.png
Soubor:Dimitrie Cantemir color.jpg
Soubor:Discobolus icon.png
Soubor:Double crown.svg
Soubor:Eertvelt, Santa Maria.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Flag of Moldova.svg
Soubor:Flag of None.svg
Soubor:Germans in Stalingrad.jpg
Soubor:Gheorghe Ghimpu arboreaza Tricolorul.jpg
Soubor:Gold piece.png
Soubor:Greater Romania.svg
Soubor:Hallein Keltenmuseum - Lure.jpg
Soubor:Hammer and sickle on a red star.svg
Soubor:Hourglass drawing.svg
Soubor:Husitská korouhev.svg
Soubor:Location Moldova Europe.png
Soubor:Ludvig XVI av Frankrike porträtterad av AF Callet.jpg
Soubor:Malul abrupt al Nistrului Naslavcea-Verejeni Ocnita (14).jpg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:MO-S 20 Orel.jpg
Soubor:Moldavské historické území.png
Soubor:Obisk predsednika vlade dr. Roberta Goloba v Ukrajini, 31. 3. 2023 (52784154308).jpg
Soubor:OttomanCoatOfArms.png
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Soubor:Philippus Arabus Æ 29mm 247 155868.jpg
Soubor:Pieter Bruegel the Elder - The Tower of Babel (Vienna) - Google Art Project - edited.jpg
Soubor:Porolissum - Liber Pater's Temple 03.jpg
Soubor:Porta Praetoria at castra Porolissum, Romania - view from the side.jpg
Soubor:P Prehistoria.png
Soubor:Republica Moldova.png
Soubor:Roman bust of a Dacian tarabostes, Hermitage, St Petersburg, Russia - 20070614.jpg
Soubor:Roman Dacia cs.svg
Soubor:Roman Empire - Dacia (125 AD).svg
Soubor:Sarmisegetusa Regia - ansamblu 1.jpg
Soubor:Sfatul Tarii, 10 December 1918.jpg
Soubor:Solid white.svg
Soubor:Stamp of Moldova md066cvs.jpg
Soubor:Stamp of Moldova md394-6a.jpg
Soubor:Tripolye 01.jpg
Soubor:Ulpia Traiana Sarmizegetusa 03.JPG
Soubor:Vexilloid of the Roman Empire.svg
Soubor:Vista-evolution-tasks.png
Soubor:Vista-xmag.png
Soubor:Vladimir Putin 4 September 2001-3.jpg
Soubor:Wilhelm II on the field.jpg
Sovětský rubl
Sovětský svaz
Sozopol
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spisovatel
Spojená knížectví
Spojená knížectví
Spojené státy americké
Společenství nezávislých států
Srpnový puč
Státní znak Moldavska
Stéla
Střední východ
Středomoří
Středověk
Středozemní moře
Staroměstský orloj
Starověk
Starověká Čína
Starověká Makedonie
Starověké Řecko
Starověké Japonsko
Starověký Řím
Starověký Egypt
Starověký Orient
Strabon
Strana komunistů Moldavské republiky
Studená válka
Suetonius
Sultán
Sungská správa
Světová ekonomika
Svobodní Dákové
Třída Furutaka
Třída T 47
Tataři
Tauriskové
Tektonika
Terra sigillata
Thúkydidés
Thráčtina
Thrácké náboženství
Thrákie
Thrákové
Thukydides
Tiberius
Tighina
Tisa
Tiskař
Tosca
Traianus
Trajánův most
Trajánův sloup
Tramvajová doprava v Praze
Triballové
Tribut
Tripolská kultura
Triumf
Tropaeum Traiani
Turci
Turda
Turecko
Turek (stroj)
Turkické národy
Tyrás
Ukrajinština
Ukrajina
Ukrajinci
Ukrajinská opera
Ukrajinská sovětská socialistická republika
Václav II.
Václav III.
Východní Asie
Východní Evropa
V-2
Valaši (severní Karpaty)
Valašsko (Rumunsko)
Valašsko (Rumunsko)
Valerianus
Vandalové
Vasile Tarlev
Vaslui
Vazal
Velká francouzská revoluce
Velké Rumunsko
Versailleská mírová smlouva
Vexilace
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vilém z Rožmberka
Vizigóti
Vláda Černé Hory
Vladimir Putin
Vladimir Voronin
Vlasta Prachatická
Vnitrozemský stát
Volby prezidenta Francie 2022
Vražda Johna Lennona
Vrcholný středověk
Vymezení středověku
Vzdušný prostor
Wan-li
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Západořímská říše
Zápisky historika
Zalmoxis
Zbraslavský klášter
Zbruč
Zdeněk Fiala
Zdeněk Svěrák
Zeměpisné souřadnice
Zinaida Greceanîi
Zlatý věk science fiction
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk