Linie následnictví hannoverského trůnu

Následnictví německých trůnů užívá různé systémy pro určení následníka trůnu. Většina německých států však používala salické či polosalické právo.

Následnictví samotného trůnu německého císařství bylo pevně svázáno s pruským trůnem. Císařem byl vždy pruský král, podle pruského následnického řádu.

Následnictví císařského trůnu

Funkce německého císaře (resp. prezidenta spolku s titulem německého císaře) byla dle spolkové ústavy pevně spojena s úřadem pruského krále. Tím pádem zde nebylo žádného vlastního následnického řádu pro císařský trůn, stejně jako neexistovali přímo němečtí císařští princové ani císařská rodina. Jediné osoby s císařskými tituly byli císař, císařovna, korunní princ a korunní princezna. Nejednalo se tedy o personální unii, jak se na první pohled může zdát. Pruští princové v pořadí následnictví:

Vilém I. (1797–1888)
- Fridrich III. (1831–1888)
  - Vilém II. (1859–1941)
    - korunní princ Vilém (1882–1951)
      - Ludvík Ferdinand (1907–1994)
        Ludvík Ferdinand (1944–1977)
        Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent trůnu
        (1) Karel Fridrich (*2013)
        
        (2) Ludvík Ferdinand (*2013)
        
        (3) Jindřich (*2016)
        
        (4) Kristián-Zikmund (*1946)
        (5) Kristián Ludvík (*1986)
    - Oskar (1888–1958)
      - Vilém-Karel (1922–2007)
        (6) Vilém-Karel (*1955).
        
        (7) Oskar (*1959)
        (8) Oskar (*1993)
        
        (9) Albert (*1998)
    - Jáchym (1890–1920)
      - Karel František (1916–1975)
        (10) František Vilém (*1943)
        (11) Jiří Michailovič (*1981)

Následnictví trůnu německých monarchií

Anhaltsko

Anhaltské vévodství mělo stejně jako všechny německé monarchie následnický řád založený na salickém resp. polosalickém právu. Následníkem trůnu byl pouze legitimní příslušník rodu v mužské linii dle pravidel primogenitury. Současná hlava rodu a jediný mužský příslušník Eduard (syn posledního vládnoucího vévody Jáchyma Arnošta), který má pouze dcery změnil z pozice hlavy rodu a jediného zbylého mužského člena rodu následnické právo na absolutní primogenituru.^[1]

Jv vévoda Fridrich I. (1831–1904)
- Jv vévoda Fridrich II. (1856–1918)
- Jv vévoda Eduard I. (1861–1918)
  - Jv vévoda Jáchym Arnošt (1901–1947)
    - Jv vévoda Fridrich III. (1938-1963)
    - Jv vévoda Eduard II. (*1941), hlava rodu
      - (1) Jv princezna Julie Kateřina (*1980)
        (2) Jv princ Julius Maxim (*2010)
      - (3) Jv princezna Julie Eilika (*1985)
      - (4) Jv princezna Julie Felicitas (*1993)
  - Jv princ Evžen (1903–1980)
    - (5) Jv princezna Anastázie (*1940)

Bádensko

^[2]

Jkv velkovévoda Karel Fridrich (1728–1811)
- Jkv princ Karel Ludvík (1755–1801)
  - Jkv velkovévoda Karel I. (1786–1818)
- Jkv velkovévoda Ludvík I. (1763–1830)
- Jkv velkovévoda Leopold I. (1790–1852)
  - Jkv velkovévoda Ludvík II. (1824–1858)
  - Jkv velkovévoda Fridrich I. (1826–1907)
    - Jkv velkovévoda Fridrich II. (1857–1928)
  - Jvvv princ Vilém (1829–1897)
    - Jkv princ Maxmilián (1867–1929)
      - Jkv princ Berthold (1906–1963)
        Jkv princ Maxmilián (1933–2022)
        Jkv princ Bernhard (*1970), hlava rodu
        (1) Jvvv princ Leopold (*2002)
        
        (2) Jvvv princ Fridrich (*2004)
        
        (3) Jvvv princ Karel Vilém (*2006)
        
        (4) Jvvv princ Leopold (*1971)
        
        (5) Jvvv princ Michael (*1976)
        
        (6) Jvvv princ Ludvík (*1937)
        (7) Jvvv princ Berthold (*1976)

Bavorsko

^[3]

Maxmilián I. Josef (1756–1825)
- Ludvík I. (1786-1868)
  - Maxmilián II. (1811–1864)
    - Ludvík II. (1845–1886)
    - Ota I. (1848–1916)
  - Luitpold (1821–1912)
    - Ludvík III. (1845–1921)
      - Ruprecht Bavorský (1869–1955)
        Albrecht Bavorský (1905–1996)
        JKV František, vévoda bavorský (*1933)
        
        (1) JKV Max-Emanuel (*1937)
      - František (1875–1957)
        Ludvík (1913–2008)
        (2) Luitpold (*1951)
        (3) Ludvík (*1982)
        
        (4) Heinrich (*1986)
        (5) Maxmilián (*2021)
        
        (6) Karl (*1987)
        
        Rasso (1926–2011)
        (7) Wolfgang (*1960)
        (8) Tassilo (*1992)
        
        (9) Richard (*1993)
        
        (10) Filip (*1996)
        
        (11) Kryštof (*1962)
        (12) Corbinian (*1996)
        
        (13) Stanislav (*1997)
        
        (14) Marcel (*1998)
  - Adalbert Vilém (1828–1875)
    - Ludvík Ferdinand (1859–1949)
      - Adalbert (1886–1970)
        Konstantin (1920–1969)
        (15) Leopold (*1943)
        (16) Manuel (*1972)
        (17) Leopold (*2007)
        
        (18) Gabriel (*2014)
        
        (19) Josef (*2020)
        
        (20) Konstantin (*1989)
        (21) Alexej (*2021)
        
        (22) Mikuláš (*2023)
        
        (23) Adalbert (*1944)
        (24) Hubertus (*1989)

Hannoversko a Brunšvicko

^[4]

JV král Jiří III. (1738–1820)
- JV král Jiří IV. (1762–1830)
- JV král Vilém IV. (1765–1837)
- JV král Arnošt August I. (1771–1851)
  - JV král Jiří V. (1819–1878 )
    - Jkv Arnošt August (1845–1923)
      - Jkv Arnošt August (1887–1953), vévoda brúnšvický
        Jkv Arnošt August (1914–1987)
        Jkv Arnošt August (*1954), pretendent trůnu
        (1) Jkv Arnošt August (*1983)
        
        (2) Jkv Kristián (*1985)
        
        Jkv Ludvík Rudolf (1955–1988)
        (3) Jkv Otto Jindřich (*1988)
        
        (4) Jkv Jindřich Julius (*1961)
        (5) Jkv Albert (*1999)
        
        (6) Jkv Julius (*2006)
        
        Jkv Jiří Vilém (1915–2006)
        (7) Jkv Jiří (*1949)

Hesensko

^[5]

Filip I. Hesenský (1504–1567)
- Vilém IV. Hesensko-Kasselský (1532–1592)
  - Mořic Hesensko-Kasselský (1572–1632)
    - Vilém V. Hesensko-Kasselský (1602–1637)
      - Vilém VI. Hesensko-Kasselský (1629–1663)
        Vilém VII. Hesensko-Kasselský (1651–1670)
        
        Karel I. Hesensko-Kasselský (1654–1730)
        Fridrich I. Hesensko-Kasselský (1676–1751), také jako Frederik I. spolu-král Švédska
        
        Vilém VIII. Hesensko-Kasselský (1682–1760)
        Fridrich II. Hesensko-Kasselský (1720–1785)
        Vilém IX./I. Hesensko-Kasselský (1743–1821), první kurfiřt
        Vilém II. Hesensko-Kasselský (1777–1847), druhý kurfiřt
        Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský (1802–1875), třetí a poslední kurfiřt
        
        Fridrich Hesensko-Kasselský (1747–1837)
        Vilém Hesensko-Kasselský (1787–1867)
        Fridrich Vilém Hesensko-Kasselský (1820–1884)
        Fridrich Karel Hesenský (1868–1940), zvolený král Finska
        Filip Hesenský (1896–1980)
        Moritz Hesenský (1926–2013)
        JKV Donatus Hesenský (*1966), hlava rodu hesenských
        (1) Moritz Hesenský (*2007)
        
        (2) August Hesenský (*2012)
        
        (3) Filip Hesenský (*1970)
        (4) Tito Hesenský (*2008)
        
        Kryštof Hesenský (1901–1943)
        Karel Adolf Hesenský (1937–2022)
        (5) Kryštof Hesenský (*1969)
        
        (6) Rainer Hesenský (*1939)
- Jiří I. Hesensko-Darmstadtský (1547–1596)

Hohenzollernsko

^[6]

kníže Karel Antonín Hohenzollernský (1811–1885)
- Leopold Hohenzollernský (1835–1905)
  - Vilém Hohenzollernský (1864–1927)
    - Fridrich Hohenzollernský (1891–1965)
      - Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924–2010)
        Karel Fridrich, kníže Hohenzollernský (*1952)
        (1) Alexander Hohenzollernský (*1987)
        
        (2) Princ Albrecht Hohenzollernský (*1954)
        
        (3) Princ Ferdinand Hohenzollernský (*1960)
        (4) Prince Aloys Hohenzollernský (b. 1999)
        
        (5) Prince Fidelis Hohenzollernský (*2001)
      - Princ Johann Georg Hohenzollernský (1932–2016)
        (6) Princ Carl Christian Hohenzollernský (*1962)
        (7) Princ Nicolas Hohenzollernský (*1999)
        
        (8) Princ Hubertus Hohenzollernský (*1966)
    - Princ Franz Joseph Hohenzollernský (1891–1964)
      - Princ Emanuel Hohenzollernský (1929–1999)
        (9) Princ Carl Alexander Hohenzollernský (*1970)

Lippe

^[7]

Arnošt II. z Lippe-Biesterfeldu (1842–1904)
- kníže Leopold IV. (1871–1949)
  - kníže Armin (1924–2015)
    - kníže Štěpán (*1959), hlava rodu a pretendent trůnu
      - (1) dědičný princ Bernard (*1995)
      - (2) princ Jindřich (*1997)
      - (3) princ Benjamín (*1999)
  - dědičný princ Arnošt (1902–1987)
    - princ Arnošt Leopold (*1940)
  - princ Chlodvík (1909–2000)
    - (4) princ Winfríd-Chlodvík (*1941)
- princ Julius Arnošt (1873–1952)
  - princ Arnošt August (1917–1990)
    - Fridrich Vilém (*1947), nárokovatel postu hlavy rodu, narozen mimo manželství
    - (5) princ Arnošt August of Lippe (*1952)
princ Rudolf (1856-1931)
- princ Fridrich Vilém (1890-1938)
  - princ Rudolf (1937-2019)
    - (6) princ Jan Fridrich (*1982)

Meklenbursko

^[8]

Jv vévoda Adolf Fridrich I. (1588–1658)
- Jv vévoda Kristián Ludvík I. (1623–1692)
- Jv vévoda Fridrich (1638–1688), zakladatel zvěřínské linie
  - Jv vévoda Fridrich Vilém I. (1675-1713)
  - Jv vévoda Karel Leopold (1678-1747)
  - Jv vévoda Kristián Ludvík II. (1683–1756)
    - Jv vévoda Fridrich (1717-1785)
    - Jv vévoda Ludvík (1725–1778)
      - Jkv velkovévoda Fridrich František I. (1756–1837)
        Jkv dědičný velkovévoda Fridrich Ludvík (1778–1819)
        Jkv velkovévoda Pavel Fridrich (1800–1842)
        Jkv velkovévoda Fridrich František II. (1823–1883)
        Jkv velkovévoda Fridrich František III. (1852–1897)
        Jkv velkovévoda Fridrich František IV. (1882–1945)
        Jkv dědičný velkovévoda Fridrich František (V.) (1910–2001)
        
        Jv vévodkyně Cecílie (1886–1954)
        Ludvík Ferdinand (1907–1994)
        Ludvík Ferdinand (1944–1977)
        (4) Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent pruského trůnu
        (5) Karel Fridrich (*2013)
        
        (6) Ludvík Ferdinand (*2013)
        
        (7) Jindřich (*2016)
- Jv vévoda Adolf Fridrich II. (1658–1708), zakladatel střelické linie
  - Jv vévoda Adolf Fridrich III. (1686–1752)
  - Jv vévoda Karel (1708–1752)
    - Jv vévoda Adolf Fridrich IV. (1738–1794)
    - Jkv velkovévoda Karel II. (1741–1816)
      - Jkv velkovévoda Jiří (1779–1860)
        Jkv velkovévoda Fridrich Vilém II. (1819–1904)
        Jkv velkovévoda Adolf Fridrich V. (1848–1914)
        Jkv velkovévoda Adolf Fridrich VI. (1882-1918)
        
        Jv vévoda Jiří August (1824–1876)
        Jv vévoda Jiří Alexandr (1859–1909)
        Jv vévoda Jiří (1899–1963) hlava rodu
        Jv vévoda Jiří Alexandr (1921–1996) hlava rodu
        Jv vévoda Borwin (*1956), současná hlava rodu
        (1) Jv vévoda Alexandr (*1991)
        (2) Jv vévoda Leopold (*2023)
        
        (3) Jv vévoda Michael (*1994)
        
        Jv vévoda Carl Gregor (1933-2018)
        
        Jv vévoda Karel Michael (1863–1934), dědic v roce 1918 a hlava rodu
      - Luisa, pruská královna (1776–1810)
        Vilém I. Pruský (1797–1888)
        Fridrich III. Pruský (1831–1888)
        Vilém II. Pruský (1859–1941)
        korunní princ Vilém (1882–1951)
        Ludvík Ferdinand (1907–1994)
        Ludvík Ferdinand (1944–1977)
        (4) Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent pruského trůnu
        (5) Karel Fridrich (*2013)
        
        (6) Ludvík Ferdinand (*2013)
        
        (7) Jindřich (*2016)

Nasavsko

^[9]

Jv vévoda Vilém Nasavský (1792–1839)
- Jkv vévoda Adolf (1817–1905), lucemburský velkovévoda
  - Jkv Vilém IV. Lucemburský (1852–1912), lucemburský velkovévoda
    - Jkv Šarlota Lucemburská (1896–1985), lucemburská velkovévodkyně
      - Jkv Jean Lucemburský (1921-2019), lucemburský velkovévoda
        Jkv Henri I. Lucemburský (*1955), lucemburský velkovévoda
        
        Jkv Guillaume Lucemburský (*1963)
    - Jkv Antonie Lucemburská (1899–1954)
    - Jkv Alžběta Lucemburská (1901–1950)
    - Jkv Sofie Lucemburská (1902–1941)
- Mikuláš Vilém Nasavský (1832–1905)

Oldenbursko

hrabě Dětřich Oldenburský (1390–1440) ∞ Hedvika ze Schauenburgu
- Kristián VII. a I. (1426–1481), dánský, norský a švédský král, hrabě oldenburský, vévoda šlesvický a holštýnský
  - Frederik I. Dánský (1471–1533), dánský a norský král
    - Adolf (1526–1586), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp, zakladatel dynastie Holstein-Gottorp
      - Jan Adolf (1575–1616), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
        Fridrich III. (1597–1659), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
        Kristián Albrecht (1641–1695), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp ∞ Amálie Dánská
        Kristián August Holštýnsko-Gottorpský (1673–1726)
        Adolf I. Fridrich (1710–1771), král švédský (mužská linie vymřela r. 1877)
        
        vévoda Fridrich August I. (1711–1785)
        vévoda Vilém I. (1754–1823)
        
        Jiří Ludvík Holštýnsko-Gottorpský (1719–1763)
        vévoda Petr I. (1755–1829)
        velkovévoda August I. (1783–1853)
        velkovévoda Petr II. (1827–1900)
        velkovévoda Fridrich August II. (1852–1931)
        dědičný velkovévoda Mikuláš (1897–1970)
        vévoda Anton-Günther (1923–2014)
        vévoda Kristián (*1955), pretendent trůnu
        (1) vévoda Alexandr (*1990)
        
        (2) vévoda Filip (*1991)
        
        (3) vévoda Antonín (*1993)
        
        vévoda Petr (1926–2016)
        vévoda Fridrich August (1952-2018)
        
        (4) vévoda Mikuláš (*1955)
        (5) vévoda Kryštof (*1985)
        
        (6) vévoda Jiří (*1990)
        
        (7) vévoda Oskar (*1991)
        
        vévoda Jiří Mořic (1957-2011)
        
        vévoda Fridrich August (1936–2017)
        (8) vévoda Pavel Vladimír (*1969)
        (9) vévoda Kirill (*2002)
        
        (10) vévoda Carlos (*2004)
        
        (11) vévoda Pavel (*2005)
        
        (12) vévoda Ludvík (*2012)
        
        (13) vévoda Huno (*1940)
        
        (14) vévoda Johann (*1940)
        (15) vévoda Konstantin Mikuláš (*1971)
        
        Fridrich IV. Holštýnsko-Gottorpský (1671–1702), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
        Karel Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (1700–1739), vévoda Schleswig-Holstein-Gottorp
        Petr III. (1728–1762), car ruský
        Pavel I. Petrovič (1754–1801), car ruský
    - Kristián III. Dánský (1503–1559), dánský a norský král
      - Frederik II. Dánský (1534–1588), dánský a norský král
        Kristián IV. Dánský (1577–1648), dánský a norský král, jeho mužská linie vymřela r. 1863
      - Jan II. (1545–1622), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburský
        Alexandr (1573–1627), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburský
        August Filip (1612–1672), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
        Frederik Ludvík (1653–1728), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
        Petr August (1697–1775), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
        Karel Antonín (1727–1759), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
        Fridrich Karel Ludvík (1757–1816), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Beck
        Fridrich Vilém (1785–1831), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
        Fridrich (1814–1885), vévoda Schleswig-Holstein-Sonderburg-Glücksburg
        Fridrich Ferdinand (1855–1934), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
        Vilém Fridrich (1891–1965), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
        Petr (1922–1980), vévoda Šlesvicko-Holštýnský
        (18) Kryštof (*1949), vévoda Šlesvicko-Holštýnský, hlava rodu Oldenburků
        (19) princ Fridrich Ferdinand Šlesvicko-Holštýnský (*1985)
        
        (20) princ Konstantin Šlesvicko-Holštýnský (*1986)
        
        (21) princ Leopold Šlesvicko-Holštýnský (*1991)
        
        (22) Alexander Šlesvicko-Holštýnský (*1953)
        (23) princ Julian Šlesvicko-Holštýnský (*1997)
        
        Kristián IX. (1818–1906), dánský král

Další v pořadí následnictví by po vymření výše uvedených členů velkovévodské rodiny připadali primogeniturní příslušníci oldenburské dynastie a to hlava Glückburské větve a jeho následníci (potomci glücksburského vévody Fridricha, staršího bratra dánského krále Kristiána IX.). Následnictví ostatních příslušníků holštýnsko-gottorpské větve Oldenburského rodu, (kam patří i Oldenburská velkovévodská rodina) tj. především potomků ruského cara Pavla v mužské linii je od roku 1903 nejasné, jelikož se car Mikuláš II. formálně vzdal následnického práva svého a celé carské větve rodu ve prospěch zmíněné Glücksburské větve rodu, i přes to že se mohl vzdát pouze svého vlastního místa v následnictví oldenburského trůnu. Ve stejném duchu bylo následnictví trůnu ošetřeno článkem 18 oldenburské ústavy.^[10]

Prusko

Vilém I. (1797–1888)
- Fridrich III. (1831–1888)
  - Vilém II. (1859–1941)
    - korunní princ Vilém (1882–1951)
      - Ludvík Ferdinand (1907–1994)
        Ludvík Ferdinand (1944–1977)
        Jiří Fridrich Pruský (*1976), pretendent trůnu
        (1) Karel Fridrich (*2013)
        
        (2) Ludvík Ferdinand (*2013)
        
        (3) Jindřich (*2016)
        
        (4) Kristián Zikmund (*1946)
        (5) Kristián Ludvík (*1986)
    - Oskar (1888–1958)
      - Vilém Karel (1922–2007)
        (6) Vilém Karel (*1955).
        
        (7) Oskar (*1959)
        (8) Oskar (*1993)
        
        (9) Albert (*1998)
    - Jáchym (1890–1920)
      - Karel František (1916–1975)
        (10) František Vilém (*1943)
        (11) Jiří Michailovič (*1981)

Reuss

^[11]

hrabě Jindřich I. z Reussu (1639–1692)
- hrabě Jindřich IX. z Reussu (1669–1744)
  - hrabě Jindřich XII. z Reussu (1716–1784)
    - kníže Jindřich XLII. z Reussu (1752–1818)
      - kníže Jindřich LXVII. z Reussu (1789–1867)
        kníže Jindřich XIV. z Reussu (1832–1913)
        kníže Jindřich XXVII. z Reussu (1858–1928)
        kníže Jindřich XLV. z Reussu (1895–1945)
- hrabě Jindřich XXIV. z Reussu-Köstritzu (1681–1748)
  - hrabě Jindřich IX. z Reussu-Köstritzu (1711–1780)
    - kníže Jindřich XLIV. z Reussu-Köstritzu (1753–1832)
      - kníže Jindřich LXIII. z Reussu-Köstritzu (1786–1841)
        kníže Jindřich IV. z Reussu-Köstritzu (1821–1894)
        kníže Jindřich XXIV. z Reussu-Köstritzu (1855–1910)
        kníže Jindřich XXXIX. z Reussu-Köstritzu (1891–1946)
        kníže Jindřich IV. z Reussu (1919–2012)
        kníže Jindřich XIV. z Reussu (*1955), hlava rodu a pretendent trůnu
        (1) dědičný princ Jindřich XXIX. z Reussu (*1997)
        
        (2) princ Jindřich V. z Reussu (*2012)
        
        princ Jindřich VII. z Reussu-Köstritzu (1927–2002)
        (3) princ Jindřich XIX. z Reussu-Köstritzu (*1974)
        
        (4) princ Jindřich XXII. z Reussu-Köstritzu (*1976)

Saské království

^[12]

Fridrich Kristián Saský (1722–1763)
- Fridrich August I. (1750–1827)
- Antonín I. (1755–1836)
- Maxmilián Saský (1759–1838)
  - Fridrich August II. (1797–1854)
  - Jan I. (1801–1873)
    - Albert I. (1828–1902)
    - Jiří I. (1832–1904)
      - Fridrich August III. (1865–1932)
        Fridrich Kristián (1893–1968), pretendent trůnu
        Maria Emanuel (1926–2012), pretendent trůnu
        
        Albert (1934–2012), pretendent trůnu
        
        Anna (1929–2012)
        Alexander von Sachsen-Gessaphe (*1953), pretendent trůnu
        Georg Philipp von Sachsen-Gessaphe (*1988)
        
        Mauricio Gabriel Robert von Sachsen-Gessaphe (*1989)
        
        Paul Clemens von Sachsen-Gessaphe (*1993)
        
        Ernst Jindřich (1896–1971)
        Timo (1923–1982)
        Rüdiger (1953-2022), pretendent trůnu
        Daniel (*1975), pretendent trůnu
        Gero (*2015)
        
        Arne (*1975)
        
        Nils (*1978)
        Moritz (*2009)
        
        Markéta Karola (1900–1962)
        Fridrich Vilém (1924–2010)
        Karel Fridrich (*1952), možný nárokovatel trůnu
        Alexander von Hohenzollern (*1987)
        
        Albrecht von Hohenzollern (*1954)
        
        Ferdinand von Hohenzollern (*1960)
        Alois von Hohenzollern (*1999)
        
        Fidelis von Hohenzollern (*2001)

Saská vévodství

^[13]

Sasko-Výmar-Eisenach

Ústava z roku 1816 (revidovaná v roce 1850) neobsahovala žádnou klauzuli týkající se dědického práva.

Princ Michael má dva bratrance, kteří po něm nastoupí v čele rodu Sasko-Výmar-Eisenach, pokud nebude mít mužské potomky: prince Alexandra Georga (* 1945) a jeho bratra prince Wilhelma Ernsta (* 1946). Oba nemají žádné přeživší mužské potomky, protože první se nikdy neoženil a jediný syn druhého Georg Konstantin (* 1977) zemřel poté, co v červnu 2018 spadl z koně v domě svého přítele v paláci Apethorpe; není známo, že by měl dítě z manželství s Olivií Rachelle Page. Dům Sasko-Výmar-Eisenach tedy může v mužské linii vyhynout. V červnu 2018 jmenoval princ Michael svou dceru Leonie jako svou dědičku.

Grand Duke Wilhelm Ernst (1876-1923)
- Hereditary Grand Duke Carl August (1912–1988), Head of the Grand Ducal House (1923-1988)
  - Prince Michael (born 1946), Head of the Grand Ducal House (since 1988)^[14]^[15]
- Prince Bernhard (1917-1986)^[14]^[15]
  - (1) Princ Wilhelm Ernst (b. 1946)^[14]^[15]

Sasko-Meiningen

Prince Konrad is unmarried. His closest male relative (and the only other living male descendant of the House of Saxe-Meiningen) is his nephew, Prince Constantin (b. 1980), son of his elder half-brother, Prince Friedrich Ernst from his second marriage with Princess Beatrice of Saxe-Coburg and Gotha, a half sister of Andreas, Prince of Saxe-Coburg and Gotha. Should Prince Konrad leave no male heir, his nephew will probably take over the headship of the House of Saxe-Meiningen^[16]

Duke Georg II (1826-1914)
- Prince Ernst (1859–1941), Head of the Ducal House (1928-1941)
  - Has living male non dynastic descendants the Barons von Saalfeld
- Prince Friedrich (1861-1914)
  - Prince Bernhard (1901-1984), Head of the Ducal House (1946-1984)
    - Has living male non dynastic descendants from his first marriage^[14]
    - Prince Konrad (born 1952), Head of the Ducal House (since 1984)^[14]

Sasko-Koburk-Gotha

Vévodství koburské a gothajské byly pod vládou společného panovníka spojeny v roce 1826, po územním vyrovnání ernestinských Wettinů po vymření větve rodu vládnoucí ve vévodství sasko-gotha-altenburg. Společným vévodou pro obě nově spojená vévodství byl dosavadní sasko-kobursko-saalfeldský vévoda Arnošt I. Obě vévodství zůstala nadále oddělena. V koburském vévodství byla zavedena ústava již v roce 1821. Na rozdíl od Gothy, kde byla ústava přijata až v roce 1849. Sjednocena byla za vlády jeho syna v roce 1852 společnou ústavou do jednotného státu (§1). Tato ústava stanovila následnický řád pro vévodství a stanovila další požadavky na osobu vévody:

Vévoda musí sídlit na území vévodství (§ 4, 5),
následnictví trůnu se řídí primogeniturou. Následníky trůnu jsou pouze muži v mužské linii vládnoucího rodu (§ 6),
všichni následníci trůnu musí vzejít z rovnorodého manželství (dle pravidel dynastie) a schválených vládnoucím vévodou (hlavou rodu) (§ 6),
z následnictví trůnu vévodství je vyloučen vládnoucí britský král a bezprostřední tj. první následník (§ 9).

Poslední bod reflektuje situaci, která nastala po smrti vévody Arnošta I. (†1844). Vládnoucím vévodou se stal jeho nejstarší syn Arnošt II. Jelikož ale Arnošt II. neměl z manželstí s Alexandrinou Bádenskou žádné potomky, následníkem trůnu byl jeho mladší bratr Albert. Albert se roku 1840 oženil s britskou královnou Viktorií, což znamenalo že vévodství v budoucnu připadne britskému králi, což by odporovalo § 4 a 5 platné ústavy. Proto byl v ústavě z následnicví trůnu vyloučen britský král i jeho následník. V roce 1857 kdy se Albert stal (jako manžel královny) formálně britským princem měl Albert měl z manželství s Viktorií čtyři syny:

následníka trůnu Alberta Eduarda, knížete z Walesu (*1841), budoucí král Eduard VII.
Alfréda, vévodu z Edinburghu (*1844)
Artura, vévodu z Connaughtu a Strathearnu (*1850)
Leopolda, vévodu z Albany (*1853).

Proto bylo po smrti prince Alberta (†1861) rozhodnuto v zájmu předejití ústavním a mezinárodním problémům k dohodě o upravení posloupnosti následnictví a zakomponování tohoto řešení do ústavy a to v takové podobě, aby bylo předejito i podobným problémům v budoucnu: Britský následník trůnu Albert Eduard, knížete z Walesu se roku 1863 vzdal svého nároku na trůn vévodství pro sebe a své potomky (v té době byl stejně jako jeho bratři bezdětný), ve prospěch mladších bratrů. Následnictví trůnu se mělo Eduardově linii vrátit pouze v případě, že by bylo mužských následníků jeho mladších bratrů. Následníkem trůnu a následníkem Arnošta II. se stal Eduardův mladší bratr Alfréda, vévodu z Edinburghu, který po smrti strýce v roce 1893 nastoupil na vévodský trůn. Alfrédovým jediným synem byl Alfréd, který ale o šest let později spáchal sebevraždu. Jelikož ale nezanechal žádného mužského dědice, bylo pravděpodobné že trůn vévodství připadně dalšímu z výše uvedených bratrů Arturovi, vévodovi z Connaughtu a Strathearnu. Vévodství bylo tou dobou již dvacet let součástí Německého císařství, jehož hlavou byl Vilém II. Pruský se kterým neměl vévoda z Connaughtu dobré vztahy a neměl zájem se stát německým vévodou a raději chtěl pokračovat v kariéře britského důjstojníka. Proto se také ve prospěch svého synovce Karla Eduarda vévody z Albany, zřekl pro svou osobu nároku na trůn kompletně a pro svého jediného syna Artura z Connaughtu za podmínky že by nedojde k vymření mužské linie Karla Eduarda. V červenci 1899 bylo proto pořadí následnictví trůnu ústavně ošetřeno následovně (§ 7, 9, 19):

Platí princip mužské primogenitury, kromě níže specificky upravého pořadí jednotlivých linií (§ 10),
následníkem aktuálního vévody je Karel Eduard, vévoda z Albany (*1884), syn Leopolda, vévody z Albany 1853-1884,
po vymření mužské linie Karla Eduarda, měl trůn připadnout Arturovi z Connaughtu a jeho mužské linii,
pokud by došlo k vymření po měči i této linie, měl se trůn vrátit mužským potomkům britského krále Eduarda VII., ale:
- britský král a jeho bezprostřední následník jsou vyloučeni z následnictví trůnu,
- britský král nebo bezprostřední následník téhož mohou nastoupit na vévodský trůn pouze pokud v této linii není dalšího dědice a jen pokud není-li v této linii dědic starší 21 let, schopný se ujmout vlády ve vévodství,
- britský král nebo následník téhož musí ve vévodství vládnout přes svého zástupce zde,
- jiné možnosti personální unie s cizími (tj. mimoněmeckými) trůny nejsou přípustné (§ 19),
- další v pořadí následují potomci mladších bratrů vévody Arnošta I, jsou-li způsobilí nástupu na trůn vévodství.

Pořadí jednotlivých linií v roce 1900:

Jv vévoda František (1750–1806)
- Jv vévoda Arnošt I. (1784–1844)
  - Jv vévoda Arnošt II. (1818–1893)
  - Jkv princ Albert (1819–1861)
    - Jkv vévoda Alfréd I. Sasko-Kobursko-Gothajský, vévoda z Edinburghu (*1844)
    - Jkv princ Leopold, vévoda z Albany (1853–1884)
      - (1) Jkv Karel Eduard I, vévoda z Albany (*1884)
    - Artura, vévodu z Connaughtu a Strathearnu (*1850)
      - (2) Jv Artur z Connaughtu (*1883), mužská linie vymřela roku 1943
    - (3) JV britský král Eduard VII. (*1841)
      - Jkv Jiří, kníže z Walesu (*1865), následník britského trůnu
        Synové knížete z Walesu (* 1894, 1895)
- (4) Jv princ Ferdinand (1785–1851)
  - Ferdinand Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (*1844)
    - Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (*1878)
  - Ludvík August Sasko-Kobursko-Gothajský (*1845)
    - Petr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1866)
    - August Sasko-Kobursko-Gothajský (*1867)
    - Josef Sasko-Kobursko-Gothajský (*1869)
    - Ludvík Sasko-Kobursko-Gothajský (*1870)
  - Jv princ August (1818–1881)
    - JV car Ferdinand I. Bulharský (*1861), jako cizí panovník vyloučen z následnicví
      - Jkv princ Boris Bulharský (*1894)
      - Jkv princ Kyril Bulharský (*1895)
- JV král Leopold I. Belgický (1790–1865)
  - JV král Leopold II. Belgický (*1835), jako cizí panovník vyloučen z následnicví
  - (5) Jkv princ Filip, hrabě flanderský (*1837)
    - Jkv princ Albert Belgický (*1875)

^[17]

Jv vévoda František (1750–1806)
- Jv vévoda Arnošt I. (1784–1844)
  - Jv vévoda Arnošt II. (1818–1893)
  - Jkv princ Albert (1819–1861)
    - Jkv vévoda Alfréd I. (1844–1900)
    - Jkv princ Leopold, vévoda z Albany (1853–1884)
      - Jkv vévoda Karel Eduard I. (1884–1954)
        Jkv princ Fridrich Jošiáš (1918–1998)
        Jkv princ Andreas (*1943), hlava rodu
        (1) Jkv princ Hubertus (*1975)
        (2) Jkv princ Filip (*2015)
        
        (3) Jkv princ Alexandr (*1977)
        
        Jkv princ Adrian (1955–2011)
        Simon Coburg (*1985)
        
        Daniel Coburg (*1988)
    - JV král Eduard VII. (1841–1910)
      - JV král Jiří V. (1865–1936)
        JkvHenry, vévoda z Gloucesteru (1900–1972)
        Jkv princ Richard, vévoda z Gloucesteru (*1944)
        
        Jkv Jiří, vévoda z Kentu (1902–1942)
        Jkv princ Eduard, vévoda z Kentu (*1935)
        
        Jkv princ Michael z Kentu (*1942)
        Lord Frederick Windsor (* 1979)
- Jv princ Ferdinand (1785–1851)
  - Jv princ August (1818–1881)
    - JV car Ferdinand I. Bulharský (1861–1948)
      - JV car Boris III. Bulharský (1894–1943)
        (4) JV car Simeon II. Bulharský (*1937)
        Kardam, kníže tarnovský (1962–2015)
        (?5) Jkv Boris (*1997)
        
        (?6) Jkv Beltran (*1999)
        
        (?7) Jkv Kyrill (*1964)
        (?8) Jkv Tassilo (*2002)
        
        (?9) Jkv Kubrat (*1965)
        (?10) Jkv Mirko (*1995)
        
        (?11) Jkv Lukáš (*1997)
        
        (?12) Jkv Tirso (*2002)
        
        (?13) Jkv Konstantin-Assen (*1967)
        (?14) Jkv Umberto (*1999)
- JV král Leopold I. Belgický (1790–1865)
  - Jkv princ Filip, hrabě flanderský (1837–1905)
    - JV král Albert I. Belgický (1875–1934)
      - JV král Leopold III. Belgický (1901–1983)
        (x) JV král Albert II. Belgický (*1934)
        (x) JV král Filip I. Belgický (*1960)
        (x) Jkv princ Gabriel (*2003)
        
        (x) Jkv princ Emmanuel (*2005)
        
        (x) Jkv princ Laurent (*1963)
        (x) Jkv princ Nicolas (*2005)
        
        (x) Jkv princ Aymeric (*2005)'

Schaumburg-Lippe

^[18]

Jiří Vilém (1784–1860), 1st Prince 1807-1860
- Adolf I. (1817-1893), 2nd Prince 1860–1893
  - Jiří (1846–1911), 3rd Prince 1893-1911
    - Adolf II. (1883-1936), 4th Prince 1911–1936, resigned throne 1918
    - Wolrad (1887-1962), 5th Prince 1936–1962
      - Philipp-Ernst (1928–2003), 6th Prince 1962-2003
        Alexander (born 1958), 7th Prince 2003–present Zdroj:https://cs.wikipedia.org?pojem=Linie_následnictví_hannoverského_trůnu
        Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

Navigácia: Veda >

Analytika
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika

Metodológia vedy
Náboženstvo a veda
Náučná literatúra
Podvody vo vede
Popularizácia vedy
Potravinárstvo
Prírodné vedy
Pseudoveda
Scientometria
Spoločenské vedy
Teórie
Teatrológia
Technické vedy
Technika
Terminológia
Umenie
Výskum

Veda
Veda a technika podľa štátu
Veda a technika podľa kontinentu
Veda a technika podľa roka
Veda v kozme
Vedci
Vedecká literatúra
Vedecké databázy
Vedecké experimenty
Vedecké konferencie
Vedecké metódy
Vedecké ocenenia
Vedecké organizácie
Vedecké parky
Vedeckí spisovatelia
Vzdelávanie
Záhady

Príbuzné výrazy:

Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[18]