A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Ryzec indigový | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Třída | stopkovýtrusé (basidiomycetes) |
Podtřída | houby rouškaté (Agaricomycetidae) |
Řád | holubinkotvaré (Russulales ) |
Čeleď | holubinkovité (Russulaceae) |
Rod | ryzec (Lactarius) |
Binomické jméno | |
Lactarius indigo Fr.; 1838 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ryzec indigový (Lactarius indigo) je jedlá houba z čeledi holubinkovité (Russulaceae). Je specifický tím, že celá plodnice je zbarvena do odstínů modré. Vyskytuje se především v Americe, ale také v Číně a Indii. I přes svoje neobvyklé zbarvení se jedná o jedlý a chutný druh.
Byl nejdříve popsán v roce 1822 americkým mykologem Lewisem Davidem de Schweinitzem, ale vědecky klasifikován byl až v roce 1838 švédským botanikem a mykologem Eliasem Magnusem Friesem.
Popis
- Klobouk se celý zbarvuje do odstínů modré (indigové), někdy lehce fialové, nazelenalé a bílé, z nichž se postupně vybarvují kroužky, podobně jako u ryzce pravého (L. deliciosus). Velikost průměru klobouku bývá 5–15 cm. Tvar konvexní až nálevkovitý, do hymenoforu podvinutý.
- Hymenofor tvoří nepříliš husté lupeny fialového zbarvení, jež bývají tmavší než pokožka klobouku. Lupeny po poranění roní sytě indigové mléko (latex) podobně jako jiné části plodnic ryzců. To však neplatí u starších, které bývají vysušené, což hlavně závisí na podnebí, v němž se vyskytují. Jednotlivé lupeny mohou i nemusí být přirostlé ke třeni, to většinou bývá střídavé.
- Třeň je v porovnání s kloboukem malý (2–8 cm), na bázi se obvykle zužuje a zbarvuje do stejného nebo podobného odstínu jako světlejší pruhy klobouku. Ale na některých částech pokožky třeně se mohou vyskytovat i tmavší flíčky. Po poškození roní modrý latex. Obvykle bývá suchý, ale ve vlhkém prostředí může být lehce potažen slizem. V nitru třeně vzniká dutina. Nemá prsten.
- Dužnina světle modrá, při vystavení na vzduch dochází k oxidaci, čímž tmavne. Po celé plodnici roní mléko.
Výskyt
Ryzec indigový se vyskytuje především v listnatých, ale i jehličnatých lesích, zejména pod borovicemi (Pinus). Nejčastěji na americkém kontinentě (především v Mexiku a Guatemale), také byl nalezen i v Číně a Indii.
Obsažené látky
Přestože se tento ryzec vyskytuje v teplých oblastech, obsahuje v průměru 950 mg/g vody. „Stavebními kameny“ jsou jako u každé houby vláknina, proteiny a kyselina stearová. Modré zbarvení způsobuje organické barvivo azulen, jedno z mála modrých barviv u hub. Dalšími barvivy v ryzci indigovém jsou sesquiterpen, matricin a chamuzelén, z nichž se již zmíněný azulen tvoří.
Odkazy
Externí odkazy
- https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1612
- https://www.houbareni.cz/houba/ryzec_indigovy
- http://website.nbm-mnb.ca/mycologywebpages/EssaysOnFungi/Collecting_mushrooms_for_scientific_study/Latex.html
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ryzec indigový na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk