A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Matěj vůdce | |
---|---|
Narození | 14. století |
Úmrtí | 1409 České Budějovice |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Matěj vůdce (datum narození není známo, popraven roku 1409 v Českých Budějovicích) byl vůdcem tlupy lapků, škodící na zboží Rožmberků a královského města Českých Budějovic. Je známý zvláště díky tomu, že se k jeho skupině někdy mezi lety 1407–1408 přidala další tříčlenná lapkovská skupinka, ve které se nacházel Jan Žižka, jeho bratr Jaroslav a jistý Jindřich. Operačním prostorem této tlupy byly tedy jižní Čechy.
Podle rožmberských a jihlavských popravčích knih z té doby jsou členy Matějovy skupiny kromě Žižky, jeho bratra a již zmíněného Jindřicha také Jan Koluch z Pňové Lhoty a jeho syn Janek, Martin Brada Plachtík, Jindřich z Doudleb, Halba z Chotěboře, Jiřink z Plzeňska, Hansl Uher, Jan Holý řečený Maříček, Sýkora, Jilmiš, Polák, Vítek, Byňovec a další. Matěj byl nepochybně zchudlým zemanem, stejně jako mnoho jeho druhů. Většina zemanů měla s sebou své pacholky, takže se jednalo o poměrně velkou skupinu. Většinou se živili loupežemi na silnicích, přepadáváním kupců a jiných lidí.
Zápisy z Rožmberské popravčí knihy
O činnosti Matějovy tlupy se dozvídáme pouze z tzv. popravčích knih, do kterých se zapisovaly výpovědi vyslýchaných provinilců.[1]
Tak např. o Janu Žižkovi se dozvídáme informace z výslechu jistého Pivce, patřícího k čeledi pana Sokola z Lamberka, který vše vyslechl od druha Žižky, jistého Jana Holého. Další informace pak vypověděl na Žižku při výslechu samotný Matěj vůdce. O Žižkovi se tak dovídáme, že „pobral vozy páně z Rožmberka a spolu s bratrem svým a Jindřichem (Doudlebským) vzal slanečky kdesi, zabil jednoho člověka páně Jindřicha Rožmberského, s Martinem Bradou a střelci jeho jal jakéhosi Podolce a Albrechta, bratra Jana Lysého, pro peníze, chtíce je na nich míti, jinde zase s Jiřinkem, Halbou, Hanslem Uhrem a Polákem pobral zboží kupecké a jiné, kteréž odvezli do Rakous, jindy opět zboží na silnici u Mirotic nedaleko Píska, jindy na silnici u Strážkova společně s jakýmsi Karlíkem Míšňanem drahně sukna, kteréž odnesli na Jemnici v Moravě“.[2]
Samotný Matěj vyznal roku 1409 na mučidlech v Českých Budějovicích, že:
- u Strážkovic oloupil s Benešem z Heršláku kupce o 105 zlatých a koně
- u tvrze Třtalova spolu s Šimánkem z Jemnice uloupili na silnici dva pytle šafránu, 10 koní a 6 štočků barchetu
- s Limbergarem z Bavor na silnici u Suchdola pobrali 14 koní, několik samostřílů a 27 kop grošů
- za Kaplicí v lese řečeném Kramář spolu s Benešem z Heršláku vzali kupci dvě kopy grošů, samostříl a šest perníků
- za Velešínem u lesa zvaného Hřeben ukradli kupcům ze Salcburku 28 štočků barevného sukna
atd.
Matějova skupina se však nezabývala pouze drobnými loupežemi. Její plány se také např. týkaly obsazení některých hradů v jižních Čechách. Matěj se se svými druhy pokusil získat královský hrad Hus na Prachaticku, kde byl v té době purkrabím Mikuláš z Pístného, který zrovna válčil v Rakousku. Jindy měli v plánu zmocnit se Nových Hradů. Pomocníkem v tom jim byl jistý Hynek, služebník moravského šlechtice jménem Sudlice z Rabštejna u Jemnice, který pro ně vyráběl provazy pro zlézání hradeb. Dále se dozvídáme, že Oldřich z Lomnice zradil hrad i město Alšíkovi Bítovskému, který je chtěl dobýt pomocí Matějovy skupiny a dalších lapků z moravských Jevišovic.[2]
Z toho vyplývá, že Matějova skupina si své akce často plánovala ve spojení s mocnými nepřáteli tehdy jižním Čechám vládnoucího Jindřicha III. z Rožmberka. Hlavními Matějovými spojenci zřejmě byli páni Alšík a Litold z Lichtenburka, pro které měl dobýt rožmberský hrad Velešín u Českého Krumlova. Za tímto účelem údajně Matěj bedlivě pozoroval způsob zdvihání mostu na tomto hradě a pak se pokusil s pomocníky utnout provazy u mostu, což se mu zřejmě nepodařilo.[2]
Matějův konec
O podpoře Matějovy skupiny zvenčí svědčí i to, že měla např. od purkrabího královského na hradě Zvíkově, Zachaře ze Stovic přislíbený přístup na hrad Zvíkov, pokud by jim toho bylo potřeba. Je možné, že někteří členové Matějovy skupiny byli i ve styku se šlechtici, kteří stáli na straně krále Václava IV. a Rožmberkům škodili před rokem 1405, jako byl např. Jan Sokol z Lamberka.
Po roce 1405, kdy došlo k narovnání mezi králem Václavem IV. a Rožmberky, byl každý další boj proti Rožmberkům považován i za protivení se králi. Zároveň již v únoru roku 1402 přijal zemský soud usnesení odsuzující všechny druhy jednání, kvalifikované jako moc a roku 1404, již po návratu krále ze zajetí, bylo toto usnesení znovu potvrzeno. Toto jednání zahrnovalo nejen např. vojenskou službu proti zemi, silniční loupeže či přechovávání a ukrývání vyhlášených zhoubců a škůdců, ale také zákaz opovědi, neboli vyhlášení nepřátelství mezi šlechtici. A právě tu použili někteří zemané v Matějově tlupě (mj. i Jan Žižka), protože to byla jediná možná zbraň proti bezpráví, páchaném na nich vyšší šlechtou. Roku 1407 navíc Jindřich III. Rožmberský přesouvá svou pozornost od záležitostí Rožmberků v Rakousích na Jižní Čechy a začíná se tvrdě vypořádávat s loupežnickými tlupami. Matějovu tlupu tak někteří její členové opouštějí, např. Jan Žižka dostává roku 1409 milost od samotného krále Václava IV., jiní končí na popravišti (Byňovec, Koluchův syn Janek a další). Samotný Matěj vůdce byl dopaden v roce 1409, v Českých Budějovicích byl podroben útrpnému právu a nakonec byl tamtéž také oběšen.
Reference
- ↑ Popravčí kniha pánův z Rožmberka. Praha: Královská společnost nauk, 1878. Dostupné online.
- ↑ a b c TOMEK, Václav Vladivoj. Jan Žižka. Praha: J. Otto knihtiskárna, 1879. 227 s. Dostupné online. S. 6-9.
Literatura
- Petr Čornej (2003) Tajemství českých kronik - Paseka, Praha, ISBN 80-7185-590-1
- Petr Hora (1991) Toulky českou minulostí (druhý díl) - Práce, Praha, ISBN 80-208-0111-1.
- Adolf Kalný (1993) Popravčí kniha pánů z Rožmberka - Státní oblastní archiv Třeboň
- František Šmahel (1969) Jan Žižka z Trocnova – Melantrich, Praha
- Václav Vladivoj Tomek (1993) Jan Žižka - V Ráji, Praha, ISBN 80-900875-7-4.
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk