A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Luka Svetec | |
---|---|
Luka Svetec | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1867 – 1871 | |
Poslanec Kraňského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1863 – 1895 | |
Narození | 8. října 1826 Podgorje Rakouské císařství |
Úmrtí | 21. ledna 1921 Litija Království SHS |
Alma mater | Vídeňská univerzita |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Luka Svetec (8. října 1826 Podgorje – 21. ledna 1921 Litija[1]) byl rakouský politik slovinské národnosti z Kraňska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Jeho otec Andrej Svetec byl rolníkem. Luka vychodil obecnou školu u františkánů v Kamniku. V letech 1840–1846 navštěvoval gymnázium v Lublani, následně v období 1846–1848 studoval v Lublani filozofii a pak až do roku 1853 práva na Vídeňské univerzitě. Následně pracoval jako soudní praktikant v Záhřebu a později jako soudce na různých místech v Chorvatsku a od roku 1861 také v kraňském Mokronogu. Jako soudní řeč prosazoval slovinštinu a byl proto přeložen do německého jazykového ostrova Kočevje (Gottschee). Město Kočevje mu roku 1863 udělilo čestné občanství. Od roku 1864 působil coby soudce v Brdu pri Lukovici. Byl adjunktem u okresního úřadu. Na tento post rezignoval 31. března 1866. Pak v letech 1866–1869 pracoval na městském úřadu v Lublani, ale když městská samospráva v roce 1868 dočasně přešla do německých rukou, byl pro své politické názory na podporu jazykových práv slovinštiny předčasně penzionován. Pak byl činný jako notář v Idriji a od roku 1873 až do své smrti v Litiji.[2][3][1]
Mezi jeho hlavní spolupracovníky a spojence patřil Janez Bleiweis. Zasazoval se o rovnoprávnost Slovinců v rámci monarchie a od roku 1865 podporoval jednotné Slovinsko (tedy souvislý samosprávný útvar, nikoliv rozdělení etnických Slovinců do několika korunních zemí).[2] Odmítl tak historické právo a upřednostnil přirozené právo Slovinců. Psal literární díla.[1] Publikoval v dobovém tisku (Slovenija, Slovenska čbela). V roce 1861 se podílel na založení právnického spolku Ljubljansko društvo za pravoznanstvo. Roku 1866 byl u vzniku divadelního spolku Ljubljansko dramsko društvo, v němž působil jako jeho první předseda.[2]
Byl aktivní i zákonodárných sborech. Již roku 1862 kandidoval neúspěšně na Kraňský zemský sněm za obvod Trebnje. V kampani mluvil o duševním a hospodářském rozvoji slovinského lidu. Zvolen ale nebyl.[1] Teprve v další kampani byl 30. dubna 1863[2][1] zvolen na Kraňský zemský sněm, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Kočevje, Ribnica a Velike Lašče.[3] 14. března 1864 pronesl na zemském sněmu řeč výlučně v slovinském jazyku, což vyvolalo velký ohlas v německém tisku.[1] Na zemském sněmu zasedal až do roku 1895,[2] ovšem s jistými přestávkami. Z politiky se dočasně stáhl v roce 1873 v době vyostřených sporů mezi jednotlivými tábory slovinské politiky. V roce 1877 po sblížení staroslovinců a mladoslovinců se do zemského sněmu vrátil. Teprve v roce 1895 ho porazil kandidát katolických konzervativců. V politice dlouhodobě razil vlastní, specifickou cestu, mimo jasné zařazení do politických bloků.[1]
Zemský sněm ho 6. dubna 1867[3] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo). Opětovně byl do vídeňského parlamentu zemským sněmem vvyslán roku 1870.[4] Ač se dlouhodobě profiloval jako federalista a odpůrce centralistického pojetí státu, v červnu 1867 nečekaně podpořil rakousko-uherské vyrovnání; jako jeden z mála slovinských a slovanských poslanců. Argumentoval obavou, že při nesouhlasném hlasování by mohl Friedrich Ferdinand von Beust nechat rozpustit Kraňský zemský sněm, čímž by byla ohrožena politická práva kraňských Slovinců. Jeho příklon k dualismu vyvolal značnou kritiku z řad mladoslovinských liberálů.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e f g h Svetec, Luka . Slovenski biografski leksikon . Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 14. Wien: , 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Svetec, Luka (1826–1921), Politiker und Jurist, s. 71. (německy)
- ↑ a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Svetec (Lukas), s. 149. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Luka Svetec na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk