A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
| Letiště Václava Havla Praha | |
|---|---|
 Letiště Václava Havla Praha | |
| Základní informace | |
| Stát |  Česko |
| Nejbližší město | Praha, Kladno (obě 12 km) |
| Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
| Provozovatel | Letiště Praha, a. s. |
| Otevření | 5. dubna 1937 |
| Kód letiště ICAO | LKPR |
| Kód letiště IATA | PRG |
| Souřadnice | 50°6′3″ s. š., 14°15′36″ v. d. |
  Letiště V. Havla Letiště V. Havla, Praha | |
| Nadmořská výška | 1 234 ft / 376 m |
| Hub pro | |
| Statistika (2023) | |
| Cestujících | ▲ 13 828 137[1] |
| Nákladu | ▲ 80 915 290 kg |
| Pohybů | ▲ 100 629[2] |
| Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
| Odkazy | |
| Web | www.prg.aero |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg)
.png)
Letiště Praha-Ruzyně[3][4][5][6][7] (IATA: PRG, ICAO: LKPR), oficiálně pojmenované Letiště Václava Havla Praha[7][5] či Mezinárodní letiště Václava Havla v Praze[8][5] (anglicky Václav Havel Prague International Airport[9] či Václav Havel Airport Prague[10][11]), je veřejné mezinárodní letiště umístěné na severozápadním okraji Prahy, na území městské části Praha 6, konkrétně v Ruzyni. Letiště je určeno pro mezinárodní i vnitrostátní, pravidelný i nepravidelný letecký provoz. Leteckou základnu zde mají České aerolinie, Eurowings, Smartwings a Ryanair. Provozovatelem letiště je akciová společnost Letiště Praha, a. s., v jejímž čele stojí pětičlenné představenstvo, jehož předsedou je od 30. 8. 2021 Jiří Pos.
V roce 2019 odbavilo rekordních 17,8 milionů cestujících při více než 154 tisících vzletech/přistání letadel.[8] Z Prahy se létá do řady destinací po celém světě, včetně Asie, Afriky či Severní Ameriky.[3] Jedná se o největší a nejrušnější letiště v Česku.
Historie
Letiště v Ruzyni bylo nově vybudováno ve třicátých letech jako náhrada za původní hlavní pražské letiště Kbely založené po vzniku republiky roku 1918. Nové letiště bylo postaveno v šedesátých letech v souvislosti s rozvojem letectví a proudových letadel. Další, podstatná rozšíření si vyžádalo otevření hranic a výrazné navýšení letecké dopravy po roce 1989.
Vznik a počátky (1933–1945)
Letiště bylo vystavěno na pláni zvané Dlouhá míle v letech 1933–1937. Konstrukce letiště vyprojektovaná architektem Adolfem Benšem byla na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži v roce 1937 oceněna zlatou medailí.[12] Doprovodné budovy navrhl Kamil Roškot. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937, kdy zde v devět hodin ráno přistál letoun Douglas DC-2 Československé letecké společnosti na letu z Piešťan přes Zlín a Brno, o hodinu později pak letoun Air France na trati z Vídně do Drážďan. Na letišti se nacházelo 5 travnatých vzletových a přistávacích drah. Během prvního roku provozu odbavilo letiště téměř 14 tisíc cestujících, kteří mohli využít celkem 24 linek.[4]
Na letiště Praha/Ruzyně byla přemístěna veškerá civilní letecká doprava z Letiště Praha-Kbely, kde zůstal pouze vojenský letecký provoz. Prvním ředitelem byl jmenován Ing. Bedřich Trnka, který předtím zastával stejnou pozici na kbelském letišti.[10] Prudký rozvoj techniky a letecké dopravy si vynutil takřka okamžité rozšíření letiště z původních 80 ha na čtyřnásobek. Od 15. srpna do 22. prosince 1937 byly vybudovány zpevněné vzletové a přistávací dráhy 08/26 (délka 500 m) a 04/22 (délka 280 m) a pojezdová dráha (dnes P). V roce 1938 byla vybudována VPD 13/31 (nyní 12/30) o délce 1000 m a 17/35 s délkou 950 m, VPD 04/22 byla prodloužena na 1080 m. Za doby německé okupace Československa byla dráha VPD 08/26 v roce 1941 prodloužena na 1300 m a dráha VPD 04/22 v roce 1944 na 1800 m. Křižovatka drah 04/22, 13/31 a 17/35 bývala také nazývána „Velké náměstí“ – „Big square“.
Během Pražského povstání využívala letiště německá armáda k leteckým útokům na povstalce. 6. května letiště obklíčila Ruská osvobozenecká armáda (tzv. vlasovci). Němcům se z obklíčení podařilo proniknout, ale nemohli letiště dále využívat.[9]
Rozšíření a nové letiště (1945–1989)
Prvních úprav se letiště dočkalo po válce. V letech 1947–1956 doznalo rozšíření a vylepšení jeho technické zázemí. Konec padesátých let pak přinesl další úpravy v souvislosti s příchodem proudových letadel. Po válce byla zahájena stavba paralelní dráhy 04/22, která byla záhy zastavena.
V letech 1960–1968 bylo letiště rozšířeno o oblast označovanou dnes jako Sever na tzv. Nové letiště. V polovině 60. let byla vypsána další architektonická soutěž a podle vítězného návrhu byla vybudována nová odbavovací budova architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, sousedící hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah (nejdelší z nich o délce 3200 m). Při té příležitosti byla plocha letiště rozšířena na 800 ha (což znamenalo rozšíření území hlavního města nejen o obec Ruzyně, ale také o části Kněževsi, Přední Kopaniny a Hostivice). Projekt nového letiště Ruzyně byl vypracován v letištním atelieru Vojenském projektovém ústavu vedeném pplk. Ing.arch. Vladimírem Conkem, CSc., členem katedry letištních staveb na ČVUT v Praze, který byl také hlavním inženýrem výstavby letiště.
Po roce 1989
V letech 1989–1993 byla provedena rekonstrukce severní odbavovací budovy, také v tomto případě byla vypsána architektonická soutěž, ve které zvítězili Petr Franta a Michal Brix. Souběžně byly rekonstruovány vzletové a přistávací dráhy. Zároveň byl vypracován investiční záměr rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever. K jeho uskutečňování se přikročilo v roce 1995 a jeho součástí je i terminál 2, otevřený 17. ledna 2006, který navrhl tým architektů Nikodem a Partner spol. s r. o. a Mansfeld IDC s r. o. Z nových staveb budí pozornost z architektonického hlediska rovněž budova energetického dispečinku od dvojice respektovaných architektů Zdeňka Jirana a M. Kohouta (2006).
Švýcarská federální prokuratura v roce 2008 požádala české úřady o právní pomoc ve věci privatizace státem ovládané společnosti Letiště Praha, která je vlastníkem letiště v Ruzyni. Švýcarská prokuratura měla zájem o informace z českých policejních spisů, které s prodejem letiště souvisí. Švýcarská prosba měla spojitost s podezřením na legalizaci peněz z nezákonné činnosti.[5]
V roce 2016 začal na Ruzyňské letiště denně létat největší dopravní letoun světa Airbus A380 letecké společnosti Emirates na lince z Dubaje. Na pražské letiště začaly létat také nové tři čínské letecké společnosti China Eastern (Šanghaj), Hainan (Peking) a Sichuan Airlines (Čcheng-tu). V létě byl na linku Korean Air ze Soulu nasazován nejdelší letoun světa Boeing 747-8, z Kanady nově začala v létě společnost Air Canada Rouge. Novou nákladní linku také zahájila společnost Qatar Airways.
Dne 16. února 2017 ve večerních hodinách anonym telefonátem nahlásil bombu na Terminálu 2 Letiště Václava Havla.[11] Budova byla evakuována a prostor prohledali pyrotechnici, kteří žádnou výbušninu ani bombu nenašli. V 22:30 téhož dne byl obnoven provoz.[6] Na jaře 2017 zde začaly platit ETD namátkové kontroly odbavených zavazadel, které se do té doby praktikovaly na letištích v Německu či v USA.[13]
Od ledna 2019 dochází k přestavbě a modernizaci systému pro nakládání zavazadel za celkem 1,47 miliard korun. Práce by měly zefektivnit a zkapacitnit systém odbavení kufrů a dokončeny budou do roka.[14]
Při vypuknutí pandemie covidu-19 v Česku firma nevyužila podpůrných programů státu na podporu udržení zaměstnanosti o oznámila, že propustí 450 zaměstnanců z přibližně 2 900 pracovníků.[15][16][17]. V březnu 2020 zaznamenalo letiště propad odbavených cestujících o 64,7 %.[18]
Charakter letiště
Letecký provoz
Letiště je plně vybaveno pro lety za viditelnosti (VFR) i podle přístrojů (IFR) a umožňuje nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Je plně koordinováno v rámci EUROCONTROL v Bruselu z hlediska přidělovaných časů vzletů (tzv. slotů).
Dráhový systém sestává ze dvou vzletových a přistávacích drah (VPD): Hlavní VPD je 06/24 (směr 062/242°, tzn. severovýchod-jihozápad, délka 3715 m), v obou směrech vybavená systémem ILS, druhou VPD je 12/30 (směr 124/304°, tzn. severozápad-jihovýchod, délka 3250 m), ve směru 30 vybavená systémem ILS. Dráha 06/24 byla do dubna 1993 značena jako 07/25 a dráha 12/30 do května 2012 jako 13/31. V důsledku změny magnetické deklinace byla označení změněna.[19] Letištěm vedou betonové a asfaltové pojezdové dráhy označené písmeny A–H, K–N, P, R, S, AA, FF a RR; jejich šířka je 22,5 m, kromě části dráhy P, která je široká 40 m. Na letišti jsou čtyři vyhrazená místa pro přistání vrtulníků (tzv. heliporty) označené H1–H4, umístěné na TWY G, P, S a RR.
Kolem letiště Praha-Ruzyně je vzdušný prostor koncová řízená oblast TMA Praha. Nad Ruzyní se v nízkém vzdušném prostoru kříží letové cesty M748, W32, L984 a v horním vzdušném prostoru letové cesty UN871 a UL984. Vedle jiných radionavigačních zařízení je na letišti radiomaják zařízení VOR/DME Praha (značka OKL), který vysílá na frekvenci 112,6 MHz a je umístěn poblíž středu dráhy 12/30.
Terminály
Letiště obsahuje tři dvojice terminálů rozdělené podle typu dopravy na pravidelnou osobní dopravu (severní), nákladní dopravu (cargo) a individuální a speciální doprava (jižní).
Nové letiště je označováno jako Terminál Sever.
- Terminál T1 (dříve Sever 1), otevřený v roce 1968, slouží letům mimo Schengenský prostor.
- Terminál T2 (dříve Sever 2) se využívá pro lety v Schengenském prostoru. Dne 1. září 2005 byl oficiálně otevřen, 2. září 2005 částečně pro veřejnost zpřístupněn a v lednu 2006 plně zpřístupněn. Počet nástupních mostů se tím zvýšil ze 17 na 27 a kapacita letiště (co do počtu odbavených pasažérů) se zvětšila o 30 %. Investice do nového terminálu dosáhly výše 9 miliard Kč. Oblast severního terminálu obsluhují ulice Aviatická a Schengenská. Nová estakáda mezi terminály 1 a 2 ulehčuje automobilové dopravě. U jednotlivých terminálů se nacházejí expresní parkoviště P1 a P2, zastávky MHD a kyvadlové dopravy, stanoviště taxislužby, v blízkosti pak několik dalších parkovišť a parkovacích domů, hotel, obchodně-administrativní budovy atd.
U těchto terminálů je hlavní odbavovací plocha (Apron North), vybavená také 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. V sousedství je nákladní terminál s odbavovacími plochami Apron Cargo 1 a Apron Cargo 2.
.jpg)
Severovýchodně od severního terminálu, u ulice Laglerové, se nachází cargo zóna, kterou tvoří tři nákladní terminály:
Mezi nimi se nachází menší budova oddělení pohraniční veterinární kontroly Městské veterinární správy v Praze. Na západním okraji cargo zóny se nacházelo gastrocentrum Gastro-Hroch, která poskytovala letecký i pozemní catering řadě významných společností. Ovšem tato společnost před lety[kdy? zkrachovala. Od října 2018 je budova přestavěna na třetí cargo terminál, který provozuje společnost Enes Cargo.[zdroj?
Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih
- Terminál T3 General Aviation (dříve Jih 2) obsluhuje soukromé lety (aerotaxi), business jety a charterové lety
- Terminál T4 Military (staré letiště, dříve Jih 1)[23] slouží pouze pro státně důležité lety, především pro přílety a odlety politiků a diplomatů. Terminál je ve správě ministerstva obrany.
Aerolinie a destinace
V letním letovém řádu 2018 létalo z Letiště Václava Havla 67 dopravců do 157 destinací v Evropě, Severní Americe a Asii.
V zimním letovém řádu 2017/2018 létalo z Letiště Václava Havla 61 dopravců do 122 destinací v Evropě a Asii.[24] Největší expanzi zde na zimu provedl Ryanair, otevřel celkem osm linek, společnost China Eastern spustila novou dálkovou linku do Si-anu.
Po dobu platnosti letního letového řádu 2017 působilo na Letišti Václava Havla Praha celkem 67 dopravců. Cestujícím byla k dispozici pravidelná spojení do 155 v Evropě, Asii a Severní Americe. Nabídka byla rozšířena o 10 destinací (Aarhus, Almería, Jerevan, Londýn–Southend, Malmö, Menorca, Reykjavík, Stavanger, Trapani a Verona). Zároveň přibyli dva noví dopravci Flybe, Georgian Airways a Blue Air. Jedenáct aerolinií zajišťovalo dálkové linky, do Severní Ameriky a Asie.[25]
Po dobu platnosti zimního letového řádu 2016/2017 působilo na Letišti Václava Havla Praha celkem 58 leteckých společností (v sezónně 15/16 to bylo 54). Cestujícím byla k dispozici pravidelná spojení do 105 destinací ve 39 zemích světa (v sezóně 15/16 bylo 97 v 38 zemích).[26]
Pravidelní dopravci
Dopravci létající pravidelně na pražské Letiště Václava Havla (aktualizováno 26. dubna 2024):[27][28][29]
O konkrétních linkách se lze více dozvědět na stránkách jednotlivých společností (pouze některých).
