A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Mastek | |
---|---|
Úlomek mastku. | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | Mg3Si4O10(OH)2 |
Identifikace | |
Barva | bílá, zelenavá |
Vzhled krystalu | lupínkovitý, šupinkovitý |
Soustava | jednoklonná |
Tvrdost | 1 |
Lesk | mastný až perleťový |
Štěpnost | dokonale štěpný v jednom směru |
Index lomu | 1,539–1,550(p) 1,589–1,594(m) 1,589–1,6(g) |
Vryp | bílý |
Hustota | 2,58–2,83 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | nerozpustný v kyselinách |
Ostatní | možnost rýpat nehtem |
Mastek (talek, steatit, klouzek), chemický vzorec Mg3Si4O10(OH)2, je jednoklonný minerál.[1][2] Český název je podle vlastnosti – je na omak mastný, jinak z arabského slova talq – talek.
Vznik
Mastek vzniká nejčastěji v okolí hydrotermálních alterovaných ultrabazik, které jsou zastoupeny v serpentinitech, mastkových břidlicích, či v souvislosti s karbonátovými horninami, kde vzniká z olivínu, enstatitu a jiných minerálů bohatých na hořčík působením roztoků bohatých na CO2. Možnost výskytu také na hydrotermálních rudných žilách a nebo v okolí kontaktních a regionálních metamorfóz dolomitů, kdy vznikají velká čočkovitá tělesa mastku, známá z největších ložisek světa (New York, Vermont, Virginie, Ontario, Quebec). Při poklesu teploty nahrazuje tremolit a chlorit ve facii zelených břidlic. Ojedinělý v desilikovaných pegmatitech (Drahonín, Hvožďany).
Morfologie
Nejčastěji lupenitý, šupinatý, drobounce zrnitý až celistvý, možno také najít i radiálně paprsčité tvary. Výjimečně krystaly v podobě šestibokých tabulek.
Vlastnosti
- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1 (nejměkčí minerál na stupnici tvrdosti), hustota 2,58 – 2,83 g/cm³,[1][2] dokonale štěpný podle {001}. Odštěpené lupínky mastku jsou pružné, ale neplastické, takže se při deformacích láme. Má nerovný lom. Relativní permitivita εr je 4,1 až 6,4.
- Optické vlastnosti: Barva: bílá, světle zelená až tmavozelená, nahnědlá, nažloutlá nebo tmavomodrá. Lesk skelný, perleťový. Průhledný až průsvitný, vryp bílý.[2]
- Chemické vlastnosti: Složení: Mg 19,23 %, Si 29,62 %, H 0,53 %, O 50,62 %. V kyselinách nerozpustný. Před dmuchavkou se netaví, žíháním tvrdne.
- Jiné vlastnosti: Na dotek mastný, špatný vodič tepla. Elektrickému proudu klade velký odpor a má i absorpční schopnosti pro tuky, barvy a pryskyřice.
Odrůdy
- tuček – celistvá odrůda o tvrdosti 1,5
- krupník (hrnčířský kámen) – mastek promíšený s uhličitany a chloridy
- steatit – celistvá odrůda používaná odpradávna k výrobě ozdobných předmětů
Podobné minerály
Získávání
V minulosti se těžil u Sobotína.
Využití
Mastek je chemicky velmi odolný a žáruvzdorný. Má široké využití v elektrotechnice, kde se používá na výrobu izolátorů, ve slévárenství a sklářství, kde se používá pro svoji odolnost proti teplotám na vyzdívky. Dále je vzácně využíván ve šperkařství jako příměs do levnějších šperků. Ve farmacii se uplatňuje zvláště čistý, jemně mletý talek jako inertní plnidlo při výrobě tablet. V kožním lékařství se používá jako základ pudrů a potažmo tekutých pudrů, např. v terapii intertriga. Uplatnění nalézá také v chemickém průmyslu, kde se používá jako plnidlo do papíru, barev, gum, kosmetiky (mýdla, linky, antiperspiranty). Ve stavebnictví na výrobu obkladů, desek. Dále se přidává do asfaltu, jako psací materiál, leštidlo a mnoho dalších využití. V Číně se používá na výrobu uměleckých předmětů, které jsou ve světě velmi ceněny. Ve sportu (např. vzpírání) se nanáší na ruce pro zlepšení úchopu náčiní. V Africe se prý z mastku vyráběly dýmky. Mastek také používali Inuité na výrobu svých lamp, různých nádob na vaření a ozdob.
Naleziště
Hojný minerál.
- v Česku jen vzácně (Sobotín v Hrubém Jeseníku)[3]
- Slovensko – velká ložiska (Hnúšťa, Kokava, Gemerská Poloma, Rožňava)[4]
- Grossgreiner (Tyrolsko) – i tzv. drahý mastek světle zelené barvy
- Lobsdorf (Sasko)
- Turecko
- Čína
- USA – Gouverneur (stát New York)
- Kanada
- Rusko
- a další státy.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Mastek . . Dostupné online.
- ↑ a b c Mastek. web.natur.cuni.cz . . Dostupné online.
- ↑ Sobotín – Smrčina . . Dostupné online.
- ↑ BERGER, Vojtěch. Na Slovensku se rozjíždí těžba mastku, ložisko patří k největším na světě. iROZHLAS . 2011-12-15 . Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Talek na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo mastek ve Wikislovníku
- Mastek na webu mindat.org (anglicky)
- Mastek na webu Webmineral (anglicky)
- Mastek v atlasu minerálů (německy)
- Mineral data publishing (PDF)
- Na Slovensku objevili obří zásoby mastku (lidovky.cz)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Īsen
Železo
Željezo
Σίδηρος
Аьшк
Жалеза
Железо
Желязо
Жєлѣꙁо
Кшни
Кӧрт
Мах
Ракь
Темир
Темір
Тимĕр
Тимер
Түмэр
Төмөр (химийн элемент)
Երկաթ
ברזל
آهن
ئاسن
حديد
دمیر
ܦܪܙܠܐ
ދަގަނޑު
आइरन
लोखण
लोहा
লো
লোহা
લોખંડ
ಕಬ್ಬಿಣ
ഇരുമ്പ്
ལྕགས།
ပသီႏ
რკინა
ብረት
ᏔᎷᎩᏍᎩ
鉄
鐵
철
4. perioda
8. skupina
Aien
Aironi
Aktinium
Americium
Antimon
Apatit
Archeón
Archeóny
Argon
Arsen
Asın
Astat
Atomový poloměr
Ayan
Azil
Bakal
Barva
Baryum
Basi
Berkelium
Beryllium
Besi
Bismut
Blok (periodická tabulka)
Blok d
Bohrium
Bor (prvek)
Brom
Burdina
Cín
Cer
Cesium
Chemická skupina
Chemická vazba
Chemický prvek
Chlor
Chrom
Curium
Dəmir
Darmstadtium
Diamant
Drúza
Draselný živec
Draslík
Dubnium
Dusík
Dysprosium
Dzelzs
Ebendé
Einsteinium
Eisen
Elektronegativita
Elektronová konfigurace
Erbium
Europium
Færo
Fè
Fè (non)
Fer
Fermium
Fero
Feromagnetismus
Ferre
Ferro
Ferrum
Fier
Fierro
Flerovium
Fluor
Fluorit
Fosfor
Francium
Friedrich Mohs
Gadolinium
Gallium
Gelžės
Geležis
Germanium
Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemikálií
Haearn
Hafnium
Halit
Hassium
Helium
Hesin
Hierro
Hierru
Hlavní strana
Hliník
Hořčík
Holmium
Horn
Houarn
Hustota
Iarann
Iezer
Indium
Ion
Ionizační potenciál
Iontový poloměr
Iridium
Iron
Itakandua
Izer
Izotopy železa
Járn
Jarn
Jern
Jod
Křemík
Křemen
Kadmium
Kalcit
Kalifornium
Kelvin
Kibende
Kkalwe (Iron)
Kmeň 121
Kobalt
Koncentrace (chemie)
Konduktivita
Kopernicium
Korund
Kovalentní poloměr
Krypton
Krystal
Krystalografická soustava
Krystalová mřížka
Kurugu
Kyslík
Lanthan
Lawrencium
Lithium
Livermorium
Loha
Lutecium
Měď
Měrná tepelná kapacita
Magnetismus
Mangan
Marad
Mastek
Meitnerium
Mendelevium
Mořská voda
Mohsova stupnice tvrdosti
Molární objem
Molybden
Moscovium
Nápověda:Úvod
Nápověda:Obsah
Neodym
Neon
Neptunium
Nihonium
Nikl
Niob
Nobelium
Oganesson
Olovo
Osmium
Oxidační číslo
Přechodné kovy
Palladium
Pascal (jednotka)
Paulingova stupnice
Perioda (periodická tabulka)
Pevná látka
Platina
Plutonium
Polonium
Pomoc:Referencie
Promethium
Protaktinium
Protonové číslo
R-věty
Radium
Radon
Raud
Rauta
Registrační číslo CAS
Relativní atomová hmotnost
Rezistivita
Rhenium
Rhodium
Rino
Roentgenium
Rtuť
Rubidium
Ruthenium
Rutherfordium
Rychlost zvuku
Sádrovec
Síra
S-věty
Samarium
Seaborgium
Selen
Skandium
Skupenské teplo tání
Skupenské teplo varu
Skupenství
Skupina (periodická tabulka)
Sodík
Soubor:Apatite Canada.jpg
Soubor:Calcite-sample2.jpg
Soubor:Cut Ruby.jpg
Soubor:Fluorite with Iron Pyrite.jpg
Soubor:Gypse Arignac.jpg
Soubor:Iron electrolytic and 1cm3 cube.jpg
Soubor:Iron Spectrum.jpg
Soubor:Mineraly.sk - ortoklas.jpg
Soubor:Quartz Brésil.jpg
Soubor:Rough diamond.jpg
Soubor:Talc block.jpg
Soubor:Topaz cut.jpg
Speciální:Hledání
Speciální:Moje diskuse
Speciální:Moje příspěvky
Speciální:Náhodná stránka
Speciální:Poslední změny
Stälj
Stříbro
Standardní elektrodový potenciál
Stroncium
Stupeň Celsia
Symbol prvku
Sytá pára
Tantal
Technecium
Tellur
Temir
Tennessin
Tepelná vodivost
Teplota tání
Teplota varu
Terbium
Thallium
Thiet
Thorium
Thulium
Tiék
tirse
Titan (prvek)
Topaz
Uhlík
Uran (prvek)
USA
Uzzal
Vápenec
Vápník
Vanad
Vas
Vektor
Vodík
Vy
Wëu
Wasi
Wesi
Wikimedia Commons
Wikipédia:Overiteľnosť
Wikipédia:Spoľahlivé zdroje
Wikipedie:Nejlepší články
Wikipedie:Pod lípou
Wikipedie:Portál Wikipedie
Wikipedie:Potřebuji pomoc
Wolfram
Wuwate
Xenon
Yero
Yiarn
Yster
Ytterbium
Yttrium
Zemská kůra
Zinek
Zirkonium
Zkouška tvrdosti podle Vickerse
Zlato
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk