A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kostel svatého Petra a Pavla v Görlitz | |
---|---|
Pohled na farní kostel sv. Petra a Pavla v Görlitz od jihu | |
Místo | |
Stát | Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Zhořelec |
Obec | Görlitz |
Souřadnice | 51°9′30,2″ s. š., 14°59′32,52″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | evangelická |
Farnost | Evangelická městská obec v Görlitz |
Status | farní kostel |
Užívání | pravidelné |
Zasvěcení | svatý Petr |
Datum posvěcení | 1225, 1457 |
Světitel | Kaspar von Schönberg |
Architektonický popis | |
Architekt | Conrad Pflüger, Urban Laubanisch, Blasius Börer |
Stavební sloh | gotika, renesance, novogotika |
Typ stavby | halový kostel |
Výstavba | 1425–1497 |
Specifikace | |
Kapacita | 2500 míst |
Délka | 72 m |
Šířka | 39 m |
Výška | 84 m |
Další informace | |
Adresa | Bei der Peterskirche 9, Görlitz |
Oficiální web | http://www.innenstadtgemeinde-goerlitz.de/ |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Petra a Pavla (německy Pfarrkirche St. Peter und Paul, zkráceně Peterskirche) je farním kostelem Evangelické městské obce ve Zhořelci (Görlitz), který se svou měděnou střechou a párem věží tvoří dominantu města. Tento pětilodní halový kostel je největším a nejstarším kostelem tohoto typu v Sasku a sloužil jako předloha pro některé pozdější stavby.[1] Kostel, který se nachází nad Niským údolím, bývá označován jako „nejkrásnější Boží dům na Nise“.[2]
Stavební historie
Podle tradice, která se opírá především o svědectví Kosmovy kroniky, se na místě dnešního farního kostela sv. Petra a Pavla nacházelo spáleniště, na němž Soběslav I. nechal v letech 1126–1131 spolu s jinými hrady na tehdejší česko-polské hranici vystavět hrad Yzcorelik, to jest hrad na vyhořelém místě.[3][4][5][6]
Ve starší literatuře se objevuje údaj, že pozdější románskou baziliku na tomto místě vysvětil 19. května 1225 míšeňský biskup Bruno III., což však bylo např. Richardem Jechtem zpochybněno.[7] Jisté ale je, že dochované pozdně románské portály z předchozí stavby pocházejí z let 1225–1235. Začátek výstavby pozdně gotického halového kostela nesporně souvisel s tradovaným položením základního kamene v roce 1423. Pramen z roku 1461 uvádí: inchoata est capella S. Georgii retro ecclesiam S. Petri. („započata je kaple sv. Jiří za kostelem sv. Petra“)[8] První v tomto roce rozestavěnou částí byl tedy spodní kostel označovaný jako kaple sv. Jiří. Bezprostředně po dostavbě kaple pokračovala stavba kostelní lodi, jejíž klenbu dokončil zhořelecký stavitel Konrád Pflüger roku 1497. Dokumenty dokládající založení kostelní lodi a zahájení stavby klenby se nedochovaly, ale předpokládá se, že od roku 1461 se stavělo i zde, neboť z dokumentu je patrna poptávka po velké a vysoce kvalitní architektuře chóru.[9] Od roku 1423 byla budována, popř. rozšířena kostelní loď, v roce 1430 byl jihovýchodní portál opatřen portréty sv. Petra a Pavla. Úprava jižní fasády nápadně připomíná styl Parléřovy huti. Nejpozději kolem roku 1450 vzniklo severní hrazení kostelní lodi. Výsledný pětilodní prostor představuje zvláštní výjimku, která je vysvětlitelná jen topografickou situací (kostel stojí na svahu). Z tohoto důvodu v této fázi ještě neproběhlo komplikované rozšíření chóru, nýbrž značné rozšíření kostelní lodi po stranách. Severní fasáda klenebního pole z let 1456–1463 je odvozena od jižní lodi chrámu sv. Petra v Budyšíně, její provedení je ale nesrovnatelně bohatší a rozmanitější.[9] Výstavba chóru zřejmě začala teprve v roce 1461. Bývalo sice zvykem začínat církevní stavby na východě, ale ve Zhořelci to komplikovala zvláštní topografická situace. Nelze sice vyloučit, že zde existoval nějaký gotický předchůdce tohoto chóru, stávající chór se třemi apsidami a s komplexem sakristie byl však bez pochyby vybudován až po stavbě pětilodní kostelní haly. Při jeho výstavbě bylo východní klenební pole kostelní lodi zjevně integrováno do sakristie. Formy chóru, zejména lomených oken, z této doby po roce 1461 odpovídají formám míšeňského hradu Albrechtsburgu od Arnolda von Westfalen. Interiér kaple sv. Jiří se vyznačuje řadou inovací s nimiž je tu nápaditou klenbou vyřešen problém značného rozpětí střední lodi, která se nachází nad kaplí. Další zvláštností kaple sv. Jiří je řešení klenby v jejím jižním portálu.[9] Poslední fází pozdně gotické výstavby kostela bylo zaklenutí pětilodní haly pod vedením mistra Kondráda Pflügera v letech 1490–1497. V roce 1495 poslala městská rada Pflügerovi na pomoc dva políry: Urbana Laubanische a Blasia Börera, kteří pod jeho vedením zahájili zaklenutí severní lodi. Datum ukončení závěrečných prací na klenbě kostelní lodi je známo z nápisu v jižním rohu západní fasády: „Urban Laubanisch und Blasius Böhrer/Polirer/neben Cunrad Pflügern/ dieser Stadt Werck-Meister/ haben Anno 1497. A. 1. 6. 0. den 14. Aug. dieses löbliche Gebäude der Kirchen SS. Petri und Pauli mit den Pfeilern und darauf stehenden Gewölben vollendet.“ Ve stylistickém ohledu připomínají jednotlivé prvky této klenby řešení použité v lipských kostelech sv. Mikuláše a sv. Tomáše. Není ovšem sporu, že Pflügerovým dílem hornolužické stavitelské umění poprvé vykročilo z poparléřovské stavební tradice. Realizace tohoto projektu pak svědčí o hospodářské síle Zhořelce.[10]
Druhé vysvěcení míšeňským biskupem Kasparem von Schönbergem proběhlo ještě během stavby v roce 1457, tehdy bylo kostelu dáno jméno Sanctorum Petri et Pauli a oba apoštolové byli prohlášeni za jeho patrony. Součástí původního pozdně gotického vybavení bylo vedle hlavního oltáře 35 dalších menších oltářů. V roce 1525 kostel poškodil požár a musely být zřejmě provedeny obnovovací práce. Zhořelecký stavitel Wendel Roßkopf připojil k severnímu boku kostela předsíň datovanou letopočtem 1543, která se vyznačuje mísením prvků pozdní gotiky a renesance. Do městského požáru v roce 1691 pak proběhlo jen málo stavebních úprav. Teprve po kompletním zničení inventáře začala v témže roce celková obnova. Dne 7. května 1696 mohl být kostel vybavený mezitím barokním oltářem, kazatelnou, Slunečními varhanami a novými zvony znovu vysvěcen. Tehdy bylo také instalováno 38 nových oken, na něž přispěla šlechta, cechy a jednotliví měšťané. V roce 1862 začala první sbírka na stavbu dvou novogotických z části betonových věží o výšce 84 m, která byla realizována v letech 1889–1891. Roku 1893 byly firmou Türcke z Žitavy obnoveny okenní vitráže.[7] Dne 7. května 1945 byl ustupujícím wehrmachtem odstřelen blízký staroměstský most, což následkem tlakové vlny zničilo (s jednou výjimkou) všechna skleněná okna a částečně silně poškodilo kružbu a střechu.[11] V letech 1948–1961 byly restaurovány okenní kružby a kaple sv. Jiří. Další renovace vnějšího pláště kostela probíhala v letech 1978–1981, interiér byl restaurován v letech 1981–1992, přičemž bylo cílem dosáhnout podoby jednotlivých detailů, která by odpovídala stavu kolem roku 1500. V období let 2003–2005 se konala další obnova, při níž byly věže světle omítnuty.[12]
-
Vzhled kostela před stavbou novogotických věží
-
Pohled z radniční věže na kostel sv. Petra a Pavla
-
Pohled na kostel přes stroměstský most
-
Západní portál
-
Klenba ve střední lodi
-
Křtitelnice
Popis stavby
Kostelní loď
Kostel sv. Petra a Pavla je se svou délkou 72 m, šířkou 39 m a s výškou střední lodi 24 m největším a nejvýznamnějším halovým kostelem na východě Německa. Tento pětilodní halový kostel se sedmi klenebními poli v hlavní lodi, třemi odstupňovanými apsidami a postranními loděmi různé výšky je nad svými třemi prostředními loděmi pokryt měděnou střechou, obě postranní lodi jsou potom pokryty střešními taškami. V jižní postranní lodi jsou mezi opěrnými pilíři umístěny nejrůznější kaple. Z vnějšího pohledu jsou na západě postranních lodí integrovány pozdně románské pozůstatky původní baziliky. Na západní straně je velký sochařsky zdobený portál, jehož pozdně románské formy byly v letech 1595–1596 renesančně upraveny Wendelem Roßkopfem a Melchiorem Kunzem. Uvnitř nesou štíhlé profilované pilíře bez hlavic síťovou klenbu nad postranními loděmi a klenbu s hvězdicovými formami v prostřední lodi. Severní postranní loď se z části vyznačuje bohatě zdobenými okny s kružbou typu „rybí měchýř“, která se podobá oknům v jižní lodi chrámu sv. Petra v Budyšíně. Zbylá užší okna jsou vybavena jednoduššími formami kružby s motivy křížového oblouku. V západní části vnějších postranních lodí jsou klenební nástavce podepřeny konzolovými hlavicemi. Jihozápadní předsíň je pozdně gotickým mistrovským dílem následovníků Petra Parléře, které se skládá z pravoúhlého prostoru propojeného s třístranným baldachýnem. Po stranách portálu jsou figurami zaplněné niky a vlys s konzolovými hlavicemi.
Kaple svatého Jiří
Kaple svatého Jiří označovaná také jako spodní kostel nebo krypta datovaná do let 1461–1465 je trojlodní, přičemž střední loď je vloženou řadou osmibokých sloupů rozdělena na dvoulodí. V provedení této architektury se objevuje řada hříček a neobvyklých motivů. Několikanásobně projmuté náběhy klenebních žeber jsou natolik neobvyklé, že mají téměř charakter signatury.[13] Od roku 1525 byla kaple nevyužívaná, během rekonstrukce roku 1734 byla opatřena kazatelnou a oltářem. Po té se prosadil zvyk sloužit zde každoroční bohoslužbu na den svatého Jiří.[7] V roce 2018 se zde konaly evangelické bohoslužby v polském jazyce a setkání ekumenického společenství Taizé.[14]
Interiér
Hlavní oltář
Hlavní oltář byl vystavěn v roce 1695 z pískovce a leštěného štukového mramoru. Jeho autorem je drážďanský dvorní sochař, řezbář a architekt George Heermann (1640–1700). Architektonická sestava se skládá z podstavce s postranními průchody, zakřiveného trojdílného hlavního patra se sloupy, pilíři a štítem a konečně z vysokého nástavce s trojúhelníkovým štítem s předsazenou střední částí, který je bohatě figurativně ozdoben. V hlavním patře oltáře jsou znázorněny nástroje Kristova utrpení, v postranních volutách podstavce jsou figury andělů; nad hlavní římsou jsou evangelisté, závěr nástavce pak tvoří zobrazení křesťanských ctností. Oltářní obraz ukazuje Nanebevstoupení Páně, jehož transfigurace se opírá o Raffaela, na predelle je znázorněno ukládání Krista do hrobu. Železná mříž pochází z roku 1698.
Kazatelna a lavice
Kazatelna je datována do roku 1693. Je z pískovce s bohatou vegetativní ornamentikou v bílé a zlaté barvě. Konstrukce je podpírána figurou anděla, na korpusu kazatelny jsou znázorněni evangelisté. Na dřevěném poklopu jsou apoštolové a proroci.
Radní lavice pod emporou z roku 1695 je zdobena alegorickými figurami hojnosti a spravedlnosti a radními erby. Ve východním závěru postranní lodi stojí tři honosné dřevěné zpovědnice. Zpovědnice ve vnější severní postranní lodi vytvořil v roce 1717 hornolužický řezbář a kameník Caspar Gottlob von Rodewitz (1679–1721). Obě zpovědnice v severních a jižních apsidách pocházejí z doby kolem roku 1694.
Epitafy a další vybavení
Součástí vnitřního vybavení kostela je řada epitafů. Nejvelkolepější epitaf se nachází v severní lodi. Pro městského písaře Christiana Mollera von Mollerstein († 1714) byl pravděpodobně proveden podle návrhu Caspara Gottloba von Rodewitz z alabastru, mramoru a pískovce saským sochařem Johannem Matthäusem Oberschallem (1688–1755). Další epitafy pro městského písaře Gottfrieda Gerlacha († 1737) z roku 1741 a pro Svobodného pána Rudolpha Ferdinanda Silwera von Silwerstein s velmi bohatým rámováním lze nalézt rovněž v severní lodi.
U oltářních pilířů je pomník pro duchovního Christopha Seiferta († 1702), jenž byl hlavním farářem v době obnovy po požáru roku 1691, s anděly a listovím. Tamtéž je i pomník pro Christiane Luisu von Gersdorf († 1779) z roku 1783. Na stěnách sakristie jsou portréty zdejších pastorů z 16. až 19. století.
Křestní kaple pod západním klenebním polem vnější postranní lodi je ohraničena bohatě zdobenou kovanou mříží od Hanse Mantlera z roku 1617. Jedinou okenní vitráží z roku 1893, kterou nezničil odstřel staroměstského mostu na konci druhé světové války, zobrazuje dvanáctiletého Ježíše v chrámu.
Sluneční varhany
Takzvané „Sluneční varhany“ vznikly v souvislosti s obnovou kostela po velkém požáru v roce 1691, který zničil veškerý pozdně gotický inventář včetně původních varhan. Pozoruhodný je zvláště jejich prospekt, který v letech 1697–1703 ozdobil sochař a architekt Johann Conrad Buchau (1682–1703) plastickými reliéfy 16 sluncí, pročež je tento nástroj označován jako „Sluneční varhany“. Jedná se při tom o obličeje stylizovaných sluncí, z nichž kolem dokola vycházejí malé píšťaly na způsob „slunečních paprsků“. Čtyři z těchto sluncí jsou němá, dvanáct z nich při hraní zní. Jsou totiž součástí tzv. sluneční mixtury jednoho z rejstříků varhan, kde tvoří 12dílnou pedálovou mixturu.[15] Stavitelem původních varhan dokončených v roce 1703 byl Eugenio Casparini (původně Johann Eugen Caspar; 1623–1706), jenž se v tomto oboru vyučil v Itálii. Historické Caspariniho varhany se však nedochovaly, již v letech 1827–1828 byly přestavěny Josephem Schinkem a Carlem Ferdinandem Buckowem, ještě jednou potom v letech 1845–1928 Friedrichem Nikolausem Jahnem. V roce 1894 postavila varhanářská firma Schlag & Söhne ve starém Caspariniho prospektu nové varhany. Ty ovšem byly v letech 1926–1928 nahrazeny novým nástrojem firmy W. Sauer Orgelbau Frankfurt. Od roku 1997 je zde nový nástroj švýcarské firmy Mathis Orgelbau AG. Má 88 zvukových rejstříků (6219 píšťal) na čtyřech manuálech a jednom pedálu.[16]
|
|
|
|
|
- Spojky:
- Normální spojky: II/I, III/I, IV/I, IV/II, IV/III, III/II, I-P, II-P, III-P, IV-P.
- Superoktávové spojky: III/P
- Suboktávové spojky: III/I, III/III
- Vedlejší rejstřík: cymbelstern, slavík, ptačí zpěv, tamburo 16′, kuckuck, sluneční mixtura (12dílná pedálová mixtura s trombou 8′)
- Hrací pomůcky: tutti, vypínač, spojky, standardní tlačítko Setzer s 1000 kombinacemi, crescendový válec se čtyřmi kombinacemi.
Zvony
Kostel sv. Petra a Pavla má čtyři zvony, z nichž dva historické zvony jsou pozůstatkem původního vybavení zvonice. Ze současných zvonů se 2–4 nachází v části stavby mezi oběma věžemi. Velký zvon je ve stejné úrovni na severní věži. Zvonice v jižní věži je prázdná. Menší zvony visí na ocelové konstrukci, zvon 1 na konstrukci dřevěné. Někdejší velký zvon „Marie“ byl v roce 1696 odlit zvonařem Hannibalem Brorsem a do roku 1917 patřil k největším historickým zvonům v Německu. Se svým tónem d° byl ve své době rovněž nejhlouběji znějícím německým zvonem. Teprve s odlitím Císařského zvonu (Kaiserglocke) v Kolíně nad Rýnem byl tón „Marie“ o půltón překonán. S váhou asi 11800 kg a průměrem 246 cm byla jeho hmotnost, ne však tón předstihnut erfurtským zvonem „Gloriosa“. Tento cenný zvon byl roku 1917 z věže sňat a roztaven pro válečné účely. V kostele je k vidění sádrový model 1:1, který zprostředkovává alespoň optickou představu o rozměrech legendární „Marie“. Ze zvonařské dílny Hannibala Brorse se zachoval další velký zvon s tónem fis°, který je však prasklý.
č. | Jméno | Průměr | Hmotnost | Tón | Materiál | Kovolitec | Rok odlití |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1 | Schlesierglocke (v současné době nezvoní) | 218,0 cm | 7100 kg | fis0 | bronz | Hannibal Brors | 1696 |
2 | Totenglocke (v současné době nezvoní) | 184,5 cm | 2500 kg | cis´ | ocel se 4 % uhlíku | Schilling & Lattermann | 1956 |
3 | Vaterunserglocke (v současné době nezvoní) | 152,5 cm | 1600 kg | e´ | ocel se 4 % uhlíku | Schilling & Lattermann | 1956 |
4 | Taufglocke | 107,0 cm | 790 kg | g´ | bronz | Michael Weinhold | 1716 |
Zajímavosti
Místo faráře v kostele sv. Petra a Pavla patřilo k prestižním i lukrativním a zastávaly ho nejednou významné osoby, např. v roce 1357 notář Karla IV. Mikuláš z Kremže či Jan z Kyttlitz, potomní biskup v Lebus a Míšni.[17]
V roce 1702 vstoupil do služeb kostela hudební skladatel a hudebník Christian Ludwig Boxberg (1670–1729) jako zdejší varhaník. Boxberg byl známý především svými kantátami a operou Sardanapalus (1698). Roku 1704 publikoval svůj popis Slunečních varhan, které postavil Eugenio Casparini.[18]
V říjnu roku 1989 byl kostel sv. Petra a Pavla jako první v Görlitz otevřen pro tzv. mírové modlitby, které zde předznamenaly konec politického systému NDR.[19]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pfarrkirche St. Peter und Paul (Görlitz) na německé Wikipedii.
- ↑ Stadt Görlitz. Pfarrkirche St. Peter und Paul (Peterskirche) . Stadt Görlitz . Dostupné online. (německy)
- ↑ MICKLITZA, Kerstin; MICKLITZA, André. Görlitz : Sehenswürdigkeiten, Kultur, Szene, Umland, Reiseinfos. 1. vyd. Berlin: Trescher Verlag, 2016. 153 s. Dostupné online. ISBN 978-3-89794-353-7. S. 78. (německy)
- ↑ Cosmae chronica Boemorum. In: Georg Heinrich Pertz (Hrsg.). Chronica et annales aevi Salici. Monumenta Germaniae Historica 11. Scriptores 9. Hannover: Hahn-Verlag, Hannover 1851, 1851. ISBN 3-7772-6313-3. S. 1–209, 843–846. (latinsky)
- ↑ Cosmae chronica Boemorum. Příprava vydání Josef Emler (Hrsg.). Prag: , 1874. ISBN 3-487-12666-4. S. 205, Z. 4–6. (latinsky)
- ↑ NEUMANN, C. G. Geschichte von Görlitz. Görlitz: Heyn, 1850. 730 s. Dostupné online. Kapitola 1. Die St. Peter- und Paul-Kirche, s. 641–651. (německy)
- ↑ Společnost přátel Lužice. Zhořelec . Společnost přátel Lužice, 2008-2015 . Dostupné online.
- ↑ a b c SCHÖNWÄLDER, Maximilian. Geschichte der evangelischen Haupt- und Pfarrkirche zu St. Peter und Paul in Görlitz. Görlitz: Verlag der Bierling'schen Buchhandlung, 1896. 20 s. Dostupné online. (německy)
- ↑ LEMPER, Ernst-Heinz. Evangelische Pfarrkirche St. Peter und Paul in Görlitz. Regensburg: , 1995. (Schnell & Steiner Kunstführer ; Nr. 2005). S. 11. (německy)
- ↑ a b c BÜRGER, Stefan. Rezipierend und initiierend : die Baukunst Arnold von Westfalens und ihre Neubewertung im mitteleuropäischen Kontext. Zeitschrift für Kunstgeschichte. 2008, roč. 71, s. 497–512. Dostupné online. ISSN 0044-2992. (německy)
- ↑ BÜRGER, Stefan. Das figurierte Gewölbe von 1497 in der Pfarrkirche St. Peter und Paul in Görlitz. Görlitzer Magazin : Geschichte und Gegenwart der Stadt Görlitz und ihrer Umgebung. 2003, roč. 16, s. 27–42. Dostupné online. ISSN 1439-2690. (německy)
- ↑ Schicksale deutscher Baudenkmale im Zweiten Weltkrieg. Band 2. Příprava vydání Götz Eckardt. Berlin: Henschel Verlag, . 303–544 s. Dostupné online. ISBN 3-926642-24-6. S. 443. (německy)
- ↑ Heidelmann & Klingebiel Planungsgesellschaft mbH. Referenzprojekt Pfarrkirche St. Peter und Paul Görlitz : Übersicht zum Objekt . Heidelmann & Klingebiel Planungsgesellschaft mbH . Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-30. (německy)
- ↑ ÚDKU KTF UK. Zhořelec od konce vlády Lucemburků online. ÚDKU KTF UK cit. 2018-11-29. Dostupné online.
- ↑ Evangelische Innenstadtgemeinde Görlitz. Gottesdienste online. Evangelische Innenstadtgemeinde Görlitz cit. 2018-11-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-30.
- ↑ Mathis Orgelbau AG. Evang.-luth. Bischofskirche St. Peter und Paul : Disposition der Sonnenorgel online. Mathis Orgelbau AG, 2004 cit. 2018-11-29. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-20. (německy)
- ↑ SEELIGER, Reinhard. Die Görlitzer Sonnenorgel online. „Freundeskreis Görlitzer Sonnenorgel” e. V. cit. 2018-11-29. Dostupné v archivu pořízeném z hhttp://www.kkvsol.net/kirche/gemeinden/goerlitzinnenstadt/sonnenorgel originálu. (německy)
- ↑ BOBKOVÁ, Lenka; BŘEZINA, Luděk; ZDICHYNEC, Jan. Horní a Dolní Lužice. 1. vyd. Praha: Libri, 2008. 232 s. (Stručná historie států; sv. č. 54). ISBN 978-80-7277-382-4. S. 101.
- ↑ SØRENSEN, Søren. Boxberg, Christian Ludwig. In: Friedrich Blume (Hrsg.). Die Musik in Geschichte und Gegenwart: allgemeine Enzyklopädie der Musik, Personenteil 3. Bj-Cal. Kassel: Bärenreiter, 2000. ISBN 3-7618-1113-6. S. 588–589. (německy)
- ↑ Büro Offene Kirchen. Offene Kirchen Görlitz online. Büro Offene Kirchen, 2011 cit. 2018-11-30. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-11. (německy)
Literaturaeditovat | editovat zdroj
- BOXBERG, Christian Ludwig. Ausführliche Beschreibung der großen neuen Orgel in der Kirchen zu St. Petri und Pauli allhie zu Görlitz. Görlitz: Laurentius, 1704. Dostupné online. (německy)
- BÜRGER, Stefan. Das figurierte Gewölbe von 1497 in der Pfarrkirche St. Peter und Paul in Görlitz. Görlitzer Magazin : Geschichte und Gegenwart der Stadt Görlitz und ihrer Umgebung. 2003, roč. 16, s. 27–42. Dostupné online. ISSN 1439-2690. (německy)
- BÜRGER, Stefan; WINZELER, Marius. Die Stadtkirche St. Peter und Paul in Görlitz : Architektur und Kunst. Dössel: Stekovics, 2006. 159 s. ISBN 978-3-89923-137-3. (německy)
- Geschichte der Görlitzer Peterskirche. StadtBild Jahresbuch : Görlitz das Beste aus den Ausgaben. 2003. Dostupné online. (německy)
- HAUPT, Leopold. Geschichte der berühmten Orgel in der Haupt- und Pfarrkirche zu St. Peter und Paul in Görlitz. Görlitz: In Komission der Hehn'schen Buchhandlung, 1859. 40 s. Dostupné online. (německy)
- HAUPT, Leopold. Geschichte der Evangelischen Haupt- und Pfarrkirche zu St. Peter und Paul in Görlitz. Görlitz: s.n., 1857. (německy)
- LEMPER, Ernst-Heinz. Die Peterskirche zu Görlitz. Berlin: Union-Verlag, 1954. 31 s. (Das christliche Denkmal ; H. 19). (německy)
- LEMPER, Ernst-Heinz. Evangelische Pfarrkirche St. Peter und Paul in Görlitz. Regensburg: s.n., 1995. (Schnell & Steiner Kunstführer ; Nr. 2005). (německy)
- NEUMANN, C. G. Geschichte von Görlitz. Görlitz: Heyn, 1850. 730 s. Dostupné online. Kapitola 1. Die St. Peter- und Paul-Kirche, s. 641–651. (německy)
- NITSCHE, Christian. Beschreibung der berühmten und prächtigen Kirche zu SS. Petri und Pauli in Görlitz. Görlitz: Joh. Gottlob Laurentium, ca. 1725. Dostupné online. (německy)
- SCHÖNWÄLDER, Maximilian. Geschichte der evangelischen Haupt- und Pfarrkirche zu St. Peter und Paul in Görlitz. Görlitz: Verlag der Bierling'schen Buchhandlung, 1896. 20 s. Dostupné online. (německy)
- WINZELER, Marius. Die Evangelische Stadtkirche St. Peter und Paul Görlitz. Příprava vydání Evangelische Innenstadtgemeinde Görlitz. Dößel (Saalekreis): Verlag Janos Stekovics, 2010. 32 s. ISBN 978-3-89923-254-7. (německy)
Související článkyeditovat | editovat zdroj
Externí odkazyeditovat | editovat zdroj
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Petra a Pavla v Görlitz na Wikimedia Commons
- (německy) Evangelická městská obec v Görlitz
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Úmrtí v roce 2021
Úszólábúak
Čechy
Čeleď
Čepcol hřebenatý
Černé moře
Česká Wikipedie
Česko
Řád (biologie)
Říše (biologie)
Řecko
Šelmy
Šestá hodnotící zpráva IPCC
Španělsko
Špičák (zub)
Švédsko
Železniční trať Plzeň – Furth im Wald
Živočichové
Žraloci
Φώκιες
Ластаногія
Перконоги
Մաշկոտանիներ
טורפים ימיים
زعنفيات الأقدام
زعنفيات الاقدام
فک (جانور)
فۆک
सील
མཚོ་གཟིག
11. srpen
13. srpen
1496
1521
1680
1717
1738
1771
1775
1811
1848
1849
1866
1905
1946
1961
2. srpen
21. září
4. srpen
5. srpen
7. srpen
7. září
8. srpen
9. srpen
Albánie
Amanda Gormanová
Amharsko
Arctocephalus
Arctocephalus pusillus
Arctoidea
Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki
Aztécká říše
Bělorusko
Bajkal
Barokní architektura
Berlínská zeď
Bezobratlí
Bezodtoká oblast
Biologická klasifikace
Boeing B-29 Superfortress
Callorhinus
Carl Linné
Chlup (zoologie)#Podsada a pesíky
Commons:Featured pictures/cs
Conquista
Covid-19
Creodonta
Cystophora
Dalibor z Kozojed
Diecéze míšeňská
DNA
Dobývání Aztécké říše
Doba kamenná
Domažlice
Dusty Hill
Eite-chosach
Enaliarctos
Encyklopedie
Eocén
Erignathus
Etiopie
Eumetopias
Eväjalkaiset
Evangelická církev
Fat Man
Ferae
Film
Fokuloj
František Kavka
Fylogenetický strom
Görlitz
Genitiv
George Gaylord Simpson
Globální oteplování
Gotická architektura
Halichoerus
Herbert George Wells
Hernán Cortés
Histriophoca
Hladomor v českých zemích 1770–1772
Hlavní strana
Hlavonožci
Horní čelist
Horní Lužice
Hydrodynamika
Hydrurga
International Standard Book Number
Jaan Kaplinski
Japonsko
Jižní polokoule
Jindřich IV.
Joel Asaph Allen
Johann Friedrich Blumenbach
Johann Karl Wilhelm Illiger
Josef Svátek
Josef Válka
Kůže
Kalifornie
Kanada
Kapitulace u Világoše
Karel Malý
Karibik
Kaspické moře
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kel
Klad
Kmen (biologie)
Komunismus
Konflikt v Tigraji 2020
Kosatka dravá
Kostel svatého Petra a Pavla (Görlitz)
Kryscina Cimanouská
Kurt Biedenkopf
Lícní kost
Línání
Lachtanovití
Lachtan šedý
Lachtan antarktický
Lachtan Forsterův
Lachtan galapážský
Lachtan hřivnatý
Lachtan japonský
Lachtan jižní
Lachtan jihoafrický
Lachtan jihoamerický
Lachtan medvědí
Lachtan mořský
Lachtan novozélandský
Lachtan ostrovní
Lachtan tmavý
Lachtan ušatý
Laktace
Lalibela
Lasicovití
Lek (biologie)
Leopold Chalupa
Leopold I.
Letní olympijské hry 2020
Litoměřice
Lobodon
Loivalised
Lužická Nisa
Luskouni
Městské okresy v Německu
Maďarská revoluce 1848–1849
Marie Terezie
Masožravec
Mathurin Jacques Brisson
Medvědovití
Mezivládní panel pro změnu klimatu
Milavče
Miocén
Miroslav Jindra
Mirounga
Miroungini
Mlži
Monachus
Monofyletismus
Morava
Morfologie (biologie)
Morlo
Mrožovití
Mrož lední
Musteloidea
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Německá demokratická republika
Německo
Německo-polská státní hranice
Nadřád
Nadace Wikimedia
Nagasaki
Neomonachus
Neophoca
Norsko
Novorossijsk
Nunavut
Očnice
Občina
Obratlovci
Odobenidae
Odobenus
Oligocén
Olympijské hry
Ommatophoca
Oregon
Organizace spojených národů
Osvícenský absolutismus
Otaria
Otariidae
Ottův slovník naučný/Robota
Ottův slovník naučný/Robota
Ottův slovník naučný/Robota
Předměstí
Přimda (hrad)
Půst
Pərayaqlılar
Pagekon obří
Pagophilus
Památková rezervace
Panamská šíje
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Panoráma
Parafyletismus
Paratethys
Patent (diplomatika)
Perajari
Phoca
Phocarctos
Phocidae
Pinnípedes
Pinnipède
Pinniped
Pinnipedia
Placentálové
Ploutev
Ploutvonožci
Podřád
Poddanství
Poddruh
Podkmen
Pohlavní dimorfismus
Polština
Polsko
Polyfyletismus
Polygamie
Polygynie
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Potamotherium
Prevét
Pruské Slezsko
Psotvární
Psotvární#Taxonomie
Puijila
Pyjová kost
Q30263
Ròn
Recentní taxon
Referendum
Renesanční architektura
Reunig
Robben
Robota
Robotní patent (1775)
Ropná skvrna
Rusko
Rybolov
Ryby
Rypouš
Rypouš severní
Rypouš sloní
Sæler
Sakrální stavba
SARS-CoV-2
Sasko
Savci
Sedlák
Seeroofdiere
Selské povstání (1775)
Seolh
Sergej Adamovič Kovaljov
Severní polokoule
Seznam římských králů
Seznam světového dědictví v Africe#Etiopie
Siaruuwdiarten
Sirény
Slezská kuchyně
Slezsko
Sluch
Slzní kost
Smysl (biologie)
Soubor:Aloys Zötl, Der See-Elefant.jpg
Soubor:Archaeodobenus restoration.PNG
Soubor:Berlinermauer.jpg
Soubor:Birds and nature (1901) (14568900397).jpg
Soubor:Enaliarctos mealsi (cropped).JPG
Soubor:Nagasakibomb.jpg
Soubor:Pinniped collage.jpg
Soubor:Pinniped range.jpg
Soubor:Piscophoca.jpg
Soubor:Puijila BW.jpg
Soubor:Thilafushi1.jpg
Speciální:Hledání
Speciální:Kategorie
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Nové stránky
Speciální:Poslední změny
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-85467-61-5
Srážka vlaků u Milavčí
Srst
Střední Evropa
Středozemní moře
Strunatci
Suchozemské šelmy
Světskost
Synonymum
Systema naturae
Třída (biologie)
Taxonomická kategorie
Taxonomie (biologie)
Tenochtitlán
Teritorium (ekologie)
Terry Cooper
Thilafushi
Tigrajská lidově osvobozenecká fronta
Tokio
Tony Esposito (lední hokejista)
Tribus
Trichechus
Tučňáci
Tuleňovití
Tuleň bajkalský
Tuleň grónský
Tuleň havajský
Tuleň karibský
Tuleň kaspický
Tuleň krabožravý
Tuleň kroužkovaný
Tuleň kuželozubý
Tuleň leopardí
Tuleň obecný
Tuleň pacifický
Tuleň pruhovaný
Tuleň Rossův
Tuleň středomořský
Tuleň vousatý
Tuleň Weddellův
Ušní boltec
Ultrazvuk
UNESCO
Václav Vaněček
Východní Germáni
Vakcína proti covidu-19
Velké okresní město
Vibrisy
Vital Šyšov
Vydry
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Jak číst taxobox
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Západní Slované
Zalophus
Zemský okres Zhořelec
Zgorzelec
Znečištění vody
Zrak
Zrušení poddanství
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk