A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | S | T | U | V | W | X | Y | Z | 0 | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9
Milovan Djilas | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Svaz komunistů Jugoslávie (1932–1954) |
Narození | 12. června 1911 Podbišće |
Úmrtí | 20. dubna 1995 (ve věku 83 let) Bělehrad |
Národnost | Serbs of Montenegro |
Choť | Mitra Mitrovićová (1936–1952) |
Příbuzní | Aleksa Djilas Bećo a Milivoje Djilas Minjo (sourozenci) |
Alma mater | Bělehradská univerzita Panto Mališić Gymnasium, Berane |
Profese | politik, politický komisař, politolog, spisovatel a básník-právník |
Náboženství | Srbská pravoslavná církev |
Ocenění | Národní hrdina Jugoslávie Řád národního osvobození Řád bratrství a jednoty Řád za statečnost Řád partyzánské hvězdy … více na Wikidatech |
Commons | Milovan Đilas |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milovan Đilas, přezdívaný Đido (srbsky Милован Ђилас, výslovnost IPA; 4. června 1911, Podbišće, Kolašin, Černá Hora – 20. dubna 1995, Bělehrad) byl jugoslávský srbský politik z Černé Hory a marxistický teoretik.
Djilas patřil mezi významné členy meziválečné komunistické strany v Jugoslávii. Ta byla pod neustálým tlakem zvenčí a dlouhou dobu byla i zakázána. Djilas byl tehdy zatčen, léta 1933 až 1936 strávil ve vězení. Později se mu podařilo dostat ve stranické hierarchii stále výše a výše, roku 1938 byl zvolen do ústředního výboru strany, o dva roky později pak byl i členem politbyra. Po napadení země nacisty a jejich spojenci pomohl Titovi s organizací ozbrojeného odporu.
Patřil k vůdcům jugoslávských partyzánů za druhé světové války, byl členem poválečné vlády Jugoslávie. V rámci komunistické strany byl jedním z jejích hlavních ideologů.[1] Už v 50. letech v období liberalizace a roztržky se Sovětským svazem zahájil rozsáhlou kritiku systému, která byla zveřejňovaná v tehdejším deníku Borba. Đilas napadal vůdčí úlohu strany a vyslovoval se víceméně pozitivně systému více politických stran[2]; vyžadoval ještě větší liberalizaci systému.[3] V období sbližování Jugoslávie se Sovětským svazem jeho kritika zesílila. Kromě vydání knihy Hovory se Stalinem se vyjádřil také velmi pozitivně o revoluci v Maďarsku a odsoudil zahraniční intervenci, kterou Jugoslávie nepřímo podpořila. Bylo proto jisté, že se stal již pro stát nevhodný. Jeho osud zpečetilo zasedání 3. pléna SKJ v lednu 1954; o dva měsíce později byl zbaven všech funkcí.[1] Později byl zatčen, tak ve vězení nadále pokračoval v psaní dalších děl, která měla analyzovat stav východoevropských komunistických systémů. V nich se snažil poukázat na nerovnost, která byla tolik v rozporu s oficiální propagandou všech tehdejších vlád.
Kromě problémů v raných letech existence Jugoslávie se dostal do problémů i na počátku let osmdesátých. Nacionalistické tendence tehdy začaly dosahovat zcela nebezpečných úrovní; Đilas přednášel právě o těchto rizicích a opět se stal nepřítelem. Jeho přednášky navštěvovali mnozí v budoucnu významní lidé, mezi které patřil tehdy například i Vojislav Šešelj.
Byl proto několikrát odsouzen a vězněn; stal se disidentem a jedním ze světově nejznámějších kritiků komunistického politického systému. Jeho rozsáhlé práce jsou zdrojem informací o historickém vývoji Jugoslávie v polovině 20. století. Žil v Itálii[zdroj? a tam se věnoval rozvíjení myšlenek marxismu a odstranění třídních rozdílů. Mnohé jeho práce měly publicistický charakter,[4], kromě toho byl ale také i aktivním spisovatelem. Đilasův román Crna Gora (1980), překlad Miltonova Ztraceného ráje (1989) a román Izgubljene bitke (1994), byly přeloženy do celé řady cizích jazyků. Přestože byl Đilas obvyklým zdrojem kritiky jugoslávského komunistického režimu, začala se celá řada jeho publikací objevovat i v Jugoslávii samotné.
Reference
- ↑ a b RAJAK, Svetozar. Yugoslavia and the Soviet Union in the Early Cold War. Oxon: Routledge, 2011. 286 s. ISBN 978-0-415-38074-4. S. 59. (angličtina)
- ↑ RAJAK, Svetozar. Yugoslavia and the Soviet Union in the Early Cold War. Oxon: Routledge, 2011. 286 s. ISBN 978-0-415-38074-4. S. 19. (angličtina)
- ↑ MATKOVIĆ, Hrvoje. Povijest Jugoslavije. Záhřeb: PIP Pavičić, 2003. 444 s. ISBN 953-6308-46-0. Kapitola Slučaj Milovana Đilasa, s. 312. (chorvatština)
- ↑ DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd: Prosveta, 2002. S. 1198. (srbochorvatština)
Literatura
- DJILAS, Milovan. Nová třída. Praha: Academia, 2019. ISBN 978-80-200-2957-7.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Milovan Djilas na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Milovan Djilas
- (anglicky) Remembering Milovan Djilas (David Pryce-Jones)
Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.
Antropológia
Aplikované vedy
Bibliometria
Dejiny vedy
Encyklopédie
Filozofia vedy
Forenzné vedy
Humanitné vedy
Knižničná veda
Kryogenika
Kryptológia
Kulturológia
Literárna veda
Medzidisciplinárne oblasti
Metódy kvantitatívnej analýzy
Metavedy
Metodika
Text je dostupný za podmienok Creative
Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších
podmienok.
Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky
použitia.
www.astronomia.sk | www.biologia.sk | www.botanika.sk | www.dejiny.sk | www.economy.sk | www.elektrotechnika.sk | www.estetika.sk | www.farmakologia.sk | www.filozofia.sk | Fyzika | www.futurologia.sk | www.genetika.sk | www.chemia.sk | www.lingvistika.sk | www.politologia.sk | www.psychologia.sk | www.sexuologia.sk | www.sociologia.sk | www.veda.sk I www.zoologia.sk