Ludmila Smělíková
Narození	24. března 1921 Napajedla Československo Československo
Úmrtí	4. srpna 1944 (ve věku 23 let) Věznice Pankrác Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtí	popravena gilotinou
Bydliště	Napajedla
Národnost	česká
Povolání	účetní
Zaměstnavatelé	palírna Emanuel Löwy a syn Napajedla
Choť	Josef Smělík mladší
Rodiče	Josef Vodárek, Anděla Maňasová
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ludmila Smělíková (rozená Vodárková, 24. března 1921 Napajedla – 4. srpna 1944 Věznice Pankrác) byla česká odbojářka z období druhé světové války popravená nacisty.

Život

Ludmila Smělíková se narodila 24. března 1921 v Napajedlech v okrese Zlín v rodině Josefa a Anděly Vodárkových. Pracovala jako úřednice v napajedelské palírně Emanuel Löwy a syn. V září 1939 se vdala za hostinského Josefa Smělíka. Oba se zapojili do protinacistického odboje ve skupině místního skautského vedoucího Jaroslava "Jerry" Hodného^[1] (1893–1942). Skupina shromažďovala zbraně určené pro odboj v Ostravě. Jan Cwirz (popraven 1954), který zajišťoval kontakt mezi oběma skupinami, se stal konfidentem gestapa a na základě informací od něj získaných proběhlo zatýkání v obou městech. Ludmila Smělíková byla zatčena v lednu 1943, vězněna byla ve Zlíně, Uherském Hradišti a Brně. Tam byla zvláštním soudem odsouzena k trestu smrti, následně převezena do pankrácké věznice v Praze, kde byla 4. srpna 1944 popravena v tamní sekyrárně. Manžel Josef byl popraven 4. května 1944 ve Vratislavi.^[2]

Posmrtná ocenění

• Po Ludmile Smělíkové byla pojmenována mateřská školka v Napajedlech v ulici Na Malině. Školka již zanikla, budova slouží jako hotel a restaurace.

Rodina

• Matka Anděla Vodárková a bratr Josef Vodárek byli rovněž vězněni, válku přežili. Otec Josef Vodárek v době války již nežil.
• Tchán Josef Smělík starší (1884-1947) byl komunistickým protinacistickým odbojářem zatčeným v roce 1943. Z koncentračního tábora se po skončení války vrátil, ale díky následkům věznění v únoru 1947 zemřel.^[3]
• Tchyně Božena Smělíková (†1952) byla za odbojovou činnost rovněž vězněna, přežila pochod smrti.^[4]
• Švagr Antonín Smělík (†1938) padl jako interbrigadista u řeky Ebro.^[5]
• Švagr Břetislav Smělík (*1927) byl v šestnácti letech zatčen a tvrdě vyslýchán gestapem, válku přežil.^[6]
• Švagrová Olga Vaňková byla zatčena gestapem, válku ale přežila. Její manžel zahynul.^[7]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Ludmila Smělíková v Encyklopedii dějin města Brna
• Ludmila Smělíková na stránkách informačního centra Napajedla