A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Kvark-gluonové plazma (zřídka též quagma, angl. zkratka QGP) je skupenství hmoty, které existuje při extrémně vysokých teplotách a tlacích. Předpokládá se, že existovalo prvních asi 20 až 30 mikrosekund poté, kdy velký třesk dal vzniknout našemu vesmíru. Poprvé se o jeho vytvoření pokoušeli vědci při experimentech v CERNu v 80. a 90. letech 20. století. Dnes se v těchto experimentech pokračuje v Brookhaven National Laboratory na zařízení RHIC. V současné době se tvorbou a studiem tohoto plazmatu zabývá experiment CERNu s názvem ALICE, který probíhá na zařízení LHC.
Obecný úvod
Kvark-gluonové plazma obsahuje kvarky a gluony, podobně jako běžná hadronová hmota. Na rozdíl od běžné hmoty, ve které páry kvark-antikvark tvoří mezony nebo trojice kvarků dávají vzniknout baryonům (jako jsou proton a neutron), v kvark-gluonovém plazmatu jsou částice tak blízko u sebe (méně než 10−15 m[1]), že přestává působit silná interakce, tyto mezony a baryony se rozpadají a vytvářejí velkou směs kvarků a gluonů. V běžné hmotě jsou kvarky pevně svázané, v kvark–gluonovém plazmatu jsou kvarky uvolněné.
Očekávané vlastnosti
Termodynamika
Teplota fázového přechodu od normální hmoty ke skupenství kvark-gluonového plazmatu je přibližně 170 MeV, což odpovídá hustotě energie přes 1 GeV/fm³. Pro hmotu tvořenou relativistickými částicemi nejsou tlak a teplota nezávislé veličiny, takže stavová rovnice je vztahem mezi hustotou energie a tlakem. Toto bylo zjištěno pomocí svazkové kalibrační teorie a srovnáním s perturbační teorií a teorií strun. Otázka stále zůstává předmětem současného výzkumu. V současnosti zbývá stanovit měrnou tepelnou kapacitu a další charakteristiky.
Reference
- ↑ Archivováno 7. 8. 2020 na Wayback Machine. InAstroNoviny - převzato z časopisu Astropis 2/2001 359. vydání
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kvark-gluonové plazma na Wikimedia Commons
- Kvark-gluonové plazma - nejžhavější známá forma hmoty (článek na serveru OSEL.cz)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk