A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/6/69/Tea_ceremony%2C_Tea_master%2C_Steampunk_zen_style%2C_Rostov-on-Don%2C_Russia.jpg/275px-Tea_ceremony%2C_Tea_master%2C_Steampunk_zen_style%2C_Rostov-on-Don%2C_Russia.jpg)
Kung-fu čcha (čínsky pchin-jinem Gōngfū chá, znaky zjednodušené 工夫茶, tradiční 功夫茶, v Česku často nesprávně Kung-fu cha) je čínský čajový obřad, který zahrnuje rituální přípravu a prezentaci čaje. Je méně formalizovaný než japonský čajový obřad. Svůj původ má v postupu přípravy čaje v oblasti provincií Fu-ťien a Kuang-tung.[1] Dnes je tento přístup používán znalci čaje jako způsob, jak maximalizovat chuť kvalitního čaje, zejména druhů oolong a pchu-er.
Způsob přípravy je charakteristický používáním většího množství celých čajových lístků v poměru množství vody, ve které je připravován a následným opakovaným louhováním těchto lístků. Náčiní potřebné k přípravě čaje většinou zahrnuje tác (čajové moře), malou konvičku s malými šálky, čichací pohárky, konvici na ohřívání vody, slévací džbánek, špachtli, pinzetu, atd. Konvička je obvykle keramický i-sing nebo porcelánový kaj-wan.
Historie
Počátky konzumace čaje v Číně spadají do období dynastie Tchang (618-907), přičemž čaj byl připravován výhradně z drcených lístků čaje. Používání celých čajových lístků na přípravu čaje se datuje až od období dynastie Ming (1386-1644). První písemné zmínky o přípravě čaje způsobem kung-fu čcha, pocházejí z čchingského období (1644–1911). Objevují v například v knize Suej-jüan š’-tan („Menu zahrady spokojenosti“)[2] napsanou básníkem a učencem Jüan Mejem (1716–1797), nebo v knize Meng-cchang ča-ču[3] kterou napsal úředník Jü Ťiao (1751–?), působící okolo roku 1800 v provincii Kuang-tung.
Původně byl kung-fu čcha jeden z možných postupů v přípravě čaje, praktikovaný zejména na jihu Číny v provinciích Fu-ťien a Kuang-tung a zejména na jejich hranicích v okolí města Čchao-čou. V druhé polovině 20. století v souvislosti s celosvětovým vzrůstem obliby konzumace čaje docházelo ke zvýšení pozornosti k přípravě a podávání kvalitních čajů a oživení zájmu o historický kontext přípravy a podávání čaje. Z původně lokálně omezeného způsobu přípravy čaje se v 90. letech 20. století stala de facto norma čínského způsobu přípravy čaje.[4]
Postup
Základem je malá, uvnitř neglazovaná keramická konvice, která bývá tradičně vyrobena z hlíny z čínské oblasti I-sing. Dále jsou třeba malé misky a tzv. čichátka - válcovité nádobky, do kterých se čaj nalévá a ze kterých se před popíjením přelévá do čajových misek. Čichátka i misky proto mají stejný objem. Dále je třeba konvice na ohřívání vody, slévací džbánek, sítko a drobné nástroje pro manipulaci s čajem, jako je pinzeta a naběračka. Celá příprava se provádí na mělkém bambusovém nebo dřevěném podnosu s roštem, zvané čajové moře.
Při přípravě se v konvici ohřeje voda, která se nalije do konvičky a tím ji předehřeje a zvlhčí. Pak se přelije do džbánku a z něho se zavřená konvička ještě polévá zvenku. Do vyhřáté konvičky se vsype dostatečné množství čaje a nechá se chvíli nasávat vlhkost. Mezitím se horkou vodou vyhřejí čajové misky a čichátka. Následně se čaj v konvičce zalije vodou a po velice krátké chvíli se voda opět vylije. Následuje nové zalití vodou a po cca 20 sekundách slití do džbánku. Z něho se čaj rozlije do čichátek a ta se přikryjí miskami. Po chvilce se celé dvojice překlopí a čaj přelije z čichátek do misek. V misce se tak octne čaj připravený k popíjení, v čichátku zůstane jeho intenzivní vůně. Zalévání čaje v konvičce, loužení, slévání a popíjení se opakuje. Podle kvality čaje a teploty vody lze připravit 4-8 nálevů. Voda pro první zalití by měla mít asi 80 °C, pro další se její teplota zvyšuje. Doba loužení se postupně prodlužuje. Dobu zalití lze dobře odhadnout bez hodinek pomocí dechu. Zalití prvního nálevu může trvat sedm nádechů a výdechů, u každého dalšího nálevu se doba prodlužuje o dva až čtyři dechy. Přesný postup, teploty i časy se mohou lišit podle druhu čaje, chuti i zvyklosti.
Reference
- ↑ ZHANG, Lawrence. A Foreign Infusion: The Forgotten Legacy of Japanese Chadō on Modern Chinese Tea Arts. . Gastronomica: The Journal of Critical Food Studies, 2016 . Dostupné online.
- ↑ YUAN, Mei. Suiyuan shidan. Reprint. vyd. Peking: Zhongguo xiju chubanshe, 2000 .
- ↑ YU, Jiao. Mengcang zhazhu. Reprint. vyd. Peking: Zhongguo xiju chubanshe, 1988 .
- ↑ LORETTA, Kim; ZHANG, Lawrence. A Quintessential Invention: Genesis of a Cultural Orthodoxy in East Asian Tea Appreciation. . China Heritage Quarterly . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kung-fu čcha na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk