Meerssenská smlouva, nebo Mersenská smlouva, uzavřená 8. srpna 870 v dnešním nizozemském městě Meerssen, byla smlouva o rozdělení Lotharingie. Její území (zhruba odpovídající budoucímu Nizozemí) připadalo z části Východofranské říši (a jejímu vládci Ludvíku II. Němci) a z části Západofranské říši (jíž vládl Karel II. Holý).^[1] Někdy je výsledek smlouvy zván třetím dělením Franské říše. Druhé dělení je spojováno se smlouvou z Prümu z roku 855 (která dělila Lotharingii mezi syny Lothara I.), první je spjato s Verdunskou smlouvou z roku 843 (rozdělení Franské říše mezi syny Ludvíka I. Pobožného). Poté následovalo ještě čtvrté dělení, neboli Ribemontská smlouva z roku 880, po níž celá Lotharingie připadla Východofranské říši (posléze Svaté říši římské, v jistém smyslu Německu).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Meerssen na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Meerssenská smlouva na Wikimedia Commons