A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mariupoľ (Маріуполь) | |||
mesto | |||
|
|||
Štát | Ukrajina | ||
---|---|---|---|
Región | Donecká oblasť | ||
Súradnice | 47°7′50″S 37°33′50″V / 47,13056°S 37,56389°V | ||
Rozloha | 244 km² (24 400 ha) | ||
Obyvateľstvo | 444 493 (2018) | ||
Prvá písomná zmienka | 1778 | ||
Časové pásmo | UTC+3 | ||
- letný čas | UTC+4 | ||
PSČ | 87500—87590 | ||
Telefónna predvoľba | +380 629 | ||
EČV | 57 | ||
Poloha mesta na Ukrajine
| |||
Wikimedia Commons: Mariupol | |||
Webová stránka: http://www.mariupol.gov.ua
/index.php | |||
Portál, ktorého súčasťou je táto stránka: | |||
Mariupoľ (ukr. Маріуполь – Mariupoľ; rus. Мариуполь – Mariupoľ; gr. Μαριούπολη – Marioúpoli) je prístavné a priemyselné mesto pri Azovskom mori v Doneckej oblasti v juhovýchodnej Ukrajine. Mesto leží pri ústí rieky Kalmius zhruba 120 km južne od Donecku. Žije tu 444 493 obyvateľov (2018); mesto je 2. najväčšie v oblasti a 10. najväčšie na Ukrajine.
Dejiny a kultúra
Na mieste dnešného Mariupoľa vznikla v 16. storočí kozácka pevnosť. Samotné mesto vzniklo medzi rokmi 1770 – 1780, keď do oblasti Pryazovja prišli krymskí Gréci. Mesto je dodnes strediskom gréckej kultúry na Ukrajine.
Veľký rozvoj nastal po roku 1870 s postavením železnice; vtedy vznikli obrovské železiarne a iné priemyselné budovy. Mesto prešlo ťažkým obdobím nacistickej okupácie (1941 – 1943) a ekonomickej recesie (koniec 20. storočia, po páde ZSSR). Aj keď počet obyvateľov sa zmenšuje mesto stále zostáva významným centrom priemyslu; okrem toho mesto profituje od roku 1926 aj z kúpeľov.
V meste pôsobí divadlo založené v roku 1878 ako prvé v regióne, ďalej sa tu nachádza veľa kín, kultúrnych domov a niekoľko múzeí. Je tu 11 kostolov Ukrajinskej pravoslávnej cirkvi moskovského patriarchátu a 3 kostoly Kyjevského patriarchátu.
Mesto bolo silne poškodené počas ruskej invázie na Ukrajinu začiatkom roku 2022. Od 1. marca 2022 bolo mesto obkľúčené ruskými silami. V meste sa bránili jednotky ukrajinskej námornej pechoty a práporu Azov. Ich posledné zvyšky sa do 20. mája vzdali. Predpokladá sa, že v dôsledku ostreľovania zahynulo viac než 21 000 civilných obyvateľov mesta.[1]
Etnické zloženie
V meste je veľká národnostná menšina Rusov.
Národnosť | Počet príslušníkov | Podiel (%) |
---|---|---|
Ukrajinci | 248 683 | 48,7 |
Rusi | 226 848 | 44,4 |
Gréci | 21 923 | 4,3 |
Bielorusi | 3 858 | 0,8 |
Arméni | 1 205 | 0,2 |
Židia | 1 176 | 0,2 |
Bulhari | 1 082 | 0,2 |
ostatní | 6 060 | 1,2 |
Demografický vývoj mesta
V súčasnosti má mesto 493 245 obyvateľov.
Rok | Počet obyv. | Zmena | Aglomerácia | Zmena |
1778 | 168 | - | 168 | - |
1782 | 2 948 | +1,655 % | 2 948 | +1,655 % |
1850 | 4 579 | +55,33 % | 4 579 | +55,33 % |
1897 | 31 800 | +594,47 % | 31 800 | +594,47 % |
1913 | 58 000 | +82,39 % | 58 000 | +82,39 % |
1939 | 221 500 | +281,90 % | 221 500 | +281,90 % |
1941 | 241 000 | +8,80 % | 241 000 | +8,80 % |
1943 | 85 000 | -64,73 % | 85 000 | -64,73 % |
1959 | 283 600 | +233,65 % | 299 100 | +251,88 % |
1979 | 502 600 | +77,22 % | 525 000 | +75,53 % |
1987 | 529 000 | +5,25 % | 552 300 | +5,20 % |
1989 | 518 900 | -1,91 % | 541 000 | -2,05 % |
1994 | 520 700 | 0,35 % | 543 600 | 0,48 % |
1998 | 499 800 | -4,01 % | 521 300 | -4,10 % |
2001 | 492 200 | -1,52 % | 514 500 | -1,30 % |
2002 | 489 700 | -0,51 % | 510 800 | -0,72 % |
2005 | 481 600 | -1,65 % | 502 800 | -1,57 % |
2007 | 498 600 | +3,53 % | - | - |
Referencie
- ↑ Dominika Colombova. Tri mesiace vojny na Ukrajine (mapa). sme.sk (Bratislava), 2022-05-24. Dostupné online .
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Číňané
Časová osa ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Černá Hora
Česká Wikipedie
Ču Jou-sung
Říše Čching
Říše Ming
1. květen
1584
1585
1673
1674
1862
19. duben
1912
1922
1942
1977
1992
20. duben
23. duben
24. duben
26. duben
28. duben
5. květen
Apple II
Azovstal
Bitva o Madagaskar
Bitva o Mariupol
Bitva u Puebly
Bzenecká lípa
Chu Čeng-jen
Commons:Featured pictures/cs
Diskuse k Wikipedii:Zajímavosti/Příprava
Diskuse s wikipedistou:OJJ
Doněcké akademické oblastní činoherní divadlo
Dritan Abazović
Druhá světová válka
Dynastie Jižní Ming
Ekonomické důsledky ruské invaze na Ukrajinu (2022)
Emmanuel Macron
Encyklopedie
First-person shooter
Francie
Francouzská intervence v Mexiku
František Plass
Guy Lafleur
Hlavní strana
Hnízdní parazitismus
Hnutí Svoboda (Slovinsko)
Hospodářský růst
Ignacio Zaragoza
Ingenuity
Janez Janša
Janina Lewandowska
Jan Kostrhun
Kaligrafie
Kategorie:Čas
Kategorie:Články podle témat
Kategorie:Život
Kategorie:Dorozumívání
Kategorie:Geografie
Kategorie:Historie
Kategorie:Hlavní kategorie
Kategorie:Kultura
Kategorie:Lidé
Kategorie:Matematika
Kategorie:Příroda
Kategorie:Politika
Kategorie:Právo
Kategorie:Rekordy
Kategorie:Seznamy
Kategorie:Společnost
Kategorie:Sport
Kategorie:Technika
Kategorie:Umění
Kategorie:Věda
Kategorie:Vojenství
Kategorie:Vzdělávání
Kategorie:Zdravotnictví
Katyňský masakr
Klaus Schulze
Kuo-c’-ťien
Libanon
Madagaskar
Maia Sanduová
Manuel Estiarte
Mariupol
Meda Mládková
Mezinárodní měnový fond
Mittelbau-Dora
Moldavsko
Nápověda:Úvod
Nápověda:Úvod pro nováčky
Nápověda:Obsah
Nadace Wikimedia
Nanking
Pandemie covidu-19
Pandemie covidu-19 v Česku
Pavol Mešťan
Pečeť
Peřovec kukaččí
Perseverance
Podněstří
Portál:Aktuality
Portál:Doprava
Portál:Geografie
Portál:Historie
Portál:Kultura
Portál:Lidé
Portál:Náboženství
Portál:Obsah
Portál:Příroda
Portál:Sport
Pravda (noviny)
Radim Uzel
Robert Fico
Robert Golob
Robert Kaliňák
Ruská invaze na Ukrajinu (2022)
Rusko
Sýrie
Slovenska demokratska stranka
Slovensko
Slovinsko
Soubor:Apple-II.jpg
Soubor:Flag of Mars.svg
Soubor:Manel Estiarte (Diada de Sant Jordi 2009).jpg
Soubor:Persimmon and Three Yellow Tangerines.jpg
Speciální:Kategorie
Speciální:Nové stránky
Speciální:Statistika
Spojené státy americké
Státní znak Libanonu
Světová ekonomika
Světový pohár v alpském lyžování 2012/2013
Třída T 47
Tina Mazeová
Tiskař
Turecko
Ukrajina
V-2
Vichistická Francie
Viktor Zvjahincev
Vláda Černé Hory
Vlasta Prachatická
Volby prezidenta Francie 2022
Vzdušný prostor
Wiki
Wikicitáty:Hlavní strana
Wikidata:Hlavní strana
Wikiknihy:Hlavní strana
Wikimedia Česká republika
Wikipedie:Údržba
Wikipedie:Časté chyby
Wikipedie:Často kladené otázky
Wikipedie:Článek týdne
Wikipedie:Článek týdne/2022
Wikipedie:Citování Wikipedie
Wikipedie:Dobré články
Wikipedie:Dobré články#Portály
Wikipedie:Kontakt
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Obrázek týdne
Wikipedie:Obrázek týdne/2022
Wikipedie:Požadované články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wikipedie:Průvodce
Wikipedie:Seznam jazyků Wikipedie
Wikipedie:Velvyslanectví
Wikipedie:Vybraná výročí dne/květen
Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Články k rozšíření
Wikipedie:Zajímavosti
Wikipedie:Zajímavosti/2022
Wikipedie:Zajímavosti/Archiv
Wikipedie:Zajímavosti/Návrhy
Wikipedie:Zajímavosti/Návrhy/Ke zhlédnutí
Wikipedie:Zajímavosti/Příprava
Wikipedie:Zajímavosti/Vyznamenání
Wikipedie:Zdroje informací
Wikipedie:Zkratka názvu stránky
Wikipedista:OJJ
Wikislovník:Hlavní strana
Wikiverzita:Hlavní strana
Wikizdroje:Hlavní strana
Wikizprávy:Hlavní strana
Wolfenstein 3D
Zdeněk Fiala
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk