A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Lisabonská smlouva (celým názvem Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, v době přijetí též Reformní smlouva) je mezinárodní smlouva, jejímž cílem bylo především reformovat instituce Evropské unie a její fungování. Byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu, Českou republikou byla ratifikována 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009.
Po neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu („Ústavy EU“, „euroústavy“), odmítnuté referendy v Nizozemsku a Francii v roce 2005, bylo přikročeno k změnám prostřednictvím novelizace stávajících smluv s cílem zajistit efektivní fungování Evropské unie do budoucna. Nová smlouva byla ratifikována všemi členskými státy EU a 1. prosince 2009 nabyla účinnosti[1] – první den měsíce následujícího po tom, co Česká republika uložila svou ratifikaci v Římě, k čemuž došlo dne 13. listopadu 2009.[2]
Na rozdíl od Smlouvy o Ústavě pro Evropu – která dosavadní smlouvy měla nahradit – novelizovala Lisabonská smlouva stávající evropské zakládající smlouvy, které v pozměněné podobě zůstávají dále v platnosti. Většinu změn obsažených v odmítnuté Smlouvě o Ústavě pro Evropu však přejímá[zdroj?.
Obsah Lisabonské smlouvy byl vypracován v bilaterálních jednáních během německého předsednictví v Radě Evropské unie v první polovině 2007, definitivně dohodnuty a schváleny na zasedání Evropské rady v Bruselu 21. až 22. června 2007, prodlouženého do ranních hodin soboty 23. června. Evropská rada dále udělila mandát Mezivládní konferenci k vypracování Lisabonské smlouvy, která měla být ratifikována do poloviny roku 2009.
Lisabonská smlouva a Ústava EU
Lisabonská smlouva obsahuje dva články pozměňující:
- Smlouvu o Evropské unii
- Smlouvu o založení Evropského společenství, ta byla přejmenována nově na Smlouvu o fungování Evropské unie
Evropská unie má mít jednotnou právní subjektivitu, jak už navrhovala Ústava EU.
Listina základních práv Evropské unie sice není částí zakládajících smluv, má však na základě nového znění čl. 6 Smlouvy o Evropské unii „stejnou právní sílu jako Smlouvy“, tzn. právní závaznost, s výjimkou Velké Británie, Polska a v budoucnosti možná i Česka.
Lisabonská smlouva opouští systém trojí většiny při hlasování v Radě (definované počtem států, jejich váženými hlasy a podílem obyvatelstva, který na EU představují) a zavádí systém dvojí většiny, konkrétně opouští kritérium vážených hlasů. Nový systém se začal používat na podzim 2014, do března roku 2017 však mohl kterýkoliv ze států požádat o hlasování starým způsobem.
Jako kompromis – Velká Británie zprvu zcela odmítala Evropského ministra zahraničí navrženého Ústavou EU – byla zavedena nová funkce „Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku“. Na žádost Velké Británie má smlouva v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech některým členům umožnit pokračovat v další práci na určitém aktu, zatímco jiným umožní se jí neúčastnit.
Označení „zákon“ EU a „rámcový zákon“ EU byla vypuštěna, zůstala dosavadní označení „nařízení“, „směrnice“ a „rozhodnutí“. Na rozdíl od Ústavy EU neobsahuje Lisabonská smlouva žádnou zmínku o ústavních symbolech, jako vlajka nebo hymna. Vynechán byl rovněž pojem „Ústava“.
Průběh ratifikace - poslední a specifické případy
Ratifikace mezinárodních smluv Evropské unie končí uložením příslušně podepsaných listin u italské vlády. Až v tento moment je smlouva danou zemí ratifikována.
Irsko
V Irsku se konala dvě referenda. V prvním referendu, které se konalo 12. června 2008, nebyla Lisabonská smlouva schválena. Irsko následně získalo od ostatních členských států Evropské unie záruky a vypsalo druhé referendum. Druhé referendum v Irsku proběhlo 3. října 2009. Ve výsledku hlasovalo 67,1 % Irů pro, proti bylo 32,9 % hlasů. Voleb se zúčastnilo 58 % oprávněných voličů. Polský prezident Lech Kaczyński, který si původně vymínil, že smlouvu podepíše až po irském referendu, ji podepsal krátce poté, 10. října 2009[3]
Průběh ratifikace v České republice
- 26. listopadu 2008 konstatoval Ústavní soud České republiky, že žalované části smlouvy nejsou v rozporu s ústavním pořádkem země.[4]
- 18. února 2009 dala souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy Poslanecká sněmovna.[5]
- 6. května 2009 dal souhlas s ratifikací Lisabonské smlouvy Senát.[6]
- 29. září 2009 skupina senátorů převážně z ODS předložila Ústavnímu soudu další návrh na přezkoumání slučitelnosti Lisabonské smlouvy s českou ústavou.[7]
- Prezident Václav Klaus pro podpis ratifikace vyžadoval výjimku (formou dodatku) z Listiny základních práv EU, která podle něj zaručí neprolomení Benešových dekretů. Bernd Posselt tuto aktivitu přivítal: „Klaus naší věci pomohl, protože se o nás, sudetských Němcích, a o rasistických Benešových dekretech diskutuje v celé Evropě tak jako nikdy předtím.“[8] Požadavku ostatní členské státy vyhověly tím, že přislíbily České republice stejnou výjimku, jaká platí i pro Spojené království a pro Polsko; Václav Klaus vyjádřil s tímto řešením uspokojení.
- Ústavní soud České republiky zahájil jednání dne 27. října 2009, v odročeném jednání 3. listopadu 2009 ihned po 9. hodině konstatoval, že žalované části smlouvy nejsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, všechny další návrhy odmítl a v odůvodnění naznačil, že prezident musí smlouvu neodkladně podepsat.[4]
- 3. listopadu 2009 v 15 hodin prezident Václav Klaus Lisabonskou smlouvu svým podpisem ratifikoval.[9] Zároveň vyjádřil ostrý nesouhlas s formou, kvalitou i obsahem rozhodnutí ústavního soudu a prohlásil, že vstoupením smlouvy v platnost „navzdory politickému názoru Ústavního soudu, Česká republika přestane být suverénním státem“.[10]
Lisabonská smlouva a česká politická scéna
Prezident Václav Klaus Lisabonskou smlouvu odmítal od počátku ratifikace do konce svého mandátu v roce 2013. Koncem roku 2008 ale v interview s ČT prohlásil: „Já mohu nahlas opakovat jeden svůj výrok. Pokud by opravdu všichni se shodli, že Lisabonská smlouva je takové zlaté ořechové pro Evropu, že být musí, že je jedna jediná osoba, která by ji chtěla zablokovat, a tou osobou je český prezident, tak toto já neudělám. To je všechno.“[11]
Všechny české parlamentní politické strany v roce 2009 s výjimkou KSČM Lisabonskou smlouvu více či méně podporovaly.
ČSSD Lisabonskou smlouvu podporovala. Ačkoli se vyslovovala pro referendum, v prosinci 2008 a lednu 2009 výrazně tlačila na její schválení.
KDU-ČSL a Strana zelených smlouvu obecně podporovaly. SZ žádala urychlené schválení a ratifikaci smlouvy ještě před 1. lednem 2009, kdy Česká republika začala předsedat Evropské unii.[12]
KSČM vyžadovala, aby se o Lisabonské smlouvě hlasovalo v referendu.
Předseda ODS Mirek Topolánek schválení smlouvy podporoval. Velká část strany však sdílela odmítavý názor Václava Klause.
Senát rovněž podal v dubnu 2008 k Ústavnímu soudu několik dotazů týkajících se Lisabonské smlouvy a jejího možného rozporu s ústavou. Dne 26. října 2008 Ústavní soud jednomyslným rozhodnutím všech jeho soudců shledal, že v podaných dotazech k Lisabonské smlouvě nenašel rozporu s ústavou, ačkoliv také podotkl, že neposuzoval Lisabonskou smlouvu jako celek, nýbrž pouze ty její části, proti kterým směřovala uplatněná argumentace. Na konci ledna 2009 se někteří senátoři ODS nechali slyšet, že podají další dotazy.
Kritika
Smlouva představuje pouze kosmetickou úpravu neschválené Ústavy EU, kterou odmítly Nizozemsko a Francie v referendech. Obsah smlouvy byl následně během německého předsednictví v Radě v roce 2007 s ohledem na požadavky těchto dvou zemí transformován do klasické novelizace stávajícího smluvního rámce s vynecháním některých ústavních znaků. Evropští politici tuto skutečnost otevřeně přiznávají.[13]
Podle Lisabonské smlouvy postupně při hlasování v Radě platí tzv. systém dvojí většiny. Pro přijetí rozhodnutí se tak musí vyslovit 55 % členských států, kteří tvoří současně 65 % obyvatel EU. Podle kritiků tak mohly čtyři velké země EU, tedy Německo, Francie, Itálie a Velká Británie (před uskutečněním brexitu), zablokovat rozhodnutí Rady. Naopak stačí podpora jedenácti libovolně malých států, aby bylo přijato rozhodnutí.
Nový je i fakt, že Lisabonská smlouva definuje mechanismy, které dávají EU možnost získávat nové pravomoce a rušit právo veta v dalších oblastech bez další ratifikace.[14] Příkladem je zjednodušený postup pro přijímání změn primárního práva podle čl. 48 Smlouvy o Evropské unii, tzv. obecná přechodová klauzule (passerelle), svým sedmým odstavcem umožňuje Evropské radě, aby dále zvyšovala počet oblastí, kde se v Radě rozhoduje kvalifikovanou většinou. Tomuto rozšíření však může zabránit parlament kteréhokoliv členského státu, pokud do šesti měsíců od obdržení plánované modifikace vysloví svůj nesouhlas (viz třetí pododstavec odstavce 7 článku 48 Smlouvy o Evropské unii).[15]
LS dále rozšiřuje tzv. „doložku flexibility“ (dnes čl. 352 SFEU), která umožňuje Radě na návrh Komise a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu jednomyslně přijmout vhodná opatření k dosažení cílů Unie i v případě, že Smlouva k tomu nedává Unii nezbytnou pravomoc. Podle Smlouvy z Nice tato možnost platila pouze pro dosažení cíle v rámci společného trhu, nově platí i pro ostatní cíle Unie vymezené zakládajícími smlouvami.
Odkazy
Reference
- ↑ https://web.archive.org/web/20091221061537/http://europa.eu/lisbon_treaty/index_en.htm
- ↑ České podpisy Lisabonské smlouvy skončily v římské zácpě.. Novinky.cz . Borgis, 2009-11-13 . Dostupné online.
- ↑ http://www.ct24.cz/lisabonska-smlouva/69268-cesti-politici-ratifikaci-v-polsku-vitaji/ Archivováno 29. 6. 2020 na Wayback Machine..
- ↑ a b ČR smí pokračovat v ratifikaci lisabonské smlouvy.
- ↑ Sněmovna schválila lisabonskou smlouvu
- ↑ Senát schválil lisabonskou smlouvu.
- ↑ Senátoři předložili nový návrh na ústavní přezkum Lisabonu.
- ↑ Adam B. Bartoš: Posselt zlehčuje Klausovy obavy o Sudety, ale doma mluví jinak, iDnes.cz, 29. 10. 2009
- ↑ Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu
- ↑ DOKUMENT: Prezident Klaus vysvětluje, proč podepsal Lisabon, iDnes.cz, 3. 11. 2009, prohlášení prezidenta Václava Klause
- ↑ Václav Klaus ve zprávě ČTK: Klaus: Lisabonská smlouva změní postavení ČR, 25. 11. 2008, České noviny, zpravodajský server ČTK
- ↑ Kateřina Jacques k projednávání Lisabonské smlouvy. praha2.zeleni.cz . . Dostupné v archivu pořízeném dne 11-12-2009.
- ↑ např. Valéry Giscard d'Estaing: The EU Treaty is the same as the Constitution, Indepondent, 30. 10. 2007, dostupné online.; Giscard: EU Treaty is the constitution rewritten, Ben Helm, Telegraph, 30. 10. 2007, dostupné online
- ↑ http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=KO4l54HvOCa4
- ↑ Změny smlouvy o Evropské unii a smlouvy o založení Evropského společenství, Úřední věstník Evropské unie, 17. 12. 2007
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lisabonská smlouva na Wikimedia Commons
- EVROPSKÁ RADA V BRUSELU 21. A 22. ČERVNA 2007 – ZÁVĚRY PŘEDSEDNICTVÍ, s přílohou I – NÁVRH MANDÁTU PRO MEZIVLÁDNÍ KONFERENCI
- Znění smlouvy v Úředním věstníku Evropské unie
- Lisabonská smlouva v kostce na stránkách EU
- Lisabonská smlouva - konsolidovaný text na webu Odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády České republiky
Podpis Platnost Smlouvy |
1948 1948 Brusel |
1951 1952 Pařížská |
1954 1955 Paříž. doh. |
1957 1958 Římské |
1965 1967 Slučovací |
1975 TREVI |
1985 1985 Schengenská |
1986 1987 JEA |
1992 1993 Maastrichtská |
1997 1999 Amsterodamská |
2001 2003 Niceská |
2007 2009 Lisabonská |
||||||||||
Tři pilíře Evropské unie: | ||||||||||||||||||||||
Evropská společenství: | ||||||||||||||||||||||
Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) | ||||||||||||||||||||||
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) | Smlouva vypršela v roce 2002 | Evropská unie (EU) | ||||||||||||||||||||
Evropské hospodářské společenství (EHS) | ||||||||||||||||||||||
Schengenská smlouva | Evropské společenství (ES) | |||||||||||||||||||||
TREVI | Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (SVV) | |||||||||||||||||||||
Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (PJCC) | ||||||||||||||||||||||
Evropská politická spolupráce (EPS) | Společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) | |||||||||||||||||||||
Bruselský pakt | Západoevropská unie (ZEU) | |||||||||||||||||||||
Smlouva vypršela v roce 2011 | ||||||||||||||||||||||
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Ústava České republiky
Ústavní soud České republiky
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2023)
Česká televize
Česká Wikipedie
Československo
Španělsko
Život
1. listopad
13. listopad
17. listopad
17. prosinec
1713
18. listopad
1873
1897
19. listopad
1943
1973
1983
2. listopad
2003
2008
26. listopad
4. listopad
7. listopad
9. listopad
Ašer Chiram
Achziv
Adaptace
Aleksandar Vučić
Alela
Alfred Russel Wallace
Alma mater
António Costa
Architekt
Argentina
August Emanuel Reuss
Autoritní kontrola
Biologická zdatnost
Bitva u mysu svatého Jiří
Britský mandát Palestina
Brno
Budapešť
Buzludža
C/2020 F3 (NEOWISE)
Chana Maron
Charles Darwin
Commons:Featured pictures/cs
Concorde
Dědičnost
Darwinismus
David Cameron
Davis Cup 2023 – finále
Dikasterium pro nauku víry
Disertační práce
Diverzifikace
Diverzita
Druhá světová válka
Druhá světová válka v Tichomoří
Ekologie
Encyklopedie
Epigenetika
Ernst Wiesner
Evoluční biologie
Evoluční teorie her
Evolučně vývojová biologie
Evoluce
Filip VI. Španělský
Francie
František X. Halas
Funkcionalismus
Genetický drift
Genomika
Ha'arec
Hana Marcolini
Har ha-Menuchot
Hebrejština
Herzlova hora
Hlavní strana
Hugo Mensdorff-Pouilly
International Standard Book Number
Itálie
Izrael
Izraelský památkový úřad
Javier Milei
Jeruzalém
Jiří Dušek (herec)
Jindřich Kumpošt
John Cale
Joss Ackland
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Informace
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Kometa
Komplexita
Konská (okres Žilina)
Larry Fink (fotograf)
Lisabonská smlouva
Maďarsko
Makroevoluce
Marcelo Rebelo de Sousa
Martina Lubyová
Mendelovy zákony dědičnosti
Mezinárodní standardní identifikátor jména
Mikroevoluce
Ministerstvo obrany Státu Izrael
Moderní evoluční syntéza
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Národní knihovna Izraele
Národní shromáždění Srbské republiky
Německá vysoká škola technická v Brně
Nadace Wikimedia
Nepál
Now and Then (píseň, The Beatles)
Okres Žilina
Pásemnička sladkovodní
Pásnice (živočich)
Přirozený výběr
Pablo Picasso (píseň)
Paradigma
Pedro Sánchez
Peter Facinelli
Petr Pelčák
Petr Zemánek
Portál:Aktuality
Portál:Architektura a stavebnictví
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Izrael
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Maďarsko
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Portugalsko
Prezident Srbska
Q12404315
Q12404315#identifiers
Q12404315#identifiers|Editovat na Wikidatech
Quaesitum est
Rakousko-Uhersko
Rastatt
Rodné jméno
Rosalynn Carterová
Rozmnožování
Ruská invaze na Ukrajinu
Rusko
Sara Tavaresová
Severoatlantická aliance
Seznam španělských vládců
Seznam premiérů Španělska
Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě
Smrtelný hřích
Sobecký gen
Soubor:Achzib Bridge Memorial.jpg
Soubor:Bassova vila, Brno Lipová 1.jpg
Soubor:Concorde.planview.arp.jpg
Soubor:Darwin Tree 1837.png
Soubor:Davidka memorial, Jerusalem.jpg
Soubor:Hanna Maron.jpg
Soubor:Jerusalem Herzl's Grave.JPG
Soubor:Kométa C-2020 F3 (NEOWISE).jpg
Soubor:The Lamed Hey (35) Graves IMG 1276.JPG
SpaceX
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Speciální:Zdroje knih/80-238-7188-9
Speciální:Zdroje knih/80-86627-04-7
Speciace
Splátka dluhu
Spojené království
Spojené státy americké
Srbsko
Starship (SpaceX)
Starship Integrated Flight Test 2
Synagoga
Teorie přerušovaných rovnováh
Terry Venables
Theodor Herzl
The Beatles
The Modern Lovers
Válka Izraele s Hamásem (2023)
Válka o španělské dědictví
Vídeňská univerzita
Virtual International Authority File
Wide-field Infrared Survey Explorer
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikifunctions:Main Page
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikimedia Commons
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2023
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2023
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/listopad
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2023
Wikipedie:Zdroje informací
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
WorldCat
Západní Evropa
Zdeněk Lukeš
Zdena Hadrbolcová
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk