Kyjevská oblast

Kyjevská oblast; Київська область ; Kyjivska oblasť
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Kyjev
Souřadnice	50°15′ s. š., 30°30′ v. d.
Rozloha	28 131 km²
Časové pásmo	+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 795 079 (1. 1. 2022)
Hustota zalidnění	63,8 obyv./km²
Jazyk	ukrajinština
Národnostní složení	Ukrajinci (92,5 %), Rusové a další
Náboženství	Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Ukrajina
Nadřazený celek	Ukrajina
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 rajónů
Vznik	27. února 1932
Předseda oblastní administrace	Vasyl Volodin
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	AI a KI
Oficiální web	www.kor.gov.ua
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyjevská oblast (ukrajinsky Київська область / Kyjivska oblasť, někdy též Київщина / Kyjivščyna) je jednou z 24 samosprávných oblastí na Ukrajině, v její středoseverní části. Jejím hlavním městem je zároveň metropole celé země, Kyjev – ten však není do oblasti zahrnut, největším městem je tak Bila Cerkva. Oblast zahrnuje okolí Kyjeva, na jihu území na řece Ros a na severu část regionu zvaného Polesí, kde sousedí s Běloruskem. V roce 2022 zde žilo 1,79 milionu obyvatel.

Historie

Oblast byla vytvořena jako součást Ukrajinské SSR 27. února 1932, původně však zahrnovala zhruba trojnásobné území. Už 15. října 1932 z ní byla vydělena severovýchodní část (nově vzniklá Černihivská oblast), 22. září 1937 pak západní část (Žytomyrská oblast). 7. ledna 1954 byla z jižní části území vyčleněna Čerkaská oblast.

Současné hranice oblasti byly stanoveny po Černobylské havárii. Tehdy do ni bylo zahrnuto i nově vybudované město Slavutyč, které je exklávou a obklopeno je Černihivskou oblastí. Severovýchod území oblasti dnes tvoří zakázaná zóna v okolí měst Černobyl a Pripjať, kde k havárii došlo.

Na počátku roku 2022 byla oblast částečně obsazena vojsky Ruské federace během ruské invaze na Ukrajinu při snaze o dobytí hlavního města Kyjeva. Začátkem dubna 2022 byla oblast po stažení ruských vojsk opět osvobozena ukrajinskou armádou.^[1] Po stažení ruských vojsk z oblasti došlo k odhalení masakru ve městě Buča.

Geografie

Celou oblast tvoří nížiny (s výjimkou mírně pahorkatého jihu), na severu pak močály. Dělena je na západní a východní část řekou Dněpr, nejvýznamnějším tokem, který protéká jak jí, tak i celou Ukrajinou. Ten je nad hlavním městem Kyjevem přehrazen hrází Kyjevské přehrady; velké jezero, které tak vzniklo, je dlouhé více než 100 km a táhne se až k hranicím Běloruska (Homelská oblast). Na jihovýchodě zasahuje do oblasti jezero vytvořené Kanivskou přehradou. Nejdůležitějšími přítoky Dněpru jsou řeky Desna (zleva) a Pripjať, Teteriv, Irpiň a Ros (zprava).

Před rokem 2020 se oblast dále členila na 25 rajónů, poté byl jejich počet zredukován na sedm.^[2] Díky poloze v okolí metropole má dobré dopravní spojení s Kyjevem i okolím. V oblasti se těží žula a kaolin, jsou zde také zřídla minerálních vod.

Obyvatelstvo

Se svými 1 789 300 obyvateli (2022) je 9. nejlidnatější oblastí Ukrajiny.

Kyjevská oblast se vyznačuje střední mírou urbanizace: z 1,79 milionů osob žilo ve městech 1,1 milionů lidí (61,7 %), zatímco na venkově jen 686,6 tisíc lidí (38,3 %).

Počet obyvatel v oblasti postupně klesal, nicméně v posledních letech dochází k pozvolnému nárůstu počtu obyvatel. Tabulka níže představuje populační vývoj oblasti.^[3]

1990	1991	1995	2000	2005	2010	2015	2020	2022
1 947 600	1 946 400	1 911 600	1 861 500	1 778 900	1 721 800	1 729 200	1 781 000	1 795 100

Za rok 2021 se narodilo 12 632 živě narozených dětí, zemřelo však 36 177, z nichž 59 byly děti ve věku do jednoho roku. Na 100 zemřelých připadá jen 35 živě narozených. Celkový přírůstek obyvatel byl 6 549 lidí. Míra kojenecké úmrtnosti tehdy činila 4,7 ‰.^[4]

Podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 žilo v oblasti 92,5 % Ukrajinců a 6 % Rusů.^[5] 92,3 % všech obyvatel považovalo ukrajinštinu za rodný jazyk, 7,2 % považovalo za svou mateřštinu ruštinu.^[6]

Rajóny

Rajón	Sídlo	Počet obyvatel (2021)^[7]
Bilocerkevský rajón (Білоцерківський район)	Bílá Cerekev	436 115
Boryspilský rajón (Бориспільський район)	Boryspil	203 273
Brovarský rajón (Броварський район)	Brovary	242 180
- Bučský rajón (Бучанський район)	Buča	362 382
Fastivský rajón (Фастівський район)	Fastiv	183 794
Obuchivský rajón (Обухівський район)	Obuchiv	228 829
Vyšhorodský rajón (Вишгородський район)	Vyšhorod	131 957

Dnes je oblast rozdělena do 7 rajónů, před reformou v roce 2020 se v oblasti nacházelo 25 rajónů a 65 hromad. Oblast obsahuje 26 měst, 30 sídel městského typu a přes tisíc vesnic.

Kyjevská oblast také obsahuje dvě exklávy, město Slavutyč, které je enklávou v Černihivské oblasti a sídlo městského typu Kocjubynske, které je exklávou v hlavním městě Kyjevě.

Přehled větších měst

Následující tabulka podává přehled největších a nejvýznamnějších (včetně vysídlených měst Pripjať a Černobyl).^[8]

Město	Ukrajinský název	Ruský název	Počet obyvatel k 1. 1. 2022
Bila Cerkva	Біла Церква	Белая Церковь	207 273
Brovary	Бровари	Бровары	109 806
Irpiň	Ірпінь	Ирпень	65 167
Boryspil	Бориспіль	Борисполь	64 117
Fastiv	Фастів	Фастов	44 014
Vyšneve	Вишневе	Вишнёвое	42 983
Buča	Буча	Буча	37 321
Vasylkiv	Васильків	Васильков	37 068
Bojarka	Боярка	Боярка	34 394
Obuchiv	Обухів	Обухов	33 287
Vyšhorod	Вишгород	Вышгород	33 109
Perejaslav	Переяслав	Переяслав	26 273
Slavutyč	Славутич	Славутич	24 464
Jahotyn	Яготин	Яготин	18 995
Berezaň	Березань	Березань	16 047
Bohuslav	Богуслав	Богуслав	15 789
Skvyra	Сквира	Сквира	15 165
Černobyl	Чорнобиль	Чернобыль	0
Pripjať	Прип'ять	Припять	0

Reference

↑ Průběh ruské invaze na Ukrajinu - analýza událostí den po dni. Armyweb.cz . 2022-03-10 . Dostupné online.
↑ Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. července 2020.
↑ Головне управління статистики в Київській області - Населення (1990-2021). kyivobl.ukrstat.gov.ua . . Dostupné online.
↑ Головне управління статистики в Київській області - 2022. kyivobl.ukrstat.gov.ua . . Dostupné online.
↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Національний склад населення – Київська область. 2001.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné online.
↑ Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Мовний склад населення – Київська область. 2001.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné online.
↑ Чисельність наявного населення України на 1 січня . Kyjev: ДЕРЖСТАТ УКРАЇНИ / STATISTICS UKRAINE, 2020 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-06. (anglicky)
↑ "Населення Дніпропетровської області у 2020 році". www.dneprstat.gov.ua . ГОЛОВНЕ УПРАВЛІННЯ СТАТИСТИКИ У ДНІПРОПЕТРОВСЬКІЙ ОБЛАСТІ . Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyjevská oblast na Wikimedia Commons
(ukrajinsky) Oficiální stránky administrace Kyjevské oblasti Archivováno 7. 5. 2022 na Wayback Machine.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Kyjevská_oblast
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1] Průběh ruské invaze na Ukrajinu - analýza událostí den po dni. Armyweb.cz . 2022-03-10 . Dostupné online.

[2] Постанова Верховної Ради України «Про утворення та ліквідацію районів» 17. července 2020.

[3] Головне управління статистики в Київській області - Населення (1990-2021). kyivobl.ukrstat.gov.ua . . Dostupné online.

[4] Головне управління статистики в Київській області - 2022. kyivobl.ukrstat.gov.ua . . Dostupné online.

[5] Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Національний склад населення – Київська область. 2001.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné online.

[6] Всеукраїнський перепис населення 2001 – Результати – Основні підсумки – Мовний склад населення – Київська область. 2001.ukrcensus.gov.ua . . Dostupné online.

[7] Чисельність наявного населення України на 1 січня . Kyjev: ДЕРЖСТАТ УКРАЇНИ / STATISTICS UKRAINE, 2020 . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-06. (anglicky)

[8] "Населення Дніпропетровської області у 2020 році". www.dneprstat.gov.ua . ГОЛОВНЕ УПРАВЛІННЯ СТАТИСТИКИ У ДНІПРОПЕТРОВСЬКІЙ ОБЛАСТІ . Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

Kyjevská oblast

Rajóny	Bilocerkevský • Boryspilský • Brovarský • Bučský • Fastivský • Obuchivský • Vyšhorodský

Města	Berezaň • Bila Cerkva • Bohuslav • Bojarka • Boryspil • Brovary • Buča • Černobyl • Fastiv • Irpiň • Jahotyn • Kaharlyk • Myronivka • Obuchiv • Perejaslav • Poliske • Pripjať • Ržyščiv • Skvyra • Slavutyč • Tarašča • Tetijiv • Ukrajinka • Uzyn • Vasylkiv • Vyšhorod • Vyšneve

Sídla městského typu	Babynci • Baryšivka • Boroďanka • Borova • Čabany • Doslidnycke • Dymer • Hlevacha • Hostomel • Hrebinky • Ivankiv • Kalynivka (Brovarský rajón) • Kalynivka (Fastivský rajón) • Kalyta • Klavdijevo-Tarasove • Kodra • Kocjubynske • Kozyn • Kožanka • Krasjatyči • Makariv • Nemišajeve • Piskivka • Rokytne • Stavyšče • Terezyne • Velyka Dymerka • Volodarka • Vorzel • Zhurivka

Bývalé rajóny	Baryšivský • Bohuslavský • Boroďanský • Chmelnyckoperejaslavský • Ivankivský • Jahotynský • Kaharlycký • Kyjevskosvjatošynský • Makarivský • Myronivský • Poliský • Rokytenský • Skvyrský • Stavyščský • Taraščský • Tetijivský • Vasylkivský • Volodarský • Zhurivský • Černobylský

Poznámka: Administrativním centrem oblasti je Kyjev, který nepatří do Kyjevské oblasti, nýbrž je městem se speciálním statusem na úrovni oblasti.

Ukrajina – Україна – (UA)

Oblasti a jejich správní centra	Čerkaská oblast (Čerkasy) • Černihivská oblast (Černihiv) • Černovická oblast (Černovice) • Dněpropetrovská oblast (Dnipro) • Doněcká oblast (Doněck)¹ • Charkovská oblast (Charkov) • Chersonská oblast (Cherson) • Chmelnycká oblast (Chmelnyckyj) • Ivanofrankivská oblast (Ivano-Frankivsk) • Kirovohradská oblast (Kropyvnyckyj) • Kyjevská oblast (Kyjev) • Luhanská oblast (Luhansk)¹ • Lvovská oblast (Lvov) • Mykolajivská oblast (Mykolajiv) • Oděská oblast (Oděsa) • Poltavská oblast (Poltava) • Rovenská oblast (Rovno) • Sumská oblast (Sumy) • Ternopilská oblast (Ternopil) • Vinnycká oblast (Vinnycja) • Volyňská oblast (Luck) • Zakarpatská oblast (Užhorod) • Záporožská oblast (Záporoží) • Žytomyrská oblast (Žytomyr)

Autonomní republika a její správní centrum	Autonomní republika Krym (Simferopol)²

Města se zvláštním postavením	Kyjev • Sevastopol²

¹Na části území těchto oblastí platí zákon o zvláštním statusu jednotlivých území v Doněcké a Luhanské oblasti. ²Území anektovaná Ruskou federací jako Republika Krym a federální město Sevastopol.

Kyjevská oblast Київська область Kyjivska oblasť
znak vlajka
Geografie

Hlavní město	Kyjev
Souřadnice	50°15′ s. š., 30°30′ v. d.
Rozloha	28 131 km²
Časové pásmo	+3
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 795 079 (1. 1. 2022)
Hustota zalidnění	63,8 obyv./km²
Jazyk	ukrajinština
Národnostní složení	Ukrajinci (92,5 %), Rusové a další
Náboženství	Pravoslavné křesťanství
Správa regionu
Stát	Ukrajina Ukrajina
Nadřazený celek	Ukrajina Ukrajina
Druh celku	oblast
Podřízené celky	7 rajónů
Vznik	27. února 1932
Předseda oblastní administrace	Vasyl Volodin
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	AI a KI
Oficiální web	www.kor.gov.ua
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.