A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Nostradamus | |
---|---|
Rodné jméno | Michel de Nostredame |
Narození | 14. prosince 1503 Saint-Rémy-de-Provence |
Úmrtí | 2. července 1566 (ve věku 62 let) Salon-de-Provence |
Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
Místo pohřbení | Collégiale Saint-Laurent de Salon-de-Provence |
Alma mater | Univerzita v Montpellier Avignon University |
Povolání | farmaceut, astrolog, lékař-spisovatel, matematik, lékař, astronom a spisovatel |
Nábož. vyznání | katolicismus |
Choť | Anne Ponsarde |
Děti | César de Notre-Dame |
Rodiče | Jaume de Nostredame |
Příbuzní | Jean de Nostredame (sourozenec) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michel de Nostredame zvaný Nostradamus (* 14. prosincejul. nebo 21. prosincejul. /24. prosincegreg. 1503 Saint-Rémy-de-Provence – 2. červencejul./12. červencegreg. 1566 Salon-de-Provence) byl francouzský lékař, který proslul jako věštec. Narodil se v rodině Židů, kteří konvertovali ke křesťanství. V patnácti letech, kdy studoval v Avignonu, měl již zkušenosti s astrologií. Roku 1529 začal studovat lékařskou vědu na univerzitě v Montpellieru (věnoval se zejména starým lékařským a filozofickým textům, anatomii a lékopisu), ale byl ze studia vyloučen. Později se zdokonaloval v Agenu pod dohledem lékaře a filologa Julese-Césara Scaligera.
Jeho manželka a dvě děti podlehly morové epidemii. Po jejich smrti počal Nostradamus studovat morovou problematiku v Marseilles a v Aix-en-Provence. Stal se z něj odborník, který na rozdíl od většiny současníků nevěřil, že mor je nezvratným Božím trestem. Snažil se vyrobit lék na bázi cypřiše, kosatce, červené růže a dalších složek. Tvrdil, že všichni, kdo si směsí potřou rty, jsou před morem chráněni. Navrhoval hygienická opatření, radil polévat vše octem a výtažky z rostlin kvůli dezinfekci, chránit si nos a ústa, mýt si ruce před jídlem atp.
Stejně jako všichni tehdejší lékaři se Nostradamus opíral při určování příčin nemoci o astrologii. V té době se věřilo, že všechny části těla jsou ovlivněny pohybem planet a jejich konstelací. Na hvězdách zakládá svá proroctví. Když v jednom z nich předpověděl téměř přesně smrt Jindřicha II., získal si důvěru Kateřiny Medičejské, která jej přijala do svých služeb. Vrcholu kariéry dosáhl roku 1564, kdy byl jmenován dvorním lékařem a rádcem krále Karla IX. O dva roky později Nostradamus umírá v Salon-de-Provence jako jeden z nejuznávanějších mužů francouzského království.
Životopis
Dětství
Narozen 14. nebo 21. prosince roku 1503 v Saint-Rémy-de-Provence v jižní Francii, kde je dosud dochován dům, v němž se narodil. Michel de Nostredame pocházel z početné rodiny. Jeho otec Jaume (Jacques) de Nostredame (obchodník s obilím a církevní notář) a matka Reynière (Renée) de St-Rémy měli nejméně dalších osm potomků. Rodina nosila původně židovské příjmení, ale otec Jaume, Guy Gassonet, okolo roku 1455 konvertoval ke křesťanství a přijal křesťanské jméno „Pierre“ a příjmení „Nostredame“. Michelovi sourozenci – Delphine, Jehan (asi 1507–1577), Pierre, Hector, Louis (*1522), Bertrand, Jean (*1522) a Antoine (*1523). O dětství Nostradama není mnoho známo; předpokládá se, že jej vzdělával dědeček ze strany matky Jean de St. Rémy.
Studentská léta
V patnácti letech nastoupil Nostradamus na Avignonskou univerzitu. Z Avignonu, kde by za běžných okolností dostudoval trivium (skládalo se z gramatiky, rétoriky a logiky), byl nucen odejít, protože univerzita byla uzavřena kvůli propuknutí morové epidemie. Nostradamus poté (podle svých vlastních slov) cestoval osm let krajem. Od roku 1521 vynalézal léky z bylinek (našimi slovy: amatérsky se zabýval lékárnictvím) a po několika letech této činnosti nastoupil 3. října 1529 na univerzitu v Montpellier ve snaze získat diplom z lékařství. Zanedlouho byl z univerzity vykázán, jelikož se zjistilo, že byl lékárníkem, což stanovy univerzity zakazovaly. Listina o vyloučení ze studia je uložena ve fondu fakultní knihovny (BIU Montpellier, Registre S 2 folio 87, et voir ci-dessous). Přesto bývá později v korespondenci či nakladateli označován jako lékař. Po vyloučení pokračuje Nostradamus ve své práci, pravděpodobně jako lékárník. Kolem roku 1533 se přestěhoval do Agen, kde praktikoval léčitelství při domácím ošetřování. V Agenu Nostradama přizval ke spolupráci Julius Caesar Scaliger, čelní renesanční učenec. Přesná délka Nostradamova pobytu ve městě není známa; možná tři, možná pět let.
Manželství a léčitelská praxe
V Agenu se Nostradamus oženil se ženou, jejíž jméno je nejisté (asi Henriette d'Encausse), která porodila dvě děti, syna a dceru. O tři roky později, v roce 1534, manželka i děti zemřely při epidemii, patrně moru. V letech 1540–1545 Nostradamus cestoval po Francii a setkal se s mnohými osobnostmi, učenci a lékaři.
Po návratu z cest roku 1545 pomáhal lékaři jménem Louis Serre v boji proti moru v hlavním ohnisku, v Marseille. Sám léčil v dalších ohniscích nákazy, v Salon-de-Provence a v krajském městě Aix-en-Provence. Roku 1547 se usadil v Salon-de-Provence, v domě, který stojí dodnes. Dne 11. listopadu 1547 se oženil s bohatou vdovou jménem Anne Ponsarde, s níž měl šest dětí – tři dcery a tři syny. S touto druhou ženou se mimo jiné zabýval výrobou parfémů. Nostradamus se také zabýval konzervací potravin. Mezi léty 1556 a 1567 získal spolu s manželkou jednu třináctinu podílu z obrovského projektu zavlažovacího kanálu (Canal de Craponne) iniciovaného francouzským králem Henrym II., jehož projektantem a realizátorem byl šlechtic a inženýr Adam de Craponne. Kanálem byla vedena voda z řeky Durance na suchou planinu Crau, k městu Salon-de-Provence.
Nostradamova proroctví
Kromě úcty a reputace si již od prvního vydání proroctví roku 1555 Nostradamus vysloužil posměch a odpor kvůli chybným výpočtům a opsaným interpretacím. Jedním z nejzuřivějších odpůrců se stal jeho bývalý mistr, lékař Scaliger, který tvrdil, že Nostradamovy předpovědi jsou snůškou lží a výmyslů. V 19. století se Nostradamovo jméno vžilo ve francouzštině jako synonymum pro výrazy „kouzelník“, „mág“, „astrolog“ v posměšném významu (Littrého slovník, dictionnaire de français Littré [1]). Jeho výroky byly mj. zneužívány k politické propagandě (během druhé světové války interpretoval Goebbels některá jeho čtyřverší jako předzvěst porážky spojeneckých vojsk). Po útoku na World Trade Center se na internetu objevily verše, v nichž údajně Nostradamus událost předpověděl. Ve skutečnosti šlo o montáž z několika čtyřverší nebo o napodobeninu.
V každé době existovali lidé, kteří Nostradama hájili. Podle nich samotné životopisné údaje svědčí o tom, že mínil své předpovědi upřímně. Byl prototypem renesančního člověka s širokým záběrem. Věnoval se lékařské vědě, astrologii, astronomii, výrobě léků atd. Nesrozumitelnost a tajuplnost jeho proroctví je podle jeho příznivců dána tím, že žil v nebezpečné době, v níž bylo třeba být opatrný.
Právě nejednoznačnost Nostradamových čtyřverší svádí mnohé, aby se pokoušeli o konkrétní výklad. Není to jednoduché. V prvé řadě v 16. století neexistovala jednotná typografie. Pravopis jednotlivých slov se od jednoho vydání k dalšímu mění, až může dojít k naprosté změně původního významu. Například z výrazu Par le cinquiesme (= skrze pátého/ý/ou) se postupem času stává Carle cinquiesme (= Karel V.). Druhým kamenem úrazu je volnost, jakou si sám autor dopřál při psaní čtyřverší. Používá často archaickou, někdy i originální větnou skladbu, francouzské výrazy míchá s latinskými, řeckými a provensálskými. Hraje si s anagramy, hojně užívá alegorických obratů a mytologických narážek. Sám přiznává, že některá slova upravil. To vše činí z jeho veršů tvrdý interpretační oříšek. Některé verše naopak zarážejí přesností. Nejslavnějším je v tomto ohledu pětatřicáté čtyřverší z první stovky veršů, které podle Nostradamových současníků předpovědělo smrt krále Jindřicha II. Hovoří se v něm o dvou lvech, starém a mladém, kteří se utkají v zápase. Mladý lev při něm starému vypíchne oko a zraněný sok zemře v krutých bolestech. Jindřich II. skutečně zemřel na následky poranění oka, které mu při turnaji v Paříži probodl kopím hrabě Montgomery.
Mezi vykladači Nostradamových veršů existuje přinejmenším jeden, který se dvakrát nespletl. Jean-Charles de Fontbrune na základě čtyřverší předpověděl rok předem zvolení Francoise Mitterranda francouzským prezidentem a atentát na papeže Jana Pavla II. v roce 1981. Jeho kniha se v té době prodávala rychlostí 5000 výtisků za den.
Dne 17. června 1566 nadiktoval poslední vůli a odkázal své rodině závratné jmění ve výšši 3444 korun.
Reference
- ↑ Nostradamus. In: Dictionnaire de français Littré . 2010 . Dostupné z: http://littre.reverso.net/dictionnaire-francais/definition/nostradamus
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Nostradamus na Wikimedia Commons
- Galerie Nostradamus na Wikimedia Commons
- (česky) Nostradamus - Česky
- (česky) Dokument televize Discovery Nostradamus Fakta
- (anglicky) Nostradamus - Provence
- (anglicky) Dílo
- (anglicky) Nostradamus 2012
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk