Ladislav IV. Kumán

Ladislav IV. Kumán
	Král uherský
	Ladislav IV. Kumán (Chronicon Pictum).
Doba vlády	1272–1290
Korunovace	1272
Narození	5. srpna 1262
Úmrtí	10. července 1290 (ve věku 27 let); Körösszegapáti
Předchůdce	Štěpán V. Uherský
Nástupce	Ondřej III. Uherský
Manželka	Isabela z Anjou
Dynastie	Arpádovci
Otec	Štěpán V. Uherský
Matka	Alžběta Kumánská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ladislav IV. Kumán (maďarsky IV. Kun László, 5. srpna 1262 – 10. července 1290 pod hradem Körösszeg poblíž Varadína) byl synem Štěpána V. a kumánské princezny Alžběty, v letech 1272–1290 uherský a chorvatský král.^[1] Jeho manželkou byla Alžběta z Anjou, dcera neapolského krále Karla I. z Anjou. Žil nezřízeným životem a vyznával pohanské zvyklosti, byl dokonce exkomunikován. Za jeho vlády došlo k hlubokému úpadku uherské královské reputace a autority.

Život

Za krále Uherska byl Ladislav korunován hned po smrti otce roku 1272 jako desetiletý. V době neplnoletosti za něj měla vládnout matka Alžběta, ale do její vlády se stále více pletli příslušníci nejbohatších uherských rodů, především chorvatský bán Joachim Pektari z rodu Gutkeledovců. V sedmdesátých letech se uskutečnil dvojitý sňatkový projekt, který spojil příbuzenskými vazbami novou sicilskou dynastii Anjouovců s Arpádovci – Ladislav se oženil s Isabelou a Karel Neapolský se oženil s uherskou princeznou Marií.^{[pozn. 1]} Roku 1277 byl Ladislav uznán za plnoletého a začal vládnout samostatně.

O přízeň Uherska se v sedmdesátých letech ucházeli oba zájemci o římskoněmeckou korunu, Rudolf Habsburský i Přemysl Otakar II. Mladý Ladislav byl vnukem Bély IV. stejně jako Přemyslova druhá manželka Kunhuta Uherská (Mačevská, též Haličská),^{[pozn. 2]} postavil se ale jednoznačně na stranu Habsburka a pokračoval tak v politice svého otce, který byl nesmiřitelným soupeřem českého krále. Ladislav Kumán se na Rudolfově straně zúčastnil jak Přemyslovy potupy před Vídní v roce 1276, tak rozhodující bitvy na Moravském poli v roce 1278. Uherské vojsko tehdy velkou měrou přispělo k české porážce i k smrti krále Přemysla.

Vnitřní situace v Uhrách se přes Ladislavovo velké vítězství stále zhoršovala. Na počínání Kumánů musela reagovat i papežská stolice. Legát Filip přicestoval osobně do Uherska, aby se přesvědčil o situaci a aby napomenul mladého krále. Tyto kroky však způsobily pravý opak. Ladislav se ještě víc přimkl ke Kumánům, jejichž divoký a nespoutaný život mu vyhovoval.

„	Král Ladislav měl za manželku dceru krále Karla z Apulie. Manželským lůžkem však pohrdl a oddal se kumánským děvčatům, která se nazývala Edua, Cupchech a Mandula. Měl i mnoho dalších konkubín. Jejich láska jeho srdce nadobro zkazila a baroni i šlechtici v kraji ho znenáviděli…	“
— Chronicum Pictum^[2]

Manželství bylo nešťastné.^[3] I když byl Ladislav přinucen slíbit nápravu, nic se nezměnilo – musel by úplně změnit způsob života.

„	Legát přikázal Uhrům, aby si v rozporu s uherskými zvyky neholili brady, nestříhali vlasy a nenosili kumánské klobouky, což se už stalo v Uhersku běžným. Krále pod hrozbou církevní klatby nabádal, aby nenáviděl pohany, měl v úctě křesťanské mravy a žil v řádném manželství…	“
— Chronicum Pictum^[2]

Papežský legát Filip, nevidě jinou možnost, vyhlásil nad zemí interdikt a Ladislava exkomunikoval z církve. Jen s velkým úsilím se uherským vyslancům podařilo přesvedčit samotného papeže, aby trest zmírnil. V roce 1280 je však Filip opět v Uhersku. Na setkání s králem a jeho matkou žádal přijetí ráznych opatření proti pohanům. Sliby byly tentokrát písemné, ale opět se nic nezměnilo. Od září 1286 do srpna 1287 byla zapuzená královna Isabela internována v dominikánském klášteře sv. Marie na Zaječím ostrově pod dohledem Ladislavovy sestry Alžběty. Byla propuštěna až na přímluvu ostřihomského arcibiskupa Ladoméra.^[3]

S počínáním krále a jeho kumánské družiny byla stále více nespokojena i šlechta. Někteří její představitelé se dokonce pokusili krále sesadit. To ho přivedlo k myšlence pozvat si na pomoc Tatary. A tak v letech 1285, 1287 a 1288 přicházejí do země Tataři, aby mu pomohli zkrotit odbojnou šlechtu. Strašně poplenili zejména východní Slovensko.^[2] To byl důvod pro otevřený boj. Povstali Kysečtí, Boršovci, ale i spišští měšťané. Král utrpěl několik porážek. Po výměně papeže se mu nový muž na papežském stolci Mikuláš IV. dokonce chystal vyhlásit křížovou výpravu. K tomu však nedošlo. 10. června 1290 zavraždili Ladislava IV. tři Kumáni v táboře pod hradem Chersig.

Odkazy

Poznámky

↑ Syn karla a Marie Karel Martel z Anjou se stal otcem budoucích uherských králů z rodu Anjuovců, kteří v osobě Karla Roberta dosedli na uherský trůn.
↑ Čímž také Přemysl argumentoval ve snaze získat uherskou podporu.

Reference

↑ www.bartleby.com. www.bartleby.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-29.
↑ ^a ^b ^c Kroniky stredovekého Slovenska : stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 1995. 384 s. ISBN 80-85501-06-6. S. 62.
↑ ^a ^b Magyar életrajzi lexikon

Literatura

KRISTÓ, Gyula. Die Arpaden-Dynastie : die Geschichte Ungarns von 895 bis 1301. Budapest: Corvina, 1993. 310 s. ISBN 9631338576. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ladislav IV. Kumán na Wikimedia Commons
Bitva na Moravském poli ve světle soudobých kronik

Předchůdce:
Štěpán V.

Uherský král
Ladislav IV.
1272–1290

Nástupce:
Ondřej III.

Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Ladislav_IV._Kumán
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[2] Syn karla a Marie Karel Martel z Anjou se stal otcem budoucích uherských králů z rodu Anjuovců, kteří v osobě Karla Roberta dosedli na uherský trůn.

[3] Čímž také Přemysl argumentoval ve snaze získat uherskou podporu.

[1] www.bartleby.com. www.bartleby.com . . Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-08-29.

[Budmerice62-4] Kroniky stredovekého Slovenska : stredoveké Slovensko očami kráľovských a mestských kronikárov. Příprava vydání Július Sopko. Budmerice: Vydavateľstvo Rak, 1995. 384 s. ISBN 80-85501-06-6. S. 62.

[mek-5] Magyar életrajzi lexikon

[1]

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[2]

[3]

Uherští panovníci

Mýtičtí Arpádovci (do 9. století)	Levedi • Almoš

Arpádovci (9. století–1038)	Arpád (asi 845–asi 907) • Zoltán (náčelník) (asi 907–asi 950) • Fajsz (asi 950–955) • Takšoň (955–asi 970) • Gejza (asi 970–997) • Štěpán (997–1038)

Nedynastičtí (1038-1046)	Petr Orseolo (1038–1041) • Samuel Aba (1041–1044) • Petr Orseolo (1044–1046)

Arpádovci (1046-1301)	Ondřej I. (1046–1060) • Béla I. (1060–1063) • Šalamoun (1063–1074) • Gejza I. (1074–1077) • Ladislav I. (1077–1095) • Koloman (1095–1116) • Štěpán II. (1116-1131) • Béla II. (1131–1141) • Gejza II. (1141–1162) • Ladislav II.¹ (1162-1163) • Štěpán III. (1162–1172) • Štěpán IV. Uherský¹ (1163–1165) • Béla III. (1172–1196) • Emerich Uherský (1196–1204) • Ladislav III. (1204-1205) • Ondřej II. (1205-1235) • Béla IV. (1235-1270) • Štěpán V. (1270-1272) • Ladislav IV. Kumán (1272-1290) • Ondřej III. (1290-1301)

Boje o trůn (1301–1308)	Ladislav V.² (1301-1305) • Béla V.³ (1305–1308)

Anjouovci (1308–1387)	Karel I. Robert (1308–1346) • Ludvík I. (1346–1382) • Marie Uherská⁴ (1382–1395) • Karel II.¹ (1385–1386)

Různé rody (1387–1526)	Zikmund Lucemburský (1387–1437) • Albrecht II. Habsburský (1437–1439) • Alžběta Lucemburská⁵ (1439–1440) • Vladislav I. Jagellonec (1440–1444) • Ladislav Pohrobek (1444–1457) • Matyáš Korvín (1458–1490) • Vladislav Jagellonský (1490–1516) • Ludvík Jagellonský (1516–1526)

Habsburkové (1526–1780)	Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) • Maxmilián II. Habsburský (1564–1576) • Rudolf II. (1576–1608) • Matyáš Habsburský (1608–1619) • Ferdinand II. Habsburský (1619–1637) • Ferdinand III. Habsburský (1637–1657) • Ferdinand IV. Habsburský • Leopold I. (1657–1705) • Josef I. Habsburský (1705–1711) • Karel VI. (1711–1740) • Marie Terezie (1740–1780)

Habsburko-Lotrinkové (1780–1918)	Josef II. (1780–1790) • Leopold II. (1790–1792) • František I. Rakouský (1792–1835) • Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848) • František Josef I. (1848–1916) • Karel I. (1916–1918)

¹ vzdorokrál, ² Přemyslovec , ³ Wittelsbach, ⁴ od roku 1387 spoluvládkyní Zikmunda Lucemburského, ⁵ polooficiální vládce

Ladislav IV. Kumán
Král uherský
Ladislav IV. Kumán (Chronicon Pictum).
Doba vlády	1272–1290
Korunovace	1272
Narození	5. srpna 1262
Úmrtí	10. července 1290 (ve věku 27 let) Körösszegapáti
Předchůdce	Štěpán V. Uherský
Nástupce	Ondřej III. Uherský
Manželka	Isabela z Anjou
Dynastie	Arpádovci
Otec	Štěpán V. Uherský
Matka	Alžběta Kumánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.