Markus Strassmann
fotografie pořízená před rokem 1900
Narození	3. května 1831 Tlumačov Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	23. září 1903 (ve věku 72 let) Moravská Ostrava Rakouské císařství Rakouské císařství
Povolání	podnikatel a radní
Děti	8 dcer a 3 synové
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Markus Strassmann (3. května 1831, Tlumačov – 23. září 1903, Moravská Ostrava) byl podnikatel, majitel pivovaru v Moravské Ostravě, radní města Moravské Ostravy a nositel titulu císařského rady.^[1][2][3][4] Jeho manželkou byla Theresa Rösi Rössl Irena rozená Katscher (24. květen 1837, Branky – 17. říjen 1907, Moravská Ostrava).^[5]

Život

Před rokem 1857 bydlel a podnikal v Lipníku nad Bečvou. V roce 1857 získal do nájmu malý ruční pivovar v Moravské Ostravě, který se nacházel na Černé louce.^[6][7] Z doby pivovaru se dochovala pouze jediná budova: „Vila Tereza", postavená v roce 1896 ostravským architektem Felixem Neumannem. Od roku 1945 na adrese Střelniční ulice 16/78 (GPS: 49.834481, 18.295515).^{[8][9][10][11]}

V roce 1875 se stal prvním předsedou založené Židovské náboženské obce v Moravské Ostravě, která byla založena 7. března. Ve funkci předsedy byl v letech 1875–1903. Zasloužil se o založení židovského hřbitova a výstavbu hlavní ostravské synagogy.^[12][13] V roce 1892 byl zakládajícím členem spolku Deutsches Haus, který se zasadil o stavbu Německého domu v Moravské Ostravě.^[14][15]

V manželství s Theresou Rösi Rössl Irenou Katscher se narodilo 14 dětí, 11 se dožilo dospělosti.^[16] Všechny se narodily v Moravské Ostravě:

• Mathilda (* 1861), provdaná za Maxe Grosse (narozen 1831/1891)^[17]
• Paula (* 23. prosinec 1862) provdaná za Jakoba Munka k.k. Kommerzialrat (1858–1921)^{[pozn. 1][18]}
• Camilla (20. srpen 1863 – 2. srpen 1942, Koncentrační tábor Terezín), provdaná za Maxe Hüttnera (1856–1912)^[9][19][20]
• Flora (25. březen 1865 – 28. listopad 1942, Koncentrační tábor Terezín, ve věku 77 let), provdaná za MUDr. Heinricha Kleina (1858–1940)^[9][21][22]
• Adolf (29. listopad 1867 – 29. prosinec 1939, Moravská Ostrava, ve věku 72 let), manžel Josefiny rozené Glassner (1875–1917)^[23]
• Ida (30. říjen 1870 – 22. říjen 1942, Vyhlazovací tábor Treblinka, Polsko, ve věku 71 let), provdaná za Ludwiga Weisse, znám jako Weisz (1867–1929)^[24][25]
• Olga (29. leden 1873 – 22. říjen 1942, Vyhlazovací tábor Treblinka, Polsko, ve věku 69 let), provdaná za Hermanna Fuchse (1864–1942)^[26][27]
• Ernst (22. listopad 1874 – 7. srpen 1939, Moravská Ostrava, ve věku 64 let)^[28]
• Richard (27. červenec 1882 – 17. leden 1925, ve věku 42 let), manžel Gertrudy rozené Klein (1882–1925)^[29]
• Marta (narozena mezi 1842/1898), manželka Arthura Kohna^[30]
• Amalie (narozena mezi 1842/1898 – 23. leden 1933, Vídeň, Rakousko), manželka Ignaze Morawetze k.k. OberLandesgerichtsrat (žil mezi 1803/1923)^{[pozn. 1][31]}

Markus Strassmann zemřel 23. září 1903 v Moravské Ostravě. V ten den se uzavřely všechny kavárny a hostince. Pohřebního průvodu se účastnily tisíce lidí, v čele šli radní města. Na jeho práci navázali dva z jeho synů: Adolf a Ernest.^[32] Na jeho počest byla pojmenována ulice. Zasedání obecního zastupitelstva Moravské Ostravy (č. 4653, a č. 4714) odsouhlasilo přejmenování ulice Gabelsbergergasse na Straßmanngasse. Toto ustanovení vešlo v platnost dne 23. června 1911. Ulice vedla od Nádražní třídy směrem k řece Ostravici.^{[33][34][35][36]}

Jméno Markuse Strassmanna bylo zmíněno v knize Bezejmenní od Milana Krčmáře. Tato kniha byla psána v žánru literární fikce.^[37]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literaturaeditovat | editovat zdroj

• NAVRÁTIL, Boleslav. Muži velké Ostravy. První. vyd. s.l.: Repronis, 2009. 76 s. ISBN 978-80-7329-224-9. S. 23.
• ZÁŘICKÝ, Aleš. Židé a Morava : sborník z konference konané 15. listopadu 2000 v Muzeu Kroměřížska. První. vyd. Kroměříž: Muzeum Kroměřížska, 2001. 194 s. ISBN 80-85945-26-6. Kapitola Markus Strassmann – manažer, podnikatel, kapitalista. (Nástin života moravského pivovarníka), s. 67–80.
• MYŠKA, Milan; DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. První. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita. Tisk: Optys, Opava, 1997. 136 s. ISBN 80-7042-470-2.

Související článkyeditovat | editovat zdroj

• Strassmannův pivovar

• Hlavní ostravská synagoga
• Starý židovský hřbitov v Ostravě

Externí odkazyeditovat | editovat zdroj

• KUBICOVÁ, Romana. Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky online. Ostrava: Český rozhlas Ostrava, 2018-02-08 cit. 2019-12-12. Dostupné online. 
• REDAKCE. Ostravský pivovar byl postaven před 110 lety jako projev českého vlastenectví online. Ostrava: Moravskoslezský Deník, 2007-06-17 cit. 2019-12-12. Dostupné online.