A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d2/Tretra.jpg/220px-Tretra.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/80/Bolt_conquista_tricampeonato_tamb%C3%A9m_nos_200_metros_1038878-18.08.2016_ffz-8090-2.jpg/220px-Bolt_conquista_tricampeonato_tamb%C3%A9m_nos_200_metros_1038878-18.08.2016_ffz-8090-2.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/1c/2018_DM_Leichtathletik_-_Weitsprung_Frauen_-_Jovanna_Klaczynski_-_by_2eight_-_DSC9546.jpg/220px-2018_DM_Leichtathletik_-_Weitsprung_Frauen_-_Jovanna_Klaczynski_-_by_2eight_-_DSC9546.jpg)
Lehká atletika je jeden z nejstarších sportů. Často je nazývána „královna všech sportů“. Jde o různé sportovní disciplíny, které jsou založeny na lidském pohybu, tedy na chůzi, běhu, vrhu, hodu nebo skoku. Na rozdíl od úpolových sportů závodník v lehkoatletické disciplíně nemá za úkol porazit konkrétního soupeře, ale ze všech účastníků závodu vítězí ten, který docílí nejlepší naměřený výsledek (získá nejmenší naměřený čas, provede nejdelší hod nebo dosáhne nejvyššího skoku apod.). Původně byly organizovány soutěže v atletice i se zápasem, vzpíráním a tzv. silovým trojbojem. Později se tyto disciplíny oddělily, čímž vznikla tzv. těžká atletika, kterýžto pojem se ale již moc nepoužívá, obzvláště proto, že zápas a vzpírání se počaly organizovat odděleně a silový souboj (dřep, mrtvý tah, bench-press) v podstatě zanikl. Nicméně po oddělení těchto sportů se k odlišení zavedl pojem lehká atletika. S postupným odumíráním pojmu těžká atletika se lehké atletice začalo povětšinou znovu říkat jen atletika. Nicméně v různých státech se vzhledem k této komplikované historii terminologie často liší. Například ve Spojených státech se pojem athletics udržel ve významu sportu obecně a pro lehkou atletiku se užívá spíše pojmu track and field (nikoli ovšem v Británii).
Jde převážně o individuální sport, s výjimkou štafetových závodů. Bývá zvykem všechny lehkoatletické disciplíny konat společně v jeden čas na jednom místě, obvykle na atletickém stadionu, s výjimkou maratonského běhu a závodů v chůzi, které na stadionu většinou jen začínají a končí. Někdy se konají ovšem i speciální samostatné závody jednotlivých disciplín, nejčastěji v maratonu. Jako ve většině jiných sportů se konají odděleně závody žen a mužů. To nicméně činí jisté potíže od doby, kdy se objevila možnost změny pohlaví, a kdy byl vůbec zpochybněn koncept pohlaví. Jen obtížně se hledá nová definice pohlaví například za pomoci hladiny testosteronu.[1][2] K dalším velkým problémům atletiky patří doping (viz např. Dopingový skandál ruské atletiky).[3]
Historie lehké atletiky je spojována s historií antických olympijských her ve starém Řecku, které se konaly od roku 776 př. n. l. V novověku se lehká atletika objevila nejdříve v Anglii, odkud se rychle šířila do celého světa. Pravidla a formát moderních atletických soutěží byly definovány v západní Evropě a Severní Americe v 19. a na počátku 20. století, často v součinnosti s obnovením olympijských her v roce 1896, a poté se rozšířily do dalších částí světa. Lehká atletika se stala po druhé světové válce jedním z nejpopulárnějších a nejsledovanějších sportů.
Většina moderních soutěží nejvyšší úrovně se koná pod záštitou Mezinárodní asociace atletických federací (založena 1912), nebo jejích členů, ať už kontinentálních nebo národních. Za Česko je členem federace Český atletický svaz, jehož kořeny sahají do roku 1897, kdy byla založena Česká amatérská atletická unie. Nejsledovanějším atletickým závodem je atletický program olympijských her, který je součástí her od jejich počátku v roce 1896. Druhou nejvýznamnější událostí je mistrovství světa v atletice (založeno 1983), prestiž mají i kontinentální mistrovství, například mistrovství Evropy v atletice, pořádané Evropskou atletickou asociací, které se prvně konalo roku 1934. Jistou prestiž si od 90. let vydobyl seriál Zlaté ligy, na niž posléze navázala Diamantová liga.
V 60. letech začalo být oblíbené pořádat atletické závody v hale namísto tradičního otevřeného stadionu. Výhodou bylo, že se šlo vyhnout rozmarům počasí, nevýhodou, že některé disciplíny bylo nutno z programu vyloučit úplně (oštěp, kladivo, disk, maraton), jiné bylo nutno omezit (sedmiboj místo desetiboje, 60 metrový závod místo stometrového apod.). Po jistých diskusích se nakonec atletická federace rozhodla halovou atletiku podpořit a od roku 1987 se koná halové mistrovství světa v atletice (mistrovství Evropy již od roku 1970, první neoficiální šampionát, tzv. Evropské halové hry se konal již roku 1966). Nestalo se obvyklým, že by se někteří atleti specializovali jen na závody v hale, nicméně se stává, že někteří atleti jsou v hale mnohem úspěšnější než na venkovních soutěžích (například český atlet Pavel Maslák je trojnásobným halovým mistrem světa, z venkovního světového šampionátu ale žádnou medaili nemá).
Česká atletika
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/4/4f/Emil_Z%C3%A1topek%2C_Erik_Ahld%C3%A9n%2C_London_1948b.jpg/220px-Emil_Z%C3%A1topek%2C_Erik_Ahld%C3%A9n%2C_London_1948b.jpg)
Již v roce 1900 se František Janda-Suk zúčastnil 2. olympijských her v Paříži, kde získal stříbrnou medaili v hodu diskem. Prvním Čechem, který získal atletické olympijské zlato, se v roce 1948 stal běžec Emil Zátopek, v závodě na 10 000 metrů. Ten se nakonec stal nejúspěšnějším českým atletem všech dob, když ještě v Londýně roku 1948 bral stříbro na pěti kilometrech a na další olympiádě v Helsinkách roku 1952 přidal do sbírky ještě tři zlaté medaile. Jeho bilanci se přiblížil jen oštěpař Jan Železný, který třikrát oštěpařský olympijský závod vyhrál a jednou skončil druhý. Dvě zlaté a bronz vybojovala oštěpařka Barbora Špotáková. Česká oštěpařská tradice je vůbec mimořádná, již v roce 1952 v hodu oštěpem olympijský závod vyhrála Dana Zátopková. Vrhačské disciplíny obecně Čechům svědčili, olympijské zlato získali též Olga Fikotová a Ludvík Daněk v hodu diskem. Miloslava Rezková to dokázala ve skoku do výšky. V 90. letech 20. století se českou královskou disciplínou stal desetiboj. Na vrchol stupňů vítězů se na OH postavili Robert Změlík a Roman Šebrle.
Čeští atleti získali též řadu titulů mistrů světa, krom výše uvedených to byli běžkyně Jarmila Kratochvílová, koulařka Helena Fibingerová, oštěpař Vítězslav Veselý, trojskokanka Šárka Kašpárková, běžci Ludmila Formanová a Zuzana Hejnová a desetibojař Tomáš Dvořák. Titul mistra Evropy pak ještě mají tyčkařka Jiřina Ptáčníková, běžci Jaroslava Jehličková a Pavel Maslák, překážkář Jindřich Roudný, koulař Jiří Skobla a chodec Josef Doležal. Běžkyně Jarmila Kratochvílová již od roku 1983 drží světový rekord v běhu na 800 metrů, jde o nejdéle platný světový rekord v historii ženské atletiky.[4] Aktuálními držiteli světového rekordu (k roku 2021) jsou stále také Jan Železný (od 1996) a Barbora Špotáková (od 2008).
Nejvýznamnějšími atletickými soutěžemi v Česku jsou Zlatá tretra v Ostravě a mistrovství republiky v atletice, v minulosti to byl též memoriál Evžena Rošického. Ze samostatných závodů jednotlivých disciplín je to Pražský maraton nebo Pražská tyčka. Jednou se v Česku konalo mistrovství Evropy, v roce 1978 v Praze na Stadionu Evžena Rošického. Roku 2015 se v pražské O2 areně konalo halové mistrovství Evropy.[5]
Disciplíny
- chůze
- běh
- skok
- hod
- víceboje
Odkazy
Reference
- ↑ Ona je muž? Pohlaví atletek by měla opět určovat hladina testosteronu. ČT sport . Česká televize, 12. 8. 2017 . Dostupné online.
- ↑ HAŠEK, Martin. Hra o testosteron. Změní běžkyně s odlišným sexuálním vývojem atletiku?. iSport.cz . 28. 4. 2019 . Dostupné online.
- ↑ Ruský dopingový skandál nemá konce. Atleti prý dávali za utajení miliony. Deník.cz. 2016-11-25. Dostupné online .
- ↑ Nečekaný rekord na "náhradní" trati přežil už tři desetiletí. ČT sport . Česká televize, 26. 7. 2013 . Dostupné online.
- ↑ Potvrzeno. Halové ME 2015 bude v Praze | Ostatní sporty. Lidovky.cz . 2012-05-05 . Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu atletika na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Česká Wikipedie
Česko
Česko na Letních olympijských hrách 2020
Ľubica Blašková
1. srpen
1621
1811
19. prosinec
1921
1936
1941
1944
1971
1986
2016
28. červenec
29. červenec
3. srpen
30. červenec
31. červenec
Adolf Hitler
Akce T4
Andrej Červeňák
Anna Kateřina Gonzagová
Atletika na Letních olympijských hrách 2012 – 400 metrů překážek ženy
Atlet Evropy
Běh na 100 metrů
Běh na 400 metrů
Běh na 400 metrů překážek
Barbora Krejčíková
Benešovy dekrety
Clemens August von Galen
Commons:Featured pictures/cs
Covid-19
David Kostelecký
Diamantová liga
Druhá světová válka
Dusty Hill
Edvard Beneš
Encyklopedie
France Popit
František Nedvěd
Georgij Nikolajevič Babakin
Hlavní strana
Július Binder
Japonsko
Jesse Owens
Jiří Lipták
Jiří Prskavec
Jizerskohorské bučiny
Julija Pečonkinová
Jungfrau
Kanoistika na Letních olympijských hrách 2020 – C1 slalom muži
Kateřina Siniaková
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Klokan quokka
Koupací vůz
Lehká atletika
Leopold Chalupa
Letní olympijské hry 1936
Letní olympijské hry 2020
Liberec
Londýn
Ludvík II. Hornobavorský
Lukáš Krpálek
Lukáš Rohan
Marie Brabantská (1256)
Markéta Vondroušová
Mezinárodní vesmírná stanice
Milan Lasica
Miroslav Jindra
Mistrovství světa v atletice 2013
Mistrovství světa v atletice 2015
Moskva
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Nauka (modul ISS)
Olympijské hry
Osobní technický prostředek
Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Peking
Peter de Vries
Ploutvonožci
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Rusko
SARS-CoV-2
Segway
Slalom na divoké vodě
Soubor:2019 ICF Canoe slalom World Championships 092 - Lukáš Rohan.jpg
Soubor:CAvGalenBAMS200612.jpg
Soubor:Lukáš Krpálek - Rio 2016.jpg
Soubor:Zuzana Hejnová Moscow 2013.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Sportovní střelba
Sportovní střelba na Letních olympijských hrách 2020
Světové dědictví (Česko)
Tallinn
Tenis na Letních olympijských hrách 2020
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská čtyřhra
Tenis na Letních olympijských hrách 2020 – ženská dvouhra
Terry Cooper
UNESCO
Vakcína proti covidu-19
Vladimír Beneš (1921)
Vladislav Mirvald
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2021
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2021
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/srpen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2021
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Zuzana Hejnová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk