A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lipnická bible | |
---|---|
Washington D.C., Museum of the Bible (MS 483) | |
Lipnická bible vystavená na hradě Lipnici v létě 2021 | |
Doba vzniku | 1421 s pozdějšími doplňky |
Místo vzniku | Lipnice nad Sázavou České království |
Jazyk | latina |
Objednavatel | Matěj z Roudnice (?) |
Psací látka | pergamen |
Rozsah | 431 folií |
Formát | 30,5 × 22 cm |
Obsah | bible |
lipnicebible.ff.cuni.cz |
Lipnická bible je latinský biblický rukopis z první poloviny 15. století, jehož část byla dokončena v květnu 1421, pravděpodobně na hradě Lipnici nad Sázavou.[1] V současnosti je součástí sbírek Muzea Bible (Museum of the Bible) v americkém Washingtonu.[2][3]
Historie rukopisu
Lipnická bible se již kvůli užitému pergamenu a zdobení iniciál řadí k nákladnějším středověkým rukopisům, byť nepatří k nejluxusnějším. Písařské práce započaly nejspíše v roce 1419 či nejpozději na jaře 1420 a paralelně byly na popsané textové složky iluminátorem doplňovány zdobené iniciály, které stylově odpovídají jiným biblím zhotoveným v Praze těsně před vypuknutím husitských válek. Zatímco písař v opisu bible pokračoval ještě v první polovině roku 1421, iluminátor rozdělané dílo opustil a již se k němu nevrátil. Je možné, že písař náhle odešel na odlehlejší místo, kam si s sebou odnesl i rozpracované pergamenové listy. Na závěr jedné z připojených pomůcek ke studiu bible písař uvedl, že ji dopsal "léta Páně 1421 v měsíci květnu v Lipnici". Třebaže existovalo hned několik lokalit toho jména, pravděpodobně se jednalo o nejvýznamnější z nich, Lipnici nad Sázavou, která byla opevněným poddanským městem, jemuž dominoval jeden z vůbec největších šlechtických hradů v Čechách. Tento hrad patřil nejvyššímu purkrabímu Čeňkovi z Vartenberka, který zde roku 1417 donutil biskupa Heřmana z Mindelheimu, aby vysvětil na kněze zastánce husitství.[4]
Na konci opisu biblických knih je ve zlatém kolofónu uvedeno jméno jistého (odjinud neznámého) Matěje z Roudnice, pravděpodobného vlastníka kodexu, který byl v literatuře spojován s augustiniánskou kanonií v Roudnici nad Labem,[1] i když pro to neexistují žádné doklady. Jelikož byl rukopis psán latinsky, obsahuje pomůcky studijního zaměření a z mnoha míst vyplývá, že měl sloužit jako opora v náboženské polemice, lze předpokládat, že první majitel byl zámožným klerikem či řeholníkem. Na původ kodexu v českojazyčném prostředí poukazuje také pět českých překladových glos na okrajích biblického textu a české názvy třinácti biblických knih zařazené do latinského obsahu bible. Ve zmíněném kolofónu je Lipnická bible charakterizována jako „štít víry, jímž bojují synové Boží, oko spravedlivých a pohoršení nevěřících". Poukazuje to na mimořádnou autoritu, kterou její majitel bibli přičítal.[4]
Asi na začátku třicátých let 15. století Lipnická bible prošla další iluminátorskou úpravou. Tehdy vzniklo i jediné figurální vyobrazení v kodexu: iniciála uvozující knihu Genesis s Bohem stvořitelem. Ostatní iniciály jsou pouze ornamentální. Při poslední větší úpravě v polovině 15. století byly k Lipnické bibli připojeny další krátké texty na její začátek (několik dodatečných biblických předmluv, shrnutí obsahu biblických knih, verše k jejich lepšímu zapamatování, přehled překladatelů a vykladačů bible, výčty žalmů doporučené k modlitbě v určité dny nebo seznam hříchů a neřestí). Dodnes dochovaná vazba rukopisu pochází asi až z počátku 16. století. Osudy rukopisu lze přesněji sledovat teprve od první poloviny 20. století, kdy byl v majetku anglického sběratele Charlese Williama Dysona Perrinse. Na počátku 21. století pak byl zakoupen do sbírky Muzea Bible ve Spojených státech amerických.[4]
Výstava v Čechách v roce 2021
V roce 2021 byl její originál převezen do Česka a stal se hlavním exponátem výstavy o Lipnické bibli, pořádané od 27. června do 29. srpna na hradě Lipnici u příležitosti 600. výročí jejího vzniku.[5] Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého z nedaleké Okrouhlice, který tuto výstavu zorganizoval, zároveň vydal odbornou publikaci věnovanou tomuto rukopisu a okolnostem jeho vzniku. Pracoval na ni kolektiv autorů převážně z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.[3] Tato publikace posléze získala ocenění Magnesia Litera 2022 v kategorii nakladatelský čin.
Od 1. do 15. září 2021 byla Lipnická bible vystavena spolu s jinými dobovými biblickými rukopisy ze sbírek Národní knihovny v Zrcadlové kapli pražského Klementina.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b DOLEŽALOVÁ, Lucie. Lipnická bible (Museum of the Bible, Oklahoma City, Green Collection MS 486). In: DRAGOUN, Michal; DOLEŽALOVÁ, Lucie; EBERSONOVÁ, Adéla. Ubi est finis huius libri deus scit. Středověká knihovna augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem. Praha: Scriptorium, 2015. ISBN 978-80-88013-09-9. S. 262–267.
- ↑ Vzácná Lipnická bible se po šesti stech letech může na čas vrátit domů . iDnes.cz, 2016-10-10 . Dostupné online.
- ↑ a b Rok 2021 s Lipnickou biblí | Jan Zrzavý . Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého . Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-14.
- ↑ a b c PACOVSKÝ, Karel. Lipnická bible ve světle posledního bádání. In: DOLEŽALOVÁ, Lucie; PACOVSKÝ, Karel. Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku. Okrouhlice: Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici, 2021. ISBN 978-80-908223-0-6. S. 296–299.
- ↑ Výstava Lipnická bible 1421-2021 . Hrad Lipnice . Dostupné online.
- ↑ Ručně psaná Lipnická bible se po 600 letech vrátí na místo, kde vznikla. vysocina.rozhlas.cz . Český rozhlas Vysočina, 2021-06-01 . Dostupné online.
Literatura
- DOLEŽALOVÁ, Lucie; PACOVSKÝ, Karel (edd.). Lipnická bible. Štít víry v neklidných časech pozdního středověku. Okrouhlice: Spolek Za záchranu rodného domu Jana Zrzavého v Okrouhlici, 2021. ISBN 978-80-908223-0-6.
- DOLEŽALOVÁ, Lucie. Lipnická bible (Museum of the Bible, Oklahoma City, Green Collection MS 486). In: DRAGOUN, Michal; DOLEŽALOVÁ, Lucie; EBERSONOVÁ, Adéla. Ubi est finis huius libri deus scit. Středověká knihovna augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem. Praha: Scriptorium, 2015. ISBN 978-80-88013-09-9. S. 262–267.
- DRAGOUN, Michal. Soupis roudnických a sadských rukopisů. In: DRAGOUN, Michal; DOLEŽALOVÁ, Lucie; EBERSONOVÁ, Adéla. Ubi est finis huius libri deus scit. Středověká knihovna augustiniánských kanovníků v Roudnici nad Labem. Praha: Scriptorium, 2015. ISBN 978-80-88013-09-9. S. 527–529.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lipnická bible na Wikimedia Commons
- Digitalizovaný rukopis na webu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
- Digitalizovaný rukopis na Manuscriptoriu
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk