Masožravé rostliny (někdy se jim říká hmyzožravé rostliny) jsou rostliny, které získávají více či méně živin (ale ne energii) tím, že chytají drobné živočichy – prvoky, roztoče, korýše a zvláště pak hmyz a jeho larvy. Masožravé rostliny obvykle rostou na místech, kde je půda velmi chudá na živiny. Vyskytují se tedy například v kyselých bažinách, v chudých písčitých a kamenitých oblastech, na stolových horách apod. Často se uvádí, že si masožravé rostliny vyvinuly tento neobvyklý způsob výživy kvůli nedostatku dusíku v těchto půdách, ale hlavním limitujícím činitelem jsou spíše některé těžké kovy nutné ke správné funkci enzymů.^[1] Masožravá rostlina musí dokázat nalákat a polapit potenciální kořist a využít látky, které z ní získá. Způsobů, jak toho rostliny docilují, je celá řada. Zajímavé je, že se podobné mechanismy v přírodě vyvinuly vícekrát nezávisle na sobě.

Charles Darwin v roce 1875 napsal první velké pojednání o masožravých rostlinách.^[2] Na jeho počest po něm byla pojmenována česká společnost pěstitelů masožravých rostlin – Darwiniana.

Masožravé rostliny rostou v nejrůznějších podnebných pásech. V České republice roste řada druhů, nejčastěji v horských oblastech, na Třeboňsku a Dokesku.

Rody, jejichž zástupci patří mezi masožravé rostliny

• broméliovité
  • Catopsis – pouze Catopsis berteroniana
  • Brocchinia – pouze Brocchinia reducta
• bublinatkovité
  • bublinatka (Utricularia)
  • genliseje (Genlisea)
  • tučnice (Pinguicula)
• Byblidaceae
  • byblidy (Byblis)
• Dioncophyllaceae
  • Triphyophyllum
• Eriocaulaceae
  • Paepalanthus
• láčkovicovité
  • láčkovice (Cephalotus)
• láčkovité
  • láčkovka (Nepenthes)
• Martyniaceae
  • Ibicella – jediným zástupcem tohoto rodu je Ibicella lutea, která je tzv. nepravá masožravá rostlina
  • Proboscidea – zástupci tohoto rodu nepatří mezi masožravé rostliny, pouze Proboscidea louisianica je tzv. nepravou masožravou rostlinou
• Roridulaceae
  • chejlavy (Roridula)
• rosnatkovité
  • aldrovandka (Aldrovanda)
  • mucholapka (Dionaea)
  • rosnatka (Drosera)
  • rosnolist (Drosophyllum)
• špirlicovité
  • darlingtonie (Darlingtonia)
  • heliamfora (Heliamphora)
  • špirlice (Sarracenia)

Odkazy

Reference

Literatura

• BALÁŽ, Vojtech et al. Smrt jako součást života: biologická olympiáda 2008–2009, 43. ročník: přípravný text pro kategorie A, B. 1. vyd. Praha: Národní institut dětí a mládeže MŠMT, Ústřední komise Biologické olympiády, 2008. 83 s. ISBN 978-80-86784-64-9.
• JEŽEK, Zdeněk. Masožravé rostliny. 2., nezměněné vyd. Praha: Květ, 2003. 64 s., s. barev. obr. příl. ISBN 80-85362-49-X.
• LABAT, Jean-Jacques. Masožravé rostliny: rafinované pasti do vaší domácnosti. Přeložil Václav Větvička. 1. české vyd. Praha: Vašut, 2020. 96 s. ISBN 978-80-7541-147-1.
• PÁSEK, Kamil. Masožravé rostliny: podrobný návod k pěstování. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. 112 s., s. obr. příl. Česká zahrada, sv. 107. ISBN 978-80-247-4253-3.
• TUREČEK, Tomáš. Masožravé rostliny ve výuce biologie. 1. vyd. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013. 41 s.

Externí odkazy

• Kniha Masožravé rostliny ve Wikiknihách
• Atlas masožravých rostlin společnosti pěstitelů masožravek
• Pěstování masožravých rostlin
• Popisy a pěstování masožravých rostlin Archivováno 1. 2. 2014 na Wayback Machine.
• Obrázky, zvuky či videa k tématu masožravá rostlina na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.