A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Meklenbursko-zvěřínské vévodství Herzogtum Mecklenburg-Schwerin
| |||||||
Geografie
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Státní útvar | |||||||
monarchie
| |||||||
meklenburský tolar
| |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Meklenbursko-zvěřínské vévodství bylo vévodství v severním Německu vytvořené roku 1701, když Fridrich Vilém a Adolf Fridrich II. rozdělili Meklenburské vévodství na dvě části: Meklenbursko-Zvěřínsko a Meklenbursko-Střelicko. Meklenbursko-Zvěřínsko, ve kterém vládli nástupci rodu Niklotovců z Meklenburska, zůstalo součástí Svaté říše římské. Nacházelo se na pobřeží Baltského moře mezi Holštýnskem-Glückstadem a Pomořanským vévodstvím.
Původ
Předek dynastie Niklot (1090-1160) byl náčelníkem kmenové federace slovanských Obodritů, který bojoval proti postupujícím Sasům. Byl poražen roku 1160 Jindřichem Lvem během křížové výpravy proti polabským Slovanům. Niklotův syn Pribislav se Jindřichovi podřídil a roku 1167 se stal prvním meklenburským knížetem.
Po několika generacích Pribislavových potomků získal Jindřich II. Meklenburský (1266-1329) panství Stangard a Rostock a znovu sjednocené meklenburské země – kromě hrabství Schwerin (Zvěřín) a Werle – odkázal svým synům Albrechtovi II. a Janovi. Poté, co oba obdrželi titul vévody, bývalé panství Stargard bylo pro Jana v roce 1352 obnoveno jako Meklenbursko-stargardské vévodství. Albrecht II. si nechal větší západní část Meklenburska a poté co získal bývalé hrabství Schwerin v roce 1358, přesunul do Schwerinu svoje sídlo.
V roce 1363 Albrechtův syn, vévoda Albrecht III., vedl invazi do Švédska, kde se o rok později stal králem. V roce 1436 zemřel Vilém, poslední pán z Werle, bez mužského potomka. Protože Vilémův zeť Ulrich II. Meklenburský neměl žádné potomky, jeho linie po jeho smrti v roce 1471 vymřela. Veškeré majetky tak připadly vévodovi Jindřichu IV. Meklenbursko-Zvěřínskému, který nyní vládl nad celým Meklenburskem.
V roce 1520 Jindřichovi vnuci, Jindřich V. a Albrecht VII., vévodství znovu rozdělili a navíc vytvořili Meklenbursko-Güstrow, které v roce 1610 zdědil Adolf Fridrich I. Ten pak přidělil Güstrow svému bratrovi Janu Albrechtovi II. Oba byli svrženi v roce 1628 Albrechtem z Valdštejna, kvůli jejich podpoře Kristiána IV. Dánského ve třicetileté válce. Nicméně o tři roky později byla vévodství obnovena Švédskou říší. Když syn Jana Albrechta II., vévoda Gustav Adolf, v roce 1695 zemřel bez mužských potomků, Meklenbursko bylo znovu sjednoceno pod vládou Fridricha Viléma.
Historie
Když v červnu roku 1692 zemřel v exilu Kristián Ludvík I. bez mužských potomků, začal spor o nástupnictví v jeho vévodství mezi jeho bratrem Adolfem Fridrichem II. a jeho synovcem Fridrichem Vilémem. Císař a panovníci Švédského království a Braniborského kurfiřtství se také účastnili tohoto sporu, ten vyvrcholil o tři roky později, kdy po smrti Gustava Adolfa vymřel rod vládnoucí nad Meklenburskem-Güstrow. V roce 1701 byla podepsána Hamburská smlouva (1701) a bylo provedeno konečné rozdělení země. Vévodství Meklenbursko-zvěřínsko dostal Fridrich Vilém a Vévodství Meklenbursko-střelicko dostal Adolf Fridrich II. Zároveň byla znovu prosazena primogenitura a panovník Meklenburska-zvěřínska dostal právo svolávat společný zemský sněm. Pokračující konflikty oslabily vládu vévodů a potvrdily pověst Meklenburska, jako jednoho z nejzaostalejších území Svaté říše římské.
Meklenbursko-zvěřínsko započalo svou existenci během řady ústavních bojů mezi vévodou a šlechtou. Velký dluh vytvořený Karlem Leopoldem, který se připojil k Ruskému impériu ve válce proti Švédskému království, přivedl zemi do krize. V roce 1728 prohlásil Říšský soud vévodu za neschopného vládnout. Jeho bratr, Kristián Ludvík II., byl jmenován správcem vévodství. Ten se později v roce 1747 stál vládcem de iure. V dubnu roku 1755 byla podepsána Rostocká úmluva, která vévodství určila novou ústavu. Tímto byla veškerá moc v rukou vévody, šlechty a vyšších tříd. Nižší třídy byly zcela nezastoupeny. Během Sedmileté války zaujal Fridrich II. nepřátelský postoj vůči Fridrichovi Velikému, důsledkem byla pruská okupace. V jiných ohledech byla jeho vláda pro zemi prospěšná. V prvních letech Francouzských revolučních válek zůstal neutrální a v roce 1803 získal zpět Wismar od Švédského království. V roce 1806 zemi obsadilo První francouzské císařství, v roce 1808 se Meklenbursko-zvěřínsko připojilo k Rýnskému spolku. Byl prvním členem spolku, který se obrátil proti Napoleonovi a od roku 1813 do roku 1814 bojoval proti Francii.
Následky
Vídeňský kongres udělil v roce 1815 Fridrichu Františkovi I. titul velkovévody. Po pádu monarchií v roce 1918 v důsledku první světové války se velkovévodství stalo svobodným státem. Ten byl 1. ledna 1934 sjednocen se sousedním svobodným státem, Meklenburskem-Střelickem (obě území jsou dnes součástí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko).
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Duchy of Mecklenburg-Schwerin na anglické Wikipedii.
Literatura
Tento článek obsahuje text z publikace, která je nyní na veřejné doméně: Chisholm, Hugh, ed. (1911). "Mecklenburg". Encyclopædia Britannica. Vol. 17 (11th ed.). Cambridge University Press. pp. 1018–1020.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Meklenbursko-zvěřínské vévodství na Wikimedia Commons
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk